Страница:
"Aha," ?ekl plukovn?k Schr?der, "to je tedy ten sluha nadporu??ka Luk??e, kter? se mu dle jeho raportu ztratil v T?bo?e. Mysl?m, ?e p?ni d?stojn?ci maj? si sami vychov?vat sv? sluhy. Kdy? u? si pan nadporu??k Luk?? vybral takov?ho notorick?ho blba za sluhu, a? se s n?m tr?p? s?m. M? na to dost voln?ho ?asu, kdy? nikam nechod?. ?e jste ho tak? nikdy nevid?l v na?? spole?nosti? Nu tak vid?te. M? tedy dost ?asu, aby si mohl sv?ho sluhu vycepovat."
Plukovn?k Schr?der p?istoupil k ?vejkovi, a d?vaje se na jeho dobr?ck? obli?ej, ?ekl: "Pitom? dobytku, m?te t?i dny versch?rft, a a? si to odbudete, hlaste se u nadporu??ka Luk??e."
Tak se op?t setkal ?vejk s jednoro?n?m dobrovoln?kem v plukovn?m arest? a nadporu??k Luk?? mohl se velice pot??it, kdy? si ho dal plukovn?k Schr?der k sob? zavolat, aby mu ?ekl: "Pane nadporu??ku. Asi p?ed t?dnem, po sv?m p??jezdu k pluku, podal jste mn? raport o p?id?len? sluhy, pon?vad? se v?m v?? sluha ztratil na n?dra?? v T?bo?e. Pon?vad? se vr?til..."
"Pane plukovn?ku...," prosebn? ozval se nadporu??k Luk??.
"...rozhodl jsem se," s d?razem pokra?oval plukovn?k, "posadit ho na t?i dny a pak ho zas po?lu k v?m..."
Nadporu??k Luk?? zdrcen? se vypot?cel z plukovn?kovy kancel??e.
-
B?hem t?ch t?? dn?, kter?.str?vil ?vejk ve spole?nosti jednoro?n?ho dobrovoln?ka Marka, bavil se velice dob?e. Ka?d?ho ve?era oba po??dali na pry?n?ch vlastenecky projevy.
Ve?er z arestu oz?valo se v?dy "Zachovej n?m, Hospodine" a "Prim Eugen, der edle Ritter". P?ezp?vali t?? celou ?adu vojensk?ch p?sni?ek, a kdy? p?ich?z?val profous, zn?lo mu na uv?tanou:
Ten n?? starej profous,
ten nesm? zem??ti,
pro toho si mus?
?ert z pekla p?ij?ti.
P??jde pro n?j s vozem
a pra?t? s n?m vo zem,
?erti si s n?m v pekle
p?kn? zatop?j...
A nad pry?nu nakreslil jednoro?n? dobrovoln?k profouse a pod n?ho napsal text star? p?sni?ky:
Kdy? jsem ?el do Prahy pro jelita,
potkal jsem na cest? tajtrl?ka.
Nebyl to tajtrl?k, byl to profous,
kdybych byl neutek, byl by mne kous.
A zat?mco oba tak dr??dili profouse, jako v Seville andalusk?ho b?ka dr??d? ?erven?m ??tkem, nadporu??k Luk?? s ?zkost? o?ek?val, kdy se objev? ?vejk, aby hl?sil, ?e nastupuje op?t slu?bu.
3. kapitola
Pr?v? kdy? po t??denn?m v?zn?n? m?l b?t za t?i hodiny ?vejk propu?t?n na svobodu, byl s jednoro?n?m dobrovoln?kem odveden na hlavn? str??nici a s eskortou voj?k? doprovozen na n?dra??.
"To u? se d?vno v?d?lo," ?ekl k n?mu po cest? jednoro?n? dobrovoln?k, "?e n?s p?elo?? do Uher. Tam budou form?rovat mar?batali?ny, voj?ci se vycvi?? v poln? st?elb?, seperou se s Ma?ary a vesele pojedeme do Karpat. Sem do Bud?jovic p?ijedou Ma?a?i pos?dkou a budou se m?sit plemena. Je u? takov? teorie, ?e zn?sil?ovat d?vky jin? n?rodnosti je nejlep?? prost?edek proti degeneraci. D?lali to ?v?dov? a ?pan?l? za t?icetilet? v?lky, Francouzi za Napoleona a te? v bud?jovick?m kraji budou to d?lat zase Mada?i a nebude to spojeno s hrub?m zn?sil?ov?n?m. Podd? se v?echno b?hem ?asu. Bude to prost? v?m?na. ?esk? voj?k vysp? se s ma?arskou d?vkou a uboh? ?esk? d?ve?ka p?ijme k sob? ma?arsk?ho honv?da, a po stalet?ch bude to zaj?mav? p?ekvapen? pro antropology, pro? se objevily vysedl? l?cn? kosti u lid? na b?ez?ch Mal?e."
"S t?m vz?jemn?m p??en?m," poznamenal ?vejk, "je to v?bec zaj?mav? v?c. V Praze je ???n?k ?ernoch Kristi?n, jeho? otec byl habe?sk?m kr?lem a dal se ukazovat v Praze na ?tvanici v jednom cirku. Do toho se zamilovala jedna u?itelka, kter? psala b?sni?ky do Lady vo pastej??ch a pot??ku v lese, ?la s n?m do hotelu a smilnila s n?m, jak se ??k? v P?smu svat?m, a n?ramn? se divila, ?e se j? narodil chlape?ek ?pln? b?lej. J?, ale za ?trn?ct dn? za?al chlape?ek hn?dnout. Hn?d a hn?d a za m?s?c za?al ?ernat. Do p?lroku byl ?ernej jako jeho tat?nek, habe?skej kr?l. ?la s n?m na kliniku pro ko?n? nemoce, aby j? ho n?jak vodbarvili, ale tam j? ?ekli, ?e je to vopravdov? ?ern? k??e mou?en?nsk? a ?e se ned? nic d?lat. Tak se z toho pom?tla, za?ala se pt?t v ?asopisech o radu, co je proti mou?en?n?m, a vodvezli ji do Kate?inek a mou?en?nka dali do sirot?ince, kde z n?ho m?li n?ramnou legraci. Pak se vyu?il ???n?kem a chod?val tancovat po no?n?ch kav?rn?ch. Rod? se dnes po n?m ?e?t? mulati s velik?m ?sp?chem, kter? u? nejsou tak zabarveni jako von. Jeden medik, kter? chod?val ke Kalichu, n?m jednou vykl?dal, ?e to ale nen? tak jednoduch?. Takovej m??enec zas rod? m??ence a ti jsou u? k nerozezn?n? vod b?lejch lid?. Ale najednou v n?jak?m kolenu ?e se vobjev? ?ernoch. P?edstavte si ten mal?r. Vy se vo?en?te s n?jakou sle?nou. Potvora je ?pln? b?l?, a najednou v?m porod? ?ernocha. A jestli p?ed dev?ti m?s?ci se ?la pod?vat bez v?s do variet? na atletick? z?pasy, kde vystupoval n?jakej ?ernoch, tu mysl?m, ?e by v?m to p?eci jen trochu vrtalo hlavou."
"P??pad va?eho ?ernocha Kristi?na," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "t?eba promyslit i ze stanoviska v?le?n?ho. Dejme tomu, ?e toho ?ernocha odvedli. Je Pra??k, tak pat?? k 28. regimentu. P?ece jste sly?el, ?e dvac?t? osm? p?e?el k Rus?m. Jak by se asi Rusov? divili, kdyby zajali i ?ernocha Kristi?na. Rusk? noviny by jist? psaly, ?e Rakousko ?ene do v?lky sv? koloni?ln? vojska, kter?ch nem?, ?e Rakousko s?hlo u? k ?erno?sk?m rezerv?m."
"Vypravovalo se," prohodil ?vejk, "?e Rakousko m? p?ece kolonie, n?kde na severu. N?jakou tu Zem c?sa?e Franti?ka Josefa..."
"Nechte si to, ho?i," ?ekl jeden voj?k z eskorty, "to je moc nevopatrn?, vypravovat dnes vo n?jakej Zemi c?sa?e Franti?ka Josefa. Nejmenujte nikoho a ud?l?te lep??..."
"Tak se pod?vejte na mapu," vpadl do toho jednoro?n? dobrovoln?k, "?e opravdu je zem? na?eho nejmilostiv?j??ho mocn??e c?sa?e Franti?ka Josefa. Podle statistiky je tam sam? led a vyv??? se odtud na ledoborc?ch pat??c?ch pra?sk?m led?rn?m. Tento ledov? pr?mysl je i cizinci neoby?ejn? cen?n a v??en, pon?vad? je to podnik v?nosn?, ale nebezpe?n?. Nejv?t?? nebezpe?? panuje p?i doprav? ledu ze Zem? c?sa?e Franti?ka Josefa p?es pol?rn? kruh. Dovedete si to p?edstavit?"
Voj?k z eskorty cosi nejasn? zabru?el a kapr?l prov?zej?c? eskortu p?ibl??il se a naslouchal dal??mu v?kladu jednoro?n?ho dobrovoln?ka, kter? v??n? pokra?oval: "Tato jedin? rakousk? kolonie m??e ledem z?sobit celou Evropu a jest znamenit?m n?rodohospod??sk?m ?initelem. Kolonizace pokra?uje ov?em pomalu, pon?vad? kolonisti d?lem se nehl?s?, d?lem zmrznou. Nicm?n? ?pravou klimatick?ch pom?r?, na kter? m? velk? z?jem ministerstvo obchodu i zahrani?n? ministerstvo, je nad?je, ?e budou n?le?it? vyu?itkov?ny velk? plochy ledovc?. Za??zen?m n?kolika hotel? p?iv?b? se spousty turist?. Bude ov?em t?eba vhodn? upravit turistick? stezky a cesty mezi ledov?mi kry a namalovat na ledovce turistick? zna?ky. Je divou obt??? jsou Eskym?ci, kte?? znemo??uj? na?im m?stn?m org?n?m jich pr?ci... - Chlapi se necht?j? u?it n?mecky," pokra?oval jednoro?n? dobrovoln?k, zat?mco des?tn?k se z?jmem naslouchal. Byl to aktivn? mu?, v civilu b?val ?eled?nem, byl pitomec a surovec, hltal v?echno, o ?em nem?l zd?n?, a jeho ide?lem bylo slou?it za supu.
"Ministerstvo vyu?ov?n?, pane kapr?le, zbudovalo pro n? s velk?m n?kladem a ob?tmi, kdy zmrzlo p?t stavitel?..."
"Zedn?ci se zachr?nili," p?eru?il ho ?vejk, "pon?vad? se voh??li vod zap?len? fajfky."
"Ne v?ichni," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "dv?ma stala se nehoda, ?e zapomn?li t?hnout a d?mky jim uhasly, tak je museli v ledu zakopat. - Ale nakonec byla p?ece ?kola vystavena z ledov?ch cihel a ?elezobetonu, co? dr?? velice dob?e pohromad?, ale Eskym?ci rozd?lali ohe? kolem dokola z rozebran?ho d??v? obchodn?ch lod? zamrzl?ch v ledu a doc?lili, co cht?li. Led, na kter?m ?kola vystav?na, se rozt?l a cel? ?kola i s ??d?c?m u?itelem a se z?stupcem vl?dy, kter? m?l b?t druh?ho dne p??tomen slavnostn?mu vysv?cen? ?koly, propadla se do mo?e. Bylo jen sly?et, ?e z?stupce vl?dy, kdy? u? byl po krk ve vod?, vyk?ikl: Gott strafe England! Ted tam asi po?lou vojsko, aby ud?lalo s Eskym?ky po??dek. To se v?, ?e bude s nimi t??k? vojna. Nejv?c budou na?emu vojsku ?kodit ocho?en? ledov? medv?di."
"Je?t? to by sch?zelo," moud?e poznamenal des?tn?k, "beztoho u? je r?znejch v?le?nejch vyn?lez?. Kup??kladu vezmeme si g?zmasky na votravov?n? plynem. Nat?hne? si to na hlavu a jse? votr?venej, jak n?m vykl?dali v unteroffiziersschule."
"Voni v?s jen tak stra?ej?," ozval se ?vejk, "??dnej voj?k se nem? ni?eho b?t. I kdyby v boji padl do latr?ny, tak se jen vobl??e a jde d?l do gefechtu, a na votravn? plyny je ka?dej zvykle] z kas?ren, kdy? je ?erstvej komis?rek a hr?ch s kroupama. Ale ted prej vyna?li Rusov? n?co proti ?ar??m..."
"To budou asi zvl??tn? elektrick? proudy," doplnil to jednoro?n? dobrovoln?k, "ty se slou?? s hv?zdi?kami na l?mci a ty vybuchnou, pon?vad? jsou z celuloidu. To zas bude nov? pohroma."
A?koliv byl des?tn?k v civilu od vol?, p?ece snad nakonec pochopil, ?e si z n?ho d?laj? legraci, a p?e?el od nich v ?elo patroly.
Bl??ili se ostatn? k n?dra??, kde se lou?ili Bud?jovi??ci se sv?m regimentem. Nem?lo to oficieln?ho r?zu, ale n?m?st? p?ed n?dra??m bylo napln?no obecenstvem, kter? o?ek?valo vojsko.
Z?jem ?vejk?v soust?edil se na ?pal?r obecenstva. A jak tomu v?dy b?v?, i te? se stalo, ?e hodn? voj?ci ?li vzadu, a ti pod bajonetem prvn?. Hodn? voj?ci budou pozd?ji nama?k?ni do dobyt??k?, a ?vejk s jednoro??kem do zvl??tn?ho arestantsk?ho vozu, kter? byl v?dy p?ipjat k vojensk?m vlak?m hned za ?t?bn? vag?ny. V takov?m arestantsk?m voze je m?sta habad?j.
?vejk nemohl se udr?et, aby nevyk?ikl do ?pal?ru "Nazdar!" a nezam?val ?epic?. P?sobilo to tak sugestivn?, ?e z?stup to hlu?n? opakoval a "Nazdar!" ???ilo se d?l a zabur?celo p?ed n?dra??m, kde daleko odtud se za?alo ??kat: "U? jdou."
Des?tn?k z eskorty byl cel? ne??astn? a za?val na ?vejka, aby dr?el hubu. Ale vol?n? ???ilo se jako lavina. ?etn?ci zatla?ovali ?pal?r a razili cestu eskort?, a davy d?l ?valy "Nazdar!" a m?valy ?epicemi a klobouky.
Byla to po??dn? manifestace. Z hotelu naproti n?dra?? z oken m?valy n?jak? d?my kapesn?ky a k?i?ely "Heil!" Do "nazdar" m?silo se "heil" i ze ?pal?ru a n?jak?mu nad?enci, kter? pou?il t? p??le?itosti, aby vyk?ikl "Nieder mit den Serben", podrazili nohy a trochu po n?m ?lapali v um?l? tla?enici. A jako elektrick? jiskra d?l se neslo: "U? jdou!"
A ?li, p?i?em? pod bajonety p??v?tiv? k?val ?vejk rukou z?stup?m a jednoro?n? dobrovoln?k v??n? salutoval.
Tak ve?li na n?dra?? a ?li k ur?en?mu vojensk?mu vlaku, kdy? m?lem by byla ostrost?eleck? kapela, jej?? kapeln?k byl v??n? popleten ne?ekanou manifestac?, spustila "Zachovej n?m, Hospodine". Na?t?st? v prav? chv?li objevil se v ?ern?m tvrd?m klobouku vrchn? poln? kur?t p?ter Lacina od 7. j?zdeck? divize a po?al d?lat po??dek.
Jeho historie byla prostink?. P?ijel v?era do Bud?jovic, on, postrach v?ech d?stojnick?ch min???, nena?ran? chlapisko, nedo?era, a jakoby n?hodou z??astnil se mal?ho banketu d?stojn?k? odj??d?j?c?ho regimentu. Jed, pil za deset a ve v?cem?n? nest??zliv?m stavu chodil do d?stojnick? min??e loudit na kucha??ch n?jak? zbytky. Pohlcoval m?sy s om??kami a knedl?ky, rval jako ko?kovit? ?elma maso od kost? a dostal se v kuchyni nakonec na rum, kter?ho kdy? se nalokal, a? krkal, vr?til se k ve??rku na rozlou?enou, kde se proslavil nov?m ' chlastem. M?l v tom bohat? zku?enosti a u 7. j?zdeck? divize dopl?celi v?dy d?stojn?ci na n?ho. R?no dostal n?pad, ?e mus? d?lat po??dek p?i odjezdu prvn?ch e?alon? regimentu, a proto se potloukal po cel? d?lce ?pal?ru, ??inkoval na n?dra?? tak, ?e d?stojn?ci ??d?c? dopravu pluku uzav?eli se p?ed n?m v kancel??i p?ednosty stanice.
Objevil se proto op?t p?ed n?dra??m v prav? ?as, aby strhl taktovku kapeln?ka ostrost?elc?, kter? u? cht?l dirigovat "Zachovej n?m, Hospodine".
"Halt," ?ekl, "je?t? ne, a? d?m znamen?. Ted' r?t a j? zas p?ijdu." Ode?el do n?dra?? a pustil se za eskortou, kterou zastavil sv?m k?ikem: "Halt!"
"Kampak?" ot?zal se p??sn? des?tn?ka, kter? nev?d?l si rady v nov? situaci.
M?sto n?ho odpov?d?l dobr?cky ?vejk: "Do Brucku n?s vezou, jestli cht?j?, pane obrfeldkur?t, m??ou ject s n?mi."
"A to taky pojedu," prohl?sil p?ter Lacina, a ot??eje se po eskort?, dodal: "Kdo ??k?, ?e nem??u ject? Vorw?rts! Marsch!"
Kdy? se vrchn? poln? kur?t ocitl v arestantsk?m vag?n?, polo?il se na lavici a dobrosrde?n? ?vejk svl?kl si pl??? a polo?il ho p?terovi Lacinovi pod hlavu, k ?emu? k ud??en?mu des?tn?kovi poznamenal ti?e jednoro?n? dobrovoln?k: "Obrfeldkur?ty o?et?ovati."
P?ter Lacina, pohodln? nata?en na lavici, po?al vykl?dat: "Rag? s h??bkami, p?nov?, je t?m lep??, ??m je v?c h??bk?, ale h??bky se mus? nap?ed sma?it na cibulce a pak se teprve p?id? bobkov? list a cibule..."
"Cibuli u? jste r??il d?t p?edem," ozval se jednoro?n? dobrovoln?k, prov?zen zoufal?m pohledem des?tn?ka, kter? vid?l v p?terovi Lacinovi opil?ho sice, ale p?ece jen sv?ho p?edstaven?ho.
Situace des?tn?ka byla opravdu zoufal?.
"Ano," podotkl ?vejk, "pan obrfeldkur?t m? ouplnou pravdu. t?m v?c cibule, t?m lep??. V Pakom??ic?ch bejval sl?dek a ten d?val i do piva cibuli, pon?vad? prej cibule t?hne ??ze?. Cibule je v?bec n?ramn? prosp??n? v?c. Pe?en? cibule se d?v? i na ne?idy..."
P?ter Lacina zat?m na lavici mluvil polohlasn?, jako ve sn?n?: "V?echno z?le?? na ko?en?, jak? ko?en? se do toho d? a v jak?m mno?stv?. Nic se nesm? p?epep?it, p?epaprikovat..."
Mluvil ??m d?l pomaleji a ti?eji: "P?e-h?e-b??kovat, p?e-citr?-novat, p?e-novo-oko-?enit, p?e-mu?k?..."
Nedopov?d?l a usnul, hv?zdaje chv?lemi nosem, kdy? ob?as p?estal chr?pat.
Des?tn?k se strnule na n?ho d?val, zat?mco mu?ov? z eskorty se ti?e sm?li na sv?ch lavic?ch.
"Ten se tak brzo neprobud?," prohodil ?vejk za chv?li, "je oupln? vo?ralej. - To je jedno," pokra?oval ?vejk, kdy? mu d?val des?tn?k ?zkostliv? znamen?, aby ml?el, "na tom se ned? nic zm?nit, je vo?ralej, jak z?kon k??e. Von je v rangu hejtmana. Ka?dej z t?ch feldkur?t?, ni??? nebo vy???, u? m? takov? nad?n? od boha, ?e se ze?ere p?i ka?d? p??le?itosti pod vobraz bo??. J? jsem slou?il u feldkur?ta Katze a ten by byl propil nos mezi o?ima. Tohle, co vyv?d? tenhle, to je?t? nic nen? proti tomu, co vyv?d?l ten. Propili jsme spolu monstranci a byli bychom snad propili i sam?ho p?naboha, kdyby byl n?m n?kdo n?co na n?ho p?j?il."
?vejk p?istoupil k p?teru Lacinovi, obr?til ho ke st?n? a znalecky ?ekl: "Ten bude chrn?t a? do Brucku," a vr?til se na sv? m?sto, prov?zen zoufal?m pohledem ne??astn?ho des?tn?ka, kter? poznamenal: "Abych to ?el snad ozn?mit"
"To si dejte zaj?t," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "vy jste eskortenkomandant. Vy se nesm?te od n?s vzd?lit. A tak? podle p?edpisu nesm?te nikoho z prov?zej?c? str??e pustit ven, aby to ?el ozn?mit, dokud nebudete m?ti n?hradn?ka. Jak vid?te, to je tvrd? o???ek. Abyste pak st?elbou dal znamen?, aby sem n?kdo p?i?el, to tak? nejde. Zde se nic ned?je. Na druh? stran? zas je p?edpis, ?e krom? arestant? a prov?zej?c? jich eskorty nesm? v arestantsk?m vag?n? b?t ciz? osoba. Nezam?stnan?m vstup p??sn? zapov?zen. Abyste pak cht?l smazat stopy sv?ho p?estupku a vrchn?ho feldkur?ta p?i j?zd? vlakem cht?l shodit z vlaku nen?padn?m zp?sobem, to tak? nejde, pon?vad? jsou zde sv?dci, kte?? vid?li, ?e jste ho pou?t?l do vag?nu, kam nepat??. Je to, pane kapr?l, jist? degradace."
Des?tn?k rozpa?it? se ozval, ?e do vag?nu vrchn?ho poln?ho kn?ze nepou?t?l, ?e se on s?m k nim p?idal a ?e je to p?ece jeho p?edstaven?.
"Zde jste p?edstaven?m jedin? vy," d?razn? tvrdil jednoro?n? dobrovoln?k, jeho? slova doplnil ?vejk: "I kdyby se k n?m cht?l p?idat c?sa? p?n, tak jste to nesm?l dovolit. To je jako na vart?, kdy? p?ijde k takov?mu rekrutovi inspek?n? ofic?r a po??d? ho, aby mu do?el pro cigarety, a ten se ho je?t? zept?, jakej druh mu m? p?in?st. Na takov? v?ci je festunk."
Des?tn?k nesm?le nam?tl, ?e ?vejk p?ece prvn? ?ekl obrfeldkur?tovi, ?e m??e ject s nimi.
"J? si to m??u, pane kapr?l, dovolit," odpov?d?l ?vejk, "pon?vad? jsem blbej, ale od v?s by to ??dnej ne?ekal."
"Slou??te u? dlouho aktivn??" ot?zal se des?tn?ka jako mimochodem jednoro?n? dobrovoln?k. "T?et? rok. Nyn? m?m b?t pov??enej na cuksf?ru."
"Tak nad t?m ud?lejte k???ek," cynicky ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "jak v?m ??k?m, z toho kouk? degradace."
"Vono je to ?pln? jedno," ozval se ?vejk, "padnout jako ?ar?e nebo jako sprostej voj?k - ale pravda, degradovan? prej strkaj? do prvn? ?ady."
Vrchn? poln? kur?t sebou pohnul.
"Chrn?," prohl?sil ?vejk, kdy? zjistil, ?e je s n?m v?echno v n?le?it?m po??dku, "te? se mu asi zd? o n?jak? ?ranici. Jenom se boj?m, aby se n?m zde nevyd?lal. M?j feldkur?t Katz, ten kdy? se vo?ral, tak se ve span? nec?til. Jednou v?m..."
A ?vejk po?al vypravovat sv? zku?enosti s poln?m kur?tem Otto Katzem tak podrobn? a zaj?mav?, ?e ani nepozorovali, ?e se vlak hnul.
Teprve ?ev z vag?n? vzadu p?eru?il vypravov?n? ?vejkovo. Dvan?ct? kumpanie, kde byli sam? N?mci od Krumlovska a Ka?persk?ch Hor, hul?kala: Wann ich kumm, wann ich kumm, wann ich wieda, wieda kumm.
A z jin?ho vag?nu n?jak? zoufalec ?val ke vzdaluj?c?m se Bud?jovic?m: Und du, mein Schatz, bleibst hier Holarj?, holarj?, holo!
Bylo to takov? hrozn? j?dlov?n? a je?en?, ?e ho museli kamar?di odt?hnout od otev?en?ch dve?? dobyt??ho vozu.
"To se div?m," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k k des?tn?kovi, "?e u n?s se je?t? neobjevila inspekce. Podle p?edpisu m?l jste n?s hl?sit u komandanta vlaku hned na n?dra?? a nezab?vat se n?jak?m opil?m vrchn?m poln?m kur?tem."
Ne??astn? des?tn?k ml?el tvrdo??jn? a zarputile se d?val na dozadu ub?haj?c? telegrafn? sloupy. "Kdy? si pomysl?m, ?e nejsme hl??eni u nikoho," pokra?oval j?zliv? jednoro?n? dobrovoln?k, "a ?e na nejbli??? stanici k n?m jist? vleze komandant vlaku, tu se ve mn? vzep?e vojensk? krev. V?dy? my jsme jako..."
"...cik?ni," vpadl do toho ?vejk, "nebo vandr?ci. Mn? to p?ipad?, jako bychom se b?li bo??ho sv?tla a nesm?li se nikde hl?sit, aby n?s nezav?eli."
"Krom? toho," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "na z?klad? na??zen? ze dne 21. listopadu 1879 p?i doprav? vojensk?ch arestant? vlaky je t?eba zachov?vati tyto p?edpisy: Za prv?: Arestantsk? vag?n mus? b?t opat?en m???emi. To je jasn? nad slunce a zde t?? provedeno dle p?edpisu. Nal?z?me se za dokonal?mi m???emi. To by bylo tedy v po??dku. Za druh?: V dopln?n? c. k. na??zen? ze dne 21. listopadu 1879 m? se nach?zeti v ka?d?m arestantsk?m vag?n? z?chod. Nen?-li takov?ho, m? b?t opat?en vag?n krytou n?dobou na vykon?v?n? velk? i mal? t?lesn? pot?eby arestant? i prov?zej?c? str??e. Zde vlastn? u n?s se nem??e mluvit o arestantsk?m vag?n?, kde by mohl b?t z?chod. Nal?z?me se prost? v jednom p?epa?en?m kup?, izolov?ni od cel?ho sv?ta. A tak? zde nen? on? n?doby..."
"M??ete to ud?lat z okna," prohodil pln zoufalstv? des?tn?k.
"Zapom?n?te," ?ekl ?vejk, "?e ??dnej arestant nesm? k volenu."
"Potom za t?et?," pokra?oval jednoro?n? dobrovoln?k, "m? b?t opat?ena n?doba s pitnou vodou. O to jste se tak? nepostaral. A propos! V?te, v kter? stanici bude se rozd?vat men??? Nev?te? To jsem v?d?l, ?e jste se neinformoval..."
"Tak vid?te, pane kapr?l," poznamenal ?vejk, "?e to nen? ??dn? legrace, vozit arestanty. Vo n?s se mus? pe?ovat. My nejsme ??dn? voby?ejn? voj?ci, kter? se musej? sami vo sebe starat. N?m se mus? v?echno p?in?st a? pod nos, pon?vad? jsou na to na??zen? a paragrafy, kterejch se mus? ka?dej dr?et, pon?vad? by to nebyl ??dnej po??dek. ,Zav?enej ?lov?k je jako d?t? v pe?ince,` ??k?val jeden zn?me] sy??k, ,ten se mus? vopatrovat, aby se nenastudil, aby se neroz??lil, aby byl spokojenej se sv?m osudem, ?e se mu chud??kovi neubli?uje: - Vostatn?," ?ekl po chv?li ?vejk, d?vaje se p??telsky na des?tn?ka, "a? bude jeden?ct, tak mn? laskav? ?ekn?te."
Des?tn?k se t?zav? pod?val na ?vejka.
"Vy jste se m?, pane kapr?l, patrn? cht?l zeptat, pro? mn? m?te ??ct, a? bude jeden?ct. Vod jeden?cti hodin pat??m do dobyt??ho vag?nu, pane kapr?l," d?razn? ?ekl ?vejk a pokra?oval slavnostn?m hlasem: "Byl jsem odsouzen na t?i dny u regimentsraportu. V jeden?ct hodin jsem nastoupil sv?j trest a dneska v jeden?ct hodin mus?m bejt propu?t?nej. Vod jeden?cti hodin nem?m tady co d?lat. ??dnej voj?k nesm? bejt d?l zav?enej, ne? mu pat??, pon?vad? na vojn? se mus? zachov?vat discipl?na a po??dek, pane kapr?l."
Zoufal? des?tn?k po t?to r?n? se dlouho nemohl vzpamatovat, a? kone?n? nam?tl, ?e nedostal ??dn?ch pap?r?.
"Mil? pane kapr?le," ozval se jednoro?n? dobrovoln?k, "pap?ry nejdou samy k veliteli eskorty. Kdy? hora nejde k Mahomedovi, mus? j?t velitel eskorty s?m pro pap?ry. Vy jste se nyn? ocitl p?ed novou situac?. Rozhodn? nesm?te zadr?ovat nikoho, kter? m? vyj?t na svobodu. Na druh? stran? nesm? nikdo opustit podle platn?ch p?edpis? arestantsk? vag?n. Opravdu nev?m, jak se dostanete z t?to pro?lukl? situace. t?m d?l je to hor??. Ted' je p?l jeden?ct?." Jednoro?n? dobrovoln?k zastr?il kapesn? hodinky: "Jsem velice zv?dav, pane kapr?le, co budete d?lat za p?l hodiny."
"Za p?l hodiny pat??m do dobyt??ho vag?nu," opakoval sniv? ?vejk, na?e? des?tn?k ?pln? popleten? a zni?en? obr?til se k n?mu:
"Jestli v?m to nebude nevhod, j? mysl?m, ?e je to zde mnohem pohodln?j?? ne? v dobyt??ku. J? mysl?m..."
Byl p?eru?en v?k?ikem ze span? vrchn?ho poln?ho kur?ta: "V?ce om??ky!"
"Spi, spi," ?ekl dobr?cky ?vejk, podkl?daje mu pod hlavu c?p pl??t?, kter? padal z lavice, "a? se ti zd? zas p?kn? d?l o ?r?dle."
A jednoro?n? dobrovoln?k po?al zp?vat: Spi, d???tko, spi, zav?i o?ka sv?, p?nb?h bude s tebou sp?ti, and?l??ek kol?bati, spi d???tko, spi.
Zoufal? des?tn?k nereagoval ji? na nic. D?val se tup? do kraje a dal pln? pr?b?h naprost? dezorganizaci v arestantsk?m kup?.
U pa?en? hr?li voj?ci z eskorty maso a na zadn? tv??e dopadaly svi?n? a poctiv? r?ny. Kdy? se t?m sm?rem ohl?dl, d?vala se pr?v? na n?ho vyz?vav? zadnice jednoho p???ka. Des?tn?k si vzdychl a odvr?til se op?t k oknu.
Jednoro?n? dobrovoln?k chv?li o n??em p?em??lel a pak se obr?til na zdrcen?ho des?tn?ka: "Jestlipak zn?te ?asopis Sv?t zv??at?"
"Ten ?asopis," odpov?d?l des?tn?k se z?ejm?m v?razem radosti, ?e hovor p?ev?d? se na jin? pole, "odb?ral hospodsk? u n?s ve vsi, pon?vad? m?l d?sn? r?d B?nsk? kozy a v?echny mu chc?ply. Proto ??dal v tom ?asopise o radu."
"Mil? kamar?de," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "m?j rozhovor, kter? bude nyn? n?sledovat, dok??e v?m neoby?ejn? jasn?, ?e chyb nen? nikdo u?et?en! Jsem p?esv?d?en, p?nov?, ?e vy tam vzadu p?estanete hr?t maso, nebo? to, co v?m nyn? pov?m, bude velice zaj?mav? u? t?m, ?e mnoh?m odborn?m v?raz?m neporozum?te. Budu v?m vypravovat pov?dku o Sv?t? zv??at, abychom zapomn?li na na?e dne?n? v?le?n? trampoty:
Jak jsem se vlastn? stal kdysi redaktorem Sv?ta zv??at, onoho velice zaj?mav?ho ?asopisu, bylo pro mne n?jak? ?as h?dankou dosti slo?itou do t? doby, kdy jsem s?m p?i?el k tomu n?zoru, ?e jsem to mohl prov?st jen ve stavu naprosto nep???etn?m, ve kter?m jsem byl sveden p??telskou l?skou ku star?mu kamar?dovi H?jkovi, kter? redigoval do t? doby poctiv? ?asopis, ale zamiloval se p?itom do dceru?ky majitele ?asopisu pana Fuchse, kter? ho vyhnal na hodinu pod tou podm?nkou, ?e mu zaopat?? redaktora po??dn?ho.
Jak vid?te, byly tenkr?t podivuhodn? n?mezdn? pom?ry.
Majitel listu, kdy? jsem mu byl p?edstaven sv?m kamar?dem H?jkem, p?ijal mne velice vl?dn? a ot?zal se mne, zdali m?m v?bec n?jak? pon?t? o zv??atech, a byl velice spokojen mou odpov?d?, ?e jsem si v?dy velice zv??at v??il a vid?l v nich p?echod ke ?lov?ku a ?e zejm?na ze stanoviska ochrany zv??at respektoval jsem v?dy jejich tu?by a p??n?. Ka?d? zv??e si nic jin?ho nep?eje, ne? aby bylo p?ed t?m, ne? je m?d?no, usmrceno pokud mo?no bezbolestn?.
Kapr od sam?ho sv?ho narozen? chov? utkv?lou p?edstavu, ?e nen? hezk? od kucha?ky, kdy? mu p?r? b?icho za?iva, a zvyk st?n?n? kohouta ?e je n?b?hem spolku pro ochranu zv??at nepod?ez?vat dr?be? rukou neum?lou.
Zkroucen? postavy sma?en?ch m??nk? sv?d?? o tom, ?e um?raj?ce protestuj? proti tomu, aby byli v Podole sma?eni za?iva na margar?nu. Hn?t krocana...
Vtom mne p?eru?il a optal se, zdali zn?m dr?be?nictv?: psy, kr?l?ky, v?ela?stv?, rozmanitosti ze sv?ta zv??at, vyst?ihovat z ciz?ch ?urn?l? obr?zky k reprodukci, p?ekl?dat z cizozemsk?ch ?urn?l? odborn? ?l?nky o zv??atech, um?m-li listovat v Brehmovi a mohl-li bych s n?m ps?t ?vodn?ky ze ?ivota zv??at se zabarven?m katolick?ch sv?tk?, zm?ny ro?n?ch po?as?, dostih, hon?, v?chovy policejn?ch ps?, n?rodn?ch i c?rkevn?ch sv?tk?, zkr?tka m?t situa?n? novin??sk? p?ehled a vyu?itkovat ho v kr?tk?m obsa?n?m ?vodn??ku.
Prohl?sil jsem, ?e jsem ji? velice mnoho p?em??lel o spr?vn?m veden? takov?hoto ?asopisu, jako je Sv?t zv??at, a ?e v?echny ty rubriky a body dovedu pln? reprezentovat, ovl?daje zm?n?n? n?m?ty. Mou snahou v?ak ?e bude vy?inout ?asopis na nezvyklou v??i. Reorganizovat obsahov? i v?cn?.
Zav?sti nov? rubriky, nap??klad ,Vesel? koutek zv??at`, ,Zv??ata o zv??atech`, v??maje si p?itom bedliv? politick? situace.
Poskytnout ?ten???m p?ekvapen? za p?ekvapen?m, aby se od zv??ete ku zv??eti nemohli vzpamatovat. Rubrika ,Ze dne zv??at` ?e se mus? st??dat s ,Nov?m programem ?e?en? ot?zky dom?c?ho skotu` a ,Hnut?m mezi dobytkem`.
Op?t mne p?eru?il a ?ekl, ?e mu to ?pln? sta??, a jestli jen polovi?ku toho poda?? se mn? splnit, ?e mn? daruje p?rek trpasli??ch wyandotek z posledn? berl?nsk? v?stavy dr?be?e, kter? obdr?ely prvn? cenu a majitel zlatou medaili za v?born? sp??en?.
Mohu ??ci, ?e jsem se vynasna?il a sv?j vl?dn? program v ?asopise dodr?oval, pokud m? schopnosti sta?ily, ba dokonce p?i?el jsem k objevu, ?e m? ?l?nky p?evy?uj? m? schopnosti.
Cht?je obecenstvu poskytnouti n?co ?pln? nov?ho, vym??lel jsem si zv??ata.
Vych?zel jsem z toho principu, ?e nap??klad slon, tygr, lev, opice, krtek, k??, ?un? atd. jsou d?vno ji? ka?d?mu ?ten??i Sv?ta zv??at ?pln? zn?m?mi tvory. ?e t?eba ?ten??e rozru?it n???m nov?m. Nov?mi objevy, a proto jsem to zkusil s velrybou s?rob?ichou. Tento nov? druh m? velryby byl velikost? tresky a opat?en m?ch??em napln?n?m mraven?? kyselinou a zvl??tn? kloakou, kterou m? velryba s?rob?ich? s v?buchy vypou?t?la na mal? rybky, kter? cht?la poz??t, omamnou jedovatou kyselinu, kter? pozd?ji dal anglick? u?enec... te? se ji? nepamatuji, jak jsem ho nazval, pojmenov?n? kyseliny velryb?. Velryb? tuk byl ji? v?em zn?m?, ale nov? kyselina vzbudila pozornost n?kolika ?ten???, kte?? se ptali na firmu vyr?b?j?c? tuto kyselinu.
Mohu v?s ubezpe?it, ?e jsou v?bec ?ten??i Sv?ta zv??at velice zv?dav?.
Kr?tce za sebou objevil jsem po velryb? s?rob?ich? celou ?adu jin?ch zv??at. Jmenuji mezi nimi blahn?ka prohnan?ho, savce z rodu klokan?, vola jedl?ho, pratypa to kr?vy, n?levn?ka s?piov?ho, kter?ho jsem ozna?il za druh potkana.
P?ib?vala mn? nov? zv??ata ka?d?m dnem. S?m byl jsem velice p?ekvapen m?mi ?sp?chy v t?chto oborech. Nikdy jsem si nepomyslil, ?e je t?eba zv??enu tak siln? doplnit a ?e Brehm tolik zv??at mohl vynechat ve sv?m spise ?ivot zv??at. V?d?l Brehm a v?ichni ti, kte?? ?li po n?m, o m?m netop?rovi z ostrova Islandu, ,netop?ru vzd?len?m`, o m? ko?ce dom?c? z vrcholku hory Kilimand??ro pod n?zvem ,pa?ucha jelen? dr??div?`?
M?li do t? doby p??rodozpytci zd?n? o n?jak? ble?e in?en?ra Kh?na, kterou jsem na?el v jantaru a kter? byla ?pln? slep?, pon?vad? ?ila na podzemn?m prachhistorick?m krtkovi, kter? tak? byl slep?, pon?vad? jeho prababi?ka se sp??ila, jak jsem psal, s podzemn?m slep?m macar?tem jeskynn?m z Postojensk? jeskyn?, kter? v t? dob? zasahovala a? na nyn?j?? Baltick? oce?n?
Z t?to nepatrn? ud?losti vyvinula se velik? polemika mezi ?asem a ?echem, pon?vad? ?ech v rozmanitostech ve sv?m fejetonu, cituje ?l?nek o ble?e mnou objeven?, prohl?sil: ,Co B?h ?in?, dob?e ?in?: ?as p?irozen? ?ist? realisticky rozbil celou mou blechu i s velebn?m ?echem, a od t? doby zd?lo se, ?e mne opou?t? ??astn? hv?zda vyn?lezcova a objevitele nov?ch stvo?en?. Abonenti Sv?ta zv??at za?ali se znepokojovat.
P?vod k tomu daly m? r?zn? drobn? zpr?vy o v?ela?stv?, dr?be?nictv?, kde jsem rozvinul sv? nov? teorie, kter? zp?sobily prav? zd??en?, pon?vad? po m?ch jednoduch?ch rad?ch ranila zn?m?ho v?ela?e pana Pazourka mrtvice a vyhynulo v?ela?en? na ?umav? i v Podkrkono??. Na dr?be? p?i?el mor a zkr?tka chc?palo to v?echno. Abonenti psali v?hru?n? dopisy a odm?tali ?asopis.
Vrhl jsem se na pt?ky ?ij?c? na svobod? a je?t? dnes se pamatuji na svou af?ru s redaktorem Selsk?ho obzoru, klerik?ln?m poslancem ?editelem Jos. M. Kadl??kem!
Vyst?ihl jsem z anglick?ho ?asopisu Country Life obr?zek n?jak?ho pt??ka, kter? sed?l na o?echu. Dal jsem mu n?zev o?e?n?k, stejn? jako bych se nijak logicky nerozpakoval napsat, ?e pt?k sed?c? na jalovci je jalovn?k, p??padn? jalovice.
I co se nestalo. Na oby?ejn?m koresponden?n?m l?stku napadl mne pan Kadl??k, ?e pr? je to sojka a ??dn? o?e?n?k, a ?e pr? je to p?eklad Eichelh?her.
Poslal jsem dopis, ve kter?m jsem celou svou teorii vylo?il o o?e?n?ku, propletaje dopis ?etn?mi nad?vkami a vymy?len?mi cit?ty z Brehma.
Poslanec Kadl??k odpov?d?l v Selsk?m obzoru ?vodn?m ?l?nkem.
M?j ??f, pan Fuchs, sed?l jako v?dy v kav?rn? a ?etl krajinsk? noviny, pon?vad? posledn? dobou n?ramn? ?asto hledal zm?nky o m?ch poutav?ch ?l?nc?ch ve Sv?t? zv??at, a kdy? jsem p?i?el, uk?zal na le??c? na stole Selsk? obzor a ?ekl ti?e, d?vaje se na mne sv?ma smutn?ma o?ima, kter? v?raz m?ly jeho o?i st?le posledn? dobou.
?etl jsem hlasit? p?ed celou kav?renskou publikou:
,Ct?n? redakce! Upozornil jsem, ?e v?? ?asopis zav?d? n?zvoslov? nezvykl? a neod?vodn?n?, ?e p??li? m?lo db? ?istoty jazyka ?esk?ho, vym??l? si r?zn? zv??ata. Uvedl jsem doklad, ?e m?sto v?eobecn? u??van?ho starod?vn?ho n?zvu sojka zav?d? v?? redaktor ?aludn?k, co? m? podklad v p?eklad? n?meck?ho n?zvu Eichelh?her - sojka.`
,Sojka,` opakoval po mn? zoufale majitel ?asopisu.
?etl jsem klidn? d?l: ,Nato jsem od va?eho redaktora Sv?ta zv??at obdr?el dopis nesm?rn? hrub?ho, osobn?ho a neomalen?ho r?zu, kde jsem byl nazv?n trestuhodn? ignorantsk?m hovadem, co? zasluhuje pok?r?n? d?razn?ho. Tak se neodpov?d? na~ v?cn? v?deck? v?tky mezi slu?n?mi lidmi. R?d bych v?d?l, kdo je z n?s obou v?t?? hovado. Snad, pravda, nem?l jsem ?initi v?tky dopisnic? a dopsati listem, ale pro n?val pr?ce nev?iml jsem si t? malichernosti, ale nyn? po sprost?m v?padu va?eho redaktora Sv?t zv??at vedu na ve?ejn? pran??.
V?? pan redaktor se n?ramn? m?l?, domn?vaje se, ?e jsem nedou?en? hovado, kter? nem? ani pon?t?, jak se ten kter? pt?k jmenuje. Zab?v?m se ornitologi? po l?ta, a nikoliv z knih, n?br? studiemi v p??rod?, maje v klec?ch v?c pt?k?, ne? vid?l v?? redaktor ve sv?m ?ivot?, zejm?na ?lov?k uzav?en? v pra?sk?ch ko?aln?ch a hospod?ch.
Ne? to jsou v?ci vedlej??, a? by zajist? nebylo na ?kodu, kdyby se v?? redaktor Sv?ta zv??at d??ve p?esv?d?il, komu vyt?k? hovadinu, ne?li n?jezd vyjde z pera, t?eba je ur?en na Moravu do Fr?dlandu u M?stku, kde byl do tohoto ?l?nku t?? odb?r?n v?? ?asopis.
Nejde ostatn? o osobn? polemiku bl?zniv?ho chlapa, n?br? o v?c, a proto opakuji znova, ?e vym??let si z p?eklad? n?zvy jest nep??pustn?, kdy? m?me v?eobecn? zn?m? dom?c? n?zev sojka.`
,Ano, sojka,` je?t? zoufalej??m hlasem pronesl m?j ??f.
?tu spokojen? d?l nedaje se p?eru?ovat. ,Je to dareb?ctv?, kdy? se to d?je od neodborn?k? a surovc?. Kdo kdy ??kal sojce o?e?n?k? V d?le Na?i pt?ci na str. 148 jest latinsk? n?zev: Garrulus glandarius B. A., je ten m?j pt?k - sojka.
Redaktor va?eho listu zajist? uzn?, ?e zn?m l?pe sv?ho pt?ka, ne? ho m??e zn?t neodborn?k. O?e?n?k se naz?v? podle dr. Bayera Mucifraga carycatectes B, a to B neznamen?, jak mn? psal v?? redaktor, ?e je to za??te?n? p?smeno slova blb. ?e?t? ptakopisci znaj? v?bec jenom sojku obecnou, nikoliv va?eho ?aludn?ka, kter?ho vyna?el pr?v? ten p?n, na kter?ho pat?? za??te?n? p?smeno B podle jeho teorie. To jest neurval? osobn? n?jezd, kter? na v?ci nic nezm?n?.
Sojka z?stane sojkou, i kdyby se redaktor Sv?ta zv??at z toho pod?..1, a z?stane to jen dokladem, jak lehkomysln? a nev?cn? se leckdys p??e, byt by se i on dovol?val Brehma n?padn? neurvale. Ten spros??k p??e, ?e sojka pat?? podle Brehma do ?eledi krokod?lovit?ch, str. 452, kde se mluv? o ?uh?ku ?ili strako?i obecn?m (Lanius minor L.). Pak se tento ignorant, sm?m-li to jeho jm?no zdrobnit, dovol?v? op?t Brehma, ?e sojka pat?? do ?eledi patn?ct?, a Brehm havranovit? po??t? do ?eledi sedmn?ct?, k nim? dru?? se havrani, rod kavek, a jest tak sprost?, ?e i mne nazval kavkou (Colaeus) a rodem strak, vran modr?ch, pod?eled? blboun? nejapn?ch, a?koliv na t??e str?nce jedn? se o sojk?ch h?jn?ch a strak?ch pestr?ch...`
,Sojky h?jn?,` vzdychl m?j vydavatel ?asopisu, chytaje se za hlavu, ,dejte to sem, a? to do?tu:
Lekl jsem se, ?e mu ochrapt?l hlas, kter?m ?etl: ,Koloh??bek neboli kos tureck? z?stane stejn? v ?esk?m p?eklad? koloh??bkem, jako z?stane kv??ala kv??alou.`
,Kv??ale se m? ??kat jalove?n?k nebo jalovice, pane ??f,` podotkl jsem, ,pon?vad? se ?iv? jalovcem.` Pan Fuchs uhodil novinami o st?l a vlezl pod kule?n?k, chropt? ze sebe posledn? slova, kter? p?e?etl: ,Turdus, koloh??bek. - ??dn? sojka,` ?val pod kule?n?kem, ,o?e?n?k, kou?u, p?nov?!`
Byl kone?n? vyta?en a na t?et? den skonal v rodinn?m kruhu na mozkovou ch?ipku.
Posledn? slovo jeho bylo, v jeho posledn? jasn? chvilce: ,Nejedn? se mn? o osobn? z?jem, ale o dobro celku. Z toho stanoviska ra?te p?ijati m?j posudek, tak v?cn?, jak...` - a ?kytl."
Jednoro?n? dobrovoln?k se zaml?el a ?ekl j?zliv? k des?tn?kovi:
"T?m jsem jen cht?l ??ct, ?e ka?d? ?lov?k se octne n?kdy v choulostiv? situaci a chybuje!"
Celkem vzato, des?tn?k z toho pochopil jedin? tolik, ?e je chybuj?c?m; proto odvr?til se op?t k oknu a zasmu?ile se d?val, jak ub?h? cesta.
O n?co v?t?? z?jem zp?sobilo vypravov?n? na ?vejka. Mu?ov? z eskorty d?vali se pitom? na sebe.
?vejk za?al: "Na sv?t? nez?stane nic utajeno. V?echno vyjde najevo, jak jste sly?eli, ?e i takov? blb? sojka nen? ??dnej vo?e?n?k. Je to vopravdu velice zaj?mav?, ?e se n?kdo d? na takovou v?c chytit. Vymej?let si zv??ata je pravda v?c t??k?, ale ukazovat takov? vymej?len? zv??ata je vopravdu je?t? t????. Jednou p?ed lety byl v Praze n?jakej Mestek a ten vobjevil mo?skou pannu a ukazoval ji na Havl??kov? t??d? na Vinohradech za plentou. Ve plent? byl otvor a ka?dej moh vid?t v takovej polotm? prachvoby?ejn? kanape a na n?m se v?lela jedna ?ensk? ze ?i?kova. Nohy m?la zabalen? do zelen?ho g?zu, co m?lo p?edstavovat vohon, vlasy m?la nat?en? nazeleno a na ruk?ch rukavice a na nich p?id?lan? ploutve z papenteklu, taky zelen?, na h?bet? m?la prov?zkem upevn?n? n?jak? kormidlo. Ml?de? do ?estn?cti let tam nem?la p??stupu a v?ichni, kter?m bylo p?es ?estn?ct let a zaplatili si vstupn?, moc si libovali, ?e ta mo?sk? panna m? velikou zadnici, na kter? byl n?pis ,Na shledanou!` Co se t?k? ??der, to nebylo nic. H?zely se j? a? na pupek jako utahanej flund?e. V sedum hodin ve?er pak Mestek zav?el panor?mu a ?ek: ,Mo?sk? panno, m??ete j?t dom?,` vona se p?evl?kla a v deset ve?er u? ji bylo vid?t chodit po T?borskej ulici a zcela nen?padn? ka?d?mu p?novi, kter?ho potkala, ??kat: ,Hezoune, ?el si to zafilip?nkovat.` Pon?vad? nem?la kn??ku, tak ji p?i ????e s druhejma podobnejma my?ema pan Dra?ner zav?el, a Mestek m?l po k?eft?."
Vrchn? poln? kur?t vtom spadl z lavice a spal na zemi d?l. Des?tn?k se na to hloup? d?val a pak za v?eobecn?ho ticha zvedal ho beze v?eho p?isp?n? druh?ch na lavici s?m. Bylo vid?t, ?e ztratil v?echnu autoritu, a kdy? ?ekl slab?m beznad?jn?m hlasem: "Mohli byste mn? tak? pomoct," tu v?ichni z eskorty d?vali se strnule a nehla se ani ?iv? noha.
"M?l jste ho nechat chrn?t, kde byl," pravil ?vejk, "j? jsem to se sv?m poln?m kur?tem jinak ned?lal. Jednou jsem ho nechal sp?t na z?chod?, jednou se mn? vyspal naho?e na alma?e, v neck?ch v ciz?m dom? a b?hv? kde se v?ude vychrn?l."
Na des?tn?ka p?i?el n?hle n?val odhodlanosti. Cht?l uk?zat, ?e je zde p?nem, a proto ?ekl hrub?: "Dr?te hubu a nekecejte! Ka?dej pucflek se toho zbyte?n? na?van?. Jste jako ?t?nice."
"Ano, zajist?, a vy jste b?h, pane kapr?l," odpov?d?l ?vejk s rovnov?hou filosofa, kter? chce na cel?m sv?t? uskute?nit zemsk? m?r a pou?t? se p?itom do hrozn? polemiky, "vy jste matka sedmibolestn?."
"Panebo?e," zvolal jednoro?n? dobrovoln?k, sp?naje ruce, "napl? na?e srdce l?skou ke v?em ?ar??m, abychom se na n? ned?vali s odporem. Po?ehnej na?emu sjezdu v t?to arestantsk? d??e na kolej?ch."
Des?tn?k zrudl a vysko?il: "J? si zakazuji v?echny pozn?mky, von? jednoro??ku."
"Vy za nic nem??ete," chl?choliv?m t?nem mluvil d?l jednoro?n? dobrovoln?k, "p?i mnoh?ch rodech a druz?ch odep?ela p??roda ?ivo?ich?m v?echnu inteligenci, sly?el jste n?kdy vypravovat o lidsk? hlouposti? Nebylo by rozhodn? lep??, kdybyste se byl zrodil jako jin? druh savce a nenosil to blb? jm?no ?lov?k a kapr?l? Je velik? m?lka, ?e si o sob? mysl?te, ?e jste nejdokonalej??m a nejvyvinut?j??m tvorem. Kdy? v&m odp??ou hv?zdi?ky, tak jste nula, kter? se odst?eluje beze v?eho z?jmu po v?ech z?kopech na v?ech front?ch. Kdy? v?m je?t? jednu fr?ku p?idaj? a ud?laj? z v?s ?ivo?icha, kter?mu se ??k? sup?k, pak je?t? to nebude s v?mi v po??dku. V?? du?evn? obzor se v?m je?t? v?c zou??, a kdy? slo??te n?kde na boji?ti sv? kulturn? zakrn?l? kosti, po v?s v cel? Evrop? nikdo nezapl??e."
"J? v?s d?m zav??t," vyk?ikl zoufale des?tn?k. Jednoro?n? dobrovoln?k se usm?l: "Vy patrn? byste m? cht?l d?t zav??t proto, ?e jsem v?m nad?val. To byste lhal, pon?vad? v?? du?evn? majetek nem??e v?bec vystihnout n?jak?ch ur??ek, a krom? toho vsadil bych se s v?mi, o co byste cht?l, ?e si nepamatujete v?bec ni?eho z cel? na?? rozmluvy. Kdybych v?m ?ekl, ?e jste embryo, tak to zapomenete d??v, ne snad ne? p?ijedeme na nejbli??? stanici, ale d??v, ne? se kolem n?s mihne nejbli??? telegrafn? ty?. Jste odum?el? mozkov? z?vin. Nedovedu si v?bec p?edstavit, ?e byste mohl n?kde souvisle vylo?it v?echno, co jste m? sly?el mluvit. Krom? toho m??ete se kohokoliv zde optat, zdali v m?ch slovech byla jen sebenepatrn?j?? nar??ka na v?? du?evn? obzor a zdali jsem v?s v n??em urazil."
"Zajist?," potvrdil ?vejk, "v?m zde nikdo ne?ek ani sl?vka, kter? byste si mohl n?jak k?iv? vykl?dat. Vono to v?dycky ?patn? vypad?, kdy? se n?kdo c?t? ura?enej. Jednou jsem sed?l v no?n? kav?rn? v Tunelu a bavili jsme se vo orangutanech. Sed?l tam s n?mi jeden mari??k a ten vypr?v?l, ?e orangutana ?asto nerozeznaj? od n?jak?ho vousat?ho vob?ana, ?e takovej orangutan m? bradu porostlou chlupy jako...,jako,` pov?d?, ,?ekn?me t?ebas tamhleten p?n u vedlej??ho stolu.` Vohl?dli jsme se v?ichni, a ten p?n s tou bradou ?el k mari??kovi a dal mu facku a mari??k mu rozbil hlavu fla?kou od piva a ten bradatej p?n se svalil a z?stal le?et bez sebe a s mari??kem jsme se rozlou?ili, pon?vad? hned vode?el, kdy? vid?l, ?e ho p?izabil. Potom jsme vzk??sili toho p?na, a to jsme rozhodn? nem?li d?lat, pon?vad? hned po sv?m vzk???en? na n?s v?echny, kte?? jsme p?ece s t?m nem?li prachnic co d?lat, zavolal patrolu, kter? n?s vodvedla na komisa?stv?. Tam von po??d ved svou, ?e jsme ho pova?ovali za orangutana, ?e jsme vo ni?em jin?m nemluvili ne? vo n?m. A on po??d svou. My, ?e ne, ?e nen? ??dnej orangutan. A von, ?e je, ?e to sly?el. Prosil jsem pana komisa?e, aby mu to vysv?tlil. A ten mu to zcela dobr?cky vysv?tloval, ale ani pak si nedal ??ct a ?ekl panu komisa?ovi, ?e tomu on nerozum?, ?e je s n?mi spol?enej. Tak ho pan komisa? dal zav??t, aby vyst??zliv?l, a my jsme se zas cht?li vr?tit do Tunelu, ale u? jsme nemohli, pon?vad? n?s taky posadili za katr. Tak vid?te, pane kapr?l, co m??e bejt z mali?k?ho a nepatrn?ho nedorozum?n?, kter? nestoj? ani za ?e?. V Okrouhlic?ch byl zas jeden ob?an a ten se urazil, kdy? mu ?ekli v N?meck?m Brod?, ?e je krajta tygrovit?. Vono je v?c takovejch slov, kter? nejsou naprosto trestn?. Nap??klad jestli bychom v?m ?ekli, ?e jste ondatra. Mohl byste se za to na n?s zlobit?"
Des?tn?k za?i?el. Nebylo mo?n? ??ci, ?e za?val. Hn?v, vztek, zoufalstv?, v?e se slilo v ?adu siln?ch zvuk? a toto koncertn? ??slo dopl?ovalo p?sk?n?, kter? nosem prov?d?l chr?paj?c? vrchn? poln? kur?t.
Po tom za?i?en? nastoupila ?pln? deprese. Des?tn?k posadil se na lavici a jeho vodov?, bezv?razn? o?i utkv?ly v d?lce na lesy a hory.
"Pane des?tn?ku," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "vy mn? p?ipom?n?te nyn?, jak sledujete ?umn? hory a vonn? lesy, postavu Dante. Ty? u?lechtil? obli?ej b?sn?ka, mu?e srdce a ducha jemn?ho, p??stupn?ho ?lechetn?mu hnut?. Z?sta?te, pros?m v?s, tak sed?t, tak p?kn? v?m to slu??. S jak?m odu?evn?n?m, beze v?? strojenosti a ?krobenosti vypulujete o?i na krajinu. Jist??e si mysl?te, jak to bude kr?sn?, a? na ja?e m?sto t?ch pust?ch m?st nyn? rozlo?? se tu koberec lu?n?ch pestr?ch kv?tin..."
"...kerej koberec vobj?m? pot??ek," poznamenal ?vejk, "a von pan des?tn?k slin? tu?ku, sed? na n?jak?m pa?ezu a p??e b?sni?ku do Mal?ho ?ten??e."
Des?tn?k stal se ?pln? apatick?m, zat?mco jednoro?n? dobrovoln?k tvrdil, ?e rozhodn? vid?l hlavu des?tn?ka vymodelovanou na jedn? v?stav? socha??:
"Dovolte, pane des?tn?ku, nest?l jste snad modelem socha?i ?tursovi?"
Des?tn?k pod?val se na jednoro?n?ho dobrovoln?ka a ?ekl smutn?: "Nest?l."
Jednoro?n? dobrovoln?k umlkl a nat?hl se na lavici.
Mu?ov? z eskorty hr?li karty se ?vejkem, des?tn?k ze zoufalstv? kibicoval a dovolil si dokonce poznamenat, ?e ?vejk vynesl zelen? eso a to ?e je chyba. Nem?l si trumfovat a m?l by sedmu na posledn? hod.
"Bejvaly v hospod?ch," ?ekl ?vejk, "takov? p?kn? n?pisy proti kibic?m. Pamatuji se na jeden: Kibic, dr? tlamajznu, ne? t? p?es n? ?majznu."
Vojensk? vlak vj??d?l do stanice, kde inspekce prohl??ela vag?ny. Vlak se zastavil.
"To se v?," ?ekl ne?prosn? jednoro?n? dobrovoln?k, d?vaje se v?znamn? na des?tn?ka, "inspekce je ji? tady..."
Do vag?nu vstoupila inspekce.
-
Velitelem vojensk?ho vlaku byl ?t?bem nazna?en rezervn? d?stojn?k doktor Mr?z.
Na takov? hloup? slu?by v?dy h?zeli rezervn? d?stojn?ky. Doktor Mr?z byl z toho jelen. Nemohl se dopo??tat po??d jednoho vag?nu, a?koliv byl v civilu profesorem matematiky na re?ln?m gymnasiu. Krom? toho na posledn? stanici hl??en? stav mu?stva z jednotliv?ch vag?n? kol?sal s ??slem udan?m po skon?en?m n?stupu do vag?n? na bud?jovick?m n?dra??. Zd?lo se mu, kdy? se d?val do pap?r?, ?e kde se vzalo tu se vzalo o dv? poln? kuchyn? v?c. Neoby?ejn? nep??jemn? ?imr?n? v z?dech p?sobilo mu konstatov?n?, ?e se mu rozmno?ili kon? nezn?m?m zp?sobem. V seznamu d?stojn?k? nemohl se dop?trat dvou kadet?, kte?? mu sch?zeli. V kancel??i pluku v p?edn?m vag?n? hledali neust?le jeden psac? stroj. Z toho chaosu rozbolela ho hlava, sn?dl ji? t?i aspirinov? pr??ky a nyn? revidoval vlak s bolestn?m v?razem v obli?eji.
Kdy? vstoupil do arestantsk?ho kup? se sv?m pr?vodcem, nahl?dl do pap?r?, a p?ijav raport zni?en?ho des?tn?ka, ?e veze dva arestanty a m? tolik a tolik mu?stva, porovnal je?t? jednou ve spisech pravost ud?n? a rozhl?dl se kolem.
"Kohopak to vezete s sebou?" ot?zal se p??sn?, ukazuje na vrchn?ho poln?ho kur?ta, kter? spal na b?i?e a jeho? zadn? tv??e vyz?vav? se d?valy na inspekci.
"Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant," zakoktal des?tn?k, "?e my tentononc..."
"Jak?pak tentononc," zabru?el doktor Mr?z, "vyj?d?ete se p??mo."
"Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant," ozval se m?sto des?tn?ka ?vejk, "tento p?n, kter? sp? na b?i?e, je n?jakej vopilej pan obrfeldkur?t. Von se k n?m p?idal a vlez n?m sem do vag?nu, a pon?vad? je to n?? p?edstavenej, tak jsme ho nemohli vyhodit, aby to nebylo poru?en? superordinace. Von si patrn? spletl ?t?bn? vag?n s arestantsk?m."
Doktor Mr?z si vzdychl a pod?val se do sv?ch pap?r?. O n?jak?m vrchn?m poln?m kur?tovi, kter? m? jeti s vlakem do Brucku, nebylo v seznamu zm?nky. Cukl nerv?zn? okem. Na posledn? stanici mu najednou p?ib?vali kon?, a nyn? se mu dokonce rod? z?istajasna vrchn? poln? kur?ti v kup? pro arestanty.
Nevzmohl se na nic jin?ho, ne? ?e vyzval des?tn?ka, aby sp?c?ho na b?i?e obr?til, pon?vad? z t?to polohy nebylo mo?no ur?it jeho identitu.
Des?tn?k obr?til po del?? n?maze vrchn?ho poln?ho kur?ta naznak, p?i?em? se ten probudil, a vida d?stojn?ka p?ed sebou, ?ekl: "Eh, servus, Fredy, was gibt's Neues? Abendessen schon fertig?", zamhou?il op?t o?i a obr?til se k st?n?.
Doktor Mr?z poznal ihned, ?e je to t?? ?rout od v?erej?ka z d?stojnick?ho kasina, pov?stn? vy?ira? v?ech d?stojnick?ch min???, a ti?e si vzdychl.
"Za to," ?ekl k des?tn?kovi, "p?jdete k raportu." Odch?zel, kdy? ho vtom ?vejk zadr?el:
Plukovn?k Schr?der p?istoupil k ?vejkovi, a d?vaje se na jeho dobr?ck? obli?ej, ?ekl: "Pitom? dobytku, m?te t?i dny versch?rft, a a? si to odbudete, hlaste se u nadporu??ka Luk??e."
Tak se op?t setkal ?vejk s jednoro?n?m dobrovoln?kem v plukovn?m arest? a nadporu??k Luk?? mohl se velice pot??it, kdy? si ho dal plukovn?k Schr?der k sob? zavolat, aby mu ?ekl: "Pane nadporu??ku. Asi p?ed t?dnem, po sv?m p??jezdu k pluku, podal jste mn? raport o p?id?len? sluhy, pon?vad? se v?m v?? sluha ztratil na n?dra?? v T?bo?e. Pon?vad? se vr?til..."
"Pane plukovn?ku...," prosebn? ozval se nadporu??k Luk??.
"...rozhodl jsem se," s d?razem pokra?oval plukovn?k, "posadit ho na t?i dny a pak ho zas po?lu k v?m..."
Nadporu??k Luk?? zdrcen? se vypot?cel z plukovn?kovy kancel??e.
-
B?hem t?ch t?? dn?, kter?.str?vil ?vejk ve spole?nosti jednoro?n?ho dobrovoln?ka Marka, bavil se velice dob?e. Ka?d?ho ve?era oba po??dali na pry?n?ch vlastenecky projevy.
Ve?er z arestu oz?valo se v?dy "Zachovej n?m, Hospodine" a "Prim Eugen, der edle Ritter". P?ezp?vali t?? celou ?adu vojensk?ch p?sni?ek, a kdy? p?ich?z?val profous, zn?lo mu na uv?tanou:
Ten n?? starej profous,
ten nesm? zem??ti,
pro toho si mus?
?ert z pekla p?ij?ti.
P??jde pro n?j s vozem
a pra?t? s n?m vo zem,
?erti si s n?m v pekle
p?kn? zatop?j...
A nad pry?nu nakreslil jednoro?n? dobrovoln?k profouse a pod n?ho napsal text star? p?sni?ky:
Kdy? jsem ?el do Prahy pro jelita,
potkal jsem na cest? tajtrl?ka.
Nebyl to tajtrl?k, byl to profous,
kdybych byl neutek, byl by mne kous.
A zat?mco oba tak dr??dili profouse, jako v Seville andalusk?ho b?ka dr??d? ?erven?m ??tkem, nadporu??k Luk?? s ?zkost? o?ek?val, kdy se objev? ?vejk, aby hl?sil, ?e nastupuje op?t slu?bu.
3. kapitola
?vejkovy p??hody v Kir?lyhid?
Jednadevades?t? pluk se st?hoval do Mostu nad Litavou - Kir?lyhidy.Pr?v? kdy? po t??denn?m v?zn?n? m?l b?t za t?i hodiny ?vejk propu?t?n na svobodu, byl s jednoro?n?m dobrovoln?kem odveden na hlavn? str??nici a s eskortou voj?k? doprovozen na n?dra??.
"To u? se d?vno v?d?lo," ?ekl k n?mu po cest? jednoro?n? dobrovoln?k, "?e n?s p?elo?? do Uher. Tam budou form?rovat mar?batali?ny, voj?ci se vycvi?? v poln? st?elb?, seperou se s Ma?ary a vesele pojedeme do Karpat. Sem do Bud?jovic p?ijedou Ma?a?i pos?dkou a budou se m?sit plemena. Je u? takov? teorie, ?e zn?sil?ovat d?vky jin? n?rodnosti je nejlep?? prost?edek proti degeneraci. D?lali to ?v?dov? a ?pan?l? za t?icetilet? v?lky, Francouzi za Napoleona a te? v bud?jovick?m kraji budou to d?lat zase Mada?i a nebude to spojeno s hrub?m zn?sil?ov?n?m. Podd? se v?echno b?hem ?asu. Bude to prost? v?m?na. ?esk? voj?k vysp? se s ma?arskou d?vkou a uboh? ?esk? d?ve?ka p?ijme k sob? ma?arsk?ho honv?da, a po stalet?ch bude to zaj?mav? p?ekvapen? pro antropology, pro? se objevily vysedl? l?cn? kosti u lid? na b?ez?ch Mal?e."
"S t?m vz?jemn?m p??en?m," poznamenal ?vejk, "je to v?bec zaj?mav? v?c. V Praze je ???n?k ?ernoch Kristi?n, jeho? otec byl habe?sk?m kr?lem a dal se ukazovat v Praze na ?tvanici v jednom cirku. Do toho se zamilovala jedna u?itelka, kter? psala b?sni?ky do Lady vo pastej??ch a pot??ku v lese, ?la s n?m do hotelu a smilnila s n?m, jak se ??k? v P?smu svat?m, a n?ramn? se divila, ?e se j? narodil chlape?ek ?pln? b?lej. J?, ale za ?trn?ct dn? za?al chlape?ek hn?dnout. Hn?d a hn?d a za m?s?c za?al ?ernat. Do p?lroku byl ?ernej jako jeho tat?nek, habe?skej kr?l. ?la s n?m na kliniku pro ko?n? nemoce, aby j? ho n?jak vodbarvili, ale tam j? ?ekli, ?e je to vopravdov? ?ern? k??e mou?en?nsk? a ?e se ned? nic d?lat. Tak se z toho pom?tla, za?ala se pt?t v ?asopisech o radu, co je proti mou?en?n?m, a vodvezli ji do Kate?inek a mou?en?nka dali do sirot?ince, kde z n?ho m?li n?ramnou legraci. Pak se vyu?il ???n?kem a chod?val tancovat po no?n?ch kav?rn?ch. Rod? se dnes po n?m ?e?t? mulati s velik?m ?sp?chem, kter? u? nejsou tak zabarveni jako von. Jeden medik, kter? chod?val ke Kalichu, n?m jednou vykl?dal, ?e to ale nen? tak jednoduch?. Takovej m??enec zas rod? m??ence a ti jsou u? k nerozezn?n? vod b?lejch lid?. Ale najednou v n?jak?m kolenu ?e se vobjev? ?ernoch. P?edstavte si ten mal?r. Vy se vo?en?te s n?jakou sle?nou. Potvora je ?pln? b?l?, a najednou v?m porod? ?ernocha. A jestli p?ed dev?ti m?s?ci se ?la pod?vat bez v?s do variet? na atletick? z?pasy, kde vystupoval n?jakej ?ernoch, tu mysl?m, ?e by v?m to p?eci jen trochu vrtalo hlavou."
"P??pad va?eho ?ernocha Kristi?na," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "t?eba promyslit i ze stanoviska v?le?n?ho. Dejme tomu, ?e toho ?ernocha odvedli. Je Pra??k, tak pat?? k 28. regimentu. P?ece jste sly?el, ?e dvac?t? osm? p?e?el k Rus?m. Jak by se asi Rusov? divili, kdyby zajali i ?ernocha Kristi?na. Rusk? noviny by jist? psaly, ?e Rakousko ?ene do v?lky sv? koloni?ln? vojska, kter?ch nem?, ?e Rakousko s?hlo u? k ?erno?sk?m rezerv?m."
"Vypravovalo se," prohodil ?vejk, "?e Rakousko m? p?ece kolonie, n?kde na severu. N?jakou tu Zem c?sa?e Franti?ka Josefa..."
"Nechte si to, ho?i," ?ekl jeden voj?k z eskorty, "to je moc nevopatrn?, vypravovat dnes vo n?jakej Zemi c?sa?e Franti?ka Josefa. Nejmenujte nikoho a ud?l?te lep??..."
"Tak se pod?vejte na mapu," vpadl do toho jednoro?n? dobrovoln?k, "?e opravdu je zem? na?eho nejmilostiv?j??ho mocn??e c?sa?e Franti?ka Josefa. Podle statistiky je tam sam? led a vyv??? se odtud na ledoborc?ch pat??c?ch pra?sk?m led?rn?m. Tento ledov? pr?mysl je i cizinci neoby?ejn? cen?n a v??en, pon?vad? je to podnik v?nosn?, ale nebezpe?n?. Nejv?t?? nebezpe?? panuje p?i doprav? ledu ze Zem? c?sa?e Franti?ka Josefa p?es pol?rn? kruh. Dovedete si to p?edstavit?"
Voj?k z eskorty cosi nejasn? zabru?el a kapr?l prov?zej?c? eskortu p?ibl??il se a naslouchal dal??mu v?kladu jednoro?n?ho dobrovoln?ka, kter? v??n? pokra?oval: "Tato jedin? rakousk? kolonie m??e ledem z?sobit celou Evropu a jest znamenit?m n?rodohospod??sk?m ?initelem. Kolonizace pokra?uje ov?em pomalu, pon?vad? kolonisti d?lem se nehl?s?, d?lem zmrznou. Nicm?n? ?pravou klimatick?ch pom?r?, na kter? m? velk? z?jem ministerstvo obchodu i zahrani?n? ministerstvo, je nad?je, ?e budou n?le?it? vyu?itkov?ny velk? plochy ledovc?. Za??zen?m n?kolika hotel? p?iv?b? se spousty turist?. Bude ov?em t?eba vhodn? upravit turistick? stezky a cesty mezi ledov?mi kry a namalovat na ledovce turistick? zna?ky. Je divou obt??? jsou Eskym?ci, kte?? znemo??uj? na?im m?stn?m org?n?m jich pr?ci... - Chlapi se necht?j? u?it n?mecky," pokra?oval jednoro?n? dobrovoln?k, zat?mco des?tn?k se z?jmem naslouchal. Byl to aktivn? mu?, v civilu b?val ?eled?nem, byl pitomec a surovec, hltal v?echno, o ?em nem?l zd?n?, a jeho ide?lem bylo slou?it za supu.
"Ministerstvo vyu?ov?n?, pane kapr?le, zbudovalo pro n? s velk?m n?kladem a ob?tmi, kdy zmrzlo p?t stavitel?..."
"Zedn?ci se zachr?nili," p?eru?il ho ?vejk, "pon?vad? se voh??li vod zap?len? fajfky."
"Ne v?ichni," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "dv?ma stala se nehoda, ?e zapomn?li t?hnout a d?mky jim uhasly, tak je museli v ledu zakopat. - Ale nakonec byla p?ece ?kola vystavena z ledov?ch cihel a ?elezobetonu, co? dr?? velice dob?e pohromad?, ale Eskym?ci rozd?lali ohe? kolem dokola z rozebran?ho d??v? obchodn?ch lod? zamrzl?ch v ledu a doc?lili, co cht?li. Led, na kter?m ?kola vystav?na, se rozt?l a cel? ?kola i s ??d?c?m u?itelem a se z?stupcem vl?dy, kter? m?l b?t druh?ho dne p??tomen slavnostn?mu vysv?cen? ?koly, propadla se do mo?e. Bylo jen sly?et, ?e z?stupce vl?dy, kdy? u? byl po krk ve vod?, vyk?ikl: Gott strafe England! Ted tam asi po?lou vojsko, aby ud?lalo s Eskym?ky po??dek. To se v?, ?e bude s nimi t??k? vojna. Nejv?c budou na?emu vojsku ?kodit ocho?en? ledov? medv?di."
"Je?t? to by sch?zelo," moud?e poznamenal des?tn?k, "beztoho u? je r?znejch v?le?nejch vyn?lez?. Kup??kladu vezmeme si g?zmasky na votravov?n? plynem. Nat?hne? si to na hlavu a jse? votr?venej, jak n?m vykl?dali v unteroffiziersschule."
"Voni v?s jen tak stra?ej?," ozval se ?vejk, "??dnej voj?k se nem? ni?eho b?t. I kdyby v boji padl do latr?ny, tak se jen vobl??e a jde d?l do gefechtu, a na votravn? plyny je ka?dej zvykle] z kas?ren, kdy? je ?erstvej komis?rek a hr?ch s kroupama. Ale ted prej vyna?li Rusov? n?co proti ?ar??m..."
"To budou asi zvl??tn? elektrick? proudy," doplnil to jednoro?n? dobrovoln?k, "ty se slou?? s hv?zdi?kami na l?mci a ty vybuchnou, pon?vad? jsou z celuloidu. To zas bude nov? pohroma."
A?koliv byl des?tn?k v civilu od vol?, p?ece snad nakonec pochopil, ?e si z n?ho d?laj? legraci, a p?e?el od nich v ?elo patroly.
Bl??ili se ostatn? k n?dra??, kde se lou?ili Bud?jovi??ci se sv?m regimentem. Nem?lo to oficieln?ho r?zu, ale n?m?st? p?ed n?dra??m bylo napln?no obecenstvem, kter? o?ek?valo vojsko.
Z?jem ?vejk?v soust?edil se na ?pal?r obecenstva. A jak tomu v?dy b?v?, i te? se stalo, ?e hodn? voj?ci ?li vzadu, a ti pod bajonetem prvn?. Hodn? voj?ci budou pozd?ji nama?k?ni do dobyt??k?, a ?vejk s jednoro??kem do zvl??tn?ho arestantsk?ho vozu, kter? byl v?dy p?ipjat k vojensk?m vlak?m hned za ?t?bn? vag?ny. V takov?m arestantsk?m voze je m?sta habad?j.
?vejk nemohl se udr?et, aby nevyk?ikl do ?pal?ru "Nazdar!" a nezam?val ?epic?. P?sobilo to tak sugestivn?, ?e z?stup to hlu?n? opakoval a "Nazdar!" ???ilo se d?l a zabur?celo p?ed n?dra??m, kde daleko odtud se za?alo ??kat: "U? jdou."
Des?tn?k z eskorty byl cel? ne??astn? a za?val na ?vejka, aby dr?el hubu. Ale vol?n? ???ilo se jako lavina. ?etn?ci zatla?ovali ?pal?r a razili cestu eskort?, a davy d?l ?valy "Nazdar!" a m?valy ?epicemi a klobouky.
Byla to po??dn? manifestace. Z hotelu naproti n?dra?? z oken m?valy n?jak? d?my kapesn?ky a k?i?ely "Heil!" Do "nazdar" m?silo se "heil" i ze ?pal?ru a n?jak?mu nad?enci, kter? pou?il t? p??le?itosti, aby vyk?ikl "Nieder mit den Serben", podrazili nohy a trochu po n?m ?lapali v um?l? tla?enici. A jako elektrick? jiskra d?l se neslo: "U? jdou!"
A ?li, p?i?em? pod bajonety p??v?tiv? k?val ?vejk rukou z?stup?m a jednoro?n? dobrovoln?k v??n? salutoval.
Tak ve?li na n?dra?? a ?li k ur?en?mu vojensk?mu vlaku, kdy? m?lem by byla ostrost?eleck? kapela, jej?? kapeln?k byl v??n? popleten ne?ekanou manifestac?, spustila "Zachovej n?m, Hospodine". Na?t?st? v prav? chv?li objevil se v ?ern?m tvrd?m klobouku vrchn? poln? kur?t p?ter Lacina od 7. j?zdeck? divize a po?al d?lat po??dek.
Jeho historie byla prostink?. P?ijel v?era do Bud?jovic, on, postrach v?ech d?stojnick?ch min???, nena?ran? chlapisko, nedo?era, a jakoby n?hodou z??astnil se mal?ho banketu d?stojn?k? odj??d?j?c?ho regimentu. Jed, pil za deset a ve v?cem?n? nest??zliv?m stavu chodil do d?stojnick? min??e loudit na kucha??ch n?jak? zbytky. Pohlcoval m?sy s om??kami a knedl?ky, rval jako ko?kovit? ?elma maso od kost? a dostal se v kuchyni nakonec na rum, kter?ho kdy? se nalokal, a? krkal, vr?til se k ve??rku na rozlou?enou, kde se proslavil nov?m ' chlastem. M?l v tom bohat? zku?enosti a u 7. j?zdeck? divize dopl?celi v?dy d?stojn?ci na n?ho. R?no dostal n?pad, ?e mus? d?lat po??dek p?i odjezdu prvn?ch e?alon? regimentu, a proto se potloukal po cel? d?lce ?pal?ru, ??inkoval na n?dra?? tak, ?e d?stojn?ci ??d?c? dopravu pluku uzav?eli se p?ed n?m v kancel??i p?ednosty stanice.
Objevil se proto op?t p?ed n?dra??m v prav? ?as, aby strhl taktovku kapeln?ka ostrost?elc?, kter? u? cht?l dirigovat "Zachovej n?m, Hospodine".
"Halt," ?ekl, "je?t? ne, a? d?m znamen?. Ted' r?t a j? zas p?ijdu." Ode?el do n?dra?? a pustil se za eskortou, kterou zastavil sv?m k?ikem: "Halt!"
"Kampak?" ot?zal se p??sn? des?tn?ka, kter? nev?d?l si rady v nov? situaci.
M?sto n?ho odpov?d?l dobr?cky ?vejk: "Do Brucku n?s vezou, jestli cht?j?, pane obrfeldkur?t, m??ou ject s n?mi."
"A to taky pojedu," prohl?sil p?ter Lacina, a ot??eje se po eskort?, dodal: "Kdo ??k?, ?e nem??u ject? Vorw?rts! Marsch!"
Kdy? se vrchn? poln? kur?t ocitl v arestantsk?m vag?n?, polo?il se na lavici a dobrosrde?n? ?vejk svl?kl si pl??? a polo?il ho p?terovi Lacinovi pod hlavu, k ?emu? k ud??en?mu des?tn?kovi poznamenal ti?e jednoro?n? dobrovoln?k: "Obrfeldkur?ty o?et?ovati."
P?ter Lacina, pohodln? nata?en na lavici, po?al vykl?dat: "Rag? s h??bkami, p?nov?, je t?m lep??, ??m je v?c h??bk?, ale h??bky se mus? nap?ed sma?it na cibulce a pak se teprve p?id? bobkov? list a cibule..."
"Cibuli u? jste r??il d?t p?edem," ozval se jednoro?n? dobrovoln?k, prov?zen zoufal?m pohledem des?tn?ka, kter? vid?l v p?terovi Lacinovi opil?ho sice, ale p?ece jen sv?ho p?edstaven?ho.
Situace des?tn?ka byla opravdu zoufal?.
"Ano," podotkl ?vejk, "pan obrfeldkur?t m? ouplnou pravdu. t?m v?c cibule, t?m lep??. V Pakom??ic?ch bejval sl?dek a ten d?val i do piva cibuli, pon?vad? prej cibule t?hne ??ze?. Cibule je v?bec n?ramn? prosp??n? v?c. Pe?en? cibule se d?v? i na ne?idy..."
P?ter Lacina zat?m na lavici mluvil polohlasn?, jako ve sn?n?: "V?echno z?le?? na ko?en?, jak? ko?en? se do toho d? a v jak?m mno?stv?. Nic se nesm? p?epep?it, p?epaprikovat..."
Mluvil ??m d?l pomaleji a ti?eji: "P?e-h?e-b??kovat, p?e-citr?-novat, p?e-novo-oko-?enit, p?e-mu?k?..."
Nedopov?d?l a usnul, hv?zdaje chv?lemi nosem, kdy? ob?as p?estal chr?pat.
Des?tn?k se strnule na n?ho d?val, zat?mco mu?ov? z eskorty se ti?e sm?li na sv?ch lavic?ch.
"Ten se tak brzo neprobud?," prohodil ?vejk za chv?li, "je oupln? vo?ralej. - To je jedno," pokra?oval ?vejk, kdy? mu d?val des?tn?k ?zkostliv? znamen?, aby ml?el, "na tom se ned? nic zm?nit, je vo?ralej, jak z?kon k??e. Von je v rangu hejtmana. Ka?dej z t?ch feldkur?t?, ni??? nebo vy???, u? m? takov? nad?n? od boha, ?e se ze?ere p?i ka?d? p??le?itosti pod vobraz bo??. J? jsem slou?il u feldkur?ta Katze a ten by byl propil nos mezi o?ima. Tohle, co vyv?d? tenhle, to je?t? nic nen? proti tomu, co vyv?d?l ten. Propili jsme spolu monstranci a byli bychom snad propili i sam?ho p?naboha, kdyby byl n?m n?kdo n?co na n?ho p?j?il."
?vejk p?istoupil k p?teru Lacinovi, obr?til ho ke st?n? a znalecky ?ekl: "Ten bude chrn?t a? do Brucku," a vr?til se na sv? m?sto, prov?zen zoufal?m pohledem ne??astn?ho des?tn?ka, kter? poznamenal: "Abych to ?el snad ozn?mit"
"To si dejte zaj?t," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "vy jste eskortenkomandant. Vy se nesm?te od n?s vzd?lit. A tak? podle p?edpisu nesm?te nikoho z prov?zej?c? str??e pustit ven, aby to ?el ozn?mit, dokud nebudete m?ti n?hradn?ka. Jak vid?te, to je tvrd? o???ek. Abyste pak st?elbou dal znamen?, aby sem n?kdo p?i?el, to tak? nejde. Zde se nic ned?je. Na druh? stran? zas je p?edpis, ?e krom? arestant? a prov?zej?c? jich eskorty nesm? v arestantsk?m vag?n? b?t ciz? osoba. Nezam?stnan?m vstup p??sn? zapov?zen. Abyste pak cht?l smazat stopy sv?ho p?estupku a vrchn?ho feldkur?ta p?i j?zd? vlakem cht?l shodit z vlaku nen?padn?m zp?sobem, to tak? nejde, pon?vad? jsou zde sv?dci, kte?? vid?li, ?e jste ho pou?t?l do vag?nu, kam nepat??. Je to, pane kapr?l, jist? degradace."
Des?tn?k rozpa?it? se ozval, ?e do vag?nu vrchn?ho poln?ho kn?ze nepou?t?l, ?e se on s?m k nim p?idal a ?e je to p?ece jeho p?edstaven?.
"Zde jste p?edstaven?m jedin? vy," d?razn? tvrdil jednoro?n? dobrovoln?k, jeho? slova doplnil ?vejk: "I kdyby se k n?m cht?l p?idat c?sa? p?n, tak jste to nesm?l dovolit. To je jako na vart?, kdy? p?ijde k takov?mu rekrutovi inspek?n? ofic?r a po??d? ho, aby mu do?el pro cigarety, a ten se ho je?t? zept?, jakej druh mu m? p?in?st. Na takov? v?ci je festunk."
Des?tn?k nesm?le nam?tl, ?e ?vejk p?ece prvn? ?ekl obrfeldkur?tovi, ?e m??e ject s nimi.
"J? si to m??u, pane kapr?l, dovolit," odpov?d?l ?vejk, "pon?vad? jsem blbej, ale od v?s by to ??dnej ne?ekal."
"Slou??te u? dlouho aktivn??" ot?zal se des?tn?ka jako mimochodem jednoro?n? dobrovoln?k. "T?et? rok. Nyn? m?m b?t pov??enej na cuksf?ru."
"Tak nad t?m ud?lejte k???ek," cynicky ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "jak v?m ??k?m, z toho kouk? degradace."
"Vono je to ?pln? jedno," ozval se ?vejk, "padnout jako ?ar?e nebo jako sprostej voj?k - ale pravda, degradovan? prej strkaj? do prvn? ?ady."
Vrchn? poln? kur?t sebou pohnul.
"Chrn?," prohl?sil ?vejk, kdy? zjistil, ?e je s n?m v?echno v n?le?it?m po??dku, "te? se mu asi zd? o n?jak? ?ranici. Jenom se boj?m, aby se n?m zde nevyd?lal. M?j feldkur?t Katz, ten kdy? se vo?ral, tak se ve span? nec?til. Jednou v?m..."
A ?vejk po?al vypravovat sv? zku?enosti s poln?m kur?tem Otto Katzem tak podrobn? a zaj?mav?, ?e ani nepozorovali, ?e se vlak hnul.
Teprve ?ev z vag?n? vzadu p?eru?il vypravov?n? ?vejkovo. Dvan?ct? kumpanie, kde byli sam? N?mci od Krumlovska a Ka?persk?ch Hor, hul?kala: Wann ich kumm, wann ich kumm, wann ich wieda, wieda kumm.
A z jin?ho vag?nu n?jak? zoufalec ?val ke vzdaluj?c?m se Bud?jovic?m: Und du, mein Schatz, bleibst hier Holarj?, holarj?, holo!
Bylo to takov? hrozn? j?dlov?n? a je?en?, ?e ho museli kamar?di odt?hnout od otev?en?ch dve?? dobyt??ho vozu.
"To se div?m," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k k des?tn?kovi, "?e u n?s se je?t? neobjevila inspekce. Podle p?edpisu m?l jste n?s hl?sit u komandanta vlaku hned na n?dra?? a nezab?vat se n?jak?m opil?m vrchn?m poln?m kur?tem."
Ne??astn? des?tn?k ml?el tvrdo??jn? a zarputile se d?val na dozadu ub?haj?c? telegrafn? sloupy. "Kdy? si pomysl?m, ?e nejsme hl??eni u nikoho," pokra?oval j?zliv? jednoro?n? dobrovoln?k, "a ?e na nejbli??? stanici k n?m jist? vleze komandant vlaku, tu se ve mn? vzep?e vojensk? krev. V?dy? my jsme jako..."
"...cik?ni," vpadl do toho ?vejk, "nebo vandr?ci. Mn? to p?ipad?, jako bychom se b?li bo??ho sv?tla a nesm?li se nikde hl?sit, aby n?s nezav?eli."
"Krom? toho," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "na z?klad? na??zen? ze dne 21. listopadu 1879 p?i doprav? vojensk?ch arestant? vlaky je t?eba zachov?vati tyto p?edpisy: Za prv?: Arestantsk? vag?n mus? b?t opat?en m???emi. To je jasn? nad slunce a zde t?? provedeno dle p?edpisu. Nal?z?me se za dokonal?mi m???emi. To by bylo tedy v po??dku. Za druh?: V dopln?n? c. k. na??zen? ze dne 21. listopadu 1879 m? se nach?zeti v ka?d?m arestantsk?m vag?n? z?chod. Nen?-li takov?ho, m? b?t opat?en vag?n krytou n?dobou na vykon?v?n? velk? i mal? t?lesn? pot?eby arestant? i prov?zej?c? str??e. Zde vlastn? u n?s se nem??e mluvit o arestantsk?m vag?n?, kde by mohl b?t z?chod. Nal?z?me se prost? v jednom p?epa?en?m kup?, izolov?ni od cel?ho sv?ta. A tak? zde nen? on? n?doby..."
"M??ete to ud?lat z okna," prohodil pln zoufalstv? des?tn?k.
"Zapom?n?te," ?ekl ?vejk, "?e ??dnej arestant nesm? k volenu."
"Potom za t?et?," pokra?oval jednoro?n? dobrovoln?k, "m? b?t opat?ena n?doba s pitnou vodou. O to jste se tak? nepostaral. A propos! V?te, v kter? stanici bude se rozd?vat men??? Nev?te? To jsem v?d?l, ?e jste se neinformoval..."
"Tak vid?te, pane kapr?l," poznamenal ?vejk, "?e to nen? ??dn? legrace, vozit arestanty. Vo n?s se mus? pe?ovat. My nejsme ??dn? voby?ejn? voj?ci, kter? se musej? sami vo sebe starat. N?m se mus? v?echno p?in?st a? pod nos, pon?vad? jsou na to na??zen? a paragrafy, kterejch se mus? ka?dej dr?et, pon?vad? by to nebyl ??dnej po??dek. ,Zav?enej ?lov?k je jako d?t? v pe?ince,` ??k?val jeden zn?me] sy??k, ,ten se mus? vopatrovat, aby se nenastudil, aby se neroz??lil, aby byl spokojenej se sv?m osudem, ?e se mu chud??kovi neubli?uje: - Vostatn?," ?ekl po chv?li ?vejk, d?vaje se p??telsky na des?tn?ka, "a? bude jeden?ct, tak mn? laskav? ?ekn?te."
Des?tn?k se t?zav? pod?val na ?vejka.
"Vy jste se m?, pane kapr?l, patrn? cht?l zeptat, pro? mn? m?te ??ct, a? bude jeden?ct. Vod jeden?cti hodin pat??m do dobyt??ho vag?nu, pane kapr?l," d?razn? ?ekl ?vejk a pokra?oval slavnostn?m hlasem: "Byl jsem odsouzen na t?i dny u regimentsraportu. V jeden?ct hodin jsem nastoupil sv?j trest a dneska v jeden?ct hodin mus?m bejt propu?t?nej. Vod jeden?cti hodin nem?m tady co d?lat. ??dnej voj?k nesm? bejt d?l zav?enej, ne? mu pat??, pon?vad? na vojn? se mus? zachov?vat discipl?na a po??dek, pane kapr?l."
Zoufal? des?tn?k po t?to r?n? se dlouho nemohl vzpamatovat, a? kone?n? nam?tl, ?e nedostal ??dn?ch pap?r?.
"Mil? pane kapr?le," ozval se jednoro?n? dobrovoln?k, "pap?ry nejdou samy k veliteli eskorty. Kdy? hora nejde k Mahomedovi, mus? j?t velitel eskorty s?m pro pap?ry. Vy jste se nyn? ocitl p?ed novou situac?. Rozhodn? nesm?te zadr?ovat nikoho, kter? m? vyj?t na svobodu. Na druh? stran? nesm? nikdo opustit podle platn?ch p?edpis? arestantsk? vag?n. Opravdu nev?m, jak se dostanete z t?to pro?lukl? situace. t?m d?l je to hor??. Ted' je p?l jeden?ct?." Jednoro?n? dobrovoln?k zastr?il kapesn? hodinky: "Jsem velice zv?dav, pane kapr?le, co budete d?lat za p?l hodiny."
"Za p?l hodiny pat??m do dobyt??ho vag?nu," opakoval sniv? ?vejk, na?e? des?tn?k ?pln? popleten? a zni?en? obr?til se k n?mu:
"Jestli v?m to nebude nevhod, j? mysl?m, ?e je to zde mnohem pohodln?j?? ne? v dobyt??ku. J? mysl?m..."
Byl p?eru?en v?k?ikem ze span? vrchn?ho poln?ho kur?ta: "V?ce om??ky!"
"Spi, spi," ?ekl dobr?cky ?vejk, podkl?daje mu pod hlavu c?p pl??t?, kter? padal z lavice, "a? se ti zd? zas p?kn? d?l o ?r?dle."
A jednoro?n? dobrovoln?k po?al zp?vat: Spi, d???tko, spi, zav?i o?ka sv?, p?nb?h bude s tebou sp?ti, and?l??ek kol?bati, spi d???tko, spi.
Zoufal? des?tn?k nereagoval ji? na nic. D?val se tup? do kraje a dal pln? pr?b?h naprost? dezorganizaci v arestantsk?m kup?.
U pa?en? hr?li voj?ci z eskorty maso a na zadn? tv??e dopadaly svi?n? a poctiv? r?ny. Kdy? se t?m sm?rem ohl?dl, d?vala se pr?v? na n?ho vyz?vav? zadnice jednoho p???ka. Des?tn?k si vzdychl a odvr?til se op?t k oknu.
Jednoro?n? dobrovoln?k chv?li o n??em p?em??lel a pak se obr?til na zdrcen?ho des?tn?ka: "Jestlipak zn?te ?asopis Sv?t zv??at?"
"Ten ?asopis," odpov?d?l des?tn?k se z?ejm?m v?razem radosti, ?e hovor p?ev?d? se na jin? pole, "odb?ral hospodsk? u n?s ve vsi, pon?vad? m?l d?sn? r?d B?nsk? kozy a v?echny mu chc?ply. Proto ??dal v tom ?asopise o radu."
"Mil? kamar?de," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "m?j rozhovor, kter? bude nyn? n?sledovat, dok??e v?m neoby?ejn? jasn?, ?e chyb nen? nikdo u?et?en! Jsem p?esv?d?en, p?nov?, ?e vy tam vzadu p?estanete hr?t maso, nebo? to, co v?m nyn? pov?m, bude velice zaj?mav? u? t?m, ?e mnoh?m odborn?m v?raz?m neporozum?te. Budu v?m vypravovat pov?dku o Sv?t? zv??at, abychom zapomn?li na na?e dne?n? v?le?n? trampoty:
Jak jsem se vlastn? stal kdysi redaktorem Sv?ta zv??at, onoho velice zaj?mav?ho ?asopisu, bylo pro mne n?jak? ?as h?dankou dosti slo?itou do t? doby, kdy jsem s?m p?i?el k tomu n?zoru, ?e jsem to mohl prov?st jen ve stavu naprosto nep???etn?m, ve kter?m jsem byl sveden p??telskou l?skou ku star?mu kamar?dovi H?jkovi, kter? redigoval do t? doby poctiv? ?asopis, ale zamiloval se p?itom do dceru?ky majitele ?asopisu pana Fuchse, kter? ho vyhnal na hodinu pod tou podm?nkou, ?e mu zaopat?? redaktora po??dn?ho.
Jak vid?te, byly tenkr?t podivuhodn? n?mezdn? pom?ry.
Majitel listu, kdy? jsem mu byl p?edstaven sv?m kamar?dem H?jkem, p?ijal mne velice vl?dn? a ot?zal se mne, zdali m?m v?bec n?jak? pon?t? o zv??atech, a byl velice spokojen mou odpov?d?, ?e jsem si v?dy velice zv??at v??il a vid?l v nich p?echod ke ?lov?ku a ?e zejm?na ze stanoviska ochrany zv??at respektoval jsem v?dy jejich tu?by a p??n?. Ka?d? zv??e si nic jin?ho nep?eje, ne? aby bylo p?ed t?m, ne? je m?d?no, usmrceno pokud mo?no bezbolestn?.
Kapr od sam?ho sv?ho narozen? chov? utkv?lou p?edstavu, ?e nen? hezk? od kucha?ky, kdy? mu p?r? b?icho za?iva, a zvyk st?n?n? kohouta ?e je n?b?hem spolku pro ochranu zv??at nepod?ez?vat dr?be? rukou neum?lou.
Zkroucen? postavy sma?en?ch m??nk? sv?d?? o tom, ?e um?raj?ce protestuj? proti tomu, aby byli v Podole sma?eni za?iva na margar?nu. Hn?t krocana...
Vtom mne p?eru?il a optal se, zdali zn?m dr?be?nictv?: psy, kr?l?ky, v?ela?stv?, rozmanitosti ze sv?ta zv??at, vyst?ihovat z ciz?ch ?urn?l? obr?zky k reprodukci, p?ekl?dat z cizozemsk?ch ?urn?l? odborn? ?l?nky o zv??atech, um?m-li listovat v Brehmovi a mohl-li bych s n?m ps?t ?vodn?ky ze ?ivota zv??at se zabarven?m katolick?ch sv?tk?, zm?ny ro?n?ch po?as?, dostih, hon?, v?chovy policejn?ch ps?, n?rodn?ch i c?rkevn?ch sv?tk?, zkr?tka m?t situa?n? novin??sk? p?ehled a vyu?itkovat ho v kr?tk?m obsa?n?m ?vodn??ku.
Prohl?sil jsem, ?e jsem ji? velice mnoho p?em??lel o spr?vn?m veden? takov?hoto ?asopisu, jako je Sv?t zv??at, a ?e v?echny ty rubriky a body dovedu pln? reprezentovat, ovl?daje zm?n?n? n?m?ty. Mou snahou v?ak ?e bude vy?inout ?asopis na nezvyklou v??i. Reorganizovat obsahov? i v?cn?.
Zav?sti nov? rubriky, nap??klad ,Vesel? koutek zv??at`, ,Zv??ata o zv??atech`, v??maje si p?itom bedliv? politick? situace.
Poskytnout ?ten???m p?ekvapen? za p?ekvapen?m, aby se od zv??ete ku zv??eti nemohli vzpamatovat. Rubrika ,Ze dne zv??at` ?e se mus? st??dat s ,Nov?m programem ?e?en? ot?zky dom?c?ho skotu` a ,Hnut?m mezi dobytkem`.
Op?t mne p?eru?il a ?ekl, ?e mu to ?pln? sta??, a jestli jen polovi?ku toho poda?? se mn? splnit, ?e mn? daruje p?rek trpasli??ch wyandotek z posledn? berl?nsk? v?stavy dr?be?e, kter? obdr?ely prvn? cenu a majitel zlatou medaili za v?born? sp??en?.
Mohu ??ci, ?e jsem se vynasna?il a sv?j vl?dn? program v ?asopise dodr?oval, pokud m? schopnosti sta?ily, ba dokonce p?i?el jsem k objevu, ?e m? ?l?nky p?evy?uj? m? schopnosti.
Cht?je obecenstvu poskytnouti n?co ?pln? nov?ho, vym??lel jsem si zv??ata.
Vych?zel jsem z toho principu, ?e nap??klad slon, tygr, lev, opice, krtek, k??, ?un? atd. jsou d?vno ji? ka?d?mu ?ten??i Sv?ta zv??at ?pln? zn?m?mi tvory. ?e t?eba ?ten??e rozru?it n???m nov?m. Nov?mi objevy, a proto jsem to zkusil s velrybou s?rob?ichou. Tento nov? druh m? velryby byl velikost? tresky a opat?en m?ch??em napln?n?m mraven?? kyselinou a zvl??tn? kloakou, kterou m? velryba s?rob?ich? s v?buchy vypou?t?la na mal? rybky, kter? cht?la poz??t, omamnou jedovatou kyselinu, kter? pozd?ji dal anglick? u?enec... te? se ji? nepamatuji, jak jsem ho nazval, pojmenov?n? kyseliny velryb?. Velryb? tuk byl ji? v?em zn?m?, ale nov? kyselina vzbudila pozornost n?kolika ?ten???, kte?? se ptali na firmu vyr?b?j?c? tuto kyselinu.
Mohu v?s ubezpe?it, ?e jsou v?bec ?ten??i Sv?ta zv??at velice zv?dav?.
Kr?tce za sebou objevil jsem po velryb? s?rob?ich? celou ?adu jin?ch zv??at. Jmenuji mezi nimi blahn?ka prohnan?ho, savce z rodu klokan?, vola jedl?ho, pratypa to kr?vy, n?levn?ka s?piov?ho, kter?ho jsem ozna?il za druh potkana.
P?ib?vala mn? nov? zv??ata ka?d?m dnem. S?m byl jsem velice p?ekvapen m?mi ?sp?chy v t?chto oborech. Nikdy jsem si nepomyslil, ?e je t?eba zv??enu tak siln? doplnit a ?e Brehm tolik zv??at mohl vynechat ve sv?m spise ?ivot zv??at. V?d?l Brehm a v?ichni ti, kte?? ?li po n?m, o m?m netop?rovi z ostrova Islandu, ,netop?ru vzd?len?m`, o m? ko?ce dom?c? z vrcholku hory Kilimand??ro pod n?zvem ,pa?ucha jelen? dr??div?`?
M?li do t? doby p??rodozpytci zd?n? o n?jak? ble?e in?en?ra Kh?na, kterou jsem na?el v jantaru a kter? byla ?pln? slep?, pon?vad? ?ila na podzemn?m prachhistorick?m krtkovi, kter? tak? byl slep?, pon?vad? jeho prababi?ka se sp??ila, jak jsem psal, s podzemn?m slep?m macar?tem jeskynn?m z Postojensk? jeskyn?, kter? v t? dob? zasahovala a? na nyn?j?? Baltick? oce?n?
Z t?to nepatrn? ud?losti vyvinula se velik? polemika mezi ?asem a ?echem, pon?vad? ?ech v rozmanitostech ve sv?m fejetonu, cituje ?l?nek o ble?e mnou objeven?, prohl?sil: ,Co B?h ?in?, dob?e ?in?: ?as p?irozen? ?ist? realisticky rozbil celou mou blechu i s velebn?m ?echem, a od t? doby zd?lo se, ?e mne opou?t? ??astn? hv?zda vyn?lezcova a objevitele nov?ch stvo?en?. Abonenti Sv?ta zv??at za?ali se znepokojovat.
P?vod k tomu daly m? r?zn? drobn? zpr?vy o v?ela?stv?, dr?be?nictv?, kde jsem rozvinul sv? nov? teorie, kter? zp?sobily prav? zd??en?, pon?vad? po m?ch jednoduch?ch rad?ch ranila zn?m?ho v?ela?e pana Pazourka mrtvice a vyhynulo v?ela?en? na ?umav? i v Podkrkono??. Na dr?be? p?i?el mor a zkr?tka chc?palo to v?echno. Abonenti psali v?hru?n? dopisy a odm?tali ?asopis.
Vrhl jsem se na pt?ky ?ij?c? na svobod? a je?t? dnes se pamatuji na svou af?ru s redaktorem Selsk?ho obzoru, klerik?ln?m poslancem ?editelem Jos. M. Kadl??kem!
Vyst?ihl jsem z anglick?ho ?asopisu Country Life obr?zek n?jak?ho pt??ka, kter? sed?l na o?echu. Dal jsem mu n?zev o?e?n?k, stejn? jako bych se nijak logicky nerozpakoval napsat, ?e pt?k sed?c? na jalovci je jalovn?k, p??padn? jalovice.
I co se nestalo. Na oby?ejn?m koresponden?n?m l?stku napadl mne pan Kadl??k, ?e pr? je to sojka a ??dn? o?e?n?k, a ?e pr? je to p?eklad Eichelh?her.
Poslal jsem dopis, ve kter?m jsem celou svou teorii vylo?il o o?e?n?ku, propletaje dopis ?etn?mi nad?vkami a vymy?len?mi cit?ty z Brehma.
Poslanec Kadl??k odpov?d?l v Selsk?m obzoru ?vodn?m ?l?nkem.
M?j ??f, pan Fuchs, sed?l jako v?dy v kav?rn? a ?etl krajinsk? noviny, pon?vad? posledn? dobou n?ramn? ?asto hledal zm?nky o m?ch poutav?ch ?l?nc?ch ve Sv?t? zv??at, a kdy? jsem p?i?el, uk?zal na le??c? na stole Selsk? obzor a ?ekl ti?e, d?vaje se na mne sv?ma smutn?ma o?ima, kter? v?raz m?ly jeho o?i st?le posledn? dobou.
?etl jsem hlasit? p?ed celou kav?renskou publikou:
,Ct?n? redakce! Upozornil jsem, ?e v?? ?asopis zav?d? n?zvoslov? nezvykl? a neod?vodn?n?, ?e p??li? m?lo db? ?istoty jazyka ?esk?ho, vym??l? si r?zn? zv??ata. Uvedl jsem doklad, ?e m?sto v?eobecn? u??van?ho starod?vn?ho n?zvu sojka zav?d? v?? redaktor ?aludn?k, co? m? podklad v p?eklad? n?meck?ho n?zvu Eichelh?her - sojka.`
,Sojka,` opakoval po mn? zoufale majitel ?asopisu.
?etl jsem klidn? d?l: ,Nato jsem od va?eho redaktora Sv?ta zv??at obdr?el dopis nesm?rn? hrub?ho, osobn?ho a neomalen?ho r?zu, kde jsem byl nazv?n trestuhodn? ignorantsk?m hovadem, co? zasluhuje pok?r?n? d?razn?ho. Tak se neodpov?d? na~ v?cn? v?deck? v?tky mezi slu?n?mi lidmi. R?d bych v?d?l, kdo je z n?s obou v?t?? hovado. Snad, pravda, nem?l jsem ?initi v?tky dopisnic? a dopsati listem, ale pro n?val pr?ce nev?iml jsem si t? malichernosti, ale nyn? po sprost?m v?padu va?eho redaktora Sv?t zv??at vedu na ve?ejn? pran??.
V?? pan redaktor se n?ramn? m?l?, domn?vaje se, ?e jsem nedou?en? hovado, kter? nem? ani pon?t?, jak se ten kter? pt?k jmenuje. Zab?v?m se ornitologi? po l?ta, a nikoliv z knih, n?br? studiemi v p??rod?, maje v klec?ch v?c pt?k?, ne? vid?l v?? redaktor ve sv?m ?ivot?, zejm?na ?lov?k uzav?en? v pra?sk?ch ko?aln?ch a hospod?ch.
Ne? to jsou v?ci vedlej??, a? by zajist? nebylo na ?kodu, kdyby se v?? redaktor Sv?ta zv??at d??ve p?esv?d?il, komu vyt?k? hovadinu, ne?li n?jezd vyjde z pera, t?eba je ur?en na Moravu do Fr?dlandu u M?stku, kde byl do tohoto ?l?nku t?? odb?r?n v?? ?asopis.
Nejde ostatn? o osobn? polemiku bl?zniv?ho chlapa, n?br? o v?c, a proto opakuji znova, ?e vym??let si z p?eklad? n?zvy jest nep??pustn?, kdy? m?me v?eobecn? zn?m? dom?c? n?zev sojka.`
,Ano, sojka,` je?t? zoufalej??m hlasem pronesl m?j ??f.
?tu spokojen? d?l nedaje se p?eru?ovat. ,Je to dareb?ctv?, kdy? se to d?je od neodborn?k? a surovc?. Kdo kdy ??kal sojce o?e?n?k? V d?le Na?i pt?ci na str. 148 jest latinsk? n?zev: Garrulus glandarius B. A., je ten m?j pt?k - sojka.
Redaktor va?eho listu zajist? uzn?, ?e zn?m l?pe sv?ho pt?ka, ne? ho m??e zn?t neodborn?k. O?e?n?k se naz?v? podle dr. Bayera Mucifraga carycatectes B, a to B neznamen?, jak mn? psal v?? redaktor, ?e je to za??te?n? p?smeno slova blb. ?e?t? ptakopisci znaj? v?bec jenom sojku obecnou, nikoliv va?eho ?aludn?ka, kter?ho vyna?el pr?v? ten p?n, na kter?ho pat?? za??te?n? p?smeno B podle jeho teorie. To jest neurval? osobn? n?jezd, kter? na v?ci nic nezm?n?.
Sojka z?stane sojkou, i kdyby se redaktor Sv?ta zv??at z toho pod?..1, a z?stane to jen dokladem, jak lehkomysln? a nev?cn? se leckdys p??e, byt by se i on dovol?val Brehma n?padn? neurvale. Ten spros??k p??e, ?e sojka pat?? podle Brehma do ?eledi krokod?lovit?ch, str. 452, kde se mluv? o ?uh?ku ?ili strako?i obecn?m (Lanius minor L.). Pak se tento ignorant, sm?m-li to jeho jm?no zdrobnit, dovol?v? op?t Brehma, ?e sojka pat?? do ?eledi patn?ct?, a Brehm havranovit? po??t? do ?eledi sedmn?ct?, k nim? dru?? se havrani, rod kavek, a jest tak sprost?, ?e i mne nazval kavkou (Colaeus) a rodem strak, vran modr?ch, pod?eled? blboun? nejapn?ch, a?koliv na t??e str?nce jedn? se o sojk?ch h?jn?ch a strak?ch pestr?ch...`
,Sojky h?jn?,` vzdychl m?j vydavatel ?asopisu, chytaje se za hlavu, ,dejte to sem, a? to do?tu:
Lekl jsem se, ?e mu ochrapt?l hlas, kter?m ?etl: ,Koloh??bek neboli kos tureck? z?stane stejn? v ?esk?m p?eklad? koloh??bkem, jako z?stane kv??ala kv??alou.`
,Kv??ale se m? ??kat jalove?n?k nebo jalovice, pane ??f,` podotkl jsem, ,pon?vad? se ?iv? jalovcem.` Pan Fuchs uhodil novinami o st?l a vlezl pod kule?n?k, chropt? ze sebe posledn? slova, kter? p?e?etl: ,Turdus, koloh??bek. - ??dn? sojka,` ?val pod kule?n?kem, ,o?e?n?k, kou?u, p?nov?!`
Byl kone?n? vyta?en a na t?et? den skonal v rodinn?m kruhu na mozkovou ch?ipku.
Posledn? slovo jeho bylo, v jeho posledn? jasn? chvilce: ,Nejedn? se mn? o osobn? z?jem, ale o dobro celku. Z toho stanoviska ra?te p?ijati m?j posudek, tak v?cn?, jak...` - a ?kytl."
Jednoro?n? dobrovoln?k se zaml?el a ?ekl j?zliv? k des?tn?kovi:
"T?m jsem jen cht?l ??ct, ?e ka?d? ?lov?k se octne n?kdy v choulostiv? situaci a chybuje!"
Celkem vzato, des?tn?k z toho pochopil jedin? tolik, ?e je chybuj?c?m; proto odvr?til se op?t k oknu a zasmu?ile se d?val, jak ub?h? cesta.
O n?co v?t?? z?jem zp?sobilo vypravov?n? na ?vejka. Mu?ov? z eskorty d?vali se pitom? na sebe.
?vejk za?al: "Na sv?t? nez?stane nic utajeno. V?echno vyjde najevo, jak jste sly?eli, ?e i takov? blb? sojka nen? ??dnej vo?e?n?k. Je to vopravdu velice zaj?mav?, ?e se n?kdo d? na takovou v?c chytit. Vymej?let si zv??ata je pravda v?c t??k?, ale ukazovat takov? vymej?len? zv??ata je vopravdu je?t? t????. Jednou p?ed lety byl v Praze n?jakej Mestek a ten vobjevil mo?skou pannu a ukazoval ji na Havl??kov? t??d? na Vinohradech za plentou. Ve plent? byl otvor a ka?dej moh vid?t v takovej polotm? prachvoby?ejn? kanape a na n?m se v?lela jedna ?ensk? ze ?i?kova. Nohy m?la zabalen? do zelen?ho g?zu, co m?lo p?edstavovat vohon, vlasy m?la nat?en? nazeleno a na ruk?ch rukavice a na nich p?id?lan? ploutve z papenteklu, taky zelen?, na h?bet? m?la prov?zkem upevn?n? n?jak? kormidlo. Ml?de? do ?estn?cti let tam nem?la p??stupu a v?ichni, kter?m bylo p?es ?estn?ct let a zaplatili si vstupn?, moc si libovali, ?e ta mo?sk? panna m? velikou zadnici, na kter? byl n?pis ,Na shledanou!` Co se t?k? ??der, to nebylo nic. H?zely se j? a? na pupek jako utahanej flund?e. V sedum hodin ve?er pak Mestek zav?el panor?mu a ?ek: ,Mo?sk? panno, m??ete j?t dom?,` vona se p?evl?kla a v deset ve?er u? ji bylo vid?t chodit po T?borskej ulici a zcela nen?padn? ka?d?mu p?novi, kter?ho potkala, ??kat: ,Hezoune, ?el si to zafilip?nkovat.` Pon?vad? nem?la kn??ku, tak ji p?i ????e s druhejma podobnejma my?ema pan Dra?ner zav?el, a Mestek m?l po k?eft?."
Vrchn? poln? kur?t vtom spadl z lavice a spal na zemi d?l. Des?tn?k se na to hloup? d?val a pak za v?eobecn?ho ticha zvedal ho beze v?eho p?isp?n? druh?ch na lavici s?m. Bylo vid?t, ?e ztratil v?echnu autoritu, a kdy? ?ekl slab?m beznad?jn?m hlasem: "Mohli byste mn? tak? pomoct," tu v?ichni z eskorty d?vali se strnule a nehla se ani ?iv? noha.
"M?l jste ho nechat chrn?t, kde byl," pravil ?vejk, "j? jsem to se sv?m poln?m kur?tem jinak ned?lal. Jednou jsem ho nechal sp?t na z?chod?, jednou se mn? vyspal naho?e na alma?e, v neck?ch v ciz?m dom? a b?hv? kde se v?ude vychrn?l."
Na des?tn?ka p?i?el n?hle n?val odhodlanosti. Cht?l uk?zat, ?e je zde p?nem, a proto ?ekl hrub?: "Dr?te hubu a nekecejte! Ka?dej pucflek se toho zbyte?n? na?van?. Jste jako ?t?nice."
"Ano, zajist?, a vy jste b?h, pane kapr?l," odpov?d?l ?vejk s rovnov?hou filosofa, kter? chce na cel?m sv?t? uskute?nit zemsk? m?r a pou?t? se p?itom do hrozn? polemiky, "vy jste matka sedmibolestn?."
"Panebo?e," zvolal jednoro?n? dobrovoln?k, sp?naje ruce, "napl? na?e srdce l?skou ke v?em ?ar??m, abychom se na n? ned?vali s odporem. Po?ehnej na?emu sjezdu v t?to arestantsk? d??e na kolej?ch."
Des?tn?k zrudl a vysko?il: "J? si zakazuji v?echny pozn?mky, von? jednoro??ku."
"Vy za nic nem??ete," chl?choliv?m t?nem mluvil d?l jednoro?n? dobrovoln?k, "p?i mnoh?ch rodech a druz?ch odep?ela p??roda ?ivo?ich?m v?echnu inteligenci, sly?el jste n?kdy vypravovat o lidsk? hlouposti? Nebylo by rozhodn? lep??, kdybyste se byl zrodil jako jin? druh savce a nenosil to blb? jm?no ?lov?k a kapr?l? Je velik? m?lka, ?e si o sob? mysl?te, ?e jste nejdokonalej??m a nejvyvinut?j??m tvorem. Kdy? v&m odp??ou hv?zdi?ky, tak jste nula, kter? se odst?eluje beze v?eho z?jmu po v?ech z?kopech na v?ech front?ch. Kdy? v?m je?t? jednu fr?ku p?idaj? a ud?laj? z v?s ?ivo?icha, kter?mu se ??k? sup?k, pak je?t? to nebude s v?mi v po??dku. V?? du?evn? obzor se v?m je?t? v?c zou??, a kdy? slo??te n?kde na boji?ti sv? kulturn? zakrn?l? kosti, po v?s v cel? Evrop? nikdo nezapl??e."
"J? v?s d?m zav??t," vyk?ikl zoufale des?tn?k. Jednoro?n? dobrovoln?k se usm?l: "Vy patrn? byste m? cht?l d?t zav??t proto, ?e jsem v?m nad?val. To byste lhal, pon?vad? v?? du?evn? majetek nem??e v?bec vystihnout n?jak?ch ur??ek, a krom? toho vsadil bych se s v?mi, o co byste cht?l, ?e si nepamatujete v?bec ni?eho z cel? na?? rozmluvy. Kdybych v?m ?ekl, ?e jste embryo, tak to zapomenete d??v, ne snad ne? p?ijedeme na nejbli??? stanici, ale d??v, ne? se kolem n?s mihne nejbli??? telegrafn? ty?. Jste odum?el? mozkov? z?vin. Nedovedu si v?bec p?edstavit, ?e byste mohl n?kde souvisle vylo?it v?echno, co jste m? sly?el mluvit. Krom? toho m??ete se kohokoliv zde optat, zdali v m?ch slovech byla jen sebenepatrn?j?? nar??ka na v?? du?evn? obzor a zdali jsem v?s v n??em urazil."
"Zajist?," potvrdil ?vejk, "v?m zde nikdo ne?ek ani sl?vka, kter? byste si mohl n?jak k?iv? vykl?dat. Vono to v?dycky ?patn? vypad?, kdy? se n?kdo c?t? ura?enej. Jednou jsem sed?l v no?n? kav?rn? v Tunelu a bavili jsme se vo orangutanech. Sed?l tam s n?mi jeden mari??k a ten vypr?v?l, ?e orangutana ?asto nerozeznaj? od n?jak?ho vousat?ho vob?ana, ?e takovej orangutan m? bradu porostlou chlupy jako...,jako,` pov?d?, ,?ekn?me t?ebas tamhleten p?n u vedlej??ho stolu.` Vohl?dli jsme se v?ichni, a ten p?n s tou bradou ?el k mari??kovi a dal mu facku a mari??k mu rozbil hlavu fla?kou od piva a ten bradatej p?n se svalil a z?stal le?et bez sebe a s mari??kem jsme se rozlou?ili, pon?vad? hned vode?el, kdy? vid?l, ?e ho p?izabil. Potom jsme vzk??sili toho p?na, a to jsme rozhodn? nem?li d?lat, pon?vad? hned po sv?m vzk???en? na n?s v?echny, kte?? jsme p?ece s t?m nem?li prachnic co d?lat, zavolal patrolu, kter? n?s vodvedla na komisa?stv?. Tam von po??d ved svou, ?e jsme ho pova?ovali za orangutana, ?e jsme vo ni?em jin?m nemluvili ne? vo n?m. A on po??d svou. My, ?e ne, ?e nen? ??dnej orangutan. A von, ?e je, ?e to sly?el. Prosil jsem pana komisa?e, aby mu to vysv?tlil. A ten mu to zcela dobr?cky vysv?tloval, ale ani pak si nedal ??ct a ?ekl panu komisa?ovi, ?e tomu on nerozum?, ?e je s n?mi spol?enej. Tak ho pan komisa? dal zav??t, aby vyst??zliv?l, a my jsme se zas cht?li vr?tit do Tunelu, ale u? jsme nemohli, pon?vad? n?s taky posadili za katr. Tak vid?te, pane kapr?l, co m??e bejt z mali?k?ho a nepatrn?ho nedorozum?n?, kter? nestoj? ani za ?e?. V Okrouhlic?ch byl zas jeden ob?an a ten se urazil, kdy? mu ?ekli v N?meck?m Brod?, ?e je krajta tygrovit?. Vono je v?c takovejch slov, kter? nejsou naprosto trestn?. Nap??klad jestli bychom v?m ?ekli, ?e jste ondatra. Mohl byste se za to na n?s zlobit?"
Des?tn?k za?i?el. Nebylo mo?n? ??ci, ?e za?val. Hn?v, vztek, zoufalstv?, v?e se slilo v ?adu siln?ch zvuk? a toto koncertn? ??slo dopl?ovalo p?sk?n?, kter? nosem prov?d?l chr?paj?c? vrchn? poln? kur?t.
Po tom za?i?en? nastoupila ?pln? deprese. Des?tn?k posadil se na lavici a jeho vodov?, bezv?razn? o?i utkv?ly v d?lce na lesy a hory.
"Pane des?tn?ku," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "vy mn? p?ipom?n?te nyn?, jak sledujete ?umn? hory a vonn? lesy, postavu Dante. Ty? u?lechtil? obli?ej b?sn?ka, mu?e srdce a ducha jemn?ho, p??stupn?ho ?lechetn?mu hnut?. Z?sta?te, pros?m v?s, tak sed?t, tak p?kn? v?m to slu??. S jak?m odu?evn?n?m, beze v?? strojenosti a ?krobenosti vypulujete o?i na krajinu. Jist??e si mysl?te, jak to bude kr?sn?, a? na ja?e m?sto t?ch pust?ch m?st nyn? rozlo?? se tu koberec lu?n?ch pestr?ch kv?tin..."
"...kerej koberec vobj?m? pot??ek," poznamenal ?vejk, "a von pan des?tn?k slin? tu?ku, sed? na n?jak?m pa?ezu a p??e b?sni?ku do Mal?ho ?ten??e."
Des?tn?k stal se ?pln? apatick?m, zat?mco jednoro?n? dobrovoln?k tvrdil, ?e rozhodn? vid?l hlavu des?tn?ka vymodelovanou na jedn? v?stav? socha??:
"Dovolte, pane des?tn?ku, nest?l jste snad modelem socha?i ?tursovi?"
Des?tn?k pod?val se na jednoro?n?ho dobrovoln?ka a ?ekl smutn?: "Nest?l."
Jednoro?n? dobrovoln?k umlkl a nat?hl se na lavici.
Mu?ov? z eskorty hr?li karty se ?vejkem, des?tn?k ze zoufalstv? kibicoval a dovolil si dokonce poznamenat, ?e ?vejk vynesl zelen? eso a to ?e je chyba. Nem?l si trumfovat a m?l by sedmu na posledn? hod.
"Bejvaly v hospod?ch," ?ekl ?vejk, "takov? p?kn? n?pisy proti kibic?m. Pamatuji se na jeden: Kibic, dr? tlamajznu, ne? t? p?es n? ?majznu."
Vojensk? vlak vj??d?l do stanice, kde inspekce prohl??ela vag?ny. Vlak se zastavil.
"To se v?," ?ekl ne?prosn? jednoro?n? dobrovoln?k, d?vaje se v?znamn? na des?tn?ka, "inspekce je ji? tady..."
Do vag?nu vstoupila inspekce.
-
Velitelem vojensk?ho vlaku byl ?t?bem nazna?en rezervn? d?stojn?k doktor Mr?z.
Na takov? hloup? slu?by v?dy h?zeli rezervn? d?stojn?ky. Doktor Mr?z byl z toho jelen. Nemohl se dopo??tat po??d jednoho vag?nu, a?koliv byl v civilu profesorem matematiky na re?ln?m gymnasiu. Krom? toho na posledn? stanici hl??en? stav mu?stva z jednotliv?ch vag?n? kol?sal s ??slem udan?m po skon?en?m n?stupu do vag?n? na bud?jovick?m n?dra??. Zd?lo se mu, kdy? se d?val do pap?r?, ?e kde se vzalo tu se vzalo o dv? poln? kuchyn? v?c. Neoby?ejn? nep??jemn? ?imr?n? v z?dech p?sobilo mu konstatov?n?, ?e se mu rozmno?ili kon? nezn?m?m zp?sobem. V seznamu d?stojn?k? nemohl se dop?trat dvou kadet?, kte?? mu sch?zeli. V kancel??i pluku v p?edn?m vag?n? hledali neust?le jeden psac? stroj. Z toho chaosu rozbolela ho hlava, sn?dl ji? t?i aspirinov? pr??ky a nyn? revidoval vlak s bolestn?m v?razem v obli?eji.
Kdy? vstoupil do arestantsk?ho kup? se sv?m pr?vodcem, nahl?dl do pap?r?, a p?ijav raport zni?en?ho des?tn?ka, ?e veze dva arestanty a m? tolik a tolik mu?stva, porovnal je?t? jednou ve spisech pravost ud?n? a rozhl?dl se kolem.
"Kohopak to vezete s sebou?" ot?zal se p??sn?, ukazuje na vrchn?ho poln?ho kur?ta, kter? spal na b?i?e a jeho? zadn? tv??e vyz?vav? se d?valy na inspekci.
"Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant," zakoktal des?tn?k, "?e my tentononc..."
"Jak?pak tentononc," zabru?el doktor Mr?z, "vyj?d?ete se p??mo."
"Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant," ozval se m?sto des?tn?ka ?vejk, "tento p?n, kter? sp? na b?i?e, je n?jakej vopilej pan obrfeldkur?t. Von se k n?m p?idal a vlez n?m sem do vag?nu, a pon?vad? je to n?? p?edstavenej, tak jsme ho nemohli vyhodit, aby to nebylo poru?en? superordinace. Von si patrn? spletl ?t?bn? vag?n s arestantsk?m."
Doktor Mr?z si vzdychl a pod?val se do sv?ch pap?r?. O n?jak?m vrchn?m poln?m kur?tovi, kter? m? jeti s vlakem do Brucku, nebylo v seznamu zm?nky. Cukl nerv?zn? okem. Na posledn? stanici mu najednou p?ib?vali kon?, a nyn? se mu dokonce rod? z?istajasna vrchn? poln? kur?ti v kup? pro arestanty.
Nevzmohl se na nic jin?ho, ne? ?e vyzval des?tn?ka, aby sp?c?ho na b?i?e obr?til, pon?vad? z t?to polohy nebylo mo?no ur?it jeho identitu.
Des?tn?k obr?til po del?? n?maze vrchn?ho poln?ho kur?ta naznak, p?i?em? se ten probudil, a vida d?stojn?ka p?ed sebou, ?ekl: "Eh, servus, Fredy, was gibt's Neues? Abendessen schon fertig?", zamhou?il op?t o?i a obr?til se k st?n?.
Doktor Mr?z poznal ihned, ?e je to t?? ?rout od v?erej?ka z d?stojnick?ho kasina, pov?stn? vy?ira? v?ech d?stojnick?ch min???, a ti?e si vzdychl.
"Za to," ?ekl k des?tn?kovi, "p?jdete k raportu." Odch?zel, kdy? ho vtom ?vejk zadr?el: