Страница:
"Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ?e sem nepat??m. M?m b?t zav?enej jen do jeden?ct?, pon?vad? pr?v? dnes vy?la moje lh?ta. Byl jsem zav?enej na t?i dny a te? u? m?m sed?t s vostatn?ma v dobyt??m voze. Pon?vad? u? je d?vno jeden?ct pry?, pros?m v?s, pane lajtnant, abych byl bu? vysazenej na tra?, nebo p?evedenej do dobyt??ho vag?nu, kam pat??m, nebo k panu obrlajtnantovi Luk??ovi."
"Jak se jmenujete?" ot?zal se doktor Mr?z, d?vaje se op?t do sv?ch pap?r?.
"?vejk Josef, poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant " "Ehm, vy jste tedy ten zn?m? ?vejk," ?ekl doktor Mr?z, "vy jste m?l opravdu vyj?t o jeden?ct?. Ale pan nadporu??k Luk?? mne ??dal, abych v?s nepou?t?l a? v Brucku, je pr? to bezpe?n?j??, alespo? na cest? nic nevyvedete."
Po odchodu inspekce nemohl des?tn?k udr?et se j?zliv? pozn?mky:
"Tak vid?te, ?vejku, ?e v?m to hovno pomohlo, obracet se k vy??? instanci. Kdybych byl cht?l, mohl jsem v?m ob?ma zatopit."
"Pane des?tn?ku," ozval se jednoro?n? dobrovoln?k, "h?zet hovny je v?cem?n? v?rohodn? argumentace, ale inteligentn? ?lov?k nem? u??vat takov?ch slov, je-li roz?ilen nebo chce-li d?lat v?pady na n?koho. Potom to va?e sm??n? vyhro?ov?n?, ?e jste n?m mohl ob?ma zatopit. Pro? jste to u v?ech ?ert? neud?lal, kdy? jste m?l k tomu p??le?itost? Jev? se v tom jist? va?e velik? du?evn? vysp?lost a neoby?ejn? delik?tnost."
"U? toho m?m dost," vysko?il des?tn?k, "j? mohu v?s oba p?iv?st do krimin?lu."
"A kv?li ?emu, holoubku?" ot?zal se nevinn? jednoro?n? dobrovoln?k.
"To je moje v?c," dod?val sob? odvahy des?tn?k. "Va?e v?c," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k s ?sm?vem, "va?e i na?e. Jako v kart?ch: moje teta va?e teta. Sp?? bych ?ekl, ?e na v?s p?sobila zm?nka o tom, ?e p?jdete k raportu, a proto za??n?te na n?s hul?kat, ov?em ?e neslu?ebn? cestou."
"Vy jste spros??ci," ozval se des?tn?k, nab?raje posledn? odvahu tv??it se stra?n?.
"J? v?m n?co pov?m, pane kapr?l," poznamenal ?vejk, "j? u? jsem starej voj?k, slou?il jsem p?ed v?lkou, a vono se to v?dycky s t?ma nad?vkama nevypl?c?. Kdy? jsem tenkr?t slou?il p?ed l?ty, pamatuju se, ?e u n?s byl u kumpanie n?jakej sup?k Schreiter. Von slou?il za supu, moh j?t u? jako kapr?l d?vno dom?, ale byl, jak se ??k?, uhozenej. Tak ten ?lov?k na n?s voj?c?ch sed?l, lepil se n?m jako hovno na ko?ili, to mu nebylo recht, to zas bylo proti v?em for?rift?m, sek?roval n?s, jak jen moh, a ??kal n?m: ,Vy nejste voj?ci, ale vecht?i: M? to jednoho dne do?ralo a ?el jsem ke kumpanieraportu. ,Co chce??` pov?d? hejtman. ,M?m, poslu?n? hl?s?m, pane hejtmane, st??nost na na?eho pana feldv?bla Schreitra, my jsme p?ece c?sa??t? voj?ci, a ne ??dn? vecht?i. My slou??me c?sa?i p?nu, ale nejsme ??dn? hl?da?i ovoce: ,Koukej, hmyze,` vodpov?d?l mn? hejtman, ,a? u? t? nevid?m: A j? na to, ?e pros?m poslu?n? p?elo?it m? k batalionsraportu. U batalionsraportu, kdy? jsem to vysv?tlil obrstlajtnantovi, ?e nejsme ??dn? vecht?i, ale c?sa??t? voj?ci, dal mne zav??t na dva dny, ale j? jsem ??dal, aby mne p?elo?ili k regimentsraportu. U regimentsraportu pan obr?t po m?m vysv?tlov?n? na m? za?val, ?e jsem pitomec, abych t?h ke v?em ?ert?m. J? zas na to: ,Poslu?n? hl?s?m, pane obr?t, abych byl p?edveden k brigaderaportu.` Toho se lek a hned dal do kancel??e zavolat na?eho sup?ka Schreitra a ten m? musel vodprosit p?ede v?ema ofic?rama za to slovo vechtr. Potom mne dohonil na dvo?e a vozn?mil mn?, ?e vole dne?ka mn? nad?vat nebude, ale ?e m? p?ivede na garniz?n. J? jsem si vod t? doby d?val na sebe nejv?t?? pozor, ale neuhl?dal jsem se. St?l jsem post u magac?nu a na st?n? ka?dej post na zel v?dycky n?co napsal. Bud tam vykreslil ?ensk? p?irozen?, nebo tam napsal n?jakej ver???ek. J? jsem si na nic nemohl vzpomenout, a tak jsem se z dlouh? chv?le podepsal na st?nu pod n?zev ,Sup?k Schreiter je hn?t`. A ten pacholek sup?k hned to udal, pon?vad? za mnou sl?dil jak ?ervenej pes. Ne??astnou n?hodou je?t? nad t?m n?pisem byl jinej: ,My na vojnu nep?jdeme, my se na ni vys?reme,` a to bylo v roce 1912, kdy? jsme m?li j?t do Srbska kv?li tomu konzulovi Proch?zkov?. Tak m? hned poslali do Terez?na k landgerichtu. Asi patn?ctkr?t tu zel od magac?nu s t?ma n?pisama i s m?m podpisem p?ni od vojensk?ho soudu fotografovali, desetkr?t mn? dali napsat, aby zkoumali m?j rukopis, ,My na vojnu nep?jdeme, my se na ni vys?reme`, patn?ctkr?t musel jsem ps?t p?ed nimi ,Sup?k Schreiter je hn?t`, a nakonec p?ijel jeden znalec p?sma a dal mn? napsat: Bylo 29. ?ervence 1897, kdy Kr?lov? Dv?r nad Labem poznal hr?zy prudk?ho a rozvodn?n?ho Labe. ,To je?t? nesta??,` pov?dal auditor, ,n?m se jedn? o to vysr?n?. Nadiktujte mu n?co, kde je hodn? s a r.` Tak mn? diktoval: Srb, srub, svrab, sraba?ina, cherub?n, rub?n, holota. Von u? byl z toho ten soudn? znalec p?sma tumpachovej a po??d se vohl??el dozadu, kde st?l voj?k s bajonetem, a nakonec ?ekl, ?e to mus? do V?dn?, abych napsal t?ikr?t za sebou: Tak? za??n? u? slunko p?lit, horko je znamenit?. Vodpravili celej materi?l do V?dn? a nakonec vy?lo to tak, ?e pokud se t?k? t?ch n?pis?, ?e to nen? moje ruka, podpis ?e je m?j, na kterej jsem se p?iznal, a ?e za to jsem vodsouzenej na ?est ned?l, pon?vad? jsem se podepsal, kdy? jsem st?l na vart?, a nemoh jsem prej hl?dat po tu dobu, co jsem se podpisoval na zdi."
"To je vid?t," ?ekl des?tn?k s uspokojen?m, "?e p?ece jen nez?stalo to bez trestu, ?e jste po??dnej krimin?ln?k. J? bejt na m?st? toho landgerichtu, napa?il bych v?m ne ?est ned?l, ale ?est let "
"Nebu?te tak stra?n?m," ujal se slova jednoro?n? dobrovoln?k, "a pom??lejte rad?ji na sv?j konec. Pr?v? ned?vno v?m ?ekla inspekce, ?e p?jdete k raportu. Na takovou v?c m?l byste se p?ipravovat velice v??n? a rozj?mat o posledn?ch v?cech des?tn?ka. Co jste vlastn? proti vesm?ru, kdy? pov???te, ?e nejbli??? n?m st?lice je od tohoto vojensk?ho vlaku vzd?lena 275 000kr?t, ne? je Slunce, aby jej? paralaxa tvo?ila jednu obloukovou vte?inu. Kdyby vy jste se nach?zel ve vesm?ru jako st?lice, byl byste rozhodn? p??li? nepatrn?m, aby v?s mohly post?ehnout nejlep?? hv?zd??sk? p??stroje. Pro va?i nepatrnost ve vesm?ru nen? pojmu. Za p?l roku ud?lal byste na obloze takov? mali?k? oblou?ek, za rok mali?kou elipsu, pro vyj?d?en? kter?? ??slicemi nen? v?bec pojmu, jak je nepatrn?. Va?e paralaxa byla by nem??itelnou."
"V takov?m p??pad?," poznamenal ?vejk, "moh by b?t pan kapr?l hrdej na to, ?e ho ??dnej nem??e zm??it, a a? to s n?m u raportu dopadne jak chce, mus? bejt klidnej a nesm? se roz?ilovat, pon?vad? ka?d? roz??len? ?kod? na zdrav?, a. tel ve vojn? si mus? ka?dej zdrav? ?et?it, pon?vad? ty v?le?n? outrapy vy?adujou vod ka?d?ho jednotlivce, aby nebyl ??dnej chc?p?k. - Jestli v?s, pane kapr?l, zav?ou," pokra?oval ?vejk ,s mil?m ?sm?vem, "jestli se v?m stane n?jak? to p??ko??, tak nesm?te ztr?cet ducha, a jestli von? si budou myslet svoje, vy si taky myslete svoje. Jako jsem znal jednoho uhl??e, kerej byl se mnou zav?enej na za??tku v?lky na policejn?m ?editelstv? v Praze, n?jakej Franti?ek ?kvor, pro velezr?du, a pozd?ji snad taky vodpravenej kv?li n?jakej pragmatickej sankci. Ten ?lov?k, kdy? se ho u vejslechu ptali, jestli m? n?jak? n?mitky proti protokolu, ?ek: A? si bylo, jak si bylo, p?ece jaksi bylo, je?t? nikdy nebylo, aby jaksi nebylo.
Potom ho za to dali do temn? kom?rky a nedali mu nic j?st a p?t po dva dny a zas ho vyvedli k vejslechu, a on st?l na sv?m, ?e a? si bylo, jak si bylo, p?ece jaksi bylo, je?t? nikdy nebylo, aby jaksi nebylo. M??e bejt, ?e ?el s t?m i pod ?ibenici, kdy? ho potom dali k vojensk?mu soudu."
"Ted' prej toho hodn? v??ej? a st??lej?," ?ekl jeden z mu?? eskorty, "ned?vno n?m ?etli na exec?rplace bef?l, ?e v Motole vodst?elili z?lo?n?ka Kudrnu, pon?vad? hejtman sekl ?avl? jeho chlape?ka, kerej byl na ruce u jeho ?eny, kdy? se s n?m v Bene?ov? cht?la lou?it, a von se roz??lil. A politick? lidi v?bec zav?raj?. Taky u? vodst?elili jednoho redaktora na Morav?. A n?? hejtman pov?dal, ?e to na vostatn? je?t? ?ek?."
"V?echno m? sv? meze," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k dvojsmysln?.
"To m?te pravdu," ozval se des?tn?k, "na takov? redaktory to pat??. Voni jen lid pobu?ujou. Jako p?edloni, kdy? jsem byl je?t? jenom frajtrem, tak byl pode mnou jeden redaktor a ten mne jinak nenaz?val ne? zk?zou arm?dy, ale kdy? jsem ho u?il klenkiibungy, a? se potil, tak v?dycky ??kal: ,Pros?m, abyste ve mn? ctil ?lov?ka.` J? mu ale toho ?lov?ka uk?zal, kdy? bylo n?dr a hodn? lou?? na dvo?e v kas?rn?ch. Zaved jsem ho p?ed takovou lou?i a musel chlap do n? padat, a? voda st??kala jako na plov?rn?. A vodp?ldne u? zas muselo se v?echno na n?m blejskat, mund?r musel bejt ?istej jako sklo, a von pucoval a hekal a d?lal pozn?mky, a druhej den zas byl jako svin? vyv?len? v bl?t? a j? st?l nad n?m a ??kal jsem mu: ,Tak, pane redaktore, co je v?c, zk?za arm?dy, nebo ten v?? ?lov?k?` To byl pravej inteligent."
Des?tn?k pod?val se v?t?zoslavn? na jednoro?n?ho dobrovoln?ka a pokra?oval: "Von ztratil jednoro?n? p?sky pr?v? pro svou inteligenci, pon?vad? psal do novin o tejr?n? voj?k?. Ale jak ho netejrat, kdy? takovej u?enej ?lov?k neum? u kv?ru rozebrat fr?lus, ani kdy? mu to u? podes?t? ukazujou, a kdy? se ?ekne links?aut, von krout? jako naschv?l svou palici napravo a kouk? p?itom jako vr?na a p?i kv?rgrifech nev?, za? m? d??v chytit, jestli za ?emen nebo za patronta?ku, a ?um? na v?s jako tele na nov? vrata, kdy? mu ukazujete, jak m? sjed ruka po ?emenu dol?. Von ani nev?d?l, na kter?m rameni se nos? kv?r, a salutoval jako vopice, a p?i t?ch vobratech, pomoz p?nb?h, kdy? se ma??rovalo a u?il se chodit. Kdy? se m?l voto?it, to mu bylo jedno, jakou haxnou to ud?lal, c?p, c?p, c?p, t?ebas ?est ?rit? je?t? ?el kup?edu a pak se teprve to?il jako kohout na vobrtl?ku a p?i mar?i dr?el krok jako podagrista nebo tancoval jako star? d?vka vo posv?cen?."
Des?tn?k si odplivl: "Vyfasoval schv?ln? hodn? rezavej kv?r, aby se nau?il pucovat, d?el ho jako pes ?ubku, ale kdyby si byl koupil je?t? vo dv? kila koudele v?c, tak nepropucoval nic. t?m v?c ho pucoval, t?m to bylo hor?? a rezav?j??, a u raportu ?el kv?r z ruky do ruky a ka?dej se divil, jak je to mo?n?, ?e to je sam? rez. N?? hejtman, ten mu v?dycky ??kal, ?e z n?ho nebude ??dnej voj?k, aby se ?el rad?ji vob?sit, ?e ?ere zadarmo komis?rek. A von pod svejma brejli?kama jen tak mrkal. To byl pro n?ho vetkej sv?tek, kdy? nem?l versch?rft nebo kas?rn?ka. V ten den voby?ejn? ps?val ty svoje ?l?ne?ky do novin vo tejr?n? voj?k?, a? jednou mu ud?lali prohl?dku v kuf??ku. Ten tam m?l knih, pane?ku! Sam? knihy vo odzbrojen?, o m?ru mezi n?rody. Za to putoval na garniz?nu a vod t? doby jsme m?li vod n?ho pokoj, a? se n?m zas vobjevil najednou v kancel??i a vypisoval fasu?ky, aby se s n?m man?aft nest?kal. To byl smutnej konec toho inteligenta. Von moh bejt jin?m p?nem, kdyby byl neztratil pro svou pitomost jednoro?n? pr?vo. Moh bejt lajtnantem."
Des?tn?k vzdychl: "Ani ty faldy na mantlu neum?l si ud?lat, a? z Prahy si vobjedn?val vodi?ky a r?zn? mast? na ?ist?n? knofl?k?, a p?ece takovej jeho knofl?k vypadal zrzavej jako Ezau. Ale ku?nu um?l, a kdy? byl v kancel??i, tu nic jin?ho ned?lal, ne? ?e se d?val do sam?ho filosofov?n?. Von u? m?l v tom z?libu d??v. Byl po??d, jak u? jsem ??kal, samej ,?lov?k`. Jednou, kdy? tak uva?oval nad lou??, do kter? musel p?i n?dr kecnout, tak jsem mu ?ekl: ,Kdy? tak po??d mluv?j? o ?lov?ku a vo bl?t?, tak si vzpomenou na to, ?e ?lov?k byl stvo?enej z bl?ta a muselo mu to bejt recht.`"
Nyn?, vypov?dav se, byl des?tn?k s?m sebou spokojen a ?ekal, co na to ?ekne jednoro?n? dobrovoln?k. Ozval se v?ak ?vejk:
"Pro tyhle sam? v?ci, pro takov? sek?rov?n?, zap?ch p?ed l?ty u p?tat?ic?t?ho regimentu n?jakej Kon??ek sebe i kapr?la. Bylo to v Kur?ru. Kapr?l m?l v t?le asi t?icet bodnejch ran, z kterejch bylo p?es tucet smrtelnejch. Ten voj?k se potom je?t? posadil na mrtv?ho kapr?la a na n?m se vsed? probod. Jinej p??pad byl p?ed l?ty v Dalm?cii, tam kapr?la pod?ezali a dodnes se nev?, kdo to ud?lal. Z?stalo to zahalen? v tajnosti, jen se v? tolik, ?e ten pod?ezanej kapr?l se jmenoval Fiala a byl z Dr?bovny u Turnova. Potom je?t? v?m o jednom kapr?lovi od p?tasedmdes?tejch, Rejm?nkovi..."
P??jemn? vypravov?n? bylo vtom p?eru?eno velk?m hek?n?m na lavici, kde spal vrchn? poln? kur?t Lacina.
P?ter se probouzel v cel? sv? kr?se a d?stojnosti. Jeho probouzen? bylo prov?zeno t?mit?? zjevy jako rann? probuzen? mlad?ho obra Gargantuy, jak to popisoval star? vesel? Rabelais.
Vrchn? poln? kur?t prd?l a krkal na lavici a h?motn? z?val na cel? kolo. Kone?n? se posadil a udiven? se t?zal:
"Krucilaudon, kde to jsem?"
Des?tn?k, vida probuzen? vojensk?ho p?na, velice dev?tn? odpov?d?l:
"Poslu?n? hl?s?m, pane obrfeldkur?t, ?e se r???te nal?zat v arestantenvag?nu."
Z?blesk ?divu p?el?tl po tv??i p?terov?. Sed?l chv?li ml?ky a ?silovn? p?em??lel. Marn?. Mezi t?m, co pro?il p?es noc a r?no, a probuzen?m se ve vag?n?, jeho? okna byla opat?ena m???emi, bylo mo?e nejasnosti.
Kone?n? se optal des?tn?ka, st?le je?t? dev?tn? p?ed n?m stoj?c?ho: "A na ?? rozkaz, j?, jako..."
"Poslu?n? hl?s?m, bez rozkazu, pane obrfeldkur?t."
P?ter vstal a po?al chodit mezi lavicemi, pobru?uje si, ?e je mu to nejasn?.
Posadil se op?t se slovy: "Kam to vlastn? jedeme?"
"Do Brucku, poslu?n? hl?s?m."
"A pro? jedeme do Brucku?"
"Poslu?n? hl?s?m, ?e je tam p?elo?enej n?? celej jednadevades?tej regiment "
P?ter po?al op?t ?silovn? p?em??let, co se to vlastn? s n?m stalo, jak se dostal do vag?nu a pro? vlastn? jede do Brucku a pr?v? s jednadevades?t?m regimentem v pr?vodu n?jak? eskorty.
Rozkoukal se ji? tak dalece ze sv? opice, ?e rozeznal i jednoro?n?ho dobrovoln?ka, a proto se obr?til na n?ho s dotazem: "Vy jste inteligentn? ?lov?k, m??ete mn? vysv?tlit beze v?eho, nezaml?ujte ni?eho, jak jsem se dostal k v?m?"
"Miler?d," kamar?dsk?m t?nem ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "vy jste se prost? r?no na n?dra?? p?i nastupov?n? do vlaku k n?m p?idal, pon?vad? jste m?l v hlav?."
Des?tn?k se p??sn? na n?ho pod?val.
"Vlezl jste k n?m do vag?nu," pokra?oval jednoro?n? dobrovoln?k, "a u? to bylo hotovou ud?lost?. Lehl jste si na lavici a to zde ?vejk v?m dal pod hlavu sv?j pl???. P?i kontrole vlaku na p?ede?l? stanici byl jste zaps?n do seznamu d?stojn?k? nal?zaj?c?ch se ve vlaku. Byl jste, abych tak ?ekl, ??edn? objeven a n?? kapr?l p?jde kv?li tomu k raportu."
"Tak, tak," vzdychl p?ter, "to abych na nejbli??? stanici p?e?el do ?t?bn?ch vag?n?. Nev?te, jestli se pod?val u? ob?d?"
"Ob?d bude a? ve V?dni, pane feldkur?t," p?ihl?sil se ke slovu des?tn?k.
"Tedy vy jste mn? dal pod hlavu mantl?" obr?til se p?ter na ?vejka. "D?kuji v?m srde?n?."
"J? si ??dn?ho vd?ku nezasluhuju," odpov?d?l ?vejk, "j? jsem jednal tak, jak m? ka?dej voj?k jednat, kdy? vid? sv?ho p?edstaven?ho, ?e nem? nic pod hlavou a ?e je tentononc. Ka?dej voj?k si m? sv?ho p?edstaven?ho v??it, t?ebas by ten byl i v jin?m stavu. J? m?m velk? zku?enosti s feldkur?ty, pon?vad? jsem byl bur?em u pana feldkur?ta Otty Katze. Je to vesele] n?rod a dobrosrde?nej."
Vrchn? poln? kar?t dostal z?chvat demokratismu z t? ko?ky po v?erej?ku a vyt?hl cigaretu a pod?val ji ?vejkovi: "Ku? a bafej! - Ty," obr?til se na des?tn?ka, "p?jde? pr? kv?li mn? k raportu. Nic se neboj, j? u? t? z toho vysek?m, nic se ti nestane. - A tebe," ?ekl k ?vejkovi, "vezmu s sebou. Bude? ??t u mne jako v pe?ince."
Dostal nyn? nov? z?chvat velkodu?nosti a tvrdil, ?e v?em ud?l? dob?e, jednoro?n?mu dobrovoln?kovi ?e koup? ?okol?du, mu??m z eskorty rum, des?tn?ka ?e d? p?elo?it do fotografick?ho odd?len? p?i ?t?bu 7. j?zdn? divize, ?e v?echny osvobod? a ?e na n? nikdy nezapomene.
Po?al rozd?vat cigarety ze sv? ta?ky v?em, nejen ?vejkovi, a prohla?oval, ?e dovoluje v?em arestant?m kou?it, ?e se p?i?in?, aby v?em byl zm?rn?n trest a oni op?t vr?ceni do norm?ln?ho vojensk?ho ?ivota.
"Nechci," ?ekl, "abyste na mne vzpom?nali ve zl?m. M?m mnoho zn?most? a se mnou se neztrat?te. D?l?te v?bec na mne dojem slu?n?ch lid?, kter? m? p?nb?h r?d. Jestli jste zh?e?ili, pyk?te za sv?j trest, a vid?m, ?e r?di a ochotn? sn???te, co b?h na v?s seslal. - Na z?klad? ?eho," obr?til se k ?vejkovi, "jste byl potrest?n?"
"B?h na mne seslal trest," odpov?d?l zbo?n? ?vejk, "prost?ednictv?m regimentsraportu, pane obrfeldkur?t, kv?li nezavin?n?mu vopo?d?n? k regimentu."
"B?h je nanejv?? milosrdn? a spravedliv?," ?ekl slavnostn? vrchn? poln? kur?t, "on v?, koho m? trestat, nebo? t?m ukazuje jenom svou proz?ravost a v?emohoucnost. A pro? vy sed?te, vy jednoro?n? dobrovoln?ku?"
"Kv?li tomu," odpov?d?l jednoro?n? dobrovoln?k, "?e milosrdn? b?h r??il na mne seslat revmatismus a j? zpy?n?l. Po odpyk?n? trestu budu posl?n na kuchyni." "Co b?h ??d?, dob?e ??d?," prohodil p?ter nad?en?, sly?e o kuchyni, "i tam m??e ??dn? ?lov?k ud?lat kari?ru. Pr?v? na kuchyni by m?li d?vat inteligentn? lidi, kv?li kombinac?m, nebo? nez?le?? na tom, jak se va??, ale s jakou l?skou se to d?v? dohromady, ?prava a jin?. Vezm?te si om??ky. Inteligentn? ?lov?k, kdy? d?l? cibulkovou om??ku, tak vezme v?echny druhy zeleniny a dus? je na m?sle, pak p?id? ko?en?, pep?, nov? ko?en?, trochu kv?tu, z?zvoru, ale oby?ejn? sprost? kucha? d? va?it cibuli a hod? do toho ?ernou j??ku z loje. V?s bych opravdu vid?l nejrad?i n?kde v d?stojnick? men??i. Bez inteligence m??e ?lov?k ??t v oby?ejn?m n?jak?m zam?stn?n? a v ?ivot?, ale p?i kuchyni je to zn?t. V?era ve?er v Bud?jovic?ch v d?stojnick?m kasin? podali n?m mezi jin?m ledvinky ? la madeira. Kdo je d?lal, tomu odpus? b?h v?echny h??chy, to byl prav? inteligent, a tak? opravdu je v kuchyni tam?j?? d?stojnick? men??e n?jak? u?itel ze Skut?e. A tyt?? ledvinky ? la madeira jedl jsem v d?stojnick? min??i 64. landv?rregimentu. Dali do nich km?n, jako kdy? se d?laj? v oby?ejn? hospod? na pep?i. A kdo je d?lal, ??m byl ten kucha? v civilu? Krmi? dobytka na jednom velkostatku."
Vrchn? poln? kur?t se odml?el a potom p?ev?d?l rozhovor na kucha?sk? probl?m ve Star?m i Nov?m z?kon?, kde pr?v? v t?ch dob?ch dbali velice na ?pravu chutn?ch krm? po bohoslu?b?ch a jin?ch c?rkevn?ch slavnostech. Potom vyzval v?echny, aby n?co zazp?vali, na?e? ?vejk spustil jako v?dycky ne??astn?: "Ide Mar?na od Hodon?na, za n? pan far?? s be?ic? v?na."
Ale vrchn? poln? kur?t se nerozhn?val.
"Kdyby zde alespo? bylo trochu rumu, nemusela by b?t be?ka v?na," ?ekl usm?vaje se v naprost? p??telsk? n?lad?, "a tu Mar?nu bychom si taky odpustili, beztoho to jen sv?d? ke h??chu."
Des?tn?k opatrn? s?hl do pl??t? a vyt?hl odtud placatou l?hev s rumem.
"Poslu?n? hl?s?m, pane obrfeldkur?t," ozval se ti?e, ?e bylo zn?t, jakou ob?t d?l? s?m sob?, "jestli byste se snad neurazil."
"Neuraz?m se, hochu," odpov?d?l rozjasn?n?m hlasem a radostn? p?ter, "napiji se na na?e ??astn? cestov?n?."
"Je???marj?," vzdychl pro sebe des?tn?k, vida, ?e po d?kladn?m loku zmizelo p?l l?hve.
"I vy jeden chlape," ?ekl poln? kur?t usm?vaje se a mrkaje v?znamn? na jednoro?n?ho dobrovoln?ka, "je?t? ke v?emu sakrujete. To v?s p?nb?h mus? potrestat."
P?ter si poznovu p?ihnul z placat? l?hve, a pod?vaje ji ?vejkovi, velitelsky rozk?zal: "Dora? to."
"Vojna je vojna," pravil ?vejk dobrosrde?n? k des?tn?kovi, vraceje mu pr?zdnou l?hev, co? ten potvrdil tak podivn?m z?bleskem v o??ch, jak? se m??e objevit jen u choromysln?ho ?lov?ka.
"A te? si do V?dn? je?t? drob?tko schrupnu," ?ekl vrchn? poln? kur?t, "a p?eji si, abyste mne probudili, jakmile p?ijedeme do V?dn?. - A vy," obr?til se na ?vejka, "vy p?jdete do kuchyn? na?? min??e, vezmete p??bor a p?inesete mn? ob?d. ?eknete, ?e to je pro pana obrfeldkur?ta Lacinu. Hle?te, abyste dostal dvojn?sobnou porci. Jestli budou knedl?ky, tak neberte od ?pi?ky, na tom se jenom prod?l?. Potom p?inesete mn? z kuchyn? l?hev v?na a vezmete s sebou es??lek, aby v?m do n?ho nalili rumu."
P?ter Lacina hrabal se v kaps?ch.
"Posly?te," ?ekl des?tn?kovi, "nem?m drobn?, p?j?te mn? zlatku. - Tak, tady m?te! Jak se jmenujete? - ?vejk? - Tady m?te, ?vejku, zlatku od cesty! Pane des?tn?ku, p?j?te mn? je?t? zlatku. Vid?te, ?vejku, tu druhou zlatku dostanete, kdy? v?echno obstar?te v po??dku. - Potom je?t?, aby v?m dali cigarety a doutn?ky pro mne. Jestli se bude fasovat ?okol?da, tak tam sbalte dvojn?sobnou porci, a jestli konzervy, tak hled'te, aby v?m dali uzen? jazyk nebo hus? j?tra. Bude-li se fasovat ement?lsk? s?r, tak se postarejte, aby v?m nedali z kraje, a uhersk? sal?m, tak ??dnou ?pi?ku, p?kn? ze st?edu, aby byl vl??n?."
Vrchn? poln? kur?t se nat?hl na lavici a za chv?li usnul.
"Mysl?m," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k k des?tn?kovi do chr?p?n? p?terova, "?e jste ?pln? spokojen s na??m nalezencem. M? se jak n?le?it? k sv?tu. "U? je, jak se ??k?," ozval se ?vejk, "vodstavenej, pane kapr?l, u? cuc? z fla?ky."
Des?tn?k chv?li z?pasil s?m s sebou a najednou ztratil v?echnu pon??enost a ?ekl tvrd?: "Je n?ramn? krotkej."
"Von mn? p?ipom?n? s t?ma drobnejma, kter? nem?," prohodil ?vejk, "?e je jako n?jak? Ml??ko, zedn?k z Dejvic, ten taky nem?l tak dlouho drobn?, a? se zasekal po krk a byl zav?enej pro podvod. Pro?ral velk? a nem?l drobn?."
"U p?tasedmdes?t?ho regimentu," ozval se jeden mu? z eskorty, "prochlastal hejtman celou plukovn? kasu p?ed v?lkou a musel kvitovat z vojny, a te? je zas hejtmanem, a jeden fel?k, kterej vokrad er?r vo sukno na vejlo?ky, bylo ho p?es dvacet bal?k?, je dneska ?t?bsfeldv?blem, a jeden infanterista byl ned?vno v Srbsku zast?elenej, pon?vad? sn?d najednou svou konzervu, kterou m?l si nechat na t?i dny."
"To sem nepat??," prohl?sil des?tn?k, "ale to je pravda, ?e vyp?j?ovat si vod chud?ho kapr?la dv? zlatky na di?kereci..."
"Tu m?te tu zlatku," ?ekl ?vejk, "j? se nechci vobohatit na va?e konto. A kdy? mn? d? je?t? tu druhou zlatku, tak v?m ji taky vr?t?m, abyste nebre?el. V?s m? to t??it, kdy? si n?jakej v?? vojenskej p?edstavenej vod v?s vyp?j?? pen?ze na outratu. Vy jste n?ramn? sobeckej. Tady se jedn? vo mizern? dv? zlatky, a j? bych v?s r?d vid?l, kdybyste m?l vob?tovat ?ivot za sv?ho vojensk?ho p?edstaven?ho, kdyby von le?el ran?nej n?kde na nep??telskej linii a vy jste ho m?l zachr?nit a vodnest na svejch ruk?ch a voni by st??leli po v?s ?rapnely a v??m mo?n?m."
"Vy byste se pod?lal," br?nil se des?tn?k, "vy jedna fajfko."
"Je jich pod?lanejch v?c v ka?d?m gefechtu," ozval se op?t jeden mu? z eskorty, "ned?vno n?m vypravoval jeden ran?nej kamar?d v Bud?jovic?ch, ?e kdy? forykovali, ?e se pod?lal t?ikr?t za sebou. Nap?ed, kdy? lezli nahoru z dekung? na plac p?ed dr?thindrnisy, potom, kdy? je za?ali st??hat, a pot?et? ?e to pustil do kalhot, kdy? se proti nim hnali Rusov? s bajonety a ?vali ur?. Pak za?ali ut?kat zas nazp?tek do dekung? a z jejich ?varmu nebylo ani jednoho, aby nebyl pod?lanej. A jeden mrtvej, kerej le?el naho?e na dekungu nohama dol?, ker?mu p?i forykungu ?rap?k utrhl p?l hlavy, jako by ji se??z, ten se v tom posledn?m okam?iku tak pod?lal, ?e to z jeho kalhot teklo p?es bagan?ata dol? do dekung? i s krv?. A ta p?lka jeho lebky i s mozkem le?ela zrovna pod t?m. Vo tom ?lov?k ani nev?, jak se mu to stane."
"N?kdy," ?ekl ?vejk, "se zas v gefechtu ?lov?ku ud?l? ?patn?, ?lov?k si n?co zvo?kliv?. Vypravoval v Praze na Poho?elci na Vyhl?dce jeden nemocnej rekonvalescent od P?emy?lu, ?e tam n?kde pod festungem p?i?lo k ?toku na bajonety a proti n?mu se vobjevil jeden Rus, chlap jako hora, a mazal si to na n?ho s bajonetem a m?l po??dnou kapi?ku u nosu. Jak se mu von pod?val na tu kapi?ku, na ten vozdr, ?e se mu hned ud?lalo ?patn? a musel j?t na hilfsplac, kde ho uznali zamo?en?ho cholerou a odpravili do cholerovejch bar?k? do Pe?ti, kde se taky vopravdu nakazil cholerou."
"Byl to oby?ejn? infanterista, nebo kapr?l?" ot?zal se jednoro?n? dobrovoln?k.
"Kapr?l to byl," odpov?d?l ?vejk klidn?.
"To by se mohlo st?t i ka?d?mu jednoro??kovi," ?ekl pitom? des?tn?k, ale p?itom pod?val se v?t?zoslavn? na jednoro?n?ho dobrovoln?ka, jako by cht?l ??ct: To jsem ti dal, co na to ?ekne?.
Ten v?ak ml?el a lehl si na lavici.
Bl??ili se k V?dni. Ti, kte?? nespali, pozorovali z okna dr?t?n? p?ek??ky a opevn?n? u V?dn?, co? vyvolalo patrn? v cel?m vlaku pocit jist? st?sn?nosti.
Jestli oz?val se je?t? neust?le z vag?n? ?ev skop??k? od Ka?persk?ch Hor: "Wann ich kumm, wann ich kumm, wann ich wieda, wieda kumm," nyn? umlkl pod nep??jemn?m dojmem ostnat?ch dr?t?, kter?mi byla V?de? zadr?tov?na.
"V?echno je v po??dku," ?ekl ?vejk, d?vaje se na z?kopy, "v?echno je v oupln?m po??dku, jenom?e si tady V?de??ci na vejletech'mohou roztrhnout kalhoty. Tady mus? bejt ?lov?k vopatrnej. - V?de? je v?bec d?le?it? m?sto," pokra?oval, "jenom co maj? divokejch zv??at v tej schtinbrunnskej mena??rii. Kdy? jsem byl p?ed lety ve V?dni, tak jsem se nejrad?i chodil d?vat na vopice, ale kdy? jede n?jak? osobnost z c?sa?sk?ho hradu, tak tam nikoho nepou?t?j p?es kord?n. Byl se mnou jeden krej?? z des?t?ho okresu a toho zav?eli, pon?vad? cht?l mermoc? ty vopice vid?t."
"A byl jste taky ve hrad??" ot?zal se des?tn?k. "Je tam moc kr?sn?," odpov?d?l ?vejk, "j? tam nebyl, ale vypravoval mn? jeden, kerej tam byl. Nejhez?? je z toho burgwache. Ka?dej z nich prej mus? bejt na dva metry vysokej a potom dostane trafiku. A princezen je tam jako smet?."
P?ejeli n?jak? n?dra??, kde za nimi dozn?valy zvuky rakousk? hymny kapely, kter? sem p?i?la snad omylem, pon?vad? teprve za hezkou dobu se dostali s vlakem na n?dra??, kde se zastavili, byla min?? a bylo slavnostn? uv?t?n?.
Ale u? to nebylo to jako na za??tku v?lky, kdy se voj?ci cestou na front p?ejedli na ka?d?m n?dra?? a kdy je v?taly dru?i?ky v pitom?ch b?l?ch ?atech a je?t? blb?j??mi obli?eji a zatracen? hloup?mi kyticemi a je?t? hloup?j??m proslovem n?jak? t? d?my, jej?? man?el te? d?l? n?ramn?ho vlastence a republik?na.
Uv?t?n? ve V?dni sest?valo ze t?? ?lenky? spolku Rakousk?ho ?erven?ho k???e a ze dvou ?lenky? n?jak?ho v?le?n?ho spolku v?de?sk?ch pan? a d?vek, jednoho oficieln?ho z?stupce v?de?sk?ho magistr?tu a vojensk?ho z?stupce.
Na v?ech t?ch tv???ch bylo vid?t ?navu. Vlaky s vojskem jezdily dnem i noc?, sanitn? vozy proj??d?ly s ran?n?mi ka?dou hodinu, na n?dra??ch p?ehazovali z koleje na druhou kolej ka?dou chv?li vozy se zajatci a p?i v?em tom museli b?t ?lenov? t?ch v?ech r?zn?ch korporac? a spolk?. ?lo to ze dne na den a p?vodn? nad?en? m?nilo se v z?v?n?. St??dali se v t? slu?b?, ka?d? z nich, kter? se objevil na n?kter?m v?de?sk?m n?dra??, m?l t?? unaven? v?raz jako ti, kte?? o?ek?vali dnes vlak s bud?jovick?m plukem.
Z dobyt??ch vag?n? vykukovali voj?ci s v?razem beznad?jnosti, jako u t?ch, kte?? jdou na ?ibenici.
K nim p?istupovaly d?my a rozd?valy jim pern?k s cukrov?mi n?pisy "Sieg und Rache", "Gott strafe England", "Der ?sterreicher hat ein Vaterland. Er liebt's und hat such Ursach f?rs Vaterland zu k?mpfen."
Bylo vid?t, jak hor?ci od Ka?persk?ch Hor cpou se pern?kem, p?i?em? je neopou?t?l v?raz beznad?jnosti.
Potom byl rozkaz j?t si pro min?? po rot?ch k poln?m kuchyn?m, kter? st?ly za n?dra??m.
Tam byla tak? d?stojnick? kuchyn?, kam ?el ?vejk vy??dit poru?en? vrchn?ho poln?ho kur?ta, zat?mco jednoro?n? dobrovoln?k ?ekal, a? ho nakrm?, pon?vad? dva z eskorty ?li pro cel? arestantsk? v?z za min???.
?vejk vy??dil spr?vn? poru?en? a p?ech?zeje koleje uvid?l nadporu??ka Luk??e, kter? se proch?zel mezi kolejnicemi a ?ekal, jestli v d?stojnick? min??i na n?ho n?co zbude.
Jeho situace byla velice nep??jemnou, pon?vad? m?li prozat?m s nadporu??kem Kirschnerem jednoho bur?e. Chlap?k se staral vlastn? v?hradn? jen o sv?ho p?na a provozoval ?plnou sabot??, kdy? ?lo o nadporu??ka Luk??e.
"Komu to nesete, ?vejku?" ot?zal se ne??astn? nadporu??k, kdy? ?vejk polo?il na zem hromadu v?c?, kter? vyl?kal v d?stojnick? min??i a kter? m?l zabaleny do pl??t?.
?vejk se chv?li zarazil, ale okam?it? se vzpamatoval. Jeho obli?ej byl pln? jasu a klidu, kdy? odpov?d?l:
"To je pro v?s, poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant. Jenom nev?m, kde m?te svoje kup?, a potom taky nev?m, jestli proti tomu, abych ?el s v?mi, nebude m?t nic pan komandant vlaku. Von je n?jak? svin?."
Nadporu??k Luk?? pod?val se t?zav? na ?vejka, kter? v?ak dobr?cky d?v?rn? pokra?oval: "Je to opravdu svin?, pane obrlajtnant. Kdy? byl na inspekci ve vlaku, j? jsem mu hned hl?sil, ?e u? je jeden?ct hodin a ?e m?m vodbytej celej trest a ?e pat??m bud do dobyt??ho vag?nu, nebo k v?m, a von m? vodbyl docela surov?, abych prej jen z?stal, kde jsem, alespo? ?e v?m, pane obrlajtnant, neud?l?m po cest? zas n?jakou vostudu."
?vejk se zatv??il mu?ednicky: "Jako bych j? v?m, pane obrlajtnant, ud?lal v?bec n?kdy vostudu."
Nadporu??k Luk?? si vzdychl.
"Vostudu," pokra?oval ?vejk, "jsem v?m jist? nikdy neud?lal, jestli se n?co stalo, to byla n?hoda, pouh? ??zen? bo??, jako ??kal starej Vani?ek z Pelh?imova, kdy? si vodbejval ?estat?ic?tej trest. Nikdy jsem nic neud?lal naschv?l, p?ne obrlajtnant, v?dycky jsem cht?l ud?lat n?co vobratn?ho, dobr?ho, a j? za to nem??u, jestli jsme voba z toho nem?li ??dnej profit a jenom sam? pouh? tr?pen? a mu?en?."
"Jen tolik nepla?te, ?vejku," ?ekl nadporu??k Luk?? m?kk?m hlasem, kdy? se p?ibli?ovali k ?t?bn?mu vag?nu, "j? v?echno za??d?m, abyste u? zas byl se mnou."
"Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e nepl??u. Mn? to p?i?lo jen tolik l?to, ?e jsme voba nejne??astn?j?? lidi v t?hle vojn? i pod sluncem a voba ?e za nic nem??em. Je to hroznej vosud, kdy? si pomysl?m, ?e jsem takovej starostlivej vodjak?iva!"
"Uklidn?te se, ?vejku!"
"Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e kdyby to nebylo proti subordinaci, ?e bych ?ek, ?e se v?bec uklidnit nem??u, ale takhle mus?m ??ct, ?e podle va?eho rozkazu jsem u? ?pln? klidnej."
"Tak jen lezte, ?vejku, do vag?nu."
"Poslu?n? hl?s?m, ?e u? lezu, pane obrlajtnant."
-
Nad vojensk?m t?borem v Most? panovalo no?n? ticho. V bar?c?ch pro mu?stvo t??sli se voj?ci zimou a v d?stojnick?ch bar?c?ch otv?rali okna, pon?vad? bylo p?etopeno.
Od jednotliv?ch objekt?, p?ed kter?mi st?ly str??e, oz?valy se ob?as kroky hl?dky, kter? si pla?ila ch?z? sp?nek.
Dole v Most? nad Litavou z??ily sv?tla z c. k. tov?rny na masit? konzervy, kde se pracovalo dnem i noc? a zpracov?valy se r?zn? odpadky. Pon?vad? ?el odtud v?tr do alej? ve vojensk?m t?bo?e, ?el sem smrad z hnij?c?ch ?lach, kopyt, pazneht? a kost?, kter? va?ili do pol?vkov?ch konzerv.
Od opu?t?n?ho pavil?nku, kde d??v za ?asu m?ru fotografoval n?jak? fotograf voj?ky tr?v?c? zde ml?d? na vojensk? st?elnici, bylo vid?t dole v ?dol? u Litavy ?erven? elektrick? sv?tlo v bordelu U kuku?i?n?ho klasu, kter? poctil svou n?v?t?vou arciv?voda ?t?p?n p?i velk?ch man?vrech u ?opron? v roce 1908 a kde se sch?zela denn? d?stojnick? spole?nost.
To byla nejlep?? vyk?i?en? m?stnost, kam nesm?li chodit prost? voj?ci a jednoro?n? dobrovoln?ci.
Ti chodili do R??ov?ho domu, jeho? zelen? sv?tla byla t?? vid?t od opu?t?n?ho fotografick?ho ateli?ru. Bylo to rozt??d?n? jako pozd?ji na front?, kdy mocn??stv? nemohlo u? sv?mu vojsku ni??m jin?m pomoct ne? p?enosn?mi bordely u ?t?b? brig?d, takzvan?mi "pufy". Byly tedy k. k. Offizierspuff, k. k. Unteroffizierspuff a k. k. Mannschaftspuff.
Most nad Litavou z??il, stejn? jako na druh? stran? za mostem sv?tila Kir?lyhida, Cislajt?nie i Translajt?nie. V obou m?stech, uhersk?m i rakousk?m, hr?ly cik?nsk? kapely, z??ily okna kav?ren a restaurac?, zp?valo se, pilo. M?stn? m????ci i ??ednictvo vodilo sem do kav?ren a restaurac? sv? pani?ky a dosp?l? dcery a Most nad Litavou, Bruck an der Leitha, a Kir?lyhida nebyly nic jin?ho ne? jeden velk? bordel.
V jednom z d?stojnick?ch bar?k? v t?bo?e ?ekal v noci ?vejk na sv?ho nadporu??ka Luk??e, kter? ?el ve?er do m?sta do divadla a doposud se nevr?til. ?vejk sed?l na odestlan? posteli nadporu??kov? a naproti n?mu sed?l na stole sluha majora Wenzla.
Major se op?t vr?til k regimentu, kdy? byla v Srbsku konstatov?na jeho ?pln? neschopnost na Drin?. Mluvilo se o tom, ?e dal rozebrat a zni?it pontonov? most, kdy? m?l je?t? p?l sv?ho batali?nu na druh? stran?. Nyn? byl p?id?len k vojensk? st?elnici v Kir?lyhid? jako velitel a m?l tak? co d?lat s hospod??stv?m v t?bo?e. Mezi d?stojn?ky se vypravovalo, ?e si major Wenzl nyn? pom??e na nohy. Pokoje Luk??e i Wenzla byly na t??e chodb?.
Sluha majora Wenzla Mikul??ek, malink? chlap?k od ne?tovic, kl?til nohama a nad?val: "J? se div?m tomu m?mu star?mu pacholkovi, ?e je?t? nejde. To bych r?d v?d?l, kde se ten m?j d?dek celou noc fl?k?. Kdyby mn? alespo? dal kl?? od pokoje, leh bych si a ?u?il. M? tam v?na bezpo?tu." "Von prej krade," prohodil ?vejk, pohodln? kou?e cigarety sv?ho nadporu??ka, pon?vad? ten mu zak?zal v pokoji bafat z d?mky, "ty p?ece mus?? vo tom n?co v?d?t, odkud m?te v?no."
"J? chod?m tam, kam mn? p?ik??e," tenk?m hlasem ?ekl Mikul??ek, "dostanu l?stek vod n?ho a u? jdu fasovat pro nemocnici, a nesu to dom?."
"A kdyby ti poru?il," ot?zal se ?vejk, "abys ukrad plukovn? kasu, ud?lal bys to? Ty zde za st?nou nad?v??, ale t?ese? se p?ed n?m jako osika."
Mikul??ek zamrkal mal?ma o?ima: "To bych si rozmyslil."
"Nic si nesm?? rozmej?let, ty jedno upocen? ml?d?," rozk?ikl se na n?ho ?vejk, ale umlk, pon?vad? se otev?ely dve?e a vstoupil nadporu??k Luk??. Byl, jak se ihned mohlo pozorovat, ve velice dobr? n?lad?, pon?vad? m?l ?epici obr?cen?.
Mikul??ek se tak lekl, ?e zapomn?l sesko?it se stolu, ale salutoval vsed?, zapomenuv je?t? ke v?emu, ?e nem? na hlav? ?epici.
"Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e je v?echno v po??dku," hl?sil ?vejk, zaujav pevn? vojensk? vzez?en? dle v?ech p?edpis?, p?i?em? cigareta mu z?stala v ?stech.
Nadporu??k Luk?? si toho v?ak nev?iml a ?el p??mo na Mikul??ka, kter? vyvalen?ma o?ima pozoroval ka?d? pohyb nadporu??ka a p?itom d?l salutoval a st?le je?t? sed?l p?itom na stole.
"Nadporu??k Luk??," ?ekl p?istupuje k Mikul??kovi nep??li? pevn?m krokem, "a jak vy se jmenujete?"
Mikul??ek ml?el. Luk?? p?it?hl si ?idli p?ed Mikul??ka na stole, sedl si, d?vaje se na n?ho nahoru, ?ekl: "?vejku, p?ineste mn? z kufru slu?ebn? revolver."
Mikul??ek po celou dobu, co ?vejk hledal v kufru, ml?el a jen se vyd??en? d?val na nadporu??ka. Jestli v t? chv?li pochopil, ?e sed? na stole, byl jist? je?t? zoufalej??, pon?vad? jeho nohy dot?kaly se kolen sed?c?ho nadporu??ka.
"J??ku, jak se jmenujete, ?lov??e?" volal nahoru na Mikul??ka nadporu??k. Ten ale ml?el d?l. Jak pozd?ji vysv?tloval, dostal jak?si druh strnut? p?i nenad?l?m p??chodu nadporu??ka. Cht?l sesko?it, a nemohl, cht?l odpov?d?t, a nemohl, cht?l p?estat salutovat, ale ne?lo to.
"Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant," ozval se ?vejk, "?e revolver nen? nal?dovanej."
"Tak ho nal?dujte, ?vejku!"
"Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e nem?me ??dn? patrony a ?e ho p?jde t??ko sest?elit se stolu. J? si dovol?m podotknout, pane obrlajtnant, ?e je to Mikul??ek, bur? od pana majora Wenzla. Ten v?dycky ztrat? ?e?, kdy? vid? n?koho z p?n? ofic?r?. Von se v?bec styd? mluvit. Vono je to v?bec takov?, jak ??k?m, upocen? ml?d?, utahan?. Pan major Wenzl nech? ho v?dy st?t na chodb?, kdy? jde n?kam do m?sta, a ono se to ?alostiv? potlouk? po bur??ch v bar?ku. Kdyby m?lo p???inu se leknout, ale v?dy? vlastn? nic nevyvedlo."
?vejk si odplivl a v jeho hlase a v tom, ?e mluvil o Mikul??kovi ve st?edn?m rod?, bylo sly?et ?pln? opovr?en? nad zbab?lost? sluhy majora Wenzla a nad jeho nevojensk?m chov?n?m.
"Dovolte," pokra?ov?l ?vejk, "abych si k n?mu ?ichl."
?vejk st?hl Mikul??ka, neust?le pitom? hled?c?ho na nadporu??ka, se stolu, a postaviv ho na zem, ?ichl mu ke kalhot?m.
"Je?t? ne," prohl?sil, "ale za??n? to. M?m ho vyhodit?"
"Vyholte ho, ?vejku."
?vejk vyvedl t?esouc?ho se Mikul??ka na chodbu, zav?el za sebou dve?e a na chodb? k n?mu ?ekl: "Tak jsem ti, pitom? chlape, zachr?nil ?ivot. A? se vr?t? pan major Wenzl, at mn? za to potichounku p?inese? l?hev v?na. Bez legrace. Zachr?nil jsem ti opravdu ?ivot. Kdy? je m?j obrlajtnant vo?ralej, tak je zle. S t?m to um?m jen j? a nikdo jin?."
"J? jsem..."
"Prd jse?," opovr?liv? vyj?d?il se ?vejk, "sed' na prahu a ?ekej, a? p?ijde tv?j major Wenzl."
"To je dost," uv?tal ?vejka nadporu??k Luk??, "?e jdete, j? chci s v?mi mluvit. Nemus?te zas tak pitom? st?t hapt?k. Sedn?te si, ?vejku, a nechte si to ,dle rozkazu`. Dr?te hubu a d?vejte dobr? pozor. V?te, kde je v Kir?lyhid? Sopronyi utca? Nechte si po??d to va?e: Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e nev?m. Nev?te, tak ?ekn?te nev?m, a basta. Napi?te si na kousek pap?ru: Sopronyi utca ??slo 16. V tom dom? je ?elez??sk? kr?m. V?te, co je to ?elez??sk? kr?m? Hergot, ne??kejte poslu?n? hl?s?m. ?ekn?te v?m nebo nev?m. Tedy v?te, co je to ?elez??sk? kr?m? V?te, dob?e. Ten kr?m pat?? n?jak?mu Malarovi K?konyimu. V?te, co je to Malar? Tak himlhergot, v?te nebo nev?te? V?te, dob?e. Naho?e nad kr?mem je prvn? patro a tam on bydl?. V?te o tom? ?e nev?te, krucifix, tak j? v?m pov?d?m, ?e tam bydl?. Sta?? v?m to? Sta??, dob?e. Kdyby v?m to nesta?ilo, tak v?s d?m zav??t. M?te poznamen?no, ?e se ten chlap jmenuje K?konyi? Dobr?, tak vy, z?tra r?no asi tak v deset hodin, p?jdete dol? do m?sta, najdete ten d?m a p?jdete nahoru do prvn?ho patra a odevzd?te pan? K?konyiov? toto psan?."
Nadporu??k Luk?? otev?el n?prsn? ta?ku a dal z?vaje ?vejkovi do ruky b?lou ob?lku se psan?m bez adresy.
"Je to v?c n?ramn? d?le?it?, ?vejku," pou?oval ho d?l, "opatrnosti nikdy nezb?v?, a proto, jak vid?te, nen? tam adresa. J? se na v?s ?pln? spol?h?m, ?e odevzd?te to psan? v po??dku. Poznamenejte si je?t?, ?e ta d?ma se jmenuje Etelka, tedy zapi?te si ,pan? Etelka K?konyiov?`. Je?t? v?m ??k?m, ?e mus?te to psan? diskr?tn? doru?it za v?ech okolnost? a ?ekat na odpov??. ?e m?te ?ekat na odpov??, o tom je u? naps?no v dopise. Co je?t? chcete?"
"Kdyby mn?, pane obrlajtnant, nedali odpov??, co m?m d?lat?"
"Tak p?ipomenete, ?e mus?te dostat st?j co st?j odpov??," odpov?d?l nadporu??k z?vaje poznovu na cel? kolo, "te? ale p?jdu u? spat, jsem dnes doopravdy unaven. Co jsme jen toho vypili. Mysl?m, ?e ka?d? by byl stejn? unaven po cel?m tom ve?eru a noci."
Nadporu??k Luk?? nem?l p?vodn? v ?myslu n?kde se zdr?et. ?el kve?eru z t?bora do m?sta jen do ma?arsk?ho divadla v Kir?lyhid?, kde hr?li n?jakou ma?arskou operetku s macat?mi ?idovkami here?kami v p?edn?ch ?loh?ch, jejich? b?je?nou p?ednost? bylo to, ?e vyhazovaly p?i tanci nohy do v??e a nenosily ani trikot, ani kalhoty a kv?li v?t?? p?ita?livosti p?n? d?stojn?k? holily se dole jako Tatarky, z ?eho? ov?em nem?la ??dn? po?itek gal?rie, a zato t?m v?t?? d?stojn?ci od d?lost?electva sed?c? dole v parteru, kte?? si na tu kr?su brali s sebou do divadla d?lost?eleck? triedry.
Nadporu??ka Luk??e nezaj?malo v?ak to zaj?mav? svinstvo, pon?vad? vyp?j?en? divadeln? kuk?tko nebylo achromatick? a m?sto stehen vid?l jen v pohybu n?jak? fialov? plochy.
V p?est?vce po prv?m jedn?n? zaujala ho sp??e jedna d?ma, kter? prov?zena p?nem v prost?edn?ch letech, t?hla ho ke garderob? a vykl?dala mu, ?e ihned p?jdou dom?, ?e se na takov? v?ci d?vat nebude. Pron??ela to dosti hlasit? n?mecky, na?e? jej? pr?vodce odpov?dal ma?arsky: "Ano, and?li, p?jdeme, souhlas?m. Je to opravdu nechutn? v?c."
"Es ist ekelhaft," odpov?dala rozhorlen? d?ma, kdy? j? p?n navl?kal divadeln? pl???. O?i j? p?itom pl?ly roz?ilen?m nad tou nestoudnost?, velk? ?ern? o?i, hod?c? se tak dob?e k jej? p?kn? postav?. Pod?vala se p?itom na nadporu??ka Luk??e a pronesla je?t? jednou rozhodn?: "Ekelhaft, wirklich ekelhaft." To rozhodlo o kr?tk?m rom?nku.
Obdr?el informace od garderobi?rky, ?e jsou to man?el? K?konyiovi, p?n ?e m? na Sopronyi utca ??slo 16 ?elez??sk? z?vod.
"A bydl? s pan? Etelkou v prvn?m pat?e; ` ?ekla garderobi?rka s podrobnost? star? kupl??ky, "ona je N?mkyn? ze ?opron? a on je Ma?ar, zde je to v?echno pom?chan?."
Nadporu??k Luk?? vzal si t?? z garderoby pl??? a ?el do m?sta, kde setkal se ve velk? vin?rn? a kav?rn? U arciv?vody Albrechta s n?kolika d?stojn?ky od 9i. pluku.
Nemluvil mnoho a pil zato v?c, kombinuje, co m? vlastn? napsat t? p??sn?, mravn?, hezk? d?m?, kter? ho rozhodn? v?c l?kala ne? v?echny ty opice na jevi?ti, jak se o nich vyjad?ovali druz? d?stojn?ci.
Ve velice dobr? n?lad? ode?el do mal? kav?rny U k???e sv. ?t?p?na, kde za?el do mal?ho chambre s?par?e, vyhnal odtamtud n?jakou Rumunku, kter? se nab?zela, ?e se svl?kne do naha a ?e si s n? m??e d?lat, co chce, poru?il si inkoust, p?ro a dopisn? pap?r, l?hev ko?aku a napsal po bedliv? ?vaze toto psan?, kter? se mu zd?lo b?t v?bec nejhez??m, kter? kdy napsal: Milostiv? pan?! Byl jsem v?era p??tomen v m?stsk?m divadle h?e, kter? V?s rozho??ila. Sledoval jsem V?s ji? p?i cel?m prvn?m jedn?n?, V?s i Va?eho pana man?ela. Jak jsem pozoroval...
"Jen do n?ho," ?ekl si nadporu??k Luk??, "jak? m? pr?vo ten chlap m?t takovou roztomilou ?enu. V?dy? vypad? jako oholen? pavi?n."
Psal d?l: V?? pan man?el s nejlep??m porozum?n?m d?val se na oplzlosti prov?d?n? na jevi?ti ve h?e, kter? ve V?s, milostiv? pan?, p?sobila odpor, pon?vad? to nebylo um?n?, ale hnusn? p?soben? na nejintimn?j?? city ?lov?ka.
"Ta ?ensk? m? poprs?," pomyslil si nadporu??k Luk??, "jen p??mo do toho!" Odpus?te, milostiv? pan? ?e mne nezn?te, ale p?esto ?e jsem k V?m up??mn?. Vid?l jsem v ?ivot? mnoho ?en, ale ??dn? na mne neu?inila takov? dojem jako Vy, nebo? V?? ?sudek a ?ivotn? n?zor shoduje se ?pln? s m?m n?zorem. Jsem p?esv?d?en, ?e V?? pan man?el je ?ist? sobec, kter? V?s tah? s sebou...
"To nejde," ?ekl k sob? nadporu??k Luk?? a p?e?krtl "schleppt mit" a m?sto toho psal: ...kter? v z?jmu sv?m vod? V?s, milostiv?, s sebou na divadeln? p?edstaven? odpov?daj?c? jedin? jeho vkusu. M?m r?d up??mnost, nevt?r?m se nijak ve V?? soukrom? ?ivot, a p??l bych si pohovo?it s V?mi soukrom? o ?ist?m um?n?...
"Zde v hotel?ch to nep?jde, budu ji muset zat?hnout do V?dn?," pomyslil si je?t? nadporu??k, "vezmu si komand?rovku." Proto osm?luji se, milostiv? pan?, poprositi V?s o setk?n?, abychom se bl??e ?estn? sezn?mili, co? jist? neod?eknete tomu, jeho? v nejkrat?? dob? o?ek?vaj? sv?zeln? v?le?n? pochody a kter?, v p??pad? Va?eho laskav?ho svolen?, zachov? si v bitevn? v?av? nejkr?sn?j?? vzpom?nku na du?i, kter? ho stejn? pochopila, jako ji on s?m ch?pal. Va?e rozhodnut? bude mi pokynem, Va?e odpov?? rozhoduj?c?m okam?ikem v ?ivot?.
Podepsal se, vypil ko?ak a poru?il si je?t? jednu l?hev, a pije ???ku za ???kou, tak?ka po ka?d? v?t? doopravdy zaslzel, kdy? p?e?etl sv? posledn? ??dky.
-
Bylo dev?t hodin r?no, kdy? ?vejk probudil nadporu??ka Luk??e: "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e jste zaspal na slu?bu a j? u? mus?m j?t s va??m psan?m do t? Kir?lyhidy. J? u? v?s budil v sedm hodin, potom v p?l osm?, pak v osm, kdy? u? ?li kolem na cvi?en?, a vy jste se jen obr?til na druhou stranu. Pane obrlajtnant... J??ku, pane obrlajtnant..."
Nadporu??k Luk?? toti? cht?l se, zabru?ev cosi, obr?tit op?t na bok, co? se mu nepoda?ilo, pon?vad? ?vejk s n?m nemilosrdn? t??sl a hul?kal: "Pane obrlajtnant, j? jdu tedy s t?m psan?m do Kir?lyhidy."
Nadporu??k z?vl: "S psan?m? Ja, s m?m psan?m je to diskr?tnost, rozum?te, tajemstv? mezi n?mi. Abtreten..."
Nadporu??k zabalil se op?t do deky, ze kter? ho ?vejk vyt?hl, a spal d?l, zat?mco ?vejk putoval d?l do Kir?lyhidy.
Naj?t Sopronyi utczu ??slo 16 nebylo by b?valo tak t??k?, kdyby ho n?hodou nebyl potkal star? sap?r Vodi?ka, kter? byl p?id?len k "?tajer?k?m", jejich? kas?rna byla dole v l?gru. Vodi?ka bydl?val p?ed l?ty v Praze na Boji?ti, a proto p?i takov?m setk?n? nezbylo nic jin?ho, ne? ?e oba za?li do hospody U ?ern?ho ber?nka v Brucku, kde byla zn?m? ???nice R??enka, ?e?ka, kter? byli v?ichni ?e?t? jednoro??ci, kte?? kdy byli v l?gru, n?jak? obnos dlu?ni.
Posledn? dobou sap?r Vodi?ka, star? partyka, d?lal j? kaval?ra a m?l v seznamu v?echny mar?ky, kter? odj??d?ly z t?bora, a chodil v prav? ?as ?echy jednoro??ky upom?nat, aby se neztratili bez zaplacen? ?traty ve v?le?n? v?av?.
"Kam vlastn? m?? zam???no?" ot?zal se Vodi?ka, kdy? se ponejprv napili dobr?ho v?na.
"Je to tajemstv?," odpov?d?l ?vejk, "ale tob?, jako star?mu kamar?dovi, to sv???m."
Vysv?tlil mu v?echno dopodrobna a Vodi?ka prohl?sil, ?e je starej sap?r a ?e ho nem??e opustit, a ?e p?jdou psan? odevzdat spolu.
Bavili se znamenit? o minul?ch dob?ch a v?echno se jim zd?lo, kdy? po dvan?ct? hodin? vy?li od ?ern?ho ber?nka, p?irozen?m a snadn?m.
Krom? toho m?li v du?i pevn? dojem, ?e se nikoho neboj?. Vodi?ka po cel? cest? do Sopronyi utca ??slo 16 projevoval ohromnou nen?vist v??i Ma?ar?m a vypravoval neust?le, jak se v?ude s nimi pere, kde se v?ude a kdy s nimi sepral a co mu kdy a kde zabr?nilo, aby se s nimi nepopral.
"Jednou ti u? takov?ho kluka ma?arsk?ho dr??m za ch?t?n v Pausdorf?, kam jsme ?li my saper?ci na v?no, a chci mu d?t jednu ?ber?vunkem p?es kokos v t? tm?, pon?vad? jsme hned, jak to za?lo, pra?tili l?hv? do visac? lampy, a von najednou za?ne k?i?et: ,Tondo, dy? to jsem j?, Purkr?bek, vod 16. landv?r!` M?lem by to byla bejvala mejlka. Zato jsme jim to tam, tajtrl?k?m ma?arsk?m, vodplatili po??dn? u Nezidersk?ho jezera, na kter? jsme se ?li p?ed t?emi tejdny pod?vat. Le?? tam ve vedlej?? vsi n?jak? odd?len? strojn?ch pu?ek n?jakejch honv?d?, a my jsme n?hodou v?ichni za?li do jedn? hospody, kde voni tan?ili ten sv?j ?ard?? jako pominut? a roztahovali si dr?ku na cel? kolo se sv?m ,Uram, uram, bir? uram` nebo ,L??ok, l??ok, l??ok a faluba.` My si sedneme naproti nim, jen jsme si ?ber?vunky polo?ili p?ed sebe na st?l, a pov?d?me si: ,Vy pacholci, my v?m d?me l??ok,` a n?jakej Mejst??k, kerej m?l ploutev jako B?l? hora, se hned nab?d, ?e si p?jde zatan?it a ?e n?jak?mu sy??kovi vezme holku z kola. Holky byly setsakra fe?andy, takov? lejtkav? a prdelat?, stehnat? a vokat?, a jak se na n? ti ma?ar?t? pacholci ma?kali, bylo vid?t, ?e ty holky maj? pln?, tvrd? prsa jako p?lm??e a ?e jim to d?l? moc dob?e a ?e se vyznaj? v tla?enici. Tak ten n?? Mejst??k sko?? do kola a tu nejv?t?? fe?andu chce br?t jednomu honv?dovi, kerej za?al n?co brebentit, a Mejst??k mu hned jednu hodil, ten se svalil, my u? hned chytli ?ber?vunky, voto?ili jsme si je kolem ruky, aby n?m bajonety neul?tly, sko?ili mezi n?, j? jsem vyk?ik: ,Vinnej nevinnej, berte to po ?ad?!` a u? to ?lo jako na m?sle. Za?li vyskakovat oknem, my je chytali ve voknech za nohy a zas stahovali do s?lu. Kdo nebyl n??, ten dostal. Zaplet se tam do toho jejich starosta s ?etn?kem, a u? dostali na chr?m p?n?. Hostinskej byl taky bit, pon?vad? za?al n?mecky nad?vat, ?e prej kaz?me z?bavu. Je?t? jsme potom chytali po vesnici ty, kte?? se cht?li p?ed n?mi schovat. Jako jednoho jejich cuksf?ru, toho jsme na?li zahraban?ho v sen? na p?d? v jednom statku a? dole pod vs?. Prozradila n?m ho jeho holka, pon?vad? von tam tancoval s jinou. Byla ud?lan? do na?eho Mejst??ka a ?la s n?m potom nahoru po cest? na Kir?lyhidu, kde jsou pod lesem su??rny na seno. Zat?hla ho do jedn? takov? su??rny a cht?la potom na n?m p?t korun a von j? dal p?es hubu. Potom n?s dohonil a? naho?e u sam?ho l?gru a pov?dal, ?e v?dycky myslel, ?e jsou Ma?arky vohniv?j??, ale ta svin? ?e le?ela jako pa?ez a po??d jen n?co brebentila. - Ma?a?i jsou, zkr?tka ?e?eno, holota," zakon?il star? sap?r Vodi?ka, na?e? ?vejk poznamenal: "N?kerej Ma?ar taky za to nem??e, ?e je Ma?ar."
"Jak se jmenujete?" ot?zal se doktor Mr?z, d?vaje se op?t do sv?ch pap?r?.
"?vejk Josef, poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant " "Ehm, vy jste tedy ten zn?m? ?vejk," ?ekl doktor Mr?z, "vy jste m?l opravdu vyj?t o jeden?ct?. Ale pan nadporu??k Luk?? mne ??dal, abych v?s nepou?t?l a? v Brucku, je pr? to bezpe?n?j??, alespo? na cest? nic nevyvedete."
Po odchodu inspekce nemohl des?tn?k udr?et se j?zliv? pozn?mky:
"Tak vid?te, ?vejku, ?e v?m to hovno pomohlo, obracet se k vy??? instanci. Kdybych byl cht?l, mohl jsem v?m ob?ma zatopit."
"Pane des?tn?ku," ozval se jednoro?n? dobrovoln?k, "h?zet hovny je v?cem?n? v?rohodn? argumentace, ale inteligentn? ?lov?k nem? u??vat takov?ch slov, je-li roz?ilen nebo chce-li d?lat v?pady na n?koho. Potom to va?e sm??n? vyhro?ov?n?, ?e jste n?m mohl ob?ma zatopit. Pro? jste to u v?ech ?ert? neud?lal, kdy? jste m?l k tomu p??le?itost? Jev? se v tom jist? va?e velik? du?evn? vysp?lost a neoby?ejn? delik?tnost."
"U? toho m?m dost," vysko?il des?tn?k, "j? mohu v?s oba p?iv?st do krimin?lu."
"A kv?li ?emu, holoubku?" ot?zal se nevinn? jednoro?n? dobrovoln?k.
"To je moje v?c," dod?val sob? odvahy des?tn?k. "Va?e v?c," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k s ?sm?vem, "va?e i na?e. Jako v kart?ch: moje teta va?e teta. Sp?? bych ?ekl, ?e na v?s p?sobila zm?nka o tom, ?e p?jdete k raportu, a proto za??n?te na n?s hul?kat, ov?em ?e neslu?ebn? cestou."
"Vy jste spros??ci," ozval se des?tn?k, nab?raje posledn? odvahu tv??it se stra?n?.
"J? v?m n?co pov?m, pane kapr?l," poznamenal ?vejk, "j? u? jsem starej voj?k, slou?il jsem p?ed v?lkou, a vono se to v?dycky s t?ma nad?vkama nevypl?c?. Kdy? jsem tenkr?t slou?il p?ed l?ty, pamatuju se, ?e u n?s byl u kumpanie n?jakej sup?k Schreiter. Von slou?il za supu, moh j?t u? jako kapr?l d?vno dom?, ale byl, jak se ??k?, uhozenej. Tak ten ?lov?k na n?s voj?c?ch sed?l, lepil se n?m jako hovno na ko?ili, to mu nebylo recht, to zas bylo proti v?em for?rift?m, sek?roval n?s, jak jen moh, a ??kal n?m: ,Vy nejste voj?ci, ale vecht?i: M? to jednoho dne do?ralo a ?el jsem ke kumpanieraportu. ,Co chce??` pov?d? hejtman. ,M?m, poslu?n? hl?s?m, pane hejtmane, st??nost na na?eho pana feldv?bla Schreitra, my jsme p?ece c?sa??t? voj?ci, a ne ??dn? vecht?i. My slou??me c?sa?i p?nu, ale nejsme ??dn? hl?da?i ovoce: ,Koukej, hmyze,` vodpov?d?l mn? hejtman, ,a? u? t? nevid?m: A j? na to, ?e pros?m poslu?n? p?elo?it m? k batalionsraportu. U batalionsraportu, kdy? jsem to vysv?tlil obrstlajtnantovi, ?e nejsme ??dn? vecht?i, ale c?sa??t? voj?ci, dal mne zav??t na dva dny, ale j? jsem ??dal, aby mne p?elo?ili k regimentsraportu. U regimentsraportu pan obr?t po m?m vysv?tlov?n? na m? za?val, ?e jsem pitomec, abych t?h ke v?em ?ert?m. J? zas na to: ,Poslu?n? hl?s?m, pane obr?t, abych byl p?edveden k brigaderaportu.` Toho se lek a hned dal do kancel??e zavolat na?eho sup?ka Schreitra a ten m? musel vodprosit p?ede v?ema ofic?rama za to slovo vechtr. Potom mne dohonil na dvo?e a vozn?mil mn?, ?e vole dne?ka mn? nad?vat nebude, ale ?e m? p?ivede na garniz?n. J? jsem si vod t? doby d?val na sebe nejv?t?? pozor, ale neuhl?dal jsem se. St?l jsem post u magac?nu a na st?n? ka?dej post na zel v?dycky n?co napsal. Bud tam vykreslil ?ensk? p?irozen?, nebo tam napsal n?jakej ver???ek. J? jsem si na nic nemohl vzpomenout, a tak jsem se z dlouh? chv?le podepsal na st?nu pod n?zev ,Sup?k Schreiter je hn?t`. A ten pacholek sup?k hned to udal, pon?vad? za mnou sl?dil jak ?ervenej pes. Ne??astnou n?hodou je?t? nad t?m n?pisem byl jinej: ,My na vojnu nep?jdeme, my se na ni vys?reme,` a to bylo v roce 1912, kdy? jsme m?li j?t do Srbska kv?li tomu konzulovi Proch?zkov?. Tak m? hned poslali do Terez?na k landgerichtu. Asi patn?ctkr?t tu zel od magac?nu s t?ma n?pisama i s m?m podpisem p?ni od vojensk?ho soudu fotografovali, desetkr?t mn? dali napsat, aby zkoumali m?j rukopis, ,My na vojnu nep?jdeme, my se na ni vys?reme`, patn?ctkr?t musel jsem ps?t p?ed nimi ,Sup?k Schreiter je hn?t`, a nakonec p?ijel jeden znalec p?sma a dal mn? napsat: Bylo 29. ?ervence 1897, kdy Kr?lov? Dv?r nad Labem poznal hr?zy prudk?ho a rozvodn?n?ho Labe. ,To je?t? nesta??,` pov?dal auditor, ,n?m se jedn? o to vysr?n?. Nadiktujte mu n?co, kde je hodn? s a r.` Tak mn? diktoval: Srb, srub, svrab, sraba?ina, cherub?n, rub?n, holota. Von u? byl z toho ten soudn? znalec p?sma tumpachovej a po??d se vohl??el dozadu, kde st?l voj?k s bajonetem, a nakonec ?ekl, ?e to mus? do V?dn?, abych napsal t?ikr?t za sebou: Tak? za??n? u? slunko p?lit, horko je znamenit?. Vodpravili celej materi?l do V?dn? a nakonec vy?lo to tak, ?e pokud se t?k? t?ch n?pis?, ?e to nen? moje ruka, podpis ?e je m?j, na kterej jsem se p?iznal, a ?e za to jsem vodsouzenej na ?est ned?l, pon?vad? jsem se podepsal, kdy? jsem st?l na vart?, a nemoh jsem prej hl?dat po tu dobu, co jsem se podpisoval na zdi."
"To je vid?t," ?ekl des?tn?k s uspokojen?m, "?e p?ece jen nez?stalo to bez trestu, ?e jste po??dnej krimin?ln?k. J? bejt na m?st? toho landgerichtu, napa?il bych v?m ne ?est ned?l, ale ?est let "
"Nebu?te tak stra?n?m," ujal se slova jednoro?n? dobrovoln?k, "a pom??lejte rad?ji na sv?j konec. Pr?v? ned?vno v?m ?ekla inspekce, ?e p?jdete k raportu. Na takovou v?c m?l byste se p?ipravovat velice v??n? a rozj?mat o posledn?ch v?cech des?tn?ka. Co jste vlastn? proti vesm?ru, kdy? pov???te, ?e nejbli??? n?m st?lice je od tohoto vojensk?ho vlaku vzd?lena 275 000kr?t, ne? je Slunce, aby jej? paralaxa tvo?ila jednu obloukovou vte?inu. Kdyby vy jste se nach?zel ve vesm?ru jako st?lice, byl byste rozhodn? p??li? nepatrn?m, aby v?s mohly post?ehnout nejlep?? hv?zd??sk? p??stroje. Pro va?i nepatrnost ve vesm?ru nen? pojmu. Za p?l roku ud?lal byste na obloze takov? mali?k? oblou?ek, za rok mali?kou elipsu, pro vyj?d?en? kter?? ??slicemi nen? v?bec pojmu, jak je nepatrn?. Va?e paralaxa byla by nem??itelnou."
"V takov?m p??pad?," poznamenal ?vejk, "moh by b?t pan kapr?l hrdej na to, ?e ho ??dnej nem??e zm??it, a a? to s n?m u raportu dopadne jak chce, mus? bejt klidnej a nesm? se roz?ilovat, pon?vad? ka?d? roz??len? ?kod? na zdrav?, a. tel ve vojn? si mus? ka?dej zdrav? ?et?it, pon?vad? ty v?le?n? outrapy vy?adujou vod ka?d?ho jednotlivce, aby nebyl ??dnej chc?p?k. - Jestli v?s, pane kapr?l, zav?ou," pokra?oval ?vejk ,s mil?m ?sm?vem, "jestli se v?m stane n?jak? to p??ko??, tak nesm?te ztr?cet ducha, a jestli von? si budou myslet svoje, vy si taky myslete svoje. Jako jsem znal jednoho uhl??e, kerej byl se mnou zav?enej na za??tku v?lky na policejn?m ?editelstv? v Praze, n?jakej Franti?ek ?kvor, pro velezr?du, a pozd?ji snad taky vodpravenej kv?li n?jakej pragmatickej sankci. Ten ?lov?k, kdy? se ho u vejslechu ptali, jestli m? n?jak? n?mitky proti protokolu, ?ek: A? si bylo, jak si bylo, p?ece jaksi bylo, je?t? nikdy nebylo, aby jaksi nebylo.
Potom ho za to dali do temn? kom?rky a nedali mu nic j?st a p?t po dva dny a zas ho vyvedli k vejslechu, a on st?l na sv?m, ?e a? si bylo, jak si bylo, p?ece jaksi bylo, je?t? nikdy nebylo, aby jaksi nebylo. M??e bejt, ?e ?el s t?m i pod ?ibenici, kdy? ho potom dali k vojensk?mu soudu."
"Ted' prej toho hodn? v??ej? a st??lej?," ?ekl jeden z mu?? eskorty, "ned?vno n?m ?etli na exec?rplace bef?l, ?e v Motole vodst?elili z?lo?n?ka Kudrnu, pon?vad? hejtman sekl ?avl? jeho chlape?ka, kerej byl na ruce u jeho ?eny, kdy? se s n?m v Bene?ov? cht?la lou?it, a von se roz??lil. A politick? lidi v?bec zav?raj?. Taky u? vodst?elili jednoho redaktora na Morav?. A n?? hejtman pov?dal, ?e to na vostatn? je?t? ?ek?."
"V?echno m? sv? meze," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k dvojsmysln?.
"To m?te pravdu," ozval se des?tn?k, "na takov? redaktory to pat??. Voni jen lid pobu?ujou. Jako p?edloni, kdy? jsem byl je?t? jenom frajtrem, tak byl pode mnou jeden redaktor a ten mne jinak nenaz?val ne? zk?zou arm?dy, ale kdy? jsem ho u?il klenkiibungy, a? se potil, tak v?dycky ??kal: ,Pros?m, abyste ve mn? ctil ?lov?ka.` J? mu ale toho ?lov?ka uk?zal, kdy? bylo n?dr a hodn? lou?? na dvo?e v kas?rn?ch. Zaved jsem ho p?ed takovou lou?i a musel chlap do n? padat, a? voda st??kala jako na plov?rn?. A vodp?ldne u? zas muselo se v?echno na n?m blejskat, mund?r musel bejt ?istej jako sklo, a von pucoval a hekal a d?lal pozn?mky, a druhej den zas byl jako svin? vyv?len? v bl?t? a j? st?l nad n?m a ??kal jsem mu: ,Tak, pane redaktore, co je v?c, zk?za arm?dy, nebo ten v?? ?lov?k?` To byl pravej inteligent."
Des?tn?k pod?val se v?t?zoslavn? na jednoro?n?ho dobrovoln?ka a pokra?oval: "Von ztratil jednoro?n? p?sky pr?v? pro svou inteligenci, pon?vad? psal do novin o tejr?n? voj?k?. Ale jak ho netejrat, kdy? takovej u?enej ?lov?k neum? u kv?ru rozebrat fr?lus, ani kdy? mu to u? podes?t? ukazujou, a kdy? se ?ekne links?aut, von krout? jako naschv?l svou palici napravo a kouk? p?itom jako vr?na a p?i kv?rgrifech nev?, za? m? d??v chytit, jestli za ?emen nebo za patronta?ku, a ?um? na v?s jako tele na nov? vrata, kdy? mu ukazujete, jak m? sjed ruka po ?emenu dol?. Von ani nev?d?l, na kter?m rameni se nos? kv?r, a salutoval jako vopice, a p?i t?ch vobratech, pomoz p?nb?h, kdy? se ma??rovalo a u?il se chodit. Kdy? se m?l voto?it, to mu bylo jedno, jakou haxnou to ud?lal, c?p, c?p, c?p, t?ebas ?est ?rit? je?t? ?el kup?edu a pak se teprve to?il jako kohout na vobrtl?ku a p?i mar?i dr?el krok jako podagrista nebo tancoval jako star? d?vka vo posv?cen?."
Des?tn?k si odplivl: "Vyfasoval schv?ln? hodn? rezavej kv?r, aby se nau?il pucovat, d?el ho jako pes ?ubku, ale kdyby si byl koupil je?t? vo dv? kila koudele v?c, tak nepropucoval nic. t?m v?c ho pucoval, t?m to bylo hor?? a rezav?j??, a u raportu ?el kv?r z ruky do ruky a ka?dej se divil, jak je to mo?n?, ?e to je sam? rez. N?? hejtman, ten mu v?dycky ??kal, ?e z n?ho nebude ??dnej voj?k, aby se ?el rad?ji vob?sit, ?e ?ere zadarmo komis?rek. A von pod svejma brejli?kama jen tak mrkal. To byl pro n?ho vetkej sv?tek, kdy? nem?l versch?rft nebo kas?rn?ka. V ten den voby?ejn? ps?val ty svoje ?l?ne?ky do novin vo tejr?n? voj?k?, a? jednou mu ud?lali prohl?dku v kuf??ku. Ten tam m?l knih, pane?ku! Sam? knihy vo odzbrojen?, o m?ru mezi n?rody. Za to putoval na garniz?nu a vod t? doby jsme m?li vod n?ho pokoj, a? se n?m zas vobjevil najednou v kancel??i a vypisoval fasu?ky, aby se s n?m man?aft nest?kal. To byl smutnej konec toho inteligenta. Von moh bejt jin?m p?nem, kdyby byl neztratil pro svou pitomost jednoro?n? pr?vo. Moh bejt lajtnantem."
Des?tn?k vzdychl: "Ani ty faldy na mantlu neum?l si ud?lat, a? z Prahy si vobjedn?val vodi?ky a r?zn? mast? na ?ist?n? knofl?k?, a p?ece takovej jeho knofl?k vypadal zrzavej jako Ezau. Ale ku?nu um?l, a kdy? byl v kancel??i, tu nic jin?ho ned?lal, ne? ?e se d?val do sam?ho filosofov?n?. Von u? m?l v tom z?libu d??v. Byl po??d, jak u? jsem ??kal, samej ,?lov?k`. Jednou, kdy? tak uva?oval nad lou??, do kter? musel p?i n?dr kecnout, tak jsem mu ?ekl: ,Kdy? tak po??d mluv?j? o ?lov?ku a vo bl?t?, tak si vzpomenou na to, ?e ?lov?k byl stvo?enej z bl?ta a muselo mu to bejt recht.`"
Nyn?, vypov?dav se, byl des?tn?k s?m sebou spokojen a ?ekal, co na to ?ekne jednoro?n? dobrovoln?k. Ozval se v?ak ?vejk:
"Pro tyhle sam? v?ci, pro takov? sek?rov?n?, zap?ch p?ed l?ty u p?tat?ic?t?ho regimentu n?jakej Kon??ek sebe i kapr?la. Bylo to v Kur?ru. Kapr?l m?l v t?le asi t?icet bodnejch ran, z kterejch bylo p?es tucet smrtelnejch. Ten voj?k se potom je?t? posadil na mrtv?ho kapr?la a na n?m se vsed? probod. Jinej p??pad byl p?ed l?ty v Dalm?cii, tam kapr?la pod?ezali a dodnes se nev?, kdo to ud?lal. Z?stalo to zahalen? v tajnosti, jen se v? tolik, ?e ten pod?ezanej kapr?l se jmenoval Fiala a byl z Dr?bovny u Turnova. Potom je?t? v?m o jednom kapr?lovi od p?tasedmdes?tejch, Rejm?nkovi..."
P??jemn? vypravov?n? bylo vtom p?eru?eno velk?m hek?n?m na lavici, kde spal vrchn? poln? kur?t Lacina.
P?ter se probouzel v cel? sv? kr?se a d?stojnosti. Jeho probouzen? bylo prov?zeno t?mit?? zjevy jako rann? probuzen? mlad?ho obra Gargantuy, jak to popisoval star? vesel? Rabelais.
Vrchn? poln? kur?t prd?l a krkal na lavici a h?motn? z?val na cel? kolo. Kone?n? se posadil a udiven? se t?zal:
"Krucilaudon, kde to jsem?"
Des?tn?k, vida probuzen? vojensk?ho p?na, velice dev?tn? odpov?d?l:
"Poslu?n? hl?s?m, pane obrfeldkur?t, ?e se r???te nal?zat v arestantenvag?nu."
Z?blesk ?divu p?el?tl po tv??i p?terov?. Sed?l chv?li ml?ky a ?silovn? p?em??lel. Marn?. Mezi t?m, co pro?il p?es noc a r?no, a probuzen?m se ve vag?n?, jeho? okna byla opat?ena m???emi, bylo mo?e nejasnosti.
Kone?n? se optal des?tn?ka, st?le je?t? dev?tn? p?ed n?m stoj?c?ho: "A na ?? rozkaz, j?, jako..."
"Poslu?n? hl?s?m, bez rozkazu, pane obrfeldkur?t."
P?ter vstal a po?al chodit mezi lavicemi, pobru?uje si, ?e je mu to nejasn?.
Posadil se op?t se slovy: "Kam to vlastn? jedeme?"
"Do Brucku, poslu?n? hl?s?m."
"A pro? jedeme do Brucku?"
"Poslu?n? hl?s?m, ?e je tam p?elo?enej n?? celej jednadevades?tej regiment "
P?ter po?al op?t ?silovn? p?em??let, co se to vlastn? s n?m stalo, jak se dostal do vag?nu a pro? vlastn? jede do Brucku a pr?v? s jednadevades?t?m regimentem v pr?vodu n?jak? eskorty.
Rozkoukal se ji? tak dalece ze sv? opice, ?e rozeznal i jednoro?n?ho dobrovoln?ka, a proto se obr?til na n?ho s dotazem: "Vy jste inteligentn? ?lov?k, m??ete mn? vysv?tlit beze v?eho, nezaml?ujte ni?eho, jak jsem se dostal k v?m?"
"Miler?d," kamar?dsk?m t?nem ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "vy jste se prost? r?no na n?dra?? p?i nastupov?n? do vlaku k n?m p?idal, pon?vad? jste m?l v hlav?."
Des?tn?k se p??sn? na n?ho pod?val.
"Vlezl jste k n?m do vag?nu," pokra?oval jednoro?n? dobrovoln?k, "a u? to bylo hotovou ud?lost?. Lehl jste si na lavici a to zde ?vejk v?m dal pod hlavu sv?j pl???. P?i kontrole vlaku na p?ede?l? stanici byl jste zaps?n do seznamu d?stojn?k? nal?zaj?c?ch se ve vlaku. Byl jste, abych tak ?ekl, ??edn? objeven a n?? kapr?l p?jde kv?li tomu k raportu."
"Tak, tak," vzdychl p?ter, "to abych na nejbli??? stanici p?e?el do ?t?bn?ch vag?n?. Nev?te, jestli se pod?val u? ob?d?"
"Ob?d bude a? ve V?dni, pane feldkur?t," p?ihl?sil se ke slovu des?tn?k.
"Tedy vy jste mn? dal pod hlavu mantl?" obr?til se p?ter na ?vejka. "D?kuji v?m srde?n?."
"J? si ??dn?ho vd?ku nezasluhuju," odpov?d?l ?vejk, "j? jsem jednal tak, jak m? ka?dej voj?k jednat, kdy? vid? sv?ho p?edstaven?ho, ?e nem? nic pod hlavou a ?e je tentononc. Ka?dej voj?k si m? sv?ho p?edstaven?ho v??it, t?ebas by ten byl i v jin?m stavu. J? m?m velk? zku?enosti s feldkur?ty, pon?vad? jsem byl bur?em u pana feldkur?ta Otty Katze. Je to vesele] n?rod a dobrosrde?nej."
Vrchn? poln? kar?t dostal z?chvat demokratismu z t? ko?ky po v?erej?ku a vyt?hl cigaretu a pod?val ji ?vejkovi: "Ku? a bafej! - Ty," obr?til se na des?tn?ka, "p?jde? pr? kv?li mn? k raportu. Nic se neboj, j? u? t? z toho vysek?m, nic se ti nestane. - A tebe," ?ekl k ?vejkovi, "vezmu s sebou. Bude? ??t u mne jako v pe?ince."
Dostal nyn? nov? z?chvat velkodu?nosti a tvrdil, ?e v?em ud?l? dob?e, jednoro?n?mu dobrovoln?kovi ?e koup? ?okol?du, mu??m z eskorty rum, des?tn?ka ?e d? p?elo?it do fotografick?ho odd?len? p?i ?t?bu 7. j?zdn? divize, ?e v?echny osvobod? a ?e na n? nikdy nezapomene.
Po?al rozd?vat cigarety ze sv? ta?ky v?em, nejen ?vejkovi, a prohla?oval, ?e dovoluje v?em arestant?m kou?it, ?e se p?i?in?, aby v?em byl zm?rn?n trest a oni op?t vr?ceni do norm?ln?ho vojensk?ho ?ivota.
"Nechci," ?ekl, "abyste na mne vzpom?nali ve zl?m. M?m mnoho zn?most? a se mnou se neztrat?te. D?l?te v?bec na mne dojem slu?n?ch lid?, kter? m? p?nb?h r?d. Jestli jste zh?e?ili, pyk?te za sv?j trest, a vid?m, ?e r?di a ochotn? sn???te, co b?h na v?s seslal. - Na z?klad? ?eho," obr?til se k ?vejkovi, "jste byl potrest?n?"
"B?h na mne seslal trest," odpov?d?l zbo?n? ?vejk, "prost?ednictv?m regimentsraportu, pane obrfeldkur?t, kv?li nezavin?n?mu vopo?d?n? k regimentu."
"B?h je nanejv?? milosrdn? a spravedliv?," ?ekl slavnostn? vrchn? poln? kur?t, "on v?, koho m? trestat, nebo? t?m ukazuje jenom svou proz?ravost a v?emohoucnost. A pro? vy sed?te, vy jednoro?n? dobrovoln?ku?"
"Kv?li tomu," odpov?d?l jednoro?n? dobrovoln?k, "?e milosrdn? b?h r??il na mne seslat revmatismus a j? zpy?n?l. Po odpyk?n? trestu budu posl?n na kuchyni." "Co b?h ??d?, dob?e ??d?," prohodil p?ter nad?en?, sly?e o kuchyni, "i tam m??e ??dn? ?lov?k ud?lat kari?ru. Pr?v? na kuchyni by m?li d?vat inteligentn? lidi, kv?li kombinac?m, nebo? nez?le?? na tom, jak se va??, ale s jakou l?skou se to d?v? dohromady, ?prava a jin?. Vezm?te si om??ky. Inteligentn? ?lov?k, kdy? d?l? cibulkovou om??ku, tak vezme v?echny druhy zeleniny a dus? je na m?sle, pak p?id? ko?en?, pep?, nov? ko?en?, trochu kv?tu, z?zvoru, ale oby?ejn? sprost? kucha? d? va?it cibuli a hod? do toho ?ernou j??ku z loje. V?s bych opravdu vid?l nejrad?i n?kde v d?stojnick? men??i. Bez inteligence m??e ?lov?k ??t v oby?ejn?m n?jak?m zam?stn?n? a v ?ivot?, ale p?i kuchyni je to zn?t. V?era ve?er v Bud?jovic?ch v d?stojnick?m kasin? podali n?m mezi jin?m ledvinky ? la madeira. Kdo je d?lal, tomu odpus? b?h v?echny h??chy, to byl prav? inteligent, a tak? opravdu je v kuchyni tam?j?? d?stojnick? men??e n?jak? u?itel ze Skut?e. A tyt?? ledvinky ? la madeira jedl jsem v d?stojnick? min??i 64. landv?rregimentu. Dali do nich km?n, jako kdy? se d?laj? v oby?ejn? hospod? na pep?i. A kdo je d?lal, ??m byl ten kucha? v civilu? Krmi? dobytka na jednom velkostatku."
Vrchn? poln? kur?t se odml?el a potom p?ev?d?l rozhovor na kucha?sk? probl?m ve Star?m i Nov?m z?kon?, kde pr?v? v t?ch dob?ch dbali velice na ?pravu chutn?ch krm? po bohoslu?b?ch a jin?ch c?rkevn?ch slavnostech. Potom vyzval v?echny, aby n?co zazp?vali, na?e? ?vejk spustil jako v?dycky ne??astn?: "Ide Mar?na od Hodon?na, za n? pan far?? s be?ic? v?na."
Ale vrchn? poln? kur?t se nerozhn?val.
"Kdyby zde alespo? bylo trochu rumu, nemusela by b?t be?ka v?na," ?ekl usm?vaje se v naprost? p??telsk? n?lad?, "a tu Mar?nu bychom si taky odpustili, beztoho to jen sv?d? ke h??chu."
Des?tn?k opatrn? s?hl do pl??t? a vyt?hl odtud placatou l?hev s rumem.
"Poslu?n? hl?s?m, pane obrfeldkur?t," ozval se ti?e, ?e bylo zn?t, jakou ob?t d?l? s?m sob?, "jestli byste se snad neurazil."
"Neuraz?m se, hochu," odpov?d?l rozjasn?n?m hlasem a radostn? p?ter, "napiji se na na?e ??astn? cestov?n?."
"Je???marj?," vzdychl pro sebe des?tn?k, vida, ?e po d?kladn?m loku zmizelo p?l l?hve.
"I vy jeden chlape," ?ekl poln? kur?t usm?vaje se a mrkaje v?znamn? na jednoro?n?ho dobrovoln?ka, "je?t? ke v?emu sakrujete. To v?s p?nb?h mus? potrestat."
P?ter si poznovu p?ihnul z placat? l?hve, a pod?vaje ji ?vejkovi, velitelsky rozk?zal: "Dora? to."
"Vojna je vojna," pravil ?vejk dobrosrde?n? k des?tn?kovi, vraceje mu pr?zdnou l?hev, co? ten potvrdil tak podivn?m z?bleskem v o??ch, jak? se m??e objevit jen u choromysln?ho ?lov?ka.
"A te? si do V?dn? je?t? drob?tko schrupnu," ?ekl vrchn? poln? kur?t, "a p?eji si, abyste mne probudili, jakmile p?ijedeme do V?dn?. - A vy," obr?til se na ?vejka, "vy p?jdete do kuchyn? na?? min??e, vezmete p??bor a p?inesete mn? ob?d. ?eknete, ?e to je pro pana obrfeldkur?ta Lacinu. Hle?te, abyste dostal dvojn?sobnou porci. Jestli budou knedl?ky, tak neberte od ?pi?ky, na tom se jenom prod?l?. Potom p?inesete mn? z kuchyn? l?hev v?na a vezmete s sebou es??lek, aby v?m do n?ho nalili rumu."
P?ter Lacina hrabal se v kaps?ch.
"Posly?te," ?ekl des?tn?kovi, "nem?m drobn?, p?j?te mn? zlatku. - Tak, tady m?te! Jak se jmenujete? - ?vejk? - Tady m?te, ?vejku, zlatku od cesty! Pane des?tn?ku, p?j?te mn? je?t? zlatku. Vid?te, ?vejku, tu druhou zlatku dostanete, kdy? v?echno obstar?te v po??dku. - Potom je?t?, aby v?m dali cigarety a doutn?ky pro mne. Jestli se bude fasovat ?okol?da, tak tam sbalte dvojn?sobnou porci, a jestli konzervy, tak hled'te, aby v?m dali uzen? jazyk nebo hus? j?tra. Bude-li se fasovat ement?lsk? s?r, tak se postarejte, aby v?m nedali z kraje, a uhersk? sal?m, tak ??dnou ?pi?ku, p?kn? ze st?edu, aby byl vl??n?."
Vrchn? poln? kur?t se nat?hl na lavici a za chv?li usnul.
"Mysl?m," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k k des?tn?kovi do chr?p?n? p?terova, "?e jste ?pln? spokojen s na??m nalezencem. M? se jak n?le?it? k sv?tu. "U? je, jak se ??k?," ozval se ?vejk, "vodstavenej, pane kapr?l, u? cuc? z fla?ky."
Des?tn?k chv?li z?pasil s?m s sebou a najednou ztratil v?echnu pon??enost a ?ekl tvrd?: "Je n?ramn? krotkej."
"Von mn? p?ipom?n? s t?ma drobnejma, kter? nem?," prohodil ?vejk, "?e je jako n?jak? Ml??ko, zedn?k z Dejvic, ten taky nem?l tak dlouho drobn?, a? se zasekal po krk a byl zav?enej pro podvod. Pro?ral velk? a nem?l drobn?."
"U p?tasedmdes?t?ho regimentu," ozval se jeden mu? z eskorty, "prochlastal hejtman celou plukovn? kasu p?ed v?lkou a musel kvitovat z vojny, a te? je zas hejtmanem, a jeden fel?k, kterej vokrad er?r vo sukno na vejlo?ky, bylo ho p?es dvacet bal?k?, je dneska ?t?bsfeldv?blem, a jeden infanterista byl ned?vno v Srbsku zast?elenej, pon?vad? sn?d najednou svou konzervu, kterou m?l si nechat na t?i dny."
"To sem nepat??," prohl?sil des?tn?k, "ale to je pravda, ?e vyp?j?ovat si vod chud?ho kapr?la dv? zlatky na di?kereci..."
"Tu m?te tu zlatku," ?ekl ?vejk, "j? se nechci vobohatit na va?e konto. A kdy? mn? d? je?t? tu druhou zlatku, tak v?m ji taky vr?t?m, abyste nebre?el. V?s m? to t??it, kdy? si n?jakej v?? vojenskej p?edstavenej vod v?s vyp?j?? pen?ze na outratu. Vy jste n?ramn? sobeckej. Tady se jedn? vo mizern? dv? zlatky, a j? bych v?s r?d vid?l, kdybyste m?l vob?tovat ?ivot za sv?ho vojensk?ho p?edstaven?ho, kdyby von le?el ran?nej n?kde na nep??telskej linii a vy jste ho m?l zachr?nit a vodnest na svejch ruk?ch a voni by st??leli po v?s ?rapnely a v??m mo?n?m."
"Vy byste se pod?lal," br?nil se des?tn?k, "vy jedna fajfko."
"Je jich pod?lanejch v?c v ka?d?m gefechtu," ozval se op?t jeden mu? z eskorty, "ned?vno n?m vypravoval jeden ran?nej kamar?d v Bud?jovic?ch, ?e kdy? forykovali, ?e se pod?lal t?ikr?t za sebou. Nap?ed, kdy? lezli nahoru z dekung? na plac p?ed dr?thindrnisy, potom, kdy? je za?ali st??hat, a pot?et? ?e to pustil do kalhot, kdy? se proti nim hnali Rusov? s bajonety a ?vali ur?. Pak za?ali ut?kat zas nazp?tek do dekung? a z jejich ?varmu nebylo ani jednoho, aby nebyl pod?lanej. A jeden mrtvej, kerej le?el naho?e na dekungu nohama dol?, ker?mu p?i forykungu ?rap?k utrhl p?l hlavy, jako by ji se??z, ten se v tom posledn?m okam?iku tak pod?lal, ?e to z jeho kalhot teklo p?es bagan?ata dol? do dekung? i s krv?. A ta p?lka jeho lebky i s mozkem le?ela zrovna pod t?m. Vo tom ?lov?k ani nev?, jak se mu to stane."
"N?kdy," ?ekl ?vejk, "se zas v gefechtu ?lov?ku ud?l? ?patn?, ?lov?k si n?co zvo?kliv?. Vypravoval v Praze na Poho?elci na Vyhl?dce jeden nemocnej rekonvalescent od P?emy?lu, ?e tam n?kde pod festungem p?i?lo k ?toku na bajonety a proti n?mu se vobjevil jeden Rus, chlap jako hora, a mazal si to na n?ho s bajonetem a m?l po??dnou kapi?ku u nosu. Jak se mu von pod?val na tu kapi?ku, na ten vozdr, ?e se mu hned ud?lalo ?patn? a musel j?t na hilfsplac, kde ho uznali zamo?en?ho cholerou a odpravili do cholerovejch bar?k? do Pe?ti, kde se taky vopravdu nakazil cholerou."
"Byl to oby?ejn? infanterista, nebo kapr?l?" ot?zal se jednoro?n? dobrovoln?k.
"Kapr?l to byl," odpov?d?l ?vejk klidn?.
"To by se mohlo st?t i ka?d?mu jednoro??kovi," ?ekl pitom? des?tn?k, ale p?itom pod?val se v?t?zoslavn? na jednoro?n?ho dobrovoln?ka, jako by cht?l ??ct: To jsem ti dal, co na to ?ekne?.
Ten v?ak ml?el a lehl si na lavici.
Bl??ili se k V?dni. Ti, kte?? nespali, pozorovali z okna dr?t?n? p?ek??ky a opevn?n? u V?dn?, co? vyvolalo patrn? v cel?m vlaku pocit jist? st?sn?nosti.
Jestli oz?val se je?t? neust?le z vag?n? ?ev skop??k? od Ka?persk?ch Hor: "Wann ich kumm, wann ich kumm, wann ich wieda, wieda kumm," nyn? umlkl pod nep??jemn?m dojmem ostnat?ch dr?t?, kter?mi byla V?de? zadr?tov?na.
"V?echno je v po??dku," ?ekl ?vejk, d?vaje se na z?kopy, "v?echno je v oupln?m po??dku, jenom?e si tady V?de??ci na vejletech'mohou roztrhnout kalhoty. Tady mus? bejt ?lov?k vopatrnej. - V?de? je v?bec d?le?it? m?sto," pokra?oval, "jenom co maj? divokejch zv??at v tej schtinbrunnskej mena??rii. Kdy? jsem byl p?ed lety ve V?dni, tak jsem se nejrad?i chodil d?vat na vopice, ale kdy? jede n?jak? osobnost z c?sa?sk?ho hradu, tak tam nikoho nepou?t?j p?es kord?n. Byl se mnou jeden krej?? z des?t?ho okresu a toho zav?eli, pon?vad? cht?l mermoc? ty vopice vid?t."
"A byl jste taky ve hrad??" ot?zal se des?tn?k. "Je tam moc kr?sn?," odpov?d?l ?vejk, "j? tam nebyl, ale vypravoval mn? jeden, kerej tam byl. Nejhez?? je z toho burgwache. Ka?dej z nich prej mus? bejt na dva metry vysokej a potom dostane trafiku. A princezen je tam jako smet?."
P?ejeli n?jak? n?dra??, kde za nimi dozn?valy zvuky rakousk? hymny kapely, kter? sem p?i?la snad omylem, pon?vad? teprve za hezkou dobu se dostali s vlakem na n?dra??, kde se zastavili, byla min?? a bylo slavnostn? uv?t?n?.
Ale u? to nebylo to jako na za??tku v?lky, kdy se voj?ci cestou na front p?ejedli na ka?d?m n?dra?? a kdy je v?taly dru?i?ky v pitom?ch b?l?ch ?atech a je?t? blb?j??mi obli?eji a zatracen? hloup?mi kyticemi a je?t? hloup?j??m proslovem n?jak? t? d?my, jej?? man?el te? d?l? n?ramn?ho vlastence a republik?na.
Uv?t?n? ve V?dni sest?valo ze t?? ?lenky? spolku Rakousk?ho ?erven?ho k???e a ze dvou ?lenky? n?jak?ho v?le?n?ho spolku v?de?sk?ch pan? a d?vek, jednoho oficieln?ho z?stupce v?de?sk?ho magistr?tu a vojensk?ho z?stupce.
Na v?ech t?ch tv???ch bylo vid?t ?navu. Vlaky s vojskem jezdily dnem i noc?, sanitn? vozy proj??d?ly s ran?n?mi ka?dou hodinu, na n?dra??ch p?ehazovali z koleje na druhou kolej ka?dou chv?li vozy se zajatci a p?i v?em tom museli b?t ?lenov? t?ch v?ech r?zn?ch korporac? a spolk?. ?lo to ze dne na den a p?vodn? nad?en? m?nilo se v z?v?n?. St??dali se v t? slu?b?, ka?d? z nich, kter? se objevil na n?kter?m v?de?sk?m n?dra??, m?l t?? unaven? v?raz jako ti, kte?? o?ek?vali dnes vlak s bud?jovick?m plukem.
Z dobyt??ch vag?n? vykukovali voj?ci s v?razem beznad?jnosti, jako u t?ch, kte?? jdou na ?ibenici.
K nim p?istupovaly d?my a rozd?valy jim pern?k s cukrov?mi n?pisy "Sieg und Rache", "Gott strafe England", "Der ?sterreicher hat ein Vaterland. Er liebt's und hat such Ursach f?rs Vaterland zu k?mpfen."
Bylo vid?t, jak hor?ci od Ka?persk?ch Hor cpou se pern?kem, p?i?em? je neopou?t?l v?raz beznad?jnosti.
Potom byl rozkaz j?t si pro min?? po rot?ch k poln?m kuchyn?m, kter? st?ly za n?dra??m.
Tam byla tak? d?stojnick? kuchyn?, kam ?el ?vejk vy??dit poru?en? vrchn?ho poln?ho kur?ta, zat?mco jednoro?n? dobrovoln?k ?ekal, a? ho nakrm?, pon?vad? dva z eskorty ?li pro cel? arestantsk? v?z za min???.
?vejk vy??dil spr?vn? poru?en? a p?ech?zeje koleje uvid?l nadporu??ka Luk??e, kter? se proch?zel mezi kolejnicemi a ?ekal, jestli v d?stojnick? min??i na n?ho n?co zbude.
Jeho situace byla velice nep??jemnou, pon?vad? m?li prozat?m s nadporu??kem Kirschnerem jednoho bur?e. Chlap?k se staral vlastn? v?hradn? jen o sv?ho p?na a provozoval ?plnou sabot??, kdy? ?lo o nadporu??ka Luk??e.
"Komu to nesete, ?vejku?" ot?zal se ne??astn? nadporu??k, kdy? ?vejk polo?il na zem hromadu v?c?, kter? vyl?kal v d?stojnick? min??i a kter? m?l zabaleny do pl??t?.
?vejk se chv?li zarazil, ale okam?it? se vzpamatoval. Jeho obli?ej byl pln? jasu a klidu, kdy? odpov?d?l:
"To je pro v?s, poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant. Jenom nev?m, kde m?te svoje kup?, a potom taky nev?m, jestli proti tomu, abych ?el s v?mi, nebude m?t nic pan komandant vlaku. Von je n?jak? svin?."
Nadporu??k Luk?? pod?val se t?zav? na ?vejka, kter? v?ak dobr?cky d?v?rn? pokra?oval: "Je to opravdu svin?, pane obrlajtnant. Kdy? byl na inspekci ve vlaku, j? jsem mu hned hl?sil, ?e u? je jeden?ct hodin a ?e m?m vodbytej celej trest a ?e pat??m bud do dobyt??ho vag?nu, nebo k v?m, a von m? vodbyl docela surov?, abych prej jen z?stal, kde jsem, alespo? ?e v?m, pane obrlajtnant, neud?l?m po cest? zas n?jakou vostudu."
?vejk se zatv??il mu?ednicky: "Jako bych j? v?m, pane obrlajtnant, ud?lal v?bec n?kdy vostudu."
Nadporu??k Luk?? si vzdychl.
"Vostudu," pokra?oval ?vejk, "jsem v?m jist? nikdy neud?lal, jestli se n?co stalo, to byla n?hoda, pouh? ??zen? bo??, jako ??kal starej Vani?ek z Pelh?imova, kdy? si vodbejval ?estat?ic?tej trest. Nikdy jsem nic neud?lal naschv?l, p?ne obrlajtnant, v?dycky jsem cht?l ud?lat n?co vobratn?ho, dobr?ho, a j? za to nem??u, jestli jsme voba z toho nem?li ??dnej profit a jenom sam? pouh? tr?pen? a mu?en?."
"Jen tolik nepla?te, ?vejku," ?ekl nadporu??k Luk?? m?kk?m hlasem, kdy? se p?ibli?ovali k ?t?bn?mu vag?nu, "j? v?echno za??d?m, abyste u? zas byl se mnou."
"Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e nepl??u. Mn? to p?i?lo jen tolik l?to, ?e jsme voba nejne??astn?j?? lidi v t?hle vojn? i pod sluncem a voba ?e za nic nem??em. Je to hroznej vosud, kdy? si pomysl?m, ?e jsem takovej starostlivej vodjak?iva!"
"Uklidn?te se, ?vejku!"
"Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e kdyby to nebylo proti subordinaci, ?e bych ?ek, ?e se v?bec uklidnit nem??u, ale takhle mus?m ??ct, ?e podle va?eho rozkazu jsem u? ?pln? klidnej."
"Tak jen lezte, ?vejku, do vag?nu."
"Poslu?n? hl?s?m, ?e u? lezu, pane obrlajtnant."
-
Nad vojensk?m t?borem v Most? panovalo no?n? ticho. V bar?c?ch pro mu?stvo t??sli se voj?ci zimou a v d?stojnick?ch bar?c?ch otv?rali okna, pon?vad? bylo p?etopeno.
Od jednotliv?ch objekt?, p?ed kter?mi st?ly str??e, oz?valy se ob?as kroky hl?dky, kter? si pla?ila ch?z? sp?nek.
Dole v Most? nad Litavou z??ily sv?tla z c. k. tov?rny na masit? konzervy, kde se pracovalo dnem i noc? a zpracov?valy se r?zn? odpadky. Pon?vad? ?el odtud v?tr do alej? ve vojensk?m t?bo?e, ?el sem smrad z hnij?c?ch ?lach, kopyt, pazneht? a kost?, kter? va?ili do pol?vkov?ch konzerv.
Od opu?t?n?ho pavil?nku, kde d??v za ?asu m?ru fotografoval n?jak? fotograf voj?ky tr?v?c? zde ml?d? na vojensk? st?elnici, bylo vid?t dole v ?dol? u Litavy ?erven? elektrick? sv?tlo v bordelu U kuku?i?n?ho klasu, kter? poctil svou n?v?t?vou arciv?voda ?t?p?n p?i velk?ch man?vrech u ?opron? v roce 1908 a kde se sch?zela denn? d?stojnick? spole?nost.
To byla nejlep?? vyk?i?en? m?stnost, kam nesm?li chodit prost? voj?ci a jednoro?n? dobrovoln?ci.
Ti chodili do R??ov?ho domu, jeho? zelen? sv?tla byla t?? vid?t od opu?t?n?ho fotografick?ho ateli?ru. Bylo to rozt??d?n? jako pozd?ji na front?, kdy mocn??stv? nemohlo u? sv?mu vojsku ni??m jin?m pomoct ne? p?enosn?mi bordely u ?t?b? brig?d, takzvan?mi "pufy". Byly tedy k. k. Offizierspuff, k. k. Unteroffizierspuff a k. k. Mannschaftspuff.
Most nad Litavou z??il, stejn? jako na druh? stran? za mostem sv?tila Kir?lyhida, Cislajt?nie i Translajt?nie. V obou m?stech, uhersk?m i rakousk?m, hr?ly cik?nsk? kapely, z??ily okna kav?ren a restaurac?, zp?valo se, pilo. M?stn? m????ci i ??ednictvo vodilo sem do kav?ren a restaurac? sv? pani?ky a dosp?l? dcery a Most nad Litavou, Bruck an der Leitha, a Kir?lyhida nebyly nic jin?ho ne? jeden velk? bordel.
V jednom z d?stojnick?ch bar?k? v t?bo?e ?ekal v noci ?vejk na sv?ho nadporu??ka Luk??e, kter? ?el ve?er do m?sta do divadla a doposud se nevr?til. ?vejk sed?l na odestlan? posteli nadporu??kov? a naproti n?mu sed?l na stole sluha majora Wenzla.
Major se op?t vr?til k regimentu, kdy? byla v Srbsku konstatov?na jeho ?pln? neschopnost na Drin?. Mluvilo se o tom, ?e dal rozebrat a zni?it pontonov? most, kdy? m?l je?t? p?l sv?ho batali?nu na druh? stran?. Nyn? byl p?id?len k vojensk? st?elnici v Kir?lyhid? jako velitel a m?l tak? co d?lat s hospod??stv?m v t?bo?e. Mezi d?stojn?ky se vypravovalo, ?e si major Wenzl nyn? pom??e na nohy. Pokoje Luk??e i Wenzla byly na t??e chodb?.
Sluha majora Wenzla Mikul??ek, malink? chlap?k od ne?tovic, kl?til nohama a nad?val: "J? se div?m tomu m?mu star?mu pacholkovi, ?e je?t? nejde. To bych r?d v?d?l, kde se ten m?j d?dek celou noc fl?k?. Kdyby mn? alespo? dal kl?? od pokoje, leh bych si a ?u?il. M? tam v?na bezpo?tu." "Von prej krade," prohodil ?vejk, pohodln? kou?e cigarety sv?ho nadporu??ka, pon?vad? ten mu zak?zal v pokoji bafat z d?mky, "ty p?ece mus?? vo tom n?co v?d?t, odkud m?te v?no."
"J? chod?m tam, kam mn? p?ik??e," tenk?m hlasem ?ekl Mikul??ek, "dostanu l?stek vod n?ho a u? jdu fasovat pro nemocnici, a nesu to dom?."
"A kdyby ti poru?il," ot?zal se ?vejk, "abys ukrad plukovn? kasu, ud?lal bys to? Ty zde za st?nou nad?v??, ale t?ese? se p?ed n?m jako osika."
Mikul??ek zamrkal mal?ma o?ima: "To bych si rozmyslil."
"Nic si nesm?? rozmej?let, ty jedno upocen? ml?d?," rozk?ikl se na n?ho ?vejk, ale umlk, pon?vad? se otev?ely dve?e a vstoupil nadporu??k Luk??. Byl, jak se ihned mohlo pozorovat, ve velice dobr? n?lad?, pon?vad? m?l ?epici obr?cen?.
Mikul??ek se tak lekl, ?e zapomn?l sesko?it se stolu, ale salutoval vsed?, zapomenuv je?t? ke v?emu, ?e nem? na hlav? ?epici.
"Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e je v?echno v po??dku," hl?sil ?vejk, zaujav pevn? vojensk? vzez?en? dle v?ech p?edpis?, p?i?em? cigareta mu z?stala v ?stech.
Nadporu??k Luk?? si toho v?ak nev?iml a ?el p??mo na Mikul??ka, kter? vyvalen?ma o?ima pozoroval ka?d? pohyb nadporu??ka a p?itom d?l salutoval a st?le je?t? sed?l p?itom na stole.
"Nadporu??k Luk??," ?ekl p?istupuje k Mikul??kovi nep??li? pevn?m krokem, "a jak vy se jmenujete?"
Mikul??ek ml?el. Luk?? p?it?hl si ?idli p?ed Mikul??ka na stole, sedl si, d?vaje se na n?ho nahoru, ?ekl: "?vejku, p?ineste mn? z kufru slu?ebn? revolver."
Mikul??ek po celou dobu, co ?vejk hledal v kufru, ml?el a jen se vyd??en? d?val na nadporu??ka. Jestli v t? chv?li pochopil, ?e sed? na stole, byl jist? je?t? zoufalej??, pon?vad? jeho nohy dot?kaly se kolen sed?c?ho nadporu??ka.
"J??ku, jak se jmenujete, ?lov??e?" volal nahoru na Mikul??ka nadporu??k. Ten ale ml?el d?l. Jak pozd?ji vysv?tloval, dostal jak?si druh strnut? p?i nenad?l?m p??chodu nadporu??ka. Cht?l sesko?it, a nemohl, cht?l odpov?d?t, a nemohl, cht?l p?estat salutovat, ale ne?lo to.
"Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant," ozval se ?vejk, "?e revolver nen? nal?dovanej."
"Tak ho nal?dujte, ?vejku!"
"Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e nem?me ??dn? patrony a ?e ho p?jde t??ko sest?elit se stolu. J? si dovol?m podotknout, pane obrlajtnant, ?e je to Mikul??ek, bur? od pana majora Wenzla. Ten v?dycky ztrat? ?e?, kdy? vid? n?koho z p?n? ofic?r?. Von se v?bec styd? mluvit. Vono je to v?bec takov?, jak ??k?m, upocen? ml?d?, utahan?. Pan major Wenzl nech? ho v?dy st?t na chodb?, kdy? jde n?kam do m?sta, a ono se to ?alostiv? potlouk? po bur??ch v bar?ku. Kdyby m?lo p???inu se leknout, ale v?dy? vlastn? nic nevyvedlo."
?vejk si odplivl a v jeho hlase a v tom, ?e mluvil o Mikul??kovi ve st?edn?m rod?, bylo sly?et ?pln? opovr?en? nad zbab?lost? sluhy majora Wenzla a nad jeho nevojensk?m chov?n?m.
"Dovolte," pokra?ov?l ?vejk, "abych si k n?mu ?ichl."
?vejk st?hl Mikul??ka, neust?le pitom? hled?c?ho na nadporu??ka, se stolu, a postaviv ho na zem, ?ichl mu ke kalhot?m.
"Je?t? ne," prohl?sil, "ale za??n? to. M?m ho vyhodit?"
"Vyholte ho, ?vejku."
?vejk vyvedl t?esouc?ho se Mikul??ka na chodbu, zav?el za sebou dve?e a na chodb? k n?mu ?ekl: "Tak jsem ti, pitom? chlape, zachr?nil ?ivot. A? se vr?t? pan major Wenzl, at mn? za to potichounku p?inese? l?hev v?na. Bez legrace. Zachr?nil jsem ti opravdu ?ivot. Kdy? je m?j obrlajtnant vo?ralej, tak je zle. S t?m to um?m jen j? a nikdo jin?."
"J? jsem..."
"Prd jse?," opovr?liv? vyj?d?il se ?vejk, "sed' na prahu a ?ekej, a? p?ijde tv?j major Wenzl."
"To je dost," uv?tal ?vejka nadporu??k Luk??, "?e jdete, j? chci s v?mi mluvit. Nemus?te zas tak pitom? st?t hapt?k. Sedn?te si, ?vejku, a nechte si to ,dle rozkazu`. Dr?te hubu a d?vejte dobr? pozor. V?te, kde je v Kir?lyhid? Sopronyi utca? Nechte si po??d to va?e: Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e nev?m. Nev?te, tak ?ekn?te nev?m, a basta. Napi?te si na kousek pap?ru: Sopronyi utca ??slo 16. V tom dom? je ?elez??sk? kr?m. V?te, co je to ?elez??sk? kr?m? Hergot, ne??kejte poslu?n? hl?s?m. ?ekn?te v?m nebo nev?m. Tedy v?te, co je to ?elez??sk? kr?m? V?te, dob?e. Ten kr?m pat?? n?jak?mu Malarovi K?konyimu. V?te, co je to Malar? Tak himlhergot, v?te nebo nev?te? V?te, dob?e. Naho?e nad kr?mem je prvn? patro a tam on bydl?. V?te o tom? ?e nev?te, krucifix, tak j? v?m pov?d?m, ?e tam bydl?. Sta?? v?m to? Sta??, dob?e. Kdyby v?m to nesta?ilo, tak v?s d?m zav??t. M?te poznamen?no, ?e se ten chlap jmenuje K?konyi? Dobr?, tak vy, z?tra r?no asi tak v deset hodin, p?jdete dol? do m?sta, najdete ten d?m a p?jdete nahoru do prvn?ho patra a odevzd?te pan? K?konyiov? toto psan?."
Nadporu??k Luk?? otev?el n?prsn? ta?ku a dal z?vaje ?vejkovi do ruky b?lou ob?lku se psan?m bez adresy.
"Je to v?c n?ramn? d?le?it?, ?vejku," pou?oval ho d?l, "opatrnosti nikdy nezb?v?, a proto, jak vid?te, nen? tam adresa. J? se na v?s ?pln? spol?h?m, ?e odevzd?te to psan? v po??dku. Poznamenejte si je?t?, ?e ta d?ma se jmenuje Etelka, tedy zapi?te si ,pan? Etelka K?konyiov?`. Je?t? v?m ??k?m, ?e mus?te to psan? diskr?tn? doru?it za v?ech okolnost? a ?ekat na odpov??. ?e m?te ?ekat na odpov??, o tom je u? naps?no v dopise. Co je?t? chcete?"
"Kdyby mn?, pane obrlajtnant, nedali odpov??, co m?m d?lat?"
"Tak p?ipomenete, ?e mus?te dostat st?j co st?j odpov??," odpov?d?l nadporu??k z?vaje poznovu na cel? kolo, "te? ale p?jdu u? spat, jsem dnes doopravdy unaven. Co jsme jen toho vypili. Mysl?m, ?e ka?d? by byl stejn? unaven po cel?m tom ve?eru a noci."
Nadporu??k Luk?? nem?l p?vodn? v ?myslu n?kde se zdr?et. ?el kve?eru z t?bora do m?sta jen do ma?arsk?ho divadla v Kir?lyhid?, kde hr?li n?jakou ma?arskou operetku s macat?mi ?idovkami here?kami v p?edn?ch ?loh?ch, jejich? b?je?nou p?ednost? bylo to, ?e vyhazovaly p?i tanci nohy do v??e a nenosily ani trikot, ani kalhoty a kv?li v?t?? p?ita?livosti p?n? d?stojn?k? holily se dole jako Tatarky, z ?eho? ov?em nem?la ??dn? po?itek gal?rie, a zato t?m v?t?? d?stojn?ci od d?lost?electva sed?c? dole v parteru, kte?? si na tu kr?su brali s sebou do divadla d?lost?eleck? triedry.
Nadporu??ka Luk??e nezaj?malo v?ak to zaj?mav? svinstvo, pon?vad? vyp?j?en? divadeln? kuk?tko nebylo achromatick? a m?sto stehen vid?l jen v pohybu n?jak? fialov? plochy.
V p?est?vce po prv?m jedn?n? zaujala ho sp??e jedna d?ma, kter? prov?zena p?nem v prost?edn?ch letech, t?hla ho ke garderob? a vykl?dala mu, ?e ihned p?jdou dom?, ?e se na takov? v?ci d?vat nebude. Pron??ela to dosti hlasit? n?mecky, na?e? jej? pr?vodce odpov?dal ma?arsky: "Ano, and?li, p?jdeme, souhlas?m. Je to opravdu nechutn? v?c."
"Es ist ekelhaft," odpov?dala rozhorlen? d?ma, kdy? j? p?n navl?kal divadeln? pl???. O?i j? p?itom pl?ly roz?ilen?m nad tou nestoudnost?, velk? ?ern? o?i, hod?c? se tak dob?e k jej? p?kn? postav?. Pod?vala se p?itom na nadporu??ka Luk??e a pronesla je?t? jednou rozhodn?: "Ekelhaft, wirklich ekelhaft." To rozhodlo o kr?tk?m rom?nku.
Obdr?el informace od garderobi?rky, ?e jsou to man?el? K?konyiovi, p?n ?e m? na Sopronyi utca ??slo 16 ?elez??sk? z?vod.
"A bydl? s pan? Etelkou v prvn?m pat?e; ` ?ekla garderobi?rka s podrobnost? star? kupl??ky, "ona je N?mkyn? ze ?opron? a on je Ma?ar, zde je to v?echno pom?chan?."
Nadporu??k Luk?? vzal si t?? z garderoby pl??? a ?el do m?sta, kde setkal se ve velk? vin?rn? a kav?rn? U arciv?vody Albrechta s n?kolika d?stojn?ky od 9i. pluku.
Nemluvil mnoho a pil zato v?c, kombinuje, co m? vlastn? napsat t? p??sn?, mravn?, hezk? d?m?, kter? ho rozhodn? v?c l?kala ne? v?echny ty opice na jevi?ti, jak se o nich vyjad?ovali druz? d?stojn?ci.
Ve velice dobr? n?lad? ode?el do mal? kav?rny U k???e sv. ?t?p?na, kde za?el do mal?ho chambre s?par?e, vyhnal odtamtud n?jakou Rumunku, kter? se nab?zela, ?e se svl?kne do naha a ?e si s n? m??e d?lat, co chce, poru?il si inkoust, p?ro a dopisn? pap?r, l?hev ko?aku a napsal po bedliv? ?vaze toto psan?, kter? se mu zd?lo b?t v?bec nejhez??m, kter? kdy napsal: Milostiv? pan?! Byl jsem v?era p??tomen v m?stsk?m divadle h?e, kter? V?s rozho??ila. Sledoval jsem V?s ji? p?i cel?m prvn?m jedn?n?, V?s i Va?eho pana man?ela. Jak jsem pozoroval...
"Jen do n?ho," ?ekl si nadporu??k Luk??, "jak? m? pr?vo ten chlap m?t takovou roztomilou ?enu. V?dy? vypad? jako oholen? pavi?n."
Psal d?l: V?? pan man?el s nejlep??m porozum?n?m d?val se na oplzlosti prov?d?n? na jevi?ti ve h?e, kter? ve V?s, milostiv? pan?, p?sobila odpor, pon?vad? to nebylo um?n?, ale hnusn? p?soben? na nejintimn?j?? city ?lov?ka.
"Ta ?ensk? m? poprs?," pomyslil si nadporu??k Luk??, "jen p??mo do toho!" Odpus?te, milostiv? pan? ?e mne nezn?te, ale p?esto ?e jsem k V?m up??mn?. Vid?l jsem v ?ivot? mnoho ?en, ale ??dn? na mne neu?inila takov? dojem jako Vy, nebo? V?? ?sudek a ?ivotn? n?zor shoduje se ?pln? s m?m n?zorem. Jsem p?esv?d?en, ?e V?? pan man?el je ?ist? sobec, kter? V?s tah? s sebou...
"To nejde," ?ekl k sob? nadporu??k Luk?? a p?e?krtl "schleppt mit" a m?sto toho psal: ...kter? v z?jmu sv?m vod? V?s, milostiv?, s sebou na divadeln? p?edstaven? odpov?daj?c? jedin? jeho vkusu. M?m r?d up??mnost, nevt?r?m se nijak ve V?? soukrom? ?ivot, a p??l bych si pohovo?it s V?mi soukrom? o ?ist?m um?n?...
"Zde v hotel?ch to nep?jde, budu ji muset zat?hnout do V?dn?," pomyslil si je?t? nadporu??k, "vezmu si komand?rovku." Proto osm?luji se, milostiv? pan?, poprositi V?s o setk?n?, abychom se bl??e ?estn? sezn?mili, co? jist? neod?eknete tomu, jeho? v nejkrat?? dob? o?ek?vaj? sv?zeln? v?le?n? pochody a kter?, v p??pad? Va?eho laskav?ho svolen?, zachov? si v bitevn? v?av? nejkr?sn?j?? vzpom?nku na du?i, kter? ho stejn? pochopila, jako ji on s?m ch?pal. Va?e rozhodnut? bude mi pokynem, Va?e odpov?? rozhoduj?c?m okam?ikem v ?ivot?.
Podepsal se, vypil ko?ak a poru?il si je?t? jednu l?hev, a pije ???ku za ???kou, tak?ka po ka?d? v?t? doopravdy zaslzel, kdy? p?e?etl sv? posledn? ??dky.
-
Bylo dev?t hodin r?no, kdy? ?vejk probudil nadporu??ka Luk??e: "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e jste zaspal na slu?bu a j? u? mus?m j?t s va??m psan?m do t? Kir?lyhidy. J? u? v?s budil v sedm hodin, potom v p?l osm?, pak v osm, kdy? u? ?li kolem na cvi?en?, a vy jste se jen obr?til na druhou stranu. Pane obrlajtnant... J??ku, pane obrlajtnant..."
Nadporu??k Luk?? toti? cht?l se, zabru?ev cosi, obr?tit op?t na bok, co? se mu nepoda?ilo, pon?vad? ?vejk s n?m nemilosrdn? t??sl a hul?kal: "Pane obrlajtnant, j? jdu tedy s t?m psan?m do Kir?lyhidy."
Nadporu??k z?vl: "S psan?m? Ja, s m?m psan?m je to diskr?tnost, rozum?te, tajemstv? mezi n?mi. Abtreten..."
Nadporu??k zabalil se op?t do deky, ze kter? ho ?vejk vyt?hl, a spal d?l, zat?mco ?vejk putoval d?l do Kir?lyhidy.
Naj?t Sopronyi utczu ??slo 16 nebylo by b?valo tak t??k?, kdyby ho n?hodou nebyl potkal star? sap?r Vodi?ka, kter? byl p?id?len k "?tajer?k?m", jejich? kas?rna byla dole v l?gru. Vodi?ka bydl?val p?ed l?ty v Praze na Boji?ti, a proto p?i takov?m setk?n? nezbylo nic jin?ho, ne? ?e oba za?li do hospody U ?ern?ho ber?nka v Brucku, kde byla zn?m? ???nice R??enka, ?e?ka, kter? byli v?ichni ?e?t? jednoro??ci, kte?? kdy byli v l?gru, n?jak? obnos dlu?ni.
Posledn? dobou sap?r Vodi?ka, star? partyka, d?lal j? kaval?ra a m?l v seznamu v?echny mar?ky, kter? odj??d?ly z t?bora, a chodil v prav? ?as ?echy jednoro??ky upom?nat, aby se neztratili bez zaplacen? ?traty ve v?le?n? v?av?.
"Kam vlastn? m?? zam???no?" ot?zal se Vodi?ka, kdy? se ponejprv napili dobr?ho v?na.
"Je to tajemstv?," odpov?d?l ?vejk, "ale tob?, jako star?mu kamar?dovi, to sv???m."
Vysv?tlil mu v?echno dopodrobna a Vodi?ka prohl?sil, ?e je starej sap?r a ?e ho nem??e opustit, a ?e p?jdou psan? odevzdat spolu.
Bavili se znamenit? o minul?ch dob?ch a v?echno se jim zd?lo, kdy? po dvan?ct? hodin? vy?li od ?ern?ho ber?nka, p?irozen?m a snadn?m.
Krom? toho m?li v du?i pevn? dojem, ?e se nikoho neboj?. Vodi?ka po cel? cest? do Sopronyi utca ??slo 16 projevoval ohromnou nen?vist v??i Ma?ar?m a vypravoval neust?le, jak se v?ude s nimi pere, kde se v?ude a kdy s nimi sepral a co mu kdy a kde zabr?nilo, aby se s nimi nepopral.
"Jednou ti u? takov?ho kluka ma?arsk?ho dr??m za ch?t?n v Pausdorf?, kam jsme ?li my saper?ci na v?no, a chci mu d?t jednu ?ber?vunkem p?es kokos v t? tm?, pon?vad? jsme hned, jak to za?lo, pra?tili l?hv? do visac? lampy, a von najednou za?ne k?i?et: ,Tondo, dy? to jsem j?, Purkr?bek, vod 16. landv?r!` M?lem by to byla bejvala mejlka. Zato jsme jim to tam, tajtrl?k?m ma?arsk?m, vodplatili po??dn? u Nezidersk?ho jezera, na kter? jsme se ?li p?ed t?emi tejdny pod?vat. Le?? tam ve vedlej?? vsi n?jak? odd?len? strojn?ch pu?ek n?jakejch honv?d?, a my jsme n?hodou v?ichni za?li do jedn? hospody, kde voni tan?ili ten sv?j ?ard?? jako pominut? a roztahovali si dr?ku na cel? kolo se sv?m ,Uram, uram, bir? uram` nebo ,L??ok, l??ok, l??ok a faluba.` My si sedneme naproti nim, jen jsme si ?ber?vunky polo?ili p?ed sebe na st?l, a pov?d?me si: ,Vy pacholci, my v?m d?me l??ok,` a n?jakej Mejst??k, kerej m?l ploutev jako B?l? hora, se hned nab?d, ?e si p?jde zatan?it a ?e n?jak?mu sy??kovi vezme holku z kola. Holky byly setsakra fe?andy, takov? lejtkav? a prdelat?, stehnat? a vokat?, a jak se na n? ti ma?ar?t? pacholci ma?kali, bylo vid?t, ?e ty holky maj? pln?, tvrd? prsa jako p?lm??e a ?e jim to d?l? moc dob?e a ?e se vyznaj? v tla?enici. Tak ten n?? Mejst??k sko?? do kola a tu nejv?t?? fe?andu chce br?t jednomu honv?dovi, kerej za?al n?co brebentit, a Mejst??k mu hned jednu hodil, ten se svalil, my u? hned chytli ?ber?vunky, voto?ili jsme si je kolem ruky, aby n?m bajonety neul?tly, sko?ili mezi n?, j? jsem vyk?ik: ,Vinnej nevinnej, berte to po ?ad?!` a u? to ?lo jako na m?sle. Za?li vyskakovat oknem, my je chytali ve voknech za nohy a zas stahovali do s?lu. Kdo nebyl n??, ten dostal. Zaplet se tam do toho jejich starosta s ?etn?kem, a u? dostali na chr?m p?n?. Hostinskej byl taky bit, pon?vad? za?al n?mecky nad?vat, ?e prej kaz?me z?bavu. Je?t? jsme potom chytali po vesnici ty, kte?? se cht?li p?ed n?mi schovat. Jako jednoho jejich cuksf?ru, toho jsme na?li zahraban?ho v sen? na p?d? v jednom statku a? dole pod vs?. Prozradila n?m ho jeho holka, pon?vad? von tam tancoval s jinou. Byla ud?lan? do na?eho Mejst??ka a ?la s n?m potom nahoru po cest? na Kir?lyhidu, kde jsou pod lesem su??rny na seno. Zat?hla ho do jedn? takov? su??rny a cht?la potom na n?m p?t korun a von j? dal p?es hubu. Potom n?s dohonil a? naho?e u sam?ho l?gru a pov?dal, ?e v?dycky myslel, ?e jsou Ma?arky vohniv?j??, ale ta svin? ?e le?ela jako pa?ez a po??d jen n?co brebentila. - Ma?a?i jsou, zkr?tka ?e?eno, holota," zakon?il star? sap?r Vodi?ka, na?e? ?vejk poznamenal: "N?kerej Ma?ar taky za to nem??e, ?e je Ma?ar."