Страница:
Ka?dej tam mohl mluvit, co cht?l a co mu slina pr?v? p?inesla na jazyk, jako by byl v parlament?. N?kdy si tam vypravovali poh?dky a porvali se, kdy? to s n?jakou princeznou moc ?patn? dopadlo. Nejzu?iv?j?? byl jeden p?n, kerej se vyd?val za 16. d?l Ottova slovn?ku nau?n?ho a ka?d?ho prosil, aby ho otev?el a na?el heslo ,Karton??n? ?i?ka`, jinak ?e je ztracenej. Upokojil se teprv, kdy? mu dali sv?rac? kazajku. To si liboval, ?e se dostal do kniha?sk?ho lisu, a prosil, aby mu ud?lali modern? o??zku. V?bec ?ilo se tam jako v r?ji. M??ete tam hul?kat, ?v?t, zp?vat, plakat, me?et, je?et, sk?kat, modlit se, metat kotrmelce, chodit po ?ty?ech, poskakovat po jedn? noze, b?hat dokola, tancovat, hopkat, sed?t cele] den na bobku a lezt po st?n?ch. Nikdo k v?m nep?ijde a ne?ekne: ,Tohle nesm?te d?lat, tohle se, pane, neslu??, to byste se mohl styd?t, to jste vzd?lanej ?lov?k?` Je v?ak tak? pravdou, ?e jsou tam ?pln? tich? bl?zni. Jako tam byl jeden vzd?lanej vyn?lezce, kter? se po??d r?pal v nose a jenom jednou za den ?ekl: ,Pr?v? jsem vyna?el elekt?inu: Jak ??k?m, moc p?kn? to tam bylo a t?ch n?kolik dn?, kter? jsem str?vil v bl?zinci, pat?? k nejkr?sn?j??m chv?l?m m?ho ?ivota."
A doopravdy, ji? samo uv?t?n?, kter? o?ek?valo ?vejka v bl?zinci, kdy? ho odvezli na pozorov?n? od zemsk?ho trestn?ho soudu, p?ed?ilo jeho o?ek?v?n?. Nap?ed ho svl?kli do naha, pak mu dali n?jak? chal?t a vedli ho vykoupat, vzav?e ho d?v?rn? pod pa?d?, p?i?em? jeden z o?et?ovatel? bavil ho vypravov?n?m n?jak? anekdoty o ?idech. V koupeln? ho potopili do vany s teplou vodou a pak ho vyt?hli a postavili pod studenou sprchu. To s n?m opakovali t?ikr?t a pak se ho optali, jak se mu to l?b?. ?vejk ?ekl, ?e je to lep?? ne? v t?ch l?zn?ch u Karlova mostu a ?e se velmi r?d koupe. "Jestli mn? je?t? ost??h?te nehty a vlasy, tak nebude nic sch?zet k m?mu oupln?mu ?t?st?," dodal usm?vaje se p??jemn?.
I tomu p??n? bylo vyhov?no, a kdy? ho je?t? d?kladn? vyd?eli houbou, zabalili ho do prost?radla a odnesli do prv?ho odd?len? na postel, kde ho ulo?ili, p?ikryli pokr?vkou a poprosili ho, aby usnul.
?vejk je?t? dnes vypravuje o tom s l?skou: "P?edstavte si, ?e m? nesli, docela vodnesli, mn? bylo v tom okam?iku ?pln? blaze:"
A tak? na posteli bla?en? usnul. Pak ho probudili, aby mu p?edlo?ili hrnek ml?ka a housku. Houska byla ji? roz?ez?na na mal? kousky, a zat?mco jeden z o?et?ovatel? dr?el ?vejka za ob? ruce, druh? nam??el kousky housky do ml?ka a krmil ho, jako krm? se husa ?i?kami. Kdy? ho nakrmili, vzali ho pod pa?d? a odvedli na z?chod, kde ho poprosili, aby vykonal malou i velkou t?lesnou pot?ebu.
I o t?to p?kn? chv?li vypravuje ?vejk s l?skou a nemus?m jist? reprodukovat jeho slova, co s n?m potom d?lali. Zm?n?m se jedin?, ?e ?vejk ??k?:
"Von m? z nich jeden p?i tom dr?el v n?ru??:"
Kdy? ho p?ivedli nazp?t, ulo?ili ho op?t do postele a op?tn? ho poprosili, aby usnul. Kdy? usnul, probudili ho a odvedli do vy?et?ovac?ho pokoje, kde ?vejk, stoje ?pln? nah? p?ed dv?ma l?ka?i, p?ipomn?l si slavn? doby sv?ho odvodu. Mimod?k splynulo mu ze rt?:
"Tauglich."
"Co pov?d?te?" ozval se jeden z l?ka??. "Ud?lejte p?t krok? kup?edu a p?t nazp?tek."
?vejk ud?lal jich deset.
"J? v?m p?ece ??kal," pravil l?ka?, "abyste jich ud?lal p?t "
"Mn? na p?r kroc?ch nez?le??," ?ekl ?vejk.
Nato ho l?ka?i po??dali, aby si sedl na ?idli, a jeden ho klepal do kolena. Pak ?ekl k druh?mu, ?e reflexe jsou ?pln? spr?vn?, na?e? druh? zakroutil hlavou a po?al ?vejka s?m klepat do kolena, mezit?mco prvn? rozev?ral ?vejkovi o?n? klapky a prohl??el jeho pupilu. Potom ode?li ke stolu a prohodili n?kolik latinsk?ch v?raz?.
"Posly?te, um?te zp?vat?" ot?zal se jeden z nich ?vejka. "Nemohl byste n?m zazp?vat n?jakou p?se??"
"Bezev?eho, p?nov?," odpov?d?l ?vejk. "Nem?m sice ani hlas, ani hudebn? sluch, ale pokus?m se o to, ud?lat v?m to k v?li, kdy? se chcete bavit."
A ?vejk spustil:
"Co? ten mlad? mnich v tom k?esle
?elo v ruku pravou klon?,
dv? ho?k?, ?hav? slzy
po bled?ch L?c?ch se ron?... D?l to neum?m," pokra?oval ?vejk. "Jestli chcete, tak v?m zazp?v?m:
Jak je mi teskno okolo srdce,
co t??ce, boln? zdv?h? ??dra m?,
kdy? ti?e sed?m, do d?lky hled?m,
tam, tam do d?lky touha m? ... A tak? to d?l neum?m," vzdychl ?vejk. "Zn?m je?t? prvn? sloku z ,Kde domov m?j` a potom ,Jener?l Windischgr(tz a vojen?t? p?ni od v?chodu slunce vojnu zapo?ali` a je?t? p?r takov?ch n?rodn?ch p?sni?ek jako ,Zachovej n?m, Hospodine` a ,Kdy? jsme t?hli k Jarom??i` a ,Tis?ckr?t pozdravujeme Tebe` ..."
Oba p?ni l?ka?i se na sebe pod?vali a jeden z nich dal ?vejkovi ot?zku: "Byl v?? du?evn? stav ji? n?kdy zkoum?n?"
"Na vojn?," odpov?d?l ?vejk slavnostn? a hrd?, "byl jsem p?ny vojensk?mi l?ka?i ??edn? uzn?n za notorick?ho blba."
"Mn? se zd?, ?e jste simulant," rozk?ikl se druh? l?ka? na ?vejka.
"J?, p?nov?," h?jil se ?vejk, "nejsem ??dn? simulant, j? jsem opravdovej blbec, m??ete se zpravit v kancel??i jednadevades?t?ho pluku v ?esk?ch Bud?jovic?ch nebo na dopl?ovac?m velitelstv? v Karl?n?:"
Star?? z l?ka?? m?vl beznad?jn? rukou, a ukazuje na ?vejka, ?ekl k o?et?ovatel?m: "Tomuto ?lov?ku vr?t?te jeho ?aty a d?te ho na t?et? t??du na prvn? koridor, potom se jeden vr?t? a odnese v?echny spisy o n?m do kancel??e. A ?ekn?te tam, aby to brzy vy??dili, abysme ho tu dlouho nem?li na krku: `
L?ka?i vrhli je?t? jednou zdrcuj?c? pohled na ?vejka, kter? uctiv? couval pozp?tku ku dve??m, ukl?n?je se zdvo?ile. Na ot?zku jednoho z o?et?ovatel?, co to d?l? za hlouposti, odpov?d?l: "Pon?vad? nejsem voble?enej, jsem nahej a nechci na ty p?ny nic ukazovat, aby si nemysleli, ?e jsem nezdvo?ile] nebo sprostej: `
Od toho okam?iku, kdy o?et?ovatel? dostali rozkaz, aby vr?tili ?vejkovi jeho ?aty, nejevili ji? o n?ho pra??dnou p?ci. Poru?ili mu, aby se obl?kl, a jeden ho odvedl na t?et? t??du, kde m?l po t?ch n?kolik dn?, ne? vy??dili v kancel??i p?semn? vyhazov o n?m, p??le?itost konati sv? p?kn? pozorov?n?. Zklaman? l?ka?i dali mu dobrozd?n?, ?e je "simulant mdl?ho rozumu", a pon?vad? ho propou?t?li p?ed ob?dem, do?lo k mal?mu v?stupu.
?vejk prohl?sil, ?e kdy? n?koho vyhazuj? z bl?zince, ?e ho nesm? vyhodit bez ob?da.
V?tr?nosti u?inil konec vr?tn?m p?ivolan? policejn? str??n?k, kter? ?vejka p?edvedl na policejn? komisa?stv? do Salmovy ulice.
5. kapitola
Ani o slov??ko v?ce, ani m?n?. Jenom o?i pana policejn?ho inspektora Brauna zasv?tily p?itom zvl??tn?, perverzn? rozko??.
?vejk se uklonil a ?ekl hrd?: "Jsem p?ipraven, p?nov?. Mysl?m, ?e katr znamen? tolik co separace, a to nen? pr?v? tak zl?."
"Moc se n?m tady neroztahujou," odpov?d?l policejn? str??n?k, na?e? se ?vejk ozval: "J? jsem ?pln? skromnej a vd??nej za v?echno, co pro mne ud?l?te."
V separaci na pry?n? sed?l zaduman? jeden mu?. Sed?l apaticky a na jeho vzez?en? bylo vid?t, ?e nev??il tomu, kdy? zask??pal kl?? ve dve??ch separace, ?e se mu otv?raj? dve?e na svobodu.
"M? poklona, va?nosti," ?ekl ?vejk, usedaje k n?mu na pry?nu, "kolik asi m??e b?t hodin?" "Hodiny nejsou m?mi p?ny," odv?til zaduman? mu?.
"Zde to nen? ?patn?," navazoval d?l ?vejk rozmluv, "tahle pry?na je z hlazen?ho d??v?:"
V??n? mu? neodpov?d?l, vstal a po?al rychle chodit v mal?m prostoru mezi dve?mi a pry?nou, jako kdyby sp?chal, aby n?co zachr?nil.
?vejk mezit?m pozoroval se z?jmem n?pisy na?m?ran? po st?n?ch. Byl tu n?pis, ve kter?m nezn?m? v?ze? slibuje nebi z?pas na ?ivot i na smrt s polici?. Text zn?l: "Vy si to vypijete: ` Jin? v?ze? napsal: "Vlezte mn? na z?da, kohouti: ` Jin? op?t prost? konstatoval fakt: "Sed?l jsem zde 5. ?ervna 1913 a bylo se mnou slu?n? zach?zeno. Josef Mare?ek, obchodn?k z Vr?ovic: ` A byl tu i nadpis ot??saj?c? svou hloubkou: "Milost, velk? bo?e ..." a pod t?m: "Polibte mn? p." P?smena "p" byla v?ak p?e?krtnuta a po stran? naps?no velk?mi literami ?OS. Vedle toho n?jak? poetick? du?e napsala ver?e: "U pot??ku zarmoucen? sed?m, slunko se za hory ukr?v?, na pahorky oz??en? hled?m, tam, kde drah? milka p?eb?v? "
Mu?, kter? b?hal mezi dve?mi a pry?nou, jako by cht?l vyhr?t marat?nsk? b?h, se zastavil a ud?ch?n se posadil op?t na sv? star? m?sto, slo?il hlavu do dlan? a n?hle za?val: "Puste mne ven!"
"Ne, oni mne nepust?," mluvil pro sebe, "nepust? a nepust?. U? jsem zde od r?na od ?esti hodin."
Dostal z?chvat sd?lnosti, vzty?il se a ot?zal se ?vejka: "Nem?te n?hodou u sebe ?emen, abych s t?m pokon?il?"
"T?m v?m mohu poslou?it miler?d," odpov?d?l ?vejk odp?naje ?emen, "j? jsem je?t? nikdy nevid?l, jak se v separaci lidi v??? na ?emenu. - Jenom to je mrzut?," pokra?oval rozhl??eje se kolem, "?e tu nen? ??dn? skoba. Klika na okn? v?s neudr??. Leda?e byste se pov?sil vkle?e u pry?ny, jako to ud?lal ten mnich v kl??te?e v Emauz?ch, co se ob?sil na krucifixu kv?li jedn? mlad? ?idovce. J? m?m sebevrahy moc r?d, tak jen s chut? do toho: `
Zachmu?en? mu?, kter?mu ?vejk str?il ?emen do ruky, pod?val se na ?emen, odhodil ho do kouta a dal se do pl??e, rozmaz?vaje si slzy ?ern?ma rukama, p?i?em? vyr??el ze sebe sk?eky: "J? m?m d?ti?ky, j? jsem tu pro opilstv? a nemravn? ?ivot, je???marj?, moje uboh? ?ena, co mn? ?eknou v ??ad?? J? m?m d?ti?ky, j? jsem tu pro opilstv? a nemravn? ?ivot" a tak d?le a? donekone?na.
Nakonec se p?ece jen trochu uklidnil, ?el ke dve??m a po?al do nich kopat a bu?it na n? p?st?. Za dve?mi ozvaly se kroky a hlas: "Co chcete?"
"Puste mne ven!" ?ekl takov?m hlasem, jako by mu nezb?valo u? ni?eho, aby ?il. "Kam?" byla ot?zka z druh? strany. "Do ??adu," odv?til ne??astn? otec, man?el, ??edn?k, pij?k a nemrava.
Ozval se sm?ch, p???ern? sm?ch v tichu chodby, a kroky se op?t vzd?lily.
"Jak se mn? zd?, ten p?n v?s nen?vid?, kdy? se v?m tak sm?je," ?ekl ?vejk, zat?mco beznad?jn? mu? op?t se posadil vedle n?ho. "Takovej str??n?k, kdy? m? zlost, dovede u?init moc, a kdy? m? je?t? v?t?? zlost, ud?l? v?echno. Se?te jen klidn?, kdy? se nechcete ob?sit, a ?ekejte, jak se v?ci vyvinou. Jste-li ??edn?k, ?enat a m?te-li d?tky, je to, p?izn?v?m, stra?n?. Vy jste asi p?esv?d?enej, ?e v?s pust? z ??adu, jestli se nemejl?m."
"To v?m nemohu ??ct," vzdychl, "pon?vad? s?m se nepamatuji, co jsem vyv?d?l, j? jenom v?m, ?e mne odn?kud vyhodili a ?e jsem se tam cht?l vr?tit, abych si zap?lil doutn?k. Ale nap?ed to p?kn? za?lo. P?ednosta na?eho odd?len? slavil jmeniny a pozval n?s do jedn? vin?rny, pak se ?lo do druh?, do t?et?, do ?tvrt?, do p?t?, do ?est?, do sedm?, do osm?, do dev?t? ..."
"Nep?ejete si, abych v?m pomohl po??tat?" ot?zal se ?vejk. "J? se v tom vyzn?m, j? byl jednou za , noc v osmadvaceti m?stnostech. Ale v?echna ?est, nikde jsem v?c nem?l ne? nanejv?? t?i piva:"
"Zkr?tka," pokra?oval ne??astn? pod??zen? p?ednosty, kter? slavil tak velikolep? sv? jmeniny, "kdy? jsme p?e?li asi tucet t?ch r?zn?ch pajzl??k?, zpozorovali jsme, ?e se n?m p?ednosta ztratil, a?koliv jsme si ho uv?zali za ?pag?t a vodili s sebou jako pejska. Tak jsme ho ?li op?t v?ude hledat a nakonec jsme se ztratili jeden druh?mu, a? nakonec jsem se ocitl v jedn? z no?n?ch kav?ren na Vinohradech, velmi slu?n? m?stnosti, kde jsem pil n?jak? lik?r p??mo z l?hve. Co jsem potom d?lal, na to se nepamatuji, jenom v?m, ?e ji? zde na komisa?stv?, kdy? mne sem p?ivedli, hl?sili oba p?ni str??n?ci raportem, ?e jsem se opil, choval nemravn?, zbil jednu d?mu, roz?ezal kapesn?m no?em ciz? klobouk, kter? jsem s?al z v???ku, rozehnal d?mskou kapelu, obvinil vrchn?ho ???n?ka p?ede v?emi z kr?de?e dvacetikoruny, p?erazil mramorovou desku u stolu, kde jsem sed?l, a plivl nezn?m?mu p?novi u vedlej??ho stolu z?mysln? do ?ern? k?vy. V?c jsem neud?lal, alespo? se nedovedu upamatovat, ?e bych byl je?t? n?co provedl. A v??te mn?, ?e jsem takov? po??dn?, inteligentn? ?lov?k, kter? na nic jin?ho nemysl? ne? na svou rodinu. Co tomu v?emu ??k?te? J? p?ece nejsem ??dn? v?tr?n?k!"
"Dalo v?m to mnoho pr?ce, ne? jste p?erazil tu mramorovou desku," ot?zal se se z?jmem ?vejk m?sto odpov?di, "nebo jste ji p?erazil nar?z?"
"Nar?z," odv?til inteligentn? p?n.
"Pak jste ztracenej," z?dum?iv? ?ekl ?vejk. "Dok??ou v?m, ?e jste se na to p?ipravoval piln?m cvi?en?m. A ta k?va toho ciz?ho p?na, do kter? jste plivl, byla bez rumu nebo s rumem?"
A ne?ekaje na odpov??, vyjas?oval:
"Jestli byla s rumem, tak to bude hor??, pon?vad? je dra???. U soudu se v?echno po??t?, d?v? dohromady, aby to vylezlo nejm?? na zlo?in:"
"U soudu ...," malomysln? za?eptal sv?domit? otec rodiny, a sv?siv hlavu, upadl v nep??jemn? stav, kdy ?lov?ka ?erou v??itky sv?dom?.
"A v?d? doma," ot?zal se ?vejk, "?e jste zav?enej, nebo po?kaj?, a? to bude v novin?ch?"
"Vy mysl?te, ?e to bude v novin?ch?" naivn? ot?zala se ob?? jmenin sv?ho p?edstaven?ho.
"Je to v?c ne? jist?," zn?la p??m? odpov??, nebo? ?vejk nem?l nikdy ve zvyku skr?vat n?co p?ed druh?m. "Tohle o v?s se bude v?em ?ten???m novin n?ramn? l?bit. J? taky ?tu r?d tu rubriku o t?ch vopilejch a jejich v?tr?nostech. Ned?vno u Kalicha nevyvedl jeden host nic jin?ho, ne? ?e s?m sob? rozbil sklenic? hlavu. Vyhodil ji do vej?ky a postavil se pod.ni. Odvezli ho, a r?no u? jsme to ?etli. Nebo v Bendlovce jsem dal jednou jednomu funebr?kovi facku a on mn? ji vr?til. Abychom se sm??ili, museli n?s oba zatknout, a hned to bylo v odpoledn??ku. Nebo kdy? v kav?rn? U mrtvoly rozbil ten pan rada dva t?cky, mysl?te, ?e ho ?et?ili? Byl taky na druhej den hned v novin?ch. Vy m??ete jedin? z v?zen? poslat do novin opravu, ,?e zpr?va, kter? byla o v?s uve?ejn?n?, se v?s net?k? a ?e s p?nem toho jm?na nejste ani p??buznej, ani spole?nej, a dom? psan?, aby v?m tu va?i opravu vyst?ihli a, schovali, abyste si to mohl p?e??st, a? si vodsed?te trest. - Nen? v?m zima?" ot?zal se ?vejk pln ??asti, kdy? zpozoroval, ?e inteligentn? p?n se klepe. "M?me letos n?jak moc studenej konec l?ta:"
"J? jsem nemo?n?," zalkal spole?n?k ?vejk?v, "j? m?m po postupu."
"To m?te," ochotn? p?isv?d?oval ?vejk. ,"Jestli v?s, a? si trest odsed?te, nep?ijmou nazp?tek do ??adu, nev?m, jestli tak brzo najdete druh? m?sto, pon?vad? ka?dej, i kdybyste cht?l slou?it u pohodn?ho, ??d? od v?s vysv?d?en? zachovalosti. Ba, takov? chvilka rozko?e, kterou jste si pop??l, se nevypl?c?. A m? b?t va?e pan? i s va?emi d?tmi od ?eho ?iva po tu dobu, co budete sed?t? Nebo bude muset chodit ?ebrat a u?it d?tky r?zn?m ne?estem?"
Ozval se vzlykot:
"M? uboh? d?tky, m? uboh? ?ena!"
Nesv?domit? kaj?cn?k vstal a rozhovo?il se o sv?ch d?tk?ch: M? jich p?t, nejstar??mu je dvan?ct let a je u t?ch skaut?. Pije jen vodu a m?l by b?t p??kladem sv?mu otci, kter? tohle provedl prvn? ve sv?m ?ivot?.
"U skaut??" zvolal ?vejk. "O t?ch skautech r?d sly??m. Jednou v Mydlovarech u Zlivi, okres Hlubok?, okresn? hejtmanstv? ?esk? Bud?jovice, pr?v? kdy? jsme tam m?li jednadevades?t? cvi?en?, ud?lali si sedl?ci z okol? hon na skauty v obecn?m lese, kte?? se jim tam rozplemenili. Chytli t?i. Ten nejmen?? z nich, kdy? ho svazovali, kv?lel, p??t?l a na??kal, ?e my, otu?il? voj?ci, jsme se na to nemohli d?vat a rad?ji jsme ode?li stranou. P?i tom svazov?n? ti t?i skauti pokousali osm sedl?k?. Potom na tr?pen? u starosty, pod r?koskou, doznali, ?e nen? ani jedna louka v okol?, kterou by nebyli zv?leli, kdy? se vyh??vali na slunci, d?le ?e ten l?n ?ita nastojat?, pr?v? p?ed ?n?mi, u Ra?ic, vyho?el ?irou n?hodou, kdy? si v ?it? pekli na ro?ni srnku, ku kter? se p?ikradli s no?i v obecn?m lese. V jejich doup?ti v lese na?li p?es p?l metr?ku vohlodanejch kost? dr?be?e i lesn? zv??e, ohromn? mno?stv? pecek z t?e?n?, spoustu vohryzk? z nezralejch jablek a jinejch dobrejch v?c?:"
Uboh? otec skauta nebyl v?ak k upokojen?.
"Co jsem to ud?lal?" b?doval, "j? m?m zni?enou pov?st."
"To m?te," ?ekl ?vejk s up??mnost? jemu vrozenou; "po tom, co se stalo, mus?te m?t zni?enou pov?st na cel? ?ivot, pon?vad? a? to budou ??st v novin?ch, je?t? va?i zn?m? k tomu n?co p?idaj?. To se tak v?dy d?l?, ale z toho si nic ned?lejte. Lid?, kte?? maj? zni?enou a zka?enou pov?st, je ve sv?t? aspo? desetkr?t tolik ne? t?ch s ?istou pov?st?. To je pouh? a pranepatrn? mali?kost."
Na chodb? se ozvaly p?dn? kroky, kl?? zarachotil v z?mku, otev?ely se dve?e a policejn? str??n?k vyvolal ?vejkovo jm?no.
"Odpuste," ?ekl ryt??sky ?vejk, "j? jsem tu teprve od dvan?ct? hodin v poledne, ale tenhle p?n je tu u? od ?esti hodin r?no. J? tak nesp?ch?m."
M?sto odpov?di vyt?hla ?vejka na chodbu siln? ruka policejn?ho str??n?ka a ml?ky ho vyvedla po schodech do prvn?ho poschod?.
V druh?m pokoji sed?l u stolu policejn? komisa?, tlust? p?n bodr?ho vzez?en?, kter? ?ekl k ?vejkovi:
"Tak vy jste tedy ten ?vejk? A jak jste se sem dostal?"
"Prachoby?ejn?m zp?sobem," odpov?d?l ?vejk; "p?i?el jsem sem v pr?vodu jednoho pana str??n?ka, pon?vad? jsem si necht?l d?t l?bit, aby mne z bl?zince vyhazovali bez ob?da. To je, jako kdyby mne pova?ovali za n?jakou odkopnutou holku z ulice:"
"V?te co, ?vejku," ?ekl vl?dn? pan komisa?, "na? se zde, na Salmovce, m?me s v?mi zlobit? Nebude lep??, kdy? v?s po?leme na policejn? ?editelstv??"
"Vy jste, jak se ??k?," pravil ?vejk spokojen?, "p?nem situace; proj?t se na policejn? ?editelstv? te? k ve?eru je docela p??jemn? mal? proch?zka: `
"To jsem r?d, ?e jsme se shodli," pravil vesele policejn? komisa?, "nen? lep??, kdy? se domluv?me? ?e je to pravda, ?vejku?"
"J? se tak? s ka?d?m n?ramn? r?d rad?m," odv?til ?vejk; "j? v?m, v??te mn?, pane komisa?i, nikdy nezapomenu na va?i dobrotu."
Ukloniv se uctiv?, odch?zel s policejn?m str??n?kem dol? na str??nici a za ?tvrt hodiny bylo ji? vid?t na rohu Je?n? ulice a Karlova n?m?st? ?vejka v pr?vodu druh?ho policejn?ho str??n?ka, kter? m?l pod pa?d? objemnou knihu s n?meck?m n?pisem Arrestantenbuch.
Na rohu Sp?len? ulice setkal se ?vejk se sv?m pr?vod??m s tlupou lid?, kte?? se tla?ili kolem vyv??en?ho plak?tu.
"To je manifest c?sa?e p?na o vypov?zen? v?lky," ?ekl policejn? str??n?k k ?vejkovi.
"J? to p?edpov?dal," ?ekl ?vejk, "ale v bl?zinci o tom je?t? nic nev?d?, a?koliv by to m?li m?t z prvn? ruky."
"Jak to mysl?te?" ot?zal se policejn? str??n?k ?vejka.
"Pon?vad? je tam zav?enejch mnoho p?n? d?stojn?k?," vysv?tlil ?vejk, a kdy? p?i?li k nov? tlup? tla??c? se p?ed manifestem, ?vejk vyk?ikl:
"C?sa?i Franti?kovi Josefovi nazdar! Tuhle vojnu vyhrajem."
N?kdo z nad?en?ho davu narazil mu klobouk p?es u?i a tak za sb?hu lidu dobr? voj?k ?vejk vkro?il op?tn? do vrat policejn?ho ?editelstv?.
"Tuhle vojnu vyhrajem docela ur?it?, opakuji to je?t? jednou, p?nov?!" s t?mi slovy rozlou?il se ?vejk s davem, kter? ho vyprov?zel.
A kdesi v d?ln?ch d?lav?ch historie sn??ela se k Evrop? pravda, ?e z?t?ek rozbo?? i pl?ny p??tomnosti.
*N?kte?? spisovatel? u??vaj? v?razu "hry?ou v??itky sv?dom?". Nepova?uji ten v?raz ?pln? p?il?haj?c?m. i tygr ?lov?ka ?ere, a nehry?e.
6. kapitola
P?itom nakl?dali se sv?mi ob?tmi s j?zlivou vl?dnost?, uva?uj?ce p?edem ka?d? slovo.
"Je mn? velmi l?to," ?ekl jeden z t?ch dravc? ?erno?lut? ??han?ch, kdy? k n?mu p?ivedli ?vejka, "?e vy jste op?t padl v na?e ruce. Mysleli jsme, ?e se polep??te, ale zklamali jsme se;"
?vejk n?m? p?itakal hlavou a tv??il se tak nevinn?, ?e ?erno?lut? dravec pohl?dl t?zav? na n?ho a zd?raznil:
"Netva?te se tak pitom?:"
P?e?el v?ak ihned do laskav?ho t?nu a pokra?oval:
"Pro n?s je jist? velmi nemil? dr?et v?s ve vazb? a mohu v?s ujistit, ?e podle m?ho m?n?n? va?e vina nen? tak velik?, nebo? p?i va?? mal? inteligenci nen? pochyby, ?e jste byl sveden. ?ekn?te mn?, pane ?vejku, kdo vlastn? v?s sv?d?, abyste vyv?d?l takov? hlouposti?"
?vejk zaka?lal a ozval se:
"J? pros?m o ??dn?ch hloupostech nev?m."
"A to nen? hloupost, pane ?vejku," ?ekl um?l? otcovsk? t?n, "kdy? vy, podle ud?n? policejn?ho str??n?ka, kter? v?s sem p?ivedl, zp?sobil jste sb?h lidu p?ed manifestem o v?lce nalepen?m na n?ro?? a kdy? jste pobu?oval lid v?k?iky ,Nazdar c?sa?i Franti?kovi Josefovi. Tahle vojna je vyhr?na!`?"
"J? nemoh zah?let," prohl?sil ?vejk, up?raje sv? dobr? o?i v zrak inkvizitora, "j? jsem se roz??lil, kdy? jsem vid?l, ?e v?ichni ?tou ten manifest o vojn? a nejev?j? ??dnou radost. ??dn? vol?n? sl?vy, ??dn? hurr?, v?bec nic, pane rado. Tak jako kdyby se jich to v?bec net?kalo. A tu j?, star? voj?k od jednadevades?t?ho regimentu, nemoh jsem se na to d?vat, a tak jsem vyk?ikl ty v?ty, a j? si mysl?m, ?e kdybyste vy byl na m?m m?st?, ?e byste to ud?lal zrovna jako j?. Kdy? je v?lka, mus? se vyhr?t a mus? se volat sl?va c?sa?i p?nu, to mn? nikdo nevymluv?:"
P?ekon?n a zkru?en nesnesl ?erno?lut? dravec zrak nevinn?ho ber?nka ?vejka, sklopil jej na ??edn? akta a ?ekl:
"P?izn?v?m pln? va?e nad?en?, ale kdyby se bylo projevilo za jin?ch okolnost?. V?te v?ak s?m dob?e, ?e v?s vedl policejn? str??n?k, tak?e takov? vlasteneck? projev mohl a musel ??inkovat na obecenstvo sp??e ironicky ne? v??n?:"
"Jestli vede n?koho policejn? str??n?k," odpov?d?l ?vejk, "je to t??k? moment v ?ivot? lidsk?m. Ale jestli ?lov?k ani v takovej t??kej moment nezapom?n?, co se pat?? d?lat, kdy? je vojna, mysl?m, ?e takovej ?lov?k nen? tak ?patnej."
?erno?lut? dravec zavr?el a pod?val se je?t? jednou ?vejkovi do o??.
?vejk odpov?d?l nevinn?m, m?kk?m, skromn?m a n??n?m teplem sv?ho zraku.
Chv?li d?vali se ti dva up?en? na sebe.
"Vem v?s ?ert,. ?vejku," ?ekla nakonec ??edn? brada, "jestli se sem je?t? jednou dostanete, tak se v?s v?bec nebudu na nic pt?t a poputujete p??mo l~ vojensk?mu soudu na Hrad?any. Rozum?l jste?"
A ne?li se nad?l, ?vejk p?ikro?il k n?mu, pol?bil mu ruku a ?ekl:
"Zapla? v?m p?nb?h za v?echno, kdybyste pot?eboval n?kdy n?jak?ho ?istokrevn?ho pejska, ra?te se obr?tit na mne. J? m?m obchod se psy."
A tak se ocitl ?vejk op?t na svobod? a na cest? k domovu.
Jeho uva?ov?ni, m?-li se stavit nap?ed je?t? u Kalichu, skon?ilo t?m, ?e otev?el ty dve?e, odkud vy?el p?ed ?asem v pr?vodu detektiva Bretschneidra.
Ve v??epu panovalo hrobov? ticho. Sed?lo tam n?kolik host?, mezi nimi kosteln?k od Svat?ho Apolin??e. Tv??ili se zachmu?en?. Za v??epn?m pultem sed?la hostinsk? Palivcov? a tup? se d?vala na pivn? p?py.
"Tak u? jsem se vr?til," ?ekl ?vejk vesele, "dejte mn? sklenici piva. Kdepak m?me pana Palivce, je u? tak? doma?"
M?sto odpov?di dala se Palivcov? do pl??e, a soust?e?uj?c sv? ne?t?st? ve zvl??tn?m p??zvuku na ka?d?m slov?, zast?nala:
"Dali - mu - deset - let - p?ed - tejdnem."
"Nu vida," ?ekl ?vejk, "tak u? m? sedum dn? za sebou."
"On byl takovej opatrnej," plakala Palivcov?, "s?m to tak? v?dycky o sob? tvrdil."
Host? ve v??epu tvrdo??jn? ml?eli, jako by tu bloudil duch Palivc?v a nab?dal je je?t? k v?t?? opatrnosti.
"Opatrnost matkou moudrost?," ?ekl ?vejk, usedaje ke stolu za sklenici piva, ve kter? v p?n? byly mal? otvory, jak na p?nu kapaly slzy pan? Palivcov?, kdy? nesla ?vejkovi pivo na st?l, "dne?n? doba je takov?, ?e vona nut? ?lov?ka k opatrnosti."
"V?era jsme m?li dva poh?by," zav?d?l ?e? na jin? pole kosteln?k od Svat?ho Apolin??e.
"To patrn? n?kdo um?el," ?ekl druh? host, na?e? t?et? dodal:
"Byly ty poh?by s katafalkem?"
"R?d bych v?d?l," ?ekl ?vejk, "jak? budou ve v?lce te? ty vojensk? poh?by."
Host? se zvedli, zaplatili a ti?e ode?li. ?vejk osam?l s pan? Palivcovou.
"To jsem si nepomyslil," ?ekl, "aby odsuzovali nevinn?ho ?lov?ka na deset let. ?e jednoho nevinn?ho ?lov?ka odsoudili na p?t let, to jsem u? sly?el, ale na deset, to je trochu moc:"
"Kdy? on se m?j p?iznal," plakala Palivcov?, "jak to tady ??kal o t?ch mouch?ch a o tom obraze, tak to opakoval i na direkci, i u soudu. J? byla na tom p?el??en? jako sv?dek, ale co jsem mohla sv?d?it, kdy? mn? ?ekli, ?e jsem v p??buzensk?m pom?ru k sv?mu mu?i a ?e se mohu vzd?t sv?dectv?. J? jsem se tak lekla toho p??buzensk?ho pom?ru, aby snad je?t? z toho n?co nebylo, tak jsem se vzdala sv?dectv? a on chud?k star? se tak na mne pod?val, do smrti na ty jeho o?i nezapomenu. A potom, po rozsudku, kdy? ho odv?d?li, vyk?ik jim tam na chodb?, jak byl z toho cele] pitomej: ,A? ?ije Voln? my?lenka!` "
"A pan Bretschneider u? sem nechod??" ot?zal se ?vejk.
"Byl tady n?kolikr?t," odpov?d?la pan? hostinsk?, "vypil jedno nebo dv? piva, ptal se mne, kdo sem chod?, a poslouchal, jak si hosti vypravuj? o fotbalu. Oni si v?dycky, kdy? ho vid?, vypravuj? jen o fotbalu. A on sebou cukal, jako kdyby ka?dou chvilku cht?l b?snit a sv?jet se. Za tu celou dobu dostal na lep jen jednoho ?aloun?ka z P???n? ulice:"
"Je to v?c v?cviku," poznamenal ?vejk, "byl ten ?aloun?k hloupej ?lov?k?"
"Asi jako m?j mu?," odpov?d?la s pl??em, "ptal se ho, jestli by st??lel proti Srb?m. A on mu ?ek, ?e neum? st??let, ?e byl jednou na st?elnici a prost??lel tam korunu. Pak jsme v?ichni sly?eli, ?e pan Bretschneider ?ekl, vytahuje si z?pisn?k: ,I hle?me, zase nov? p?kn? velezr?da!`, a ode?el s t?m ?aloun?kem z P???n? ulice, kter? se ji? nevr?til."
"Ono se jich nevr?t? v?c," pravil ?vejk, "dejte mn? rum."
Pr?v? si ?vejk d?val nal?t rum podruh?, kdy? do v??epu p?i?el civiln? str??n?k Bretschneider. Vrhnuv zb??n? pohled do v??epu i pr?zdn?ho lok?lu, p?isedl k ?vejkovi a poru?iv si pivo ?ekal, co ?ekne ?vejk.
?vejk s?al z v???ku n?jak? noviny a prohl??eje zadn? stranu inzer?t? ozval se:
"Tak vida, tenhle ?impera v Stra?kov? ??slo 5, po?ta Ra?in?ves, prod? hospod??stv? s t?in?cti korci vlastn?ch pol?, ?kola a dr?ha na m?st?."
Bretschneider nerv?zn? zabubnoval prsty a obraceje se k ?vejkovi ?ekl:
"To se div?m, pro? v?s to hospod??stv? zaj?m?, pane ?vejku."
"Ach, to jste vy," pravil ?vejk, pod?vaje mu ruku, "j? v?s hned nemoh poznat, j? m?m velmi slabou pam??. Posledn? jsme se roze?li, jestli se nemejl?m, v p?ij?mac? kancel??i policejn?ho ?editelstv?. Copak d?l?te od t? doby, chod?te sem ?asto?"
"J? jsem dnes p?i?el kv?li v?m," ?ekl Bretschneider, "bylo mn? sd?leno na policejn?m ?editelstv?, ?e prod?v?te psy. Pot?eboval bych p?kn?ho ratl??ka, nebo ?pice, nebo n?co podobn?ho:"
"To v?m v?echno mohu opat?it," odv?til ?vejk, "p?ejete si ?istokrevn? zv??e nebo n?jak? z ulice?" "Mysl?m," odpov?d?l Bretschneider, "?e se rozhodnu pro ?istokrevn? zv??e."
"A co? policejn?ho psa byste si nep??l?" ot?zal se ?vejk, "takov?ho, kerej hned v?echno vysl?d? a p?ivede na stopu zlo?inu. M? ho jeden ?ezn?k ve Vr?ovic?ch a on mu tah? vozejk, ten pes se, jak se ??k?, minul se sv?m povol?n?m."
"J? bych cht?l ?pice," s klidnou um?rn?nost? ?ekl Bretschneider, "?pice, kter? by nekousal:"
"P?ejete si tedy bezzub?ho ?pice?" ot?zal se ?vejk, "v?m o jednom. M? ho jeden hostinsk? v Dejvic?ch:"
"Tak rad?ji ratl??ka," rozpa?it? ozval se Bretschneider, jeho? kynologick? schopnosti byly v sam?ch za??tc?ch, a kdyby byl nedostal ten rozkaz z policejn?ho ?editelstv?, nikdy by se o psech byl ni?eho nedov?d?l.
Ale rozkaz zn?l p?esn?, jasn? a tvrd?. Sezn?mit se d?v?rn?ji se ?vejkem na podklad? jeho obchodu se psy, ku kter?mu? ??elu m?l pr?vo vybrat si pomocn?ky a disponovat obnosy na n?kup ps?.
"Ratl??kov? jsou v?t?? a men??," ?ekl ?vejk, "v?m o dvou men??ch a t?ech v?t??ch. V?ech p?t se d? chovat na kl?n?. Mohu v?m je co nejv?eleji odporu?it:"
"To by se mn? zamlouvalo," prohl?sil Bretschneider, "a co by st?l jeden?"
"To p?ijde na velikost," odpov?d?l ?vejk, "to z?le?? na velikost?. Ratl?k nen? tele, u ratl?k? je to pr?v? naopak, ??m men??, t?m dra???:"
"J? reflektuji na v?t??, kte?? by hl?dali," odv?til Bretschneider, ob?vaje se, aby nezt??il tajn? fond st?tn? policie.
"Dobr?," ?ekl ?vejk, "v?t?? v?m mohu prodat po pades?ti korun?ch a je?t? v?t?? po p?ta?ty?iceti korun?ch, ale p?itom jsme zapomn?li na jednu v?c. Maj? to b?t ?t??ata nebo star?? psi, nebo ps?ci ?i feny?"
"Mn? je to jedno," odpov?d?l Bretschneider, kter? m?l tu co d?lat s nezn?m?mi probl?my, "zaopat?te mn? je a j? si z?tra v sedm hodin ve?er k v?m pro n? p?ijdu. Budou?"
"P?ijdte, budou," su?e odv?til ?vejk, "ale v takov?m p??pad? jsem nucen po??dat v?s o z?lohu t?iceti korun."
"Bezev?eho," ?ekl Bretschneider, vypl?ceje pen?ze, "a te?' si d?me ka?d? ?tvrtku v?na na moje konto:"
Kdy? vypili, dal ?vejk ?tvrtku v?na na sv?j ??et, potom Bretschneider, vyz?vaje ?vejka, aby se ho neb?l, ?e dnes nen? ve slu?b? a ?e se m??e mluvit dnes s n?m o politice.
?vejk prohl?sil, ?e on nikdy o politice v hospod? nemluv?, ?e cel? politika je pro mal? d?ti. Bretschneider byl naproti tomu revolu?n?j??ch n?zor? a ??kal, ?e ka?d? slab? st?t je p?edur?en k z?niku, a ptal se ?vejka, jak? je jeho n?zor v t?to v?ci.
?vejk prohl?sil, ?e nem?l se st?tem co d?lat, ale ?e jednou m?l na o?et?ov?n? slab? ?t?n? bernard?na, kter? krmil vojensk?mi suchary, a ?e tak? chc?plo.
Kdy? m?li ka?d? p?tou ?tvrtku, prohl?sil se Bretschneider za anarchistu a ptal se ?vejka, do kter? organizace se m? d?t zapsat.
?vejk ?ekl, ?e si jednou jeden anarchista koupil od n?ho leonbergra za sto korun a ?e mu z?stal posledn? spl?tku dlu?en.
P?i ?est? ?tvrtce mluvil Bretschneider o revoluci a proti mobilizaci, na?e? ?vejk naklonil se k n?mu a po?eptal mu do ucha:
"Pr?v? p?i?el do lok?lu n?jakej host, tak a? v?s nesly??, nebo byste mohl m?t z toho nep??jemnosti...Vid?te, ?e hostinsk? u? pl??e:"
Pan? Palivcov? opravdu plakala na sv? ?idli za v??epn?m pultem.
"Pro? pl??ete, pan? hostinsk??" ot?zal se Bretschneider, "za t?i m?s?ce vyhrajeme vojnu, bude amnestie, v?? p?n se vr?t? a pak si d?me u v?s do trumpety. - Nebo nemysl?te, ?e to vyhrajeme?" obr?til se k ?vejkovi.
"Na? to po??d p?e?vykovat," ?ekl ?vejk, "vyhr?t se to mus?, a basta, te? ale u? mus?m j?t dom?: ` ?vejk zaplatil ?tratu a vr?til se ku sv? star? posluhova?ce pan? M?llerov?, kter? se velice lekla, kdy? vid?la, ?e mu?, kter? si otv?r? kl??em dve?e do bytu, je ?vejk.
"J? myslela, milostpane, ?e se vr?t?j? a? za kolik rok?," ?ekla s obvyklou up??mnost?, "j? jsem si zat?m vzala z l?tosti na byt jednoho port?ra z no?n? kav?rny, pon?vad? u n?s byla t?ikr?t domovn? prohl?dka, a kdy? nic nemohli naj?t, tak ??kali, ?e jste ztracenej, pon?vad? jste rafinovanej."
?vejk se ihned p?esv?d?il, ?e nezn?m? cizinec za??dil se ?pln? pohodln?. Spal v jeho posteli a byl dokonce tak ?lechetn?, ?e se spokojil s polovic? postele a na druhou polovici um?stil n?jak? dlouhovlas? stvo?en?, kter? z vd??nosti spalo, objav?i ho kolem krku, zat?mco ??sti p?nsk? i d?msk? garderoby v?lely se sm?ch?ny kolem postele. Z toho chaosu bylo vid?t, ?e se port?r z no?n? kav?rny vr?til se svou d?mou ve vesel? n?lad?.
"Pane," ?ekl ?vejk, t?esa vet?elcem, "abyste nezme?kal k ob?du. M? by velice mrzelo, kdybyste o mn? ??kal, ?e jsem v?s vyhodil, kdy? u? nikde jste nemoh dostat n?co k ob?du: `
Port?r z no?n? kav?rny byl velice rozespal?, a dlouho to trvalo, ne? pochopil, ?e se majitel postele vr?til dom? a ?e si d?l? n?rok na ni.
Po zvyku v?ech port?r? z no?n?ch kav?ren i tento p?n se vyj?d?il, ?e ka?d?ho ztlu?e, kdo ho bude budit, a pokusil se sp?t d?l.
?vejk sebral mezit?m ??sti jeho garderoby, p?inesl mu je k posteli, a zat?epav j?m energicky, ?ekl:
"Jestli se neobl?knete, tak v?s zkus?m vyhodit tak, jak jste, na ulici. Pro v?s bude velkou v?hodou, kdy? vylet?te odtud oble?enej:"
"J? jsem cht?l sp?t do osmi ve?er," zara?en? ozval se port?r, navl?kaje si kalhoty, "j? plat?m denn? z postele dv? koruny t? pan? a m??u si sem vodit sle?ny z kav?rny. Ma?eno, vst?vej!"
Kdy? si bral l?me?ek a skl?dal kravatu, vzpamatoval se ji? do t? m?ry, ?e mohl ujistit ?vejka, ?e no?n? kav?rna Mim?za jest opravdu jedna z nejslu?n?j??ch no?n?ch m?stnost?, kam maj? p??stup jedin? d?my, kter? maj? policejn? kn??ku v ?pln?m po??dku, a zval ?vejka srde?n?, aby p?i?el na n?v?t?vu.
Naproti tomu jeho spole?nice nebyla nijak spokojena se ?vejkem a pou?ila n?kolika velice slu?n?ch v?raz?, z nich? nejslu?n?j?? byl "Ty kluku velekn??sk?!"
Po odchodu vet?elc? ?el ?vejk ud?lat po??dek s pan? M?llerovou, ale nena?el po n? ??dn? jin? stopy krom? kousku pap?ru, na kter?m tu?kou byl na?m?r?n rozh?zen? rukopis pan? M?llerov?, kter? neoby?ejn? lehce vyj?d?ila sv? my?lenky t?kaj?c? se ne??astn? p??hody s prop?j?ov?n?m ?vejkovy postele port?ru z no?n? kav?rny:
"Odpust?j?, milostpane, ?e jich v?ckr?t neuvid?m, pon?vad? sko??m z okna."
"L?e," ?ekl ?vejk a ?ekal.
Za p?l hodiny vpl??ila se do kuchyn? ne??astn? pan? M?llerov? a bylo na jej? zdrcen?m v?razu tv??e vid?t, ?e ?ek? od ?vejka slova ?t?chy.
"Jestli chcete sk?kat z okna," ?ekl ?vejk, "jd?te do pokoje, okno jsem otev?el. Sk?kat z kuchy?sk?ho okna bych v?m neradil, pon?vad? spadnete do zahr?dky na r??e a poma?kala byste ke?e a musela byste to platit. Z pokojsk?ho okna slet?te kr?sn? na chodn?k, a kdy? budete m?t ?t?st?, zlom?te si vaz. Jestli budete m?t sm?lu, tak si p?el?mete jedin? v?echny ?ebra, ruce a nohy a budete muset platit nemocnici: `
Pan? M?llerov? se dala do pl??e, potichu ode?la do pokoje, zav?ela okno, a kdy? se vr?tila, ?ekla: "Vono to t?hne a nebylo by to dobr? na milostp?n?v revmatismus: `
Pak ?la stl?t postel, neoby?ejn? pe?liv? uv?d?la v?echno do po??dku a vr?tiv?i se k ?vejkovi do kuchyn? se zaslzen?m zrakem poznamenala: "Ty dv? ?t??ata, milostpane, co jsme m?li na dvo?e, chc?ply. A ten bernard?n, ten n?m utek, kdy? tady d?lali domovn? prohl?dku." "A prokristap?na," vyk?ikl ?vejk, "ten se m??e dostat do p?kn? bryndy, toho te? jist? bude hledat policie:"
"On kousl jednoho pana policejn?ho komisa?e, kdy? ho p?i prohl?dce vyt?hl zpod postele," pokra?ovala pan? M?llerov?, "nap?ed toti? jeden z t?ch p?n? ?ek, ?e tam n?kdo je pod postel?, tak vyzvali toho bernard?na jm?nem z?kona, aby vylezl ven, a kdy? necht?l, tak ho vyt?hli. A on je cht?l spolknout, pak vyrazil ze dve?? a v?c se nevr?til. Se mnou tak? d?lali v?slech, kdo k n?m chod?, jestli nedost?v?me n?jak? pen?ze z ciziny, a potom d?lali nar??ky, ?e jsem hloup?, kdy? jsem jim ?ekla, ?e pen?ze z ciziny chod?j? jen z??dka, posledn? od toho pana ??d?c?ho z Brna ta z?loha ?edes?t korun na angorskou ko?ku, kterou jste inzeroval v N?rodn? politice a m?sto kter? jste mu poslal v bedni?ce od datl? to slep? ?t???tko foxteri?ra. Potom se mnou mluvili velice vl?dn? a odporu?ili mn? sem toho port?ra z no?n? kav?rny, abych se sama v byt? neb?la, toho sam?ho, ker?ho vyhodili..."
"J? u? m?m s t?mi ??ady sm?lu, pan? M?llerov?, te? uvid?te, kolik jich sem p?ijde kupovat psy," povzdechl ?vejk.
Nev?m, jestli ti p?nov?, kte?? po p?evratu prohl??eli policejn? arch?v, roz?ifrovali polo?ky tajn?ho fondu st?tn? policie, kde st?lo: B ... 40 K, F ... 50 K, L ... 80 K atd., ale rozhodn? se m?lili, ?e B, F, L jsou za??te?n? p?smena n?jak?ch p?n?, kte?? za 40, 50, 80 atd. korun prod?vali ?esk? n?rod ?erno?lut?mu orlu.
B znamen? bernard?n, F foxteri?r a L zna?? leonbergra. Tyto v?echny psy p?ivedl Bretschneider od ?vejka na policejn? ?editelstv?. Byly to ohyzdn? obludy, kter? nem?ly toho nejmen??ho spole?n?ho s n?jakou ?istokrevnou rasou, za kterou je ?vejk Bretschneidrovi vyd?val.
Bernard?n byla sm?s z ne?istokrevn?ho pudla a n?jak?ho pouli?n?ho ?okla, foxteri?r m?l u?i jezev??ka a velikost ?eznick?ho psa se zakroucen?ma nohama, jako by prod?lal and?lskou nemoc. Leonberger p?ipom?nal hlavou chlupatou tlamu st?jov?ho pin?e, m?l useknut? ohon, v??ku jezev??ka a zadek hol? jako proslul? ps?ci nah??kov? ameri?t?.
Pak tam ?el koupit psa detektiv Kalous a vr?til se s vyjevenou potvorou, p?ipom?naj?c? hyenu skvrnitou, s h??vou ?kotsk?ho ov??ka, a v polo?k?ch tajn?ho fondu p?ibyla nov?: D ... 90 K.
Ta potvora hr?la roli dogy...
Ale ani Kalousovi se nepoda?ilo vyzv?d?t n?co od ?vejka. Da?ilo se mu tak jako Bretschneidrovi. I nejobratn?j?? politick? rozhovory ?vejk p?evedl na l??en? psinky u ?t??at a nejbyst?ej?? z?ludn? l??ky kon?ily t?m, ?e si Bretschneider odv?d?l s sebou od ?vejka op?t novou nemysliteln? k???enou obludu.
A to byl konec slavn?ho detektiva Bretschneidra. Kdy? m?l ji? ve sv?m byt? sedm takov?ch ohav, uzav?el se s nimi v zadn?m pokoji a nedal jim tak dlouho nic j?st, dokud ho nese?raly.
Byl tak ?estn?, ?e u?et?il er?ru za poh?eb.
V jeho slu?ebn?m spisku na policejn?m ?editelstv? byla zanesena do rubriky "Postup ve slu?b?" tato slova pln? tragiky: "Se?r?n vlastn?mi psy."
Kdy? se pozd?ji dov?d?l ?vejk o t? tragick? ud?losti, ?ekl:
"To mn? jenom vrt? hlavou, jalo ho daj? p?i posledn?m soudu dohromady."
7. kapitola
?vejk, kdy? mu p?inesli vyrozum?n?, ?e se m? za t?den dostavit na St?eleck? ostrov k l?ka?sk? prohl?dce, le?el pr?v? v posteli, sti?en op?tn? revmatismem.
Pan? M?llerov? va?ila mu v kuchyni k?vu. "Pan? M?llerov?," ozval se z pokoje tich? hlas ?vejk?v, "pan? M?llerov?, poj?te sem na chvilku:"
Kdy? posluhova?ka st?la u postele, ?ekl ?vejk op?t takov?m tich?m hlasem: "Sedn?te si, pan? M?llerov?."
V jeho hlase bylo n?co tajupln? slavnostn?ho. Kdy? se pan? M?llerov? posadila, prohl?sil ?vejk, vzty?uje se na posteli: "J? jdu na vojnu!"
"Panenko Maria," vyk?ikla pan? M?llerov?, "co tam budou d?lat?"
"Bojovat," hrobov?m hlasem odpov?d?l ?vejk, "s Rakouskem je to moc ?patn?. Naho?e n?m u? lezou na Krakov a dole do Uher. Jsme biti jako ?ito, kam se pod?v?me, a proto m? volaj? na vojnu. J? jim p?ece v?era ?etl z novin, ?e drahou vlast vovinuly n?jak? mraky."
"Ale v?dy? se nem??ou hejbat."
"To nevad?, pan? M?llerov?, pojedu na vojnu ve vozejku. Znaj? toho cukr??e za rohem, ten takovej vozejk m?. Vozil v n?m p?ed lety sv?ho chrom?ho zl?ho d?de?ka na ?erstvej vzduch. Vy mne, pan? M?llerov?, v tom vozejku na tu vojnu odt?hnete:"
Pan? M?llerov? se dala do pl??e: "Nem?m, milostpane, dob?hnout pro doktora?"
"Nikam nepudou, pan? M?llerov?, j? jsem a? na ty nohy ?pln? zdravej kan?nenfutr a v t? dob?, kdy? je to s Rakouskem vo?kliv?, ka?dej mrz?k mus? bejt na sv?m m?st?. Va?te k?vu klidn? d?l:"
A zat?mco pan? M?llerov?, uplakan? a rozechv?l?, cedila k?vu, dobr? voj?k ?vejk si zp?val na posteli:
Jener?l Windischgr?tz a vojen?t? p?ni
od v?chodu slunce vojnu zapo?ali
hop, hop, hop!
Vojnu zapo?ali, takto jsou zvolali:
Pomoz n?m Kristus P?n s Panenkou Mari?;
hop, hop, hop!
Ud??en? pan? M?llerov? pod dojmem stra?n?ho v?le?n?ho zp?vu zapomn?la na k?vu a t?esouc se na cel?m t?le ud??en? naslouchala, jak dobr? voj?k ?vejk d?l zp?v? na posteli:
S Panenkou Mari? a ty ?tyry mosty
postav si Pimonte, siln?j?? forposty;
hop, hop, hop!
Byla bitva, byla, tam u Solferina,
teklo tam krve moc, krve pod kolena;
hop, hop, hop!
Krve pod kolena a na f?ry masa,
vzdy? se tam sekala vosumn?ct? chasa;
hop, hop, hop!
Vosumn?ct? chaso, neboj se ty nouze,
v?dy? za tebou vezou pen?ze na voze;
hop, hop, hop!"Milostpane, proboha jich pros?m," ozvalo se ?alostiv? z kuchyn?, ale ?vejk ji? kon?il svou v?le?nou p?se?:
Pen?ze na voze a men?? v ko???e,
kerejpak regiment tohlencto dok??e?
Hop, hop, hop!Pan? M?llerov? vyrazila ze dve?? a b??ela pro l?ka?e. Vr?tila se za hodinu, zat?mco ?vejk si zd??ml.
A tak byl probuzen obtloustl?m p?nem, kter? mu chv?li dr?el ruku na ?ele a ??kal:
"Nebojte se, j? jsem doktor P?vek z Vinohrad uka?te ruku - tenhle teplom?r si dejte pod pa?d?...Tak - uka?te jazyk - je?t? v?c - dr?te jazyk - na co zem?el v?? pan otec a va?e matka?"
A tak v dob?, kdy V?de? si p??la, aby v?ichni n?rodov? Rakousko-Uherska d?vali nejskv?lej?? p??klady v?rnosti a oddanosti, p?edepsal doktor P?vek ?vejkovi proti jeho vlasteneck?mu nad?en? br?m a doporu?oval state?n?mu a hodn?mu voj?nu ?vejkovi, aby nemyslil na vojnu:
"Le?te rovn? a zachovejte klid, j? z?tra op?t p?ijdu. Kdy? druh?ho dne p?i?el, ptal se v kuchyni pan? M?llerov?, jak se da?? pacientovi.
"Je to s n?m hor??, pane doktore," odpov?d?la s opravdov?m z?rmutkem, "v noci zp?val, s odpu?t?n?m, kdy? ho revma chytlo, rakouskou hymnu:"
Doktor P?vek vid?l se nucena reagovat na tento nov? projev loajality pacientovy zv??enou d?vkou br?mu.
T?et?ho dne hl?sila mu pan? M?llerov?, ?e je to se ?vejkem je?t? hor??.
"Odp?ldne, pane doktore, si poslal pro mapu boji?t? a v noci ho chytla fantaz, ?e to Rakousko vyhraje:"
"A pr??ky u??v? p?esn? podle p?edpisu?"
"Je?t? si pro n?, pane doktore, ani neposlal."
Doktor P?vek ode?el, kdy? snesl na ?vejka bou?i v??itek s uji?t?n?m, ?e nikdy v?ce nep?ijde l??it ?lov?ka, kter? odm?t? jeho l?ka?skou pomoc s br?mem.
Zbyly jen dva dny, kdy se m?l objevit ?vejk p?ed odvodn? komis?.
Za tu dobu u?inil ?vejk n?le?it? p??pravy. P?edn? poslal koupit pan? M?llerovou vojenskou ?epici a za druh? ji poslal vyp?j?it si voz?k od cukr??e za rohem, na kter?m kdysi cukr?? vozil sv?ho zl?ho chrom?ho d?de?ka na ?erstv? vzduch. Pak si vzpomn?l, ?e pot?ebuje berle. Na?t?st? cukr?? choval t?? i berle jako rodinnou pam?tku na sv?ho d?de?ka.
Sch?zela mu je?t? rekrutsk? kytka. I tu mu sehnala pan? M?llerov?, kter? za ty dny n?padn? zhubla, a kudy chodila, tudy i plakala.
A tak v ten pam?tn? den objevil se na pra?sk?ch ulic?ch p??pad dojemn? loajality:
Star? ?ena, strkaj?c? p?ed sebou voz?k, na kter?m sed?l mu? ve vojensk? ?epici s vyle?t?n?m frant?kem, m?vaj?c? berlemi. A na kab?t? skv?la se pestr? rekrutsk? kytka.
A mu? ten, m?vaje poznovu a poznovu berlemi, k?i?el do pra?sk?ch ulic:
"Na B?lehrad, na B?lehrad!"
Za n?m ?el z?stup lidu, kter? st?le vzr?stal z nepatrn?ho hlou?ku shrom??div??ho se p?ed domem, odkud ?vejk vyjel na vojnu.
?vejk mohl konstatovat, ?e policejn? str??n?ci, stoj?c? na n?kter?ch k?i?ovatk?ch, mu zasalutovali.
Na V?clavsk?m n?m?st? vzrostl z?stup kolem voz?ku se ?vejkem na n?kolik set hlav a na rohu Krakovsk? ulice byl j?m zbit n?jak? bur??k, kter? v cerevisce k?i?el k ?vejkovi:
"Heil! Nieder mit den Serben!"
Na rohu Vodi?kovy ulice vjela do toho j?zdn? policie a rozehnala z?stup.
Kdy? ?vejk rev?rn?mu inspektorovi uk?zal, ?e to m? ?ern? na b?l?m, ?e dnes mus? b?t p?ed odvodn? komis?, byl rev?rn? inspektor trochu zklam?n a kv?li zamezen? v?tr?nost? dal doprov?zet voz?k se ?vejkem dv?ma j?zdn?mi str??n?ky na St?eleck? ostrov.
O cel? t?to ud?losti objevil se v Pra?sk?ch ??edn?ch novin?ch tento ?l?nek:
Vlastenectv? mrz?ka. V?era dopoledne byli chodci na hlavn?ch pra?sk?ch t??d?ch sv?dky sc?ny, kter? kr?sn? mluv? o tom, ?e v t?to velik? a v??n? dob? i synov? na?eho n?roda mohou d?ti nejskv?lej?? p??klady v?rnosti a oddanosti k tr?nu sta?i?k?ho mocn??e. Zd? se n?m, ?e se vr?tily doby star?ch ?ek? a ??man?, kdy Mucius Scaevola dal se odv?sti do boje, nedbaje sv? up?len? ruky. Nejsv?t?j?? city a z?jmy byly v?era kr?sn? demonstrov?ny mrz?kem o berl?ch, kter?ho star? mati?ka vezla na voz?ku pro nemocn?. Tento syn ?esk?ho n?roda dobrovoln? nedbaje sv? nedu?ivosti dal se odv?sti na vojnu, aby dal sv?j ?ivot i statky za sv?ho c?sa?e. A jestli jeho vol?n? "Na B?lehrad!" m?lo tak ?iv? ohlas v pra?sk?ch ulic?ch, jest to jen sv?dectv?m, ?e Pra?an? sk?taj? vzorn? p??klady l?sky k vlasti a k panovnick?mu domu.
Ve stejn?m smyslu psal i Prager Tagblatt, kter? kon?il. sv?j ?l?nek slovy, ?e mrz?ka dobrovolce vyprov?zel z?stup N?mc?, kte?? ho sv?mi t?ly chr?nili p?ed lyn?ov?n?m ze strany ?esk?ch agent? zn?m? Dohody.
A doopravdy, ji? samo uv?t?n?, kter? o?ek?valo ?vejka v bl?zinci, kdy? ho odvezli na pozorov?n? od zemsk?ho trestn?ho soudu, p?ed?ilo jeho o?ek?v?n?. Nap?ed ho svl?kli do naha, pak mu dali n?jak? chal?t a vedli ho vykoupat, vzav?e ho d?v?rn? pod pa?d?, p?i?em? jeden z o?et?ovatel? bavil ho vypravov?n?m n?jak? anekdoty o ?idech. V koupeln? ho potopili do vany s teplou vodou a pak ho vyt?hli a postavili pod studenou sprchu. To s n?m opakovali t?ikr?t a pak se ho optali, jak se mu to l?b?. ?vejk ?ekl, ?e je to lep?? ne? v t?ch l?zn?ch u Karlova mostu a ?e se velmi r?d koupe. "Jestli mn? je?t? ost??h?te nehty a vlasy, tak nebude nic sch?zet k m?mu oupln?mu ?t?st?," dodal usm?vaje se p??jemn?.
I tomu p??n? bylo vyhov?no, a kdy? ho je?t? d?kladn? vyd?eli houbou, zabalili ho do prost?radla a odnesli do prv?ho odd?len? na postel, kde ho ulo?ili, p?ikryli pokr?vkou a poprosili ho, aby usnul.
?vejk je?t? dnes vypravuje o tom s l?skou: "P?edstavte si, ?e m? nesli, docela vodnesli, mn? bylo v tom okam?iku ?pln? blaze:"
A tak? na posteli bla?en? usnul. Pak ho probudili, aby mu p?edlo?ili hrnek ml?ka a housku. Houska byla ji? roz?ez?na na mal? kousky, a zat?mco jeden z o?et?ovatel? dr?el ?vejka za ob? ruce, druh? nam??el kousky housky do ml?ka a krmil ho, jako krm? se husa ?i?kami. Kdy? ho nakrmili, vzali ho pod pa?d? a odvedli na z?chod, kde ho poprosili, aby vykonal malou i velkou t?lesnou pot?ebu.
I o t?to p?kn? chv?li vypravuje ?vejk s l?skou a nemus?m jist? reprodukovat jeho slova, co s n?m potom d?lali. Zm?n?m se jedin?, ?e ?vejk ??k?:
"Von m? z nich jeden p?i tom dr?el v n?ru??:"
Kdy? ho p?ivedli nazp?t, ulo?ili ho op?t do postele a op?tn? ho poprosili, aby usnul. Kdy? usnul, probudili ho a odvedli do vy?et?ovac?ho pokoje, kde ?vejk, stoje ?pln? nah? p?ed dv?ma l?ka?i, p?ipomn?l si slavn? doby sv?ho odvodu. Mimod?k splynulo mu ze rt?:
"Tauglich."
"Co pov?d?te?" ozval se jeden z l?ka??. "Ud?lejte p?t krok? kup?edu a p?t nazp?tek."
?vejk ud?lal jich deset.
"J? v?m p?ece ??kal," pravil l?ka?, "abyste jich ud?lal p?t "
"Mn? na p?r kroc?ch nez?le??," ?ekl ?vejk.
Nato ho l?ka?i po??dali, aby si sedl na ?idli, a jeden ho klepal do kolena. Pak ?ekl k druh?mu, ?e reflexe jsou ?pln? spr?vn?, na?e? druh? zakroutil hlavou a po?al ?vejka s?m klepat do kolena, mezit?mco prvn? rozev?ral ?vejkovi o?n? klapky a prohl??el jeho pupilu. Potom ode?li ke stolu a prohodili n?kolik latinsk?ch v?raz?.
"Posly?te, um?te zp?vat?" ot?zal se jeden z nich ?vejka. "Nemohl byste n?m zazp?vat n?jakou p?se??"
"Bezev?eho, p?nov?," odpov?d?l ?vejk. "Nem?m sice ani hlas, ani hudebn? sluch, ale pokus?m se o to, ud?lat v?m to k v?li, kdy? se chcete bavit."
A ?vejk spustil:
"Co? ten mlad? mnich v tom k?esle
?elo v ruku pravou klon?,
dv? ho?k?, ?hav? slzy
po bled?ch L?c?ch se ron?... D?l to neum?m," pokra?oval ?vejk. "Jestli chcete, tak v?m zazp?v?m:
Jak je mi teskno okolo srdce,
co t??ce, boln? zdv?h? ??dra m?,
kdy? ti?e sed?m, do d?lky hled?m,
tam, tam do d?lky touha m? ... A tak? to d?l neum?m," vzdychl ?vejk. "Zn?m je?t? prvn? sloku z ,Kde domov m?j` a potom ,Jener?l Windischgr(tz a vojen?t? p?ni od v?chodu slunce vojnu zapo?ali` a je?t? p?r takov?ch n?rodn?ch p?sni?ek jako ,Zachovej n?m, Hospodine` a ,Kdy? jsme t?hli k Jarom??i` a ,Tis?ckr?t pozdravujeme Tebe` ..."
Oba p?ni l?ka?i se na sebe pod?vali a jeden z nich dal ?vejkovi ot?zku: "Byl v?? du?evn? stav ji? n?kdy zkoum?n?"
"Na vojn?," odpov?d?l ?vejk slavnostn? a hrd?, "byl jsem p?ny vojensk?mi l?ka?i ??edn? uzn?n za notorick?ho blba."
"Mn? se zd?, ?e jste simulant," rozk?ikl se druh? l?ka? na ?vejka.
"J?, p?nov?," h?jil se ?vejk, "nejsem ??dn? simulant, j? jsem opravdovej blbec, m??ete se zpravit v kancel??i jednadevades?t?ho pluku v ?esk?ch Bud?jovic?ch nebo na dopl?ovac?m velitelstv? v Karl?n?:"
Star?? z l?ka?? m?vl beznad?jn? rukou, a ukazuje na ?vejka, ?ekl k o?et?ovatel?m: "Tomuto ?lov?ku vr?t?te jeho ?aty a d?te ho na t?et? t??du na prvn? koridor, potom se jeden vr?t? a odnese v?echny spisy o n?m do kancel??e. A ?ekn?te tam, aby to brzy vy??dili, abysme ho tu dlouho nem?li na krku: `
L?ka?i vrhli je?t? jednou zdrcuj?c? pohled na ?vejka, kter? uctiv? couval pozp?tku ku dve??m, ukl?n?je se zdvo?ile. Na ot?zku jednoho z o?et?ovatel?, co to d?l? za hlouposti, odpov?d?l: "Pon?vad? nejsem voble?enej, jsem nahej a nechci na ty p?ny nic ukazovat, aby si nemysleli, ?e jsem nezdvo?ile] nebo sprostej: `
Od toho okam?iku, kdy o?et?ovatel? dostali rozkaz, aby vr?tili ?vejkovi jeho ?aty, nejevili ji? o n?ho pra??dnou p?ci. Poru?ili mu, aby se obl?kl, a jeden ho odvedl na t?et? t??du, kde m?l po t?ch n?kolik dn?, ne? vy??dili v kancel??i p?semn? vyhazov o n?m, p??le?itost konati sv? p?kn? pozorov?n?. Zklaman? l?ka?i dali mu dobrozd?n?, ?e je "simulant mdl?ho rozumu", a pon?vad? ho propou?t?li p?ed ob?dem, do?lo k mal?mu v?stupu.
?vejk prohl?sil, ?e kdy? n?koho vyhazuj? z bl?zince, ?e ho nesm? vyhodit bez ob?da.
V?tr?nosti u?inil konec vr?tn?m p?ivolan? policejn? str??n?k, kter? ?vejka p?edvedl na policejn? komisa?stv? do Salmovy ulice.
5. kapitola
?vejk na policejn?m komisa?stv? v Salmov? ulici
Po kr?sn?ch slunn?ch dnech v bl?zinci p?i?ly na ?vejka hodiny pln? pron?sledov?n?. Policejn? inspektor Braun aran?oval sc?nu setk?n? se ?vejkem s krutost? ??m?k?ch pochop? doby roztomil?ho c?sa?e Nerona. Tvrd?, jako tenkr?t, kdy? oni ??kali: "Ho?te toho lumpa k?es?ana lv?m," ?ekl inspektor Braun: "Dejte ho za katr!"Ani o slov??ko v?ce, ani m?n?. Jenom o?i pana policejn?ho inspektora Brauna zasv?tily p?itom zvl??tn?, perverzn? rozko??.
?vejk se uklonil a ?ekl hrd?: "Jsem p?ipraven, p?nov?. Mysl?m, ?e katr znamen? tolik co separace, a to nen? pr?v? tak zl?."
"Moc se n?m tady neroztahujou," odpov?d?l policejn? str??n?k, na?e? se ?vejk ozval: "J? jsem ?pln? skromnej a vd??nej za v?echno, co pro mne ud?l?te."
V separaci na pry?n? sed?l zaduman? jeden mu?. Sed?l apaticky a na jeho vzez?en? bylo vid?t, ?e nev??il tomu, kdy? zask??pal kl?? ve dve??ch separace, ?e se mu otv?raj? dve?e na svobodu.
"M? poklona, va?nosti," ?ekl ?vejk, usedaje k n?mu na pry?nu, "kolik asi m??e b?t hodin?" "Hodiny nejsou m?mi p?ny," odv?til zaduman? mu?.
"Zde to nen? ?patn?," navazoval d?l ?vejk rozmluv, "tahle pry?na je z hlazen?ho d??v?:"
V??n? mu? neodpov?d?l, vstal a po?al rychle chodit v mal?m prostoru mezi dve?mi a pry?nou, jako kdyby sp?chal, aby n?co zachr?nil.
?vejk mezit?m pozoroval se z?jmem n?pisy na?m?ran? po st?n?ch. Byl tu n?pis, ve kter?m nezn?m? v?ze? slibuje nebi z?pas na ?ivot i na smrt s polici?. Text zn?l: "Vy si to vypijete: ` Jin? v?ze? napsal: "Vlezte mn? na z?da, kohouti: ` Jin? op?t prost? konstatoval fakt: "Sed?l jsem zde 5. ?ervna 1913 a bylo se mnou slu?n? zach?zeno. Josef Mare?ek, obchodn?k z Vr?ovic: ` A byl tu i nadpis ot??saj?c? svou hloubkou: "Milost, velk? bo?e ..." a pod t?m: "Polibte mn? p." P?smena "p" byla v?ak p?e?krtnuta a po stran? naps?no velk?mi literami ?OS. Vedle toho n?jak? poetick? du?e napsala ver?e: "U pot??ku zarmoucen? sed?m, slunko se za hory ukr?v?, na pahorky oz??en? hled?m, tam, kde drah? milka p?eb?v? "
Mu?, kter? b?hal mezi dve?mi a pry?nou, jako by cht?l vyhr?t marat?nsk? b?h, se zastavil a ud?ch?n se posadil op?t na sv? star? m?sto, slo?il hlavu do dlan? a n?hle za?val: "Puste mne ven!"
"Ne, oni mne nepust?," mluvil pro sebe, "nepust? a nepust?. U? jsem zde od r?na od ?esti hodin."
Dostal z?chvat sd?lnosti, vzty?il se a ot?zal se ?vejka: "Nem?te n?hodou u sebe ?emen, abych s t?m pokon?il?"
"T?m v?m mohu poslou?it miler?d," odpov?d?l ?vejk odp?naje ?emen, "j? jsem je?t? nikdy nevid?l, jak se v separaci lidi v??? na ?emenu. - Jenom to je mrzut?," pokra?oval rozhl??eje se kolem, "?e tu nen? ??dn? skoba. Klika na okn? v?s neudr??. Leda?e byste se pov?sil vkle?e u pry?ny, jako to ud?lal ten mnich v kl??te?e v Emauz?ch, co se ob?sil na krucifixu kv?li jedn? mlad? ?idovce. J? m?m sebevrahy moc r?d, tak jen s chut? do toho: `
Zachmu?en? mu?, kter?mu ?vejk str?il ?emen do ruky, pod?val se na ?emen, odhodil ho do kouta a dal se do pl??e, rozmaz?vaje si slzy ?ern?ma rukama, p?i?em? vyr??el ze sebe sk?eky: "J? m?m d?ti?ky, j? jsem tu pro opilstv? a nemravn? ?ivot, je???marj?, moje uboh? ?ena, co mn? ?eknou v ??ad?? J? m?m d?ti?ky, j? jsem tu pro opilstv? a nemravn? ?ivot" a tak d?le a? donekone?na.
Nakonec se p?ece jen trochu uklidnil, ?el ke dve??m a po?al do nich kopat a bu?it na n? p?st?. Za dve?mi ozvaly se kroky a hlas: "Co chcete?"
"Puste mne ven!" ?ekl takov?m hlasem, jako by mu nezb?valo u? ni?eho, aby ?il. "Kam?" byla ot?zka z druh? strany. "Do ??adu," odv?til ne??astn? otec, man?el, ??edn?k, pij?k a nemrava.
Ozval se sm?ch, p???ern? sm?ch v tichu chodby, a kroky se op?t vzd?lily.
"Jak se mn? zd?, ten p?n v?s nen?vid?, kdy? se v?m tak sm?je," ?ekl ?vejk, zat?mco beznad?jn? mu? op?t se posadil vedle n?ho. "Takovej str??n?k, kdy? m? zlost, dovede u?init moc, a kdy? m? je?t? v?t?? zlost, ud?l? v?echno. Se?te jen klidn?, kdy? se nechcete ob?sit, a ?ekejte, jak se v?ci vyvinou. Jste-li ??edn?k, ?enat a m?te-li d?tky, je to, p?izn?v?m, stra?n?. Vy jste asi p?esv?d?enej, ?e v?s pust? z ??adu, jestli se nemejl?m."
"To v?m nemohu ??ct," vzdychl, "pon?vad? s?m se nepamatuji, co jsem vyv?d?l, j? jenom v?m, ?e mne odn?kud vyhodili a ?e jsem se tam cht?l vr?tit, abych si zap?lil doutn?k. Ale nap?ed to p?kn? za?lo. P?ednosta na?eho odd?len? slavil jmeniny a pozval n?s do jedn? vin?rny, pak se ?lo do druh?, do t?et?, do ?tvrt?, do p?t?, do ?est?, do sedm?, do osm?, do dev?t? ..."
"Nep?ejete si, abych v?m pomohl po??tat?" ot?zal se ?vejk. "J? se v tom vyzn?m, j? byl jednou za , noc v osmadvaceti m?stnostech. Ale v?echna ?est, nikde jsem v?c nem?l ne? nanejv?? t?i piva:"
"Zkr?tka," pokra?oval ne??astn? pod??zen? p?ednosty, kter? slavil tak velikolep? sv? jmeniny, "kdy? jsme p?e?li asi tucet t?ch r?zn?ch pajzl??k?, zpozorovali jsme, ?e se n?m p?ednosta ztratil, a?koliv jsme si ho uv?zali za ?pag?t a vodili s sebou jako pejska. Tak jsme ho ?li op?t v?ude hledat a nakonec jsme se ztratili jeden druh?mu, a? nakonec jsem se ocitl v jedn? z no?n?ch kav?ren na Vinohradech, velmi slu?n? m?stnosti, kde jsem pil n?jak? lik?r p??mo z l?hve. Co jsem potom d?lal, na to se nepamatuji, jenom v?m, ?e ji? zde na komisa?stv?, kdy? mne sem p?ivedli, hl?sili oba p?ni str??n?ci raportem, ?e jsem se opil, choval nemravn?, zbil jednu d?mu, roz?ezal kapesn?m no?em ciz? klobouk, kter? jsem s?al z v???ku, rozehnal d?mskou kapelu, obvinil vrchn?ho ???n?ka p?ede v?emi z kr?de?e dvacetikoruny, p?erazil mramorovou desku u stolu, kde jsem sed?l, a plivl nezn?m?mu p?novi u vedlej??ho stolu z?mysln? do ?ern? k?vy. V?c jsem neud?lal, alespo? se nedovedu upamatovat, ?e bych byl je?t? n?co provedl. A v??te mn?, ?e jsem takov? po??dn?, inteligentn? ?lov?k, kter? na nic jin?ho nemysl? ne? na svou rodinu. Co tomu v?emu ??k?te? J? p?ece nejsem ??dn? v?tr?n?k!"
"Dalo v?m to mnoho pr?ce, ne? jste p?erazil tu mramorovou desku," ot?zal se se z?jmem ?vejk m?sto odpov?di, "nebo jste ji p?erazil nar?z?"
"Nar?z," odv?til inteligentn? p?n.
"Pak jste ztracenej," z?dum?iv? ?ekl ?vejk. "Dok??ou v?m, ?e jste se na to p?ipravoval piln?m cvi?en?m. A ta k?va toho ciz?ho p?na, do kter? jste plivl, byla bez rumu nebo s rumem?"
A ne?ekaje na odpov??, vyjas?oval:
"Jestli byla s rumem, tak to bude hor??, pon?vad? je dra???. U soudu se v?echno po??t?, d?v? dohromady, aby to vylezlo nejm?? na zlo?in:"
"U soudu ...," malomysln? za?eptal sv?domit? otec rodiny, a sv?siv hlavu, upadl v nep??jemn? stav, kdy ?lov?ka ?erou v??itky sv?dom?.
"A v?d? doma," ot?zal se ?vejk, "?e jste zav?enej, nebo po?kaj?, a? to bude v novin?ch?"
"Vy mysl?te, ?e to bude v novin?ch?" naivn? ot?zala se ob?? jmenin sv?ho p?edstaven?ho.
"Je to v?c ne? jist?," zn?la p??m? odpov??, nebo? ?vejk nem?l nikdy ve zvyku skr?vat n?co p?ed druh?m. "Tohle o v?s se bude v?em ?ten???m novin n?ramn? l?bit. J? taky ?tu r?d tu rubriku o t?ch vopilejch a jejich v?tr?nostech. Ned?vno u Kalicha nevyvedl jeden host nic jin?ho, ne? ?e s?m sob? rozbil sklenic? hlavu. Vyhodil ji do vej?ky a postavil se pod.ni. Odvezli ho, a r?no u? jsme to ?etli. Nebo v Bendlovce jsem dal jednou jednomu funebr?kovi facku a on mn? ji vr?til. Abychom se sm??ili, museli n?s oba zatknout, a hned to bylo v odpoledn??ku. Nebo kdy? v kav?rn? U mrtvoly rozbil ten pan rada dva t?cky, mysl?te, ?e ho ?et?ili? Byl taky na druhej den hned v novin?ch. Vy m??ete jedin? z v?zen? poslat do novin opravu, ,?e zpr?va, kter? byla o v?s uve?ejn?n?, se v?s net?k? a ?e s p?nem toho jm?na nejste ani p??buznej, ani spole?nej, a dom? psan?, aby v?m tu va?i opravu vyst?ihli a, schovali, abyste si to mohl p?e??st, a? si vodsed?te trest. - Nen? v?m zima?" ot?zal se ?vejk pln ??asti, kdy? zpozoroval, ?e inteligentn? p?n se klepe. "M?me letos n?jak moc studenej konec l?ta:"
"J? jsem nemo?n?," zalkal spole?n?k ?vejk?v, "j? m?m po postupu."
"To m?te," ochotn? p?isv?d?oval ?vejk. ,"Jestli v?s, a? si trest odsed?te, nep?ijmou nazp?tek do ??adu, nev?m, jestli tak brzo najdete druh? m?sto, pon?vad? ka?dej, i kdybyste cht?l slou?it u pohodn?ho, ??d? od v?s vysv?d?en? zachovalosti. Ba, takov? chvilka rozko?e, kterou jste si pop??l, se nevypl?c?. A m? b?t va?e pan? i s va?emi d?tmi od ?eho ?iva po tu dobu, co budete sed?t? Nebo bude muset chodit ?ebrat a u?it d?tky r?zn?m ne?estem?"
Ozval se vzlykot:
"M? uboh? d?tky, m? uboh? ?ena!"
Nesv?domit? kaj?cn?k vstal a rozhovo?il se o sv?ch d?tk?ch: M? jich p?t, nejstar??mu je dvan?ct let a je u t?ch skaut?. Pije jen vodu a m?l by b?t p??kladem sv?mu otci, kter? tohle provedl prvn? ve sv?m ?ivot?.
"U skaut??" zvolal ?vejk. "O t?ch skautech r?d sly??m. Jednou v Mydlovarech u Zlivi, okres Hlubok?, okresn? hejtmanstv? ?esk? Bud?jovice, pr?v? kdy? jsme tam m?li jednadevades?t? cvi?en?, ud?lali si sedl?ci z okol? hon na skauty v obecn?m lese, kte?? se jim tam rozplemenili. Chytli t?i. Ten nejmen?? z nich, kdy? ho svazovali, kv?lel, p??t?l a na??kal, ?e my, otu?il? voj?ci, jsme se na to nemohli d?vat a rad?ji jsme ode?li stranou. P?i tom svazov?n? ti t?i skauti pokousali osm sedl?k?. Potom na tr?pen? u starosty, pod r?koskou, doznali, ?e nen? ani jedna louka v okol?, kterou by nebyli zv?leli, kdy? se vyh??vali na slunci, d?le ?e ten l?n ?ita nastojat?, pr?v? p?ed ?n?mi, u Ra?ic, vyho?el ?irou n?hodou, kdy? si v ?it? pekli na ro?ni srnku, ku kter? se p?ikradli s no?i v obecn?m lese. V jejich doup?ti v lese na?li p?es p?l metr?ku vohlodanejch kost? dr?be?e i lesn? zv??e, ohromn? mno?stv? pecek z t?e?n?, spoustu vohryzk? z nezralejch jablek a jinejch dobrejch v?c?:"
Uboh? otec skauta nebyl v?ak k upokojen?.
"Co jsem to ud?lal?" b?doval, "j? m?m zni?enou pov?st."
"To m?te," ?ekl ?vejk s up??mnost? jemu vrozenou; "po tom, co se stalo, mus?te m?t zni?enou pov?st na cel? ?ivot, pon?vad? a? to budou ??st v novin?ch, je?t? va?i zn?m? k tomu n?co p?idaj?. To se tak v?dy d?l?, ale z toho si nic ned?lejte. Lid?, kte?? maj? zni?enou a zka?enou pov?st, je ve sv?t? aspo? desetkr?t tolik ne? t?ch s ?istou pov?st?. To je pouh? a pranepatrn? mali?kost."
Na chodb? se ozvaly p?dn? kroky, kl?? zarachotil v z?mku, otev?ely se dve?e a policejn? str??n?k vyvolal ?vejkovo jm?no.
"Odpuste," ?ekl ryt??sky ?vejk, "j? jsem tu teprve od dvan?ct? hodin v poledne, ale tenhle p?n je tu u? od ?esti hodin r?no. J? tak nesp?ch?m."
M?sto odpov?di vyt?hla ?vejka na chodbu siln? ruka policejn?ho str??n?ka a ml?ky ho vyvedla po schodech do prvn?ho poschod?.
V druh?m pokoji sed?l u stolu policejn? komisa?, tlust? p?n bodr?ho vzez?en?, kter? ?ekl k ?vejkovi:
"Tak vy jste tedy ten ?vejk? A jak jste se sem dostal?"
"Prachoby?ejn?m zp?sobem," odpov?d?l ?vejk; "p?i?el jsem sem v pr?vodu jednoho pana str??n?ka, pon?vad? jsem si necht?l d?t l?bit, aby mne z bl?zince vyhazovali bez ob?da. To je, jako kdyby mne pova?ovali za n?jakou odkopnutou holku z ulice:"
"V?te co, ?vejku," ?ekl vl?dn? pan komisa?, "na? se zde, na Salmovce, m?me s v?mi zlobit? Nebude lep??, kdy? v?s po?leme na policejn? ?editelstv??"
"Vy jste, jak se ??k?," pravil ?vejk spokojen?, "p?nem situace; proj?t se na policejn? ?editelstv? te? k ve?eru je docela p??jemn? mal? proch?zka: `
"To jsem r?d, ?e jsme se shodli," pravil vesele policejn? komisa?, "nen? lep??, kdy? se domluv?me? ?e je to pravda, ?vejku?"
"J? se tak? s ka?d?m n?ramn? r?d rad?m," odv?til ?vejk; "j? v?m, v??te mn?, pane komisa?i, nikdy nezapomenu na va?i dobrotu."
Ukloniv se uctiv?, odch?zel s policejn?m str??n?kem dol? na str??nici a za ?tvrt hodiny bylo ji? vid?t na rohu Je?n? ulice a Karlova n?m?st? ?vejka v pr?vodu druh?ho policejn?ho str??n?ka, kter? m?l pod pa?d? objemnou knihu s n?meck?m n?pisem Arrestantenbuch.
Na rohu Sp?len? ulice setkal se ?vejk se sv?m pr?vod??m s tlupou lid?, kte?? se tla?ili kolem vyv??en?ho plak?tu.
"To je manifest c?sa?e p?na o vypov?zen? v?lky," ?ekl policejn? str??n?k k ?vejkovi.
"J? to p?edpov?dal," ?ekl ?vejk, "ale v bl?zinci o tom je?t? nic nev?d?, a?koliv by to m?li m?t z prvn? ruky."
"Jak to mysl?te?" ot?zal se policejn? str??n?k ?vejka.
"Pon?vad? je tam zav?enejch mnoho p?n? d?stojn?k?," vysv?tlil ?vejk, a kdy? p?i?li k nov? tlup? tla??c? se p?ed manifestem, ?vejk vyk?ikl:
"C?sa?i Franti?kovi Josefovi nazdar! Tuhle vojnu vyhrajem."
N?kdo z nad?en?ho davu narazil mu klobouk p?es u?i a tak za sb?hu lidu dobr? voj?k ?vejk vkro?il op?tn? do vrat policejn?ho ?editelstv?.
"Tuhle vojnu vyhrajem docela ur?it?, opakuji to je?t? jednou, p?nov?!" s t?mi slovy rozlou?il se ?vejk s davem, kter? ho vyprov?zel.
A kdesi v d?ln?ch d?lav?ch historie sn??ela se k Evrop? pravda, ?e z?t?ek rozbo?? i pl?ny p??tomnosti.
*N?kte?? spisovatel? u??vaj? v?razu "hry?ou v??itky sv?dom?". Nepova?uji ten v?raz ?pln? p?il?haj?c?m. i tygr ?lov?ka ?ere, a nehry?e.
6. kapitola
?vejk op?t doma, proraziv za?arovan? kruh
Budovou policejn?ho ?editelstv? vanul duch ciz? autority, kter? zji??ovala, jak dalece je obyvatelstvo nad?eno pro v?lku. Krom? n?kolika v?jimek, lid?, kte?? nezap?eli, ?e jsou synov? n?roda, kter? m? vykrv?cet za z?jmy jemu ?pln? ciz?, policejn? ?editelstv? p?edstavovalo nejkr?sn?j?? skupinu byrokratick?ch dravc?, kte?? m?li smysl jedin? pro ?al?? a ?ibenici, aby uh?jili existenci zakroucen?ch paragraf?.P?itom nakl?dali se sv?mi ob?tmi s j?zlivou vl?dnost?, uva?uj?ce p?edem ka?d? slovo.
"Je mn? velmi l?to," ?ekl jeden z t?ch dravc? ?erno?lut? ??han?ch, kdy? k n?mu p?ivedli ?vejka, "?e vy jste op?t padl v na?e ruce. Mysleli jsme, ?e se polep??te, ale zklamali jsme se;"
?vejk n?m? p?itakal hlavou a tv??il se tak nevinn?, ?e ?erno?lut? dravec pohl?dl t?zav? na n?ho a zd?raznil:
"Netva?te se tak pitom?:"
P?e?el v?ak ihned do laskav?ho t?nu a pokra?oval:
"Pro n?s je jist? velmi nemil? dr?et v?s ve vazb? a mohu v?s ujistit, ?e podle m?ho m?n?n? va?e vina nen? tak velik?, nebo? p?i va?? mal? inteligenci nen? pochyby, ?e jste byl sveden. ?ekn?te mn?, pane ?vejku, kdo vlastn? v?s sv?d?, abyste vyv?d?l takov? hlouposti?"
?vejk zaka?lal a ozval se:
"J? pros?m o ??dn?ch hloupostech nev?m."
"A to nen? hloupost, pane ?vejku," ?ekl um?l? otcovsk? t?n, "kdy? vy, podle ud?n? policejn?ho str??n?ka, kter? v?s sem p?ivedl, zp?sobil jste sb?h lidu p?ed manifestem o v?lce nalepen?m na n?ro?? a kdy? jste pobu?oval lid v?k?iky ,Nazdar c?sa?i Franti?kovi Josefovi. Tahle vojna je vyhr?na!`?"
"J? nemoh zah?let," prohl?sil ?vejk, up?raje sv? dobr? o?i v zrak inkvizitora, "j? jsem se roz??lil, kdy? jsem vid?l, ?e v?ichni ?tou ten manifest o vojn? a nejev?j? ??dnou radost. ??dn? vol?n? sl?vy, ??dn? hurr?, v?bec nic, pane rado. Tak jako kdyby se jich to v?bec net?kalo. A tu j?, star? voj?k od jednadevades?t?ho regimentu, nemoh jsem se na to d?vat, a tak jsem vyk?ikl ty v?ty, a j? si mysl?m, ?e kdybyste vy byl na m?m m?st?, ?e byste to ud?lal zrovna jako j?. Kdy? je v?lka, mus? se vyhr?t a mus? se volat sl?va c?sa?i p?nu, to mn? nikdo nevymluv?:"
P?ekon?n a zkru?en nesnesl ?erno?lut? dravec zrak nevinn?ho ber?nka ?vejka, sklopil jej na ??edn? akta a ?ekl:
"P?izn?v?m pln? va?e nad?en?, ale kdyby se bylo projevilo za jin?ch okolnost?. V?te v?ak s?m dob?e, ?e v?s vedl policejn? str??n?k, tak?e takov? vlasteneck? projev mohl a musel ??inkovat na obecenstvo sp??e ironicky ne? v??n?:"
"Jestli vede n?koho policejn? str??n?k," odpov?d?l ?vejk, "je to t??k? moment v ?ivot? lidsk?m. Ale jestli ?lov?k ani v takovej t??kej moment nezapom?n?, co se pat?? d?lat, kdy? je vojna, mysl?m, ?e takovej ?lov?k nen? tak ?patnej."
?erno?lut? dravec zavr?el a pod?val se je?t? jednou ?vejkovi do o??.
?vejk odpov?d?l nevinn?m, m?kk?m, skromn?m a n??n?m teplem sv?ho zraku.
Chv?li d?vali se ti dva up?en? na sebe.
"Vem v?s ?ert,. ?vejku," ?ekla nakonec ??edn? brada, "jestli se sem je?t? jednou dostanete, tak se v?s v?bec nebudu na nic pt?t a poputujete p??mo l~ vojensk?mu soudu na Hrad?any. Rozum?l jste?"
A ne?li se nad?l, ?vejk p?ikro?il k n?mu, pol?bil mu ruku a ?ekl:
"Zapla? v?m p?nb?h za v?echno, kdybyste pot?eboval n?kdy n?jak?ho ?istokrevn?ho pejska, ra?te se obr?tit na mne. J? m?m obchod se psy."
A tak se ocitl ?vejk op?t na svobod? a na cest? k domovu.
Jeho uva?ov?ni, m?-li se stavit nap?ed je?t? u Kalichu, skon?ilo t?m, ?e otev?el ty dve?e, odkud vy?el p?ed ?asem v pr?vodu detektiva Bretschneidra.
Ve v??epu panovalo hrobov? ticho. Sed?lo tam n?kolik host?, mezi nimi kosteln?k od Svat?ho Apolin??e. Tv??ili se zachmu?en?. Za v??epn?m pultem sed?la hostinsk? Palivcov? a tup? se d?vala na pivn? p?py.
"Tak u? jsem se vr?til," ?ekl ?vejk vesele, "dejte mn? sklenici piva. Kdepak m?me pana Palivce, je u? tak? doma?"
M?sto odpov?di dala se Palivcov? do pl??e, a soust?e?uj?c sv? ne?t?st? ve zvl??tn?m p??zvuku na ka?d?m slov?, zast?nala:
"Dali - mu - deset - let - p?ed - tejdnem."
"Nu vida," ?ekl ?vejk, "tak u? m? sedum dn? za sebou."
"On byl takovej opatrnej," plakala Palivcov?, "s?m to tak? v?dycky o sob? tvrdil."
Host? ve v??epu tvrdo??jn? ml?eli, jako by tu bloudil duch Palivc?v a nab?dal je je?t? k v?t?? opatrnosti.
"Opatrnost matkou moudrost?," ?ekl ?vejk, usedaje ke stolu za sklenici piva, ve kter? v p?n? byly mal? otvory, jak na p?nu kapaly slzy pan? Palivcov?, kdy? nesla ?vejkovi pivo na st?l, "dne?n? doba je takov?, ?e vona nut? ?lov?ka k opatrnosti."
"V?era jsme m?li dva poh?by," zav?d?l ?e? na jin? pole kosteln?k od Svat?ho Apolin??e.
"To patrn? n?kdo um?el," ?ekl druh? host, na?e? t?et? dodal:
"Byly ty poh?by s katafalkem?"
"R?d bych v?d?l," ?ekl ?vejk, "jak? budou ve v?lce te? ty vojensk? poh?by."
Host? se zvedli, zaplatili a ti?e ode?li. ?vejk osam?l s pan? Palivcovou.
"To jsem si nepomyslil," ?ekl, "aby odsuzovali nevinn?ho ?lov?ka na deset let. ?e jednoho nevinn?ho ?lov?ka odsoudili na p?t let, to jsem u? sly?el, ale na deset, to je trochu moc:"
"Kdy? on se m?j p?iznal," plakala Palivcov?, "jak to tady ??kal o t?ch mouch?ch a o tom obraze, tak to opakoval i na direkci, i u soudu. J? byla na tom p?el??en? jako sv?dek, ale co jsem mohla sv?d?it, kdy? mn? ?ekli, ?e jsem v p??buzensk?m pom?ru k sv?mu mu?i a ?e se mohu vzd?t sv?dectv?. J? jsem se tak lekla toho p??buzensk?ho pom?ru, aby snad je?t? z toho n?co nebylo, tak jsem se vzdala sv?dectv? a on chud?k star? se tak na mne pod?val, do smrti na ty jeho o?i nezapomenu. A potom, po rozsudku, kdy? ho odv?d?li, vyk?ik jim tam na chodb?, jak byl z toho cele] pitomej: ,A? ?ije Voln? my?lenka!` "
"A pan Bretschneider u? sem nechod??" ot?zal se ?vejk.
"Byl tady n?kolikr?t," odpov?d?la pan? hostinsk?, "vypil jedno nebo dv? piva, ptal se mne, kdo sem chod?, a poslouchal, jak si hosti vypravuj? o fotbalu. Oni si v?dycky, kdy? ho vid?, vypravuj? jen o fotbalu. A on sebou cukal, jako kdyby ka?dou chvilku cht?l b?snit a sv?jet se. Za tu celou dobu dostal na lep jen jednoho ?aloun?ka z P???n? ulice:"
"Je to v?c v?cviku," poznamenal ?vejk, "byl ten ?aloun?k hloupej ?lov?k?"
"Asi jako m?j mu?," odpov?d?la s pl??em, "ptal se ho, jestli by st??lel proti Srb?m. A on mu ?ek, ?e neum? st??let, ?e byl jednou na st?elnici a prost??lel tam korunu. Pak jsme v?ichni sly?eli, ?e pan Bretschneider ?ekl, vytahuje si z?pisn?k: ,I hle?me, zase nov? p?kn? velezr?da!`, a ode?el s t?m ?aloun?kem z P???n? ulice, kter? se ji? nevr?til."
"Ono se jich nevr?t? v?c," pravil ?vejk, "dejte mn? rum."
Pr?v? si ?vejk d?val nal?t rum podruh?, kdy? do v??epu p?i?el civiln? str??n?k Bretschneider. Vrhnuv zb??n? pohled do v??epu i pr?zdn?ho lok?lu, p?isedl k ?vejkovi a poru?iv si pivo ?ekal, co ?ekne ?vejk.
?vejk s?al z v???ku n?jak? noviny a prohl??eje zadn? stranu inzer?t? ozval se:
"Tak vida, tenhle ?impera v Stra?kov? ??slo 5, po?ta Ra?in?ves, prod? hospod??stv? s t?in?cti korci vlastn?ch pol?, ?kola a dr?ha na m?st?."
Bretschneider nerv?zn? zabubnoval prsty a obraceje se k ?vejkovi ?ekl:
"To se div?m, pro? v?s to hospod??stv? zaj?m?, pane ?vejku."
"Ach, to jste vy," pravil ?vejk, pod?vaje mu ruku, "j? v?s hned nemoh poznat, j? m?m velmi slabou pam??. Posledn? jsme se roze?li, jestli se nemejl?m, v p?ij?mac? kancel??i policejn?ho ?editelstv?. Copak d?l?te od t? doby, chod?te sem ?asto?"
"J? jsem dnes p?i?el kv?li v?m," ?ekl Bretschneider, "bylo mn? sd?leno na policejn?m ?editelstv?, ?e prod?v?te psy. Pot?eboval bych p?kn?ho ratl??ka, nebo ?pice, nebo n?co podobn?ho:"
"To v?m v?echno mohu opat?it," odv?til ?vejk, "p?ejete si ?istokrevn? zv??e nebo n?jak? z ulice?" "Mysl?m," odpov?d?l Bretschneider, "?e se rozhodnu pro ?istokrevn? zv??e."
"A co? policejn?ho psa byste si nep??l?" ot?zal se ?vejk, "takov?ho, kerej hned v?echno vysl?d? a p?ivede na stopu zlo?inu. M? ho jeden ?ezn?k ve Vr?ovic?ch a on mu tah? vozejk, ten pes se, jak se ??k?, minul se sv?m povol?n?m."
"J? bych cht?l ?pice," s klidnou um?rn?nost? ?ekl Bretschneider, "?pice, kter? by nekousal:"
"P?ejete si tedy bezzub?ho ?pice?" ot?zal se ?vejk, "v?m o jednom. M? ho jeden hostinsk? v Dejvic?ch:"
"Tak rad?ji ratl??ka," rozpa?it? ozval se Bretschneider, jeho? kynologick? schopnosti byly v sam?ch za??tc?ch, a kdyby byl nedostal ten rozkaz z policejn?ho ?editelstv?, nikdy by se o psech byl ni?eho nedov?d?l.
Ale rozkaz zn?l p?esn?, jasn? a tvrd?. Sezn?mit se d?v?rn?ji se ?vejkem na podklad? jeho obchodu se psy, ku kter?mu? ??elu m?l pr?vo vybrat si pomocn?ky a disponovat obnosy na n?kup ps?.
"Ratl??kov? jsou v?t?? a men??," ?ekl ?vejk, "v?m o dvou men??ch a t?ech v?t??ch. V?ech p?t se d? chovat na kl?n?. Mohu v?m je co nejv?eleji odporu?it:"
"To by se mn? zamlouvalo," prohl?sil Bretschneider, "a co by st?l jeden?"
"To p?ijde na velikost," odpov?d?l ?vejk, "to z?le?? na velikost?. Ratl?k nen? tele, u ratl?k? je to pr?v? naopak, ??m men??, t?m dra???:"
"J? reflektuji na v?t??, kte?? by hl?dali," odv?til Bretschneider, ob?vaje se, aby nezt??il tajn? fond st?tn? policie.
"Dobr?," ?ekl ?vejk, "v?t?? v?m mohu prodat po pades?ti korun?ch a je?t? v?t?? po p?ta?ty?iceti korun?ch, ale p?itom jsme zapomn?li na jednu v?c. Maj? to b?t ?t??ata nebo star?? psi, nebo ps?ci ?i feny?"
"Mn? je to jedno," odpov?d?l Bretschneider, kter? m?l tu co d?lat s nezn?m?mi probl?my, "zaopat?te mn? je a j? si z?tra v sedm hodin ve?er k v?m pro n? p?ijdu. Budou?"
"P?ijdte, budou," su?e odv?til ?vejk, "ale v takov?m p??pad? jsem nucen po??dat v?s o z?lohu t?iceti korun."
"Bezev?eho," ?ekl Bretschneider, vypl?ceje pen?ze, "a te?' si d?me ka?d? ?tvrtku v?na na moje konto:"
Kdy? vypili, dal ?vejk ?tvrtku v?na na sv?j ??et, potom Bretschneider, vyz?vaje ?vejka, aby se ho neb?l, ?e dnes nen? ve slu?b? a ?e se m??e mluvit dnes s n?m o politice.
?vejk prohl?sil, ?e on nikdy o politice v hospod? nemluv?, ?e cel? politika je pro mal? d?ti. Bretschneider byl naproti tomu revolu?n?j??ch n?zor? a ??kal, ?e ka?d? slab? st?t je p?edur?en k z?niku, a ptal se ?vejka, jak? je jeho n?zor v t?to v?ci.
?vejk prohl?sil, ?e nem?l se st?tem co d?lat, ale ?e jednou m?l na o?et?ov?n? slab? ?t?n? bernard?na, kter? krmil vojensk?mi suchary, a ?e tak? chc?plo.
Kdy? m?li ka?d? p?tou ?tvrtku, prohl?sil se Bretschneider za anarchistu a ptal se ?vejka, do kter? organizace se m? d?t zapsat.
?vejk ?ekl, ?e si jednou jeden anarchista koupil od n?ho leonbergra za sto korun a ?e mu z?stal posledn? spl?tku dlu?en.
P?i ?est? ?tvrtce mluvil Bretschneider o revoluci a proti mobilizaci, na?e? ?vejk naklonil se k n?mu a po?eptal mu do ucha:
"Pr?v? p?i?el do lok?lu n?jakej host, tak a? v?s nesly??, nebo byste mohl m?t z toho nep??jemnosti...Vid?te, ?e hostinsk? u? pl??e:"
Pan? Palivcov? opravdu plakala na sv? ?idli za v??epn?m pultem.
"Pro? pl??ete, pan? hostinsk??" ot?zal se Bretschneider, "za t?i m?s?ce vyhrajeme vojnu, bude amnestie, v?? p?n se vr?t? a pak si d?me u v?s do trumpety. - Nebo nemysl?te, ?e to vyhrajeme?" obr?til se k ?vejkovi.
"Na? to po??d p?e?vykovat," ?ekl ?vejk, "vyhr?t se to mus?, a basta, te? ale u? mus?m j?t dom?: ` ?vejk zaplatil ?tratu a vr?til se ku sv? star? posluhova?ce pan? M?llerov?, kter? se velice lekla, kdy? vid?la, ?e mu?, kter? si otv?r? kl??em dve?e do bytu, je ?vejk.
"J? myslela, milostpane, ?e se vr?t?j? a? za kolik rok?," ?ekla s obvyklou up??mnost?, "j? jsem si zat?m vzala z l?tosti na byt jednoho port?ra z no?n? kav?rny, pon?vad? u n?s byla t?ikr?t domovn? prohl?dka, a kdy? nic nemohli naj?t, tak ??kali, ?e jste ztracenej, pon?vad? jste rafinovanej."
?vejk se ihned p?esv?d?il, ?e nezn?m? cizinec za??dil se ?pln? pohodln?. Spal v jeho posteli a byl dokonce tak ?lechetn?, ?e se spokojil s polovic? postele a na druhou polovici um?stil n?jak? dlouhovlas? stvo?en?, kter? z vd??nosti spalo, objav?i ho kolem krku, zat?mco ??sti p?nsk? i d?msk? garderoby v?lely se sm?ch?ny kolem postele. Z toho chaosu bylo vid?t, ?e se port?r z no?n? kav?rny vr?til se svou d?mou ve vesel? n?lad?.
"Pane," ?ekl ?vejk, t?esa vet?elcem, "abyste nezme?kal k ob?du. M? by velice mrzelo, kdybyste o mn? ??kal, ?e jsem v?s vyhodil, kdy? u? nikde jste nemoh dostat n?co k ob?du: `
Port?r z no?n? kav?rny byl velice rozespal?, a dlouho to trvalo, ne? pochopil, ?e se majitel postele vr?til dom? a ?e si d?l? n?rok na ni.
Po zvyku v?ech port?r? z no?n?ch kav?ren i tento p?n se vyj?d?il, ?e ka?d?ho ztlu?e, kdo ho bude budit, a pokusil se sp?t d?l.
?vejk sebral mezit?m ??sti jeho garderoby, p?inesl mu je k posteli, a zat?epav j?m energicky, ?ekl:
"Jestli se neobl?knete, tak v?s zkus?m vyhodit tak, jak jste, na ulici. Pro v?s bude velkou v?hodou, kdy? vylet?te odtud oble?enej:"
"J? jsem cht?l sp?t do osmi ve?er," zara?en? ozval se port?r, navl?kaje si kalhoty, "j? plat?m denn? z postele dv? koruny t? pan? a m??u si sem vodit sle?ny z kav?rny. Ma?eno, vst?vej!"
Kdy? si bral l?me?ek a skl?dal kravatu, vzpamatoval se ji? do t? m?ry, ?e mohl ujistit ?vejka, ?e no?n? kav?rna Mim?za jest opravdu jedna z nejslu?n?j??ch no?n?ch m?stnost?, kam maj? p??stup jedin? d?my, kter? maj? policejn? kn??ku v ?pln?m po??dku, a zval ?vejka srde?n?, aby p?i?el na n?v?t?vu.
Naproti tomu jeho spole?nice nebyla nijak spokojena se ?vejkem a pou?ila n?kolika velice slu?n?ch v?raz?, z nich? nejslu?n?j?? byl "Ty kluku velekn??sk?!"
Po odchodu vet?elc? ?el ?vejk ud?lat po??dek s pan? M?llerovou, ale nena?el po n? ??dn? jin? stopy krom? kousku pap?ru, na kter?m tu?kou byl na?m?r?n rozh?zen? rukopis pan? M?llerov?, kter? neoby?ejn? lehce vyj?d?ila sv? my?lenky t?kaj?c? se ne??astn? p??hody s prop?j?ov?n?m ?vejkovy postele port?ru z no?n? kav?rny:
"Odpust?j?, milostpane, ?e jich v?ckr?t neuvid?m, pon?vad? sko??m z okna."
"L?e," ?ekl ?vejk a ?ekal.
Za p?l hodiny vpl??ila se do kuchyn? ne??astn? pan? M?llerov? a bylo na jej? zdrcen?m v?razu tv??e vid?t, ?e ?ek? od ?vejka slova ?t?chy.
"Jestli chcete sk?kat z okna," ?ekl ?vejk, "jd?te do pokoje, okno jsem otev?el. Sk?kat z kuchy?sk?ho okna bych v?m neradil, pon?vad? spadnete do zahr?dky na r??e a poma?kala byste ke?e a musela byste to platit. Z pokojsk?ho okna slet?te kr?sn? na chodn?k, a kdy? budete m?t ?t?st?, zlom?te si vaz. Jestli budete m?t sm?lu, tak si p?el?mete jedin? v?echny ?ebra, ruce a nohy a budete muset platit nemocnici: `
Pan? M?llerov? se dala do pl??e, potichu ode?la do pokoje, zav?ela okno, a kdy? se vr?tila, ?ekla: "Vono to t?hne a nebylo by to dobr? na milostp?n?v revmatismus: `
Pak ?la stl?t postel, neoby?ejn? pe?liv? uv?d?la v?echno do po??dku a vr?tiv?i se k ?vejkovi do kuchyn? se zaslzen?m zrakem poznamenala: "Ty dv? ?t??ata, milostpane, co jsme m?li na dvo?e, chc?ply. A ten bernard?n, ten n?m utek, kdy? tady d?lali domovn? prohl?dku." "A prokristap?na," vyk?ikl ?vejk, "ten se m??e dostat do p?kn? bryndy, toho te? jist? bude hledat policie:"
"On kousl jednoho pana policejn?ho komisa?e, kdy? ho p?i prohl?dce vyt?hl zpod postele," pokra?ovala pan? M?llerov?, "nap?ed toti? jeden z t?ch p?n? ?ek, ?e tam n?kdo je pod postel?, tak vyzvali toho bernard?na jm?nem z?kona, aby vylezl ven, a kdy? necht?l, tak ho vyt?hli. A on je cht?l spolknout, pak vyrazil ze dve?? a v?c se nevr?til. Se mnou tak? d?lali v?slech, kdo k n?m chod?, jestli nedost?v?me n?jak? pen?ze z ciziny, a potom d?lali nar??ky, ?e jsem hloup?, kdy? jsem jim ?ekla, ?e pen?ze z ciziny chod?j? jen z??dka, posledn? od toho pana ??d?c?ho z Brna ta z?loha ?edes?t korun na angorskou ko?ku, kterou jste inzeroval v N?rodn? politice a m?sto kter? jste mu poslal v bedni?ce od datl? to slep? ?t???tko foxteri?ra. Potom se mnou mluvili velice vl?dn? a odporu?ili mn? sem toho port?ra z no?n? kav?rny, abych se sama v byt? neb?la, toho sam?ho, ker?ho vyhodili..."
"J? u? m?m s t?mi ??ady sm?lu, pan? M?llerov?, te? uvid?te, kolik jich sem p?ijde kupovat psy," povzdechl ?vejk.
Nev?m, jestli ti p?nov?, kte?? po p?evratu prohl??eli policejn? arch?v, roz?ifrovali polo?ky tajn?ho fondu st?tn? policie, kde st?lo: B ... 40 K, F ... 50 K, L ... 80 K atd., ale rozhodn? se m?lili, ?e B, F, L jsou za??te?n? p?smena n?jak?ch p?n?, kte?? za 40, 50, 80 atd. korun prod?vali ?esk? n?rod ?erno?lut?mu orlu.
B znamen? bernard?n, F foxteri?r a L zna?? leonbergra. Tyto v?echny psy p?ivedl Bretschneider od ?vejka na policejn? ?editelstv?. Byly to ohyzdn? obludy, kter? nem?ly toho nejmen??ho spole?n?ho s n?jakou ?istokrevnou rasou, za kterou je ?vejk Bretschneidrovi vyd?val.
Bernard?n byla sm?s z ne?istokrevn?ho pudla a n?jak?ho pouli?n?ho ?okla, foxteri?r m?l u?i jezev??ka a velikost ?eznick?ho psa se zakroucen?ma nohama, jako by prod?lal and?lskou nemoc. Leonberger p?ipom?nal hlavou chlupatou tlamu st?jov?ho pin?e, m?l useknut? ohon, v??ku jezev??ka a zadek hol? jako proslul? ps?ci nah??kov? ameri?t?.
Pak tam ?el koupit psa detektiv Kalous a vr?til se s vyjevenou potvorou, p?ipom?naj?c? hyenu skvrnitou, s h??vou ?kotsk?ho ov??ka, a v polo?k?ch tajn?ho fondu p?ibyla nov?: D ... 90 K.
Ta potvora hr?la roli dogy...
Ale ani Kalousovi se nepoda?ilo vyzv?d?t n?co od ?vejka. Da?ilo se mu tak jako Bretschneidrovi. I nejobratn?j?? politick? rozhovory ?vejk p?evedl na l??en? psinky u ?t??at a nejbyst?ej?? z?ludn? l??ky kon?ily t?m, ?e si Bretschneider odv?d?l s sebou od ?vejka op?t novou nemysliteln? k???enou obludu.
A to byl konec slavn?ho detektiva Bretschneidra. Kdy? m?l ji? ve sv?m byt? sedm takov?ch ohav, uzav?el se s nimi v zadn?m pokoji a nedal jim tak dlouho nic j?st, dokud ho nese?raly.
Byl tak ?estn?, ?e u?et?il er?ru za poh?eb.
V jeho slu?ebn?m spisku na policejn?m ?editelstv? byla zanesena do rubriky "Postup ve slu?b?" tato slova pln? tragiky: "Se?r?n vlastn?mi psy."
Kdy? se pozd?ji dov?d?l ?vejk o t? tragick? ud?losti, ?ekl:
"To mn? jenom vrt? hlavou, jalo ho daj? p?i posledn?m soudu dohromady."
7. kapitola
?vejk jde na vojnu
V dob?, kdy lesy na ?ece R?bu v Hali?i vid?ly ut?kat p?es R?b rakousk? vojska a dole v Srbsku rakousk? divize jedna za druhou dost?valy p?es kalhoty to, co jim d?vno pat?ilo, vzpomn?lo si rakousk? ministerstvo vojenstv? i na ?vejka, aby pomohl mocn??stv? z bryndy.?vejk, kdy? mu p?inesli vyrozum?n?, ?e se m? za t?den dostavit na St?eleck? ostrov k l?ka?sk? prohl?dce, le?el pr?v? v posteli, sti?en op?tn? revmatismem.
Pan? M?llerov? va?ila mu v kuchyni k?vu. "Pan? M?llerov?," ozval se z pokoje tich? hlas ?vejk?v, "pan? M?llerov?, poj?te sem na chvilku:"
Kdy? posluhova?ka st?la u postele, ?ekl ?vejk op?t takov?m tich?m hlasem: "Sedn?te si, pan? M?llerov?."
V jeho hlase bylo n?co tajupln? slavnostn?ho. Kdy? se pan? M?llerov? posadila, prohl?sil ?vejk, vzty?uje se na posteli: "J? jdu na vojnu!"
"Panenko Maria," vyk?ikla pan? M?llerov?, "co tam budou d?lat?"
"Bojovat," hrobov?m hlasem odpov?d?l ?vejk, "s Rakouskem je to moc ?patn?. Naho?e n?m u? lezou na Krakov a dole do Uher. Jsme biti jako ?ito, kam se pod?v?me, a proto m? volaj? na vojnu. J? jim p?ece v?era ?etl z novin, ?e drahou vlast vovinuly n?jak? mraky."
"Ale v?dy? se nem??ou hejbat."
"To nevad?, pan? M?llerov?, pojedu na vojnu ve vozejku. Znaj? toho cukr??e za rohem, ten takovej vozejk m?. Vozil v n?m p?ed lety sv?ho chrom?ho zl?ho d?de?ka na ?erstvej vzduch. Vy mne, pan? M?llerov?, v tom vozejku na tu vojnu odt?hnete:"
Pan? M?llerov? se dala do pl??e: "Nem?m, milostpane, dob?hnout pro doktora?"
"Nikam nepudou, pan? M?llerov?, j? jsem a? na ty nohy ?pln? zdravej kan?nenfutr a v t? dob?, kdy? je to s Rakouskem vo?kliv?, ka?dej mrz?k mus? bejt na sv?m m?st?. Va?te k?vu klidn? d?l:"
A zat?mco pan? M?llerov?, uplakan? a rozechv?l?, cedila k?vu, dobr? voj?k ?vejk si zp?val na posteli:
Jener?l Windischgr?tz a vojen?t? p?ni
od v?chodu slunce vojnu zapo?ali
hop, hop, hop!
Vojnu zapo?ali, takto jsou zvolali:
Pomoz n?m Kristus P?n s Panenkou Mari?;
hop, hop, hop!
Ud??en? pan? M?llerov? pod dojmem stra?n?ho v?le?n?ho zp?vu zapomn?la na k?vu a t?esouc se na cel?m t?le ud??en? naslouchala, jak dobr? voj?k ?vejk d?l zp?v? na posteli:
S Panenkou Mari? a ty ?tyry mosty
postav si Pimonte, siln?j?? forposty;
hop, hop, hop!
Byla bitva, byla, tam u Solferina,
teklo tam krve moc, krve pod kolena;
hop, hop, hop!
Krve pod kolena a na f?ry masa,
vzdy? se tam sekala vosumn?ct? chasa;
hop, hop, hop!
Vosumn?ct? chaso, neboj se ty nouze,
v?dy? za tebou vezou pen?ze na voze;
hop, hop, hop!"Milostpane, proboha jich pros?m," ozvalo se ?alostiv? z kuchyn?, ale ?vejk ji? kon?il svou v?le?nou p?se?:
Pen?ze na voze a men?? v ko???e,
kerejpak regiment tohlencto dok??e?
Hop, hop, hop!Pan? M?llerov? vyrazila ze dve?? a b??ela pro l?ka?e. Vr?tila se za hodinu, zat?mco ?vejk si zd??ml.
A tak byl probuzen obtloustl?m p?nem, kter? mu chv?li dr?el ruku na ?ele a ??kal:
"Nebojte se, j? jsem doktor P?vek z Vinohrad uka?te ruku - tenhle teplom?r si dejte pod pa?d?...Tak - uka?te jazyk - je?t? v?c - dr?te jazyk - na co zem?el v?? pan otec a va?e matka?"
A tak v dob?, kdy V?de? si p??la, aby v?ichni n?rodov? Rakousko-Uherska d?vali nejskv?lej?? p??klady v?rnosti a oddanosti, p?edepsal doktor P?vek ?vejkovi proti jeho vlasteneck?mu nad?en? br?m a doporu?oval state?n?mu a hodn?mu voj?nu ?vejkovi, aby nemyslil na vojnu:
"Le?te rovn? a zachovejte klid, j? z?tra op?t p?ijdu. Kdy? druh?ho dne p?i?el, ptal se v kuchyni pan? M?llerov?, jak se da?? pacientovi.
"Je to s n?m hor??, pane doktore," odpov?d?la s opravdov?m z?rmutkem, "v noci zp?val, s odpu?t?n?m, kdy? ho revma chytlo, rakouskou hymnu:"
Doktor P?vek vid?l se nucena reagovat na tento nov? projev loajality pacientovy zv??enou d?vkou br?mu.
T?et?ho dne hl?sila mu pan? M?llerov?, ?e je to se ?vejkem je?t? hor??.
"Odp?ldne, pane doktore, si poslal pro mapu boji?t? a v noci ho chytla fantaz, ?e to Rakousko vyhraje:"
"A pr??ky u??v? p?esn? podle p?edpisu?"
"Je?t? si pro n?, pane doktore, ani neposlal."
Doktor P?vek ode?el, kdy? snesl na ?vejka bou?i v??itek s uji?t?n?m, ?e nikdy v?ce nep?ijde l??it ?lov?ka, kter? odm?t? jeho l?ka?skou pomoc s br?mem.
Zbyly jen dva dny, kdy se m?l objevit ?vejk p?ed odvodn? komis?.
Za tu dobu u?inil ?vejk n?le?it? p??pravy. P?edn? poslal koupit pan? M?llerovou vojenskou ?epici a za druh? ji poslal vyp?j?it si voz?k od cukr??e za rohem, na kter?m kdysi cukr?? vozil sv?ho zl?ho chrom?ho d?de?ka na ?erstv? vzduch. Pak si vzpomn?l, ?e pot?ebuje berle. Na?t?st? cukr?? choval t?? i berle jako rodinnou pam?tku na sv?ho d?de?ka.
Sch?zela mu je?t? rekrutsk? kytka. I tu mu sehnala pan? M?llerov?, kter? za ty dny n?padn? zhubla, a kudy chodila, tudy i plakala.
A tak v ten pam?tn? den objevil se na pra?sk?ch ulic?ch p??pad dojemn? loajality:
Star? ?ena, strkaj?c? p?ed sebou voz?k, na kter?m sed?l mu? ve vojensk? ?epici s vyle?t?n?m frant?kem, m?vaj?c? berlemi. A na kab?t? skv?la se pestr? rekrutsk? kytka.
A mu? ten, m?vaje poznovu a poznovu berlemi, k?i?el do pra?sk?ch ulic:
"Na B?lehrad, na B?lehrad!"
Za n?m ?el z?stup lidu, kter? st?le vzr?stal z nepatrn?ho hlou?ku shrom??div??ho se p?ed domem, odkud ?vejk vyjel na vojnu.
?vejk mohl konstatovat, ?e policejn? str??n?ci, stoj?c? na n?kter?ch k?i?ovatk?ch, mu zasalutovali.
Na V?clavsk?m n?m?st? vzrostl z?stup kolem voz?ku se ?vejkem na n?kolik set hlav a na rohu Krakovsk? ulice byl j?m zbit n?jak? bur??k, kter? v cerevisce k?i?el k ?vejkovi:
"Heil! Nieder mit den Serben!"
Na rohu Vodi?kovy ulice vjela do toho j?zdn? policie a rozehnala z?stup.
Kdy? ?vejk rev?rn?mu inspektorovi uk?zal, ?e to m? ?ern? na b?l?m, ?e dnes mus? b?t p?ed odvodn? komis?, byl rev?rn? inspektor trochu zklam?n a kv?li zamezen? v?tr?nost? dal doprov?zet voz?k se ?vejkem dv?ma j?zdn?mi str??n?ky na St?eleck? ostrov.
O cel? t?to ud?losti objevil se v Pra?sk?ch ??edn?ch novin?ch tento ?l?nek:
Vlastenectv? mrz?ka. V?era dopoledne byli chodci na hlavn?ch pra?sk?ch t??d?ch sv?dky sc?ny, kter? kr?sn? mluv? o tom, ?e v t?to velik? a v??n? dob? i synov? na?eho n?roda mohou d?ti nejskv?lej?? p??klady v?rnosti a oddanosti k tr?nu sta?i?k?ho mocn??e. Zd? se n?m, ?e se vr?tily doby star?ch ?ek? a ??man?, kdy Mucius Scaevola dal se odv?sti do boje, nedbaje sv? up?len? ruky. Nejsv?t?j?? city a z?jmy byly v?era kr?sn? demonstrov?ny mrz?kem o berl?ch, kter?ho star? mati?ka vezla na voz?ku pro nemocn?. Tento syn ?esk?ho n?roda dobrovoln? nedbaje sv? nedu?ivosti dal se odv?sti na vojnu, aby dal sv?j ?ivot i statky za sv?ho c?sa?e. A jestli jeho vol?n? "Na B?lehrad!" m?lo tak ?iv? ohlas v pra?sk?ch ulic?ch, jest to jen sv?dectv?m, ?e Pra?an? sk?taj? vzorn? p??klady l?sky k vlasti a k panovnick?mu domu.
Ve stejn?m smyslu psal i Prager Tagblatt, kter? kon?il. sv?j ?l?nek slovy, ?e mrz?ka dobrovolce vyprov?zel z?stup N?mc?, kte?? ho sv?mi t?ly chr?nili p?ed lyn?ov?n?m ze strany ?esk?ch agent? zn?m? Dohody.