Страница:
To v?echno byla svat? pravda a ?vejk, jako poctivec, nemohl proti tomu protestovati. Kdy? se pokusil p?? sepisov?n? protokolu doplniti protokol n?jak?m v?rokem, kter? by snad mohl objasnit bl??e situaci, byl zde hned pohotov? rozkaz pana majora: "Dr?te hubu, na tohle se v?s nept?m! V?c je ?pln? jasn?."
?vejk potom v?dy zasalutoval a prohl?sil: "Poslu?n? hl?s?m, ?e dr??m hubu a ?e je v?c ?pln? jasn?."
Potom, kdy? ho p?ivedli na velitelstv? pos?dky, odvedli ho do n?jak? d?ry, kde bylo d??v skladi?t? r??e, z?rove? penzion?t pro my?i. Byla zde je?t? v?ude po podlaze roztrou?ena r??e a my?i se nikterak ?vejka neb?ly a vesele b?haly kolem, pab?rkuj?ce zrnka. ?vejk si musel doj?t pro slamn?k, a kdy? se ve tm? rozhl?dl, shledal, ?e se do jeho slamn?ku st?huje ihned cel? rodina my??. Nebylo ??dn? pochyby, ?e si zde cht?j? ud?lat nov? hn?zdo, ve trosk?ch sl?vy zpuch?el?ho rakousk?ho slamn?ku. ?vejk po?al bouchat na zam?en? dve?e, p?i?el n?jak? kapr?l, Pol?k, a ?vejk ho ??dal, aby byl p?eveden do jin? m?stnosti, pon?vad? by mohl zalehnout my?i ve sv?m slamn?ku a ud?lat ?kodu vojensk?mu er?ru, pon?vad? co je ve vojensk?ch magac?nech, je v?echno jeho majetkem.
Pol?k ??ste?n? porozum?l, zahrozil ?vejkovi p?st? p?ed uzav?en?mi dve?mi, a zm?niv se je?t? n?co o "dup? zasrane", vzd?lil se, bru?e n?co roz?ilen? o chole?e, jako by ho b?hv?jak ?vejk neurazil.
Noc str?vil ?vejk klidn?, pon?vad? my?i ne?inily si velik? n?roky na ?vejka a patrn? m?ly sv?j no?n? program, kter? dodr?ovaly ve vedlej??m skladi?ti vojensk?ch pl???? a ?epic, kter? prokous?valy s velkou jistotou a s bezpe??m, pon?vad? a? teprve za rok vzpomn?la si intendantura a zavedla do vojensk?ch skladi?? er?rn? ko?ky, bez n?roku na penzi, kter? byly vedeny v intendantur?ch pod rubrikou "K. u. k. Milit?rmagazinkatze". Tato ko?i?? hodnost byla vlastn? jen obnoven?m t?to star? instituce, kter? byla zru?ena po v?lce v ?esta?edes?t?m roce.
D??ve, je?t? za Marie Terezie, v dob?ch v?le?n?ch zav?d?ny byly t?? ko?ky do vojensk?ch skladi??, kdy? p?ni z intendantstva sv?d?li v?ecky sv? ?mejdy s mund?ry na ne??astn? my?i.
C. k. ko?ky v mnoh?ch p??padech nekonaly v?ak svou povinnost, a tak stalo se, ?e jednou za c?sa?e Leopolda ve vojensk?m skladi?ti na Poho?elci, na z?klad? v?nosu vojensk?ho soudu, bylo ob??eno ?est ko?ek p?id?len?ch k vojensk?mu skladi?ti. J? v?m, ?e se tenkr?t p?kn? usm?vali pod vousy v?ichni ti, co m?li s t?m vojensk?m skladi?t?m...
-
S rann? k?vou str?ili k ?vejkovi do d?ry n?jak?ho ?lov?ka v rusk? fura?ce a v rusk?m vojensk?m pl??ti.
Mu? ten mluvil ?esky, s polsk?m p??zvukem. Byl to jeden z t?ch ni?em? slou??c?ch v kontra?pion??i p?i arm?dn?m sboru, jeho? velitelstv? nal?zalo se v P?emy?lu. Byl to ?len vojensk? tajn? policie a nedal si ani p??li? z?le?et na n?jak?m rafinovan?m p?echodu k vyzv?d?n? na ?vejkovi. Za?al zcela jednodu?e: "To jsem se dostal do penkneho svinstva svou neopatrnost?. J? jsem slou?il u 28. regimentu a hned jsem vstoupil k Rus?m do slu?by, a pak se d?m tak hloup? chytit. P?ihl?s?m se Rus?m, ?e p?jdu na forpatrolu... Slou?il jsem u 6. kyjevsk? divize. U kter?ho rusk?ho regimentu jsi ty slou?il, kamar?de? Tak se mi zd?, ?e jsme se n?kde v Rusku museli vid?t. J? jsem v Kyjev? znal mnoho dech?, kte?? ?li s n?mi na front, kdy? jsme p?e?li do rusk?ho vojska, nem??u si te? ale vzpomenout na jejich jm?na a odkud' byli, snad ty si vzpomene? na n?koho, s k?m si se tam tak st?kal, r?d bych v?d?l, kdo tam je od na?eho 28, regimentu?"
M?sto odpov?di s?hl mu ?vejk starostliv? na ?elo, pak mu prozkoumal tepnu a nakonec ho odvedl k mal?mu ok?nku a po??dal ho, aby vypl?zl jazyk. Cel? t? procedu?e se ni?ema nijak nebr?nil, domn?vaje se, ?e se snad jedn? o ur?it? spikleneck? znamen?. Potom ?vejk po?al bu?it na dve?e, a kdy? se ho hl?dka p?i?la zeptat, pro? d?l? r?mus, ??dal ?esky i n?mecky, aby ihned zavolali doktora, pon?vad? toho mu?e, kter?ho mu sem dali, chyt? se fantaz.
Nebylo to v?ak nic platn?, pro toho mu?e si hned nikdo nep?i?el. Z?stal tam zcela klidn? a bl?bolil d?le cosi o Kyjevu a ?e ?vejka tam rozhodn? vid?l, jak ma??roval mezi rusk?mi voj?ky.
"Von? se museli rozhodn? nap?t bahnit? vody," ?ekl ?vejk, "jako ten mladej Tyneckej od n?s, ?lov?k jinak rozumnej, ale jednou se pustil na cesty a dostal se a? do It?lie. Taky vo ni?em jin?m nemluvil ne? vo tej It?lii, ?e jsou tam sam? bahnit? vody a nic jin?ho pam?tn?ho. A taky dostal z t? bahnit? vody zimnici. Chytalo ho to ?ty?ikr?t do roka. Na V?echny svat?, na sv. Josefa, na Petra a Pavla a na Nanebevstoupen? Panny Marie. Kdy? ho to chytlo, tak v?echny lidi, ?pln? ciz? a nezn?m?, pozn?val zrovna jako von?. T?ebas v elektrice oslovil kdekoho, ?e ho zn?, ?e se vid?li na n?dra?? ve V?dni. V?echny lidi, kter? potk?val na ulici, vid?l bud na n?dra?? v Mil?n?, nebo s nimi sed?l ve ?t?rsk?m Hradci v radni?n?m sklep? p?i v?n?. Kdy? v tej dob?, kdy p?i?la na n?ho ta bahenn? hore?ka, sed?l v hospod?, tu v?echny hosty pozn?val, v?echny vid?l na tom parn?ku, kter?m jel do Ben?tek. Proti tomu nebyl v?ak ??dnej jinej l?k, ne? jako to ud?lal ten novej o?et?ovatel v Kate?ink?ch. Dostal na starost jednoho nemocn?ho na hlavu, kterej celej bo?? den nic jin?ho ned?lal, ne? ?e sed?l v kout? a po??tal: ,Jedna, dv?, t?i, ?ty?i, p?t, ?est,` a zas od za??tku: ,Jedna, dv?, t?i, ?ty?i, p?t, ?est.` Byl to n?jakej profesor. Ten o?et?ovatel moh zlost? vysko?it z k??e, kdy? vid?l, ?e ten bl?zen se p?es ?estku nem??e d?l dostat. Za?al to nap?ed s n?m po dobr?m, aby ?ekl: sedem, vosum, dev?t, deset. Ale kdepak! Ten profesorskej na to nedbal ani za ~m?,k. Sed? si v koute?ku a po??t?: "leden, dva, t?i, ?ty?i, p?t, ?est,` a zas: ,Jeden, dva, t?i, ?ty?i, p?t, ?est!` Tak se do?ral, sko?il na sv?ho o?et?ovance a dal mu, kdy? ?ekl ?est, pohlavek. ,Tady je sedem,` pov?d?, ,a tady je vosum, dev?t, deset ` Co ??slice, to pohlavek. Ten se chyt za hlavu a optal se, kde se nal?z?. Kdy? mu ?ek, ?e v bl?zinci, upamatoval se ji? na v?echno, ?e se dostal do bl?zince kv?li n?jak? komet?, kdy? vypo??t?val, ?e se objev? nap?esrok 18. ?ervence v ?est hodin r?no, a voni mu dok?zali, ?e ta jeho kometa sho?ela u? p?ed n?kolika mili?ny let. Toho o?et?ovatele jsem znal. Kdy? se profesor ?pln? vzpamatoval a byl propu?t?n, vzal si ho k sob? za sluhu. Von nem?l nic jin?ho na pr?ci ne? ka?d? r?no vys?zet panu profesorovi ?tyry pohlavky, co? on vykon?val sv?domit? a p?esn?."
"J? zn?m va?e v?echny zn?m? z Kyjeva," ne?navn? pokra?oval z??zenec proti?pion??e, "nebyl tam s v?mi takov? tlust? a jeden takov? huben?? Ted' nev?m, jak se jmenovali a od kter?ho byli regimentu..."
"Z toho si nic ned?lejte," t??il ho ?vejk, "to se m??e ka?d?mu st?t, ?e si nezapamatuje v?echny tlust? a huben? lidi, jak se jmenujou. Huben? lidi je ov?em t???? si zapamatovat, pon?vad? je j?ch v?t?ina na sv?t?. Voni tedy tvo?ej? v?t?inu, jak se ??k?."
"Kamar?de," ozval se na??kav? c. k. padouch, "ty mn? nev????. V?dy? n?s ?ek? stejn? osud."
"Vod toho jsme voj?ci," ?ekl ?vejk nedbale, "kv?li tomu n?s matky porodily, aby n?s rozsekali na hadry, a? n?s obl?knou do mund?ru. A my to r?di d?l?me, pon?vad? v?me, ?e na?e kosti nebudou zadarmo pr?chniv?t. My padneme za c?sa?e p?na a jeho rodinu, za kterou jsme vybojovali Hercegovinu. Z na?ich kost? se bude vyr?b?t ?p?dium pro cukrovary, vo tom u? n?m p?ed lety vykl?dal pan lajtnant Zimmer. ,Vy svinsk? bando,` pov?d?, ;vy nevzd?lan? kanci, vy zbyte?n?, indolentn? vopice, vy t?ma haksnama pletete, jako by nem?ly ??dnou cenu. Kdybyste padli jednou ve vojn?, tak z ka?d?ho va?eho hn?tu ud?laj? p?l kilogramu ?p?dia, z mu?e p?es dva kilogramy, hn?ty i pazoury dohromady, a budou skrz v?s filtrovat v cukrovarech cukr, vy idioti. Vy ani nev?te, jak je?t? po smrti budete u?ite?n? sv?m potomk?m. Va?i kluci budou p?t kafe voslazen? cukrem, kerej ?el skrz va?e hn?ty, h?upov?: J? jsem se zamyslel, a von na mne, vo ?em p?emej?l?m. ,Poslu?n? hl?s?m,` pov?d?m, ,tak si mysl?m, ?e ?p?dium z p?n? ofic?r? mus? bejt vo hodn? dra??? ne? ze sprostejch voj?k? ` Dostal jsem za to t?i dny ajncl??ka."
?vejk?v spole?n?k zatloukl na dve?e a vyjedn?val cosi se str???, kter? volala do kancel??e.
Za chv?li p?i?el n?jak? ?t?bn? ?ikovatel pro ?vejkova spole?n?ka a ?vejk byl op?t s?m.
P?i odchodu ?ekla stv?ra hlasit? k ?t?bn?mu ?ikovateli, ukazuj?c na ?vejka: "Je to m?j star? kamar?d z Kyjeva." Cel?ch 24 hodin z?stal ?vejk o samot? krom? t?ch chvil, kdy mu p?inesli j?st.
V noci dosp?l k tomu p?esv?d?en?, ?e rusk? vojensk? pl??? je teplej?? a v?t?? ne? rakousk?, a ?e o?ich?v?-li my? v noci ucho sp?c?ho ?lov?ka, ?e to nen? nic nep??jemn?ho. ?vejkovi to p?ipadalo jako n??n? ?epot, ze kter?ho ho je?t? za ?era probudili, kdy? p?i?li pro n?ho.
?vejk nedovede si dnes p?edstavit, jak? vlastn? soudn? formace to byla, p?ed kterou ho to smutn? r?no vlekli. ?e to je vojensk? soud, o tom nebylo ??dn? pochybnosti. Zasedal dokonce n?jak? gener?l, pak plukovn?k, major, nadporu??k, ?ikovatel a n?jak? p???k, kter? vlastn? nic jin?ho ned?lal, ne? druh?m zapaloval cigarety.
?vejka se tak? na mnoho net?zali.
Ten major mezi nimi jevil o n?co v?t?? z?jem a mluvil ?esky.
"Vy jste zradil c?sa?e p?na," vybafl na ?vejka. "Je???marj?, kdy?" vyk?ikl ?vejk, "j? ?e jsem zradil c?sa?e p?na, na?eho nejjasn?j??ho mocn??e, pro kter?ho jsem u? tolik trp?l?"
"Nechte hloupost?," ?ekl major.
"Poslu?n? hl?s?m, pane majore, ?e zradit c?sa?e p?na nen? ??dn? hloupost. My lid vojensk? p??sahali jsme c?sa?i p?nu v?rnost, a p??sahu, jak zp?vali v divadle, co v?rn? mu? jsem splnil."
"Zde to je," ?ekl major, "zde jsou d?kazy va?? viny a pravdy." Uk?zal na objemn? svazek pap?r?.
Mu?, kter?ho posadili k ?vejkovi, dodal hlavn? materi?l.
"Vy se tedy je?t? nechcete p?iznat?" ot?zal se major. "Vy jste p?ece ji? potvrdil s?m, ?e jste se dobrovoln? p?evl?kl do rusk? uniformy jako p??slu?n?k rakousk? arm?dy. Pt?m se v?s je?t? naposled: Byl jste k tomu n?k?m nucen?"
"Ud?lal jsem to bez p?inucen?."
"Dobrovoln??"
"Dobrovoln?."
"Bez n?tlaku?"
"Bez n?tlaku."
"V?te, ?e jste ztracen?"
"V?m, vod 91. regimentu mne u? jist? hledaj?, ale jestli dovol?te, pane majore, malou pozn?mku vo tom, jak se lidi dobrovoln? p?evl?kaj? do ciz?ch ?at?. Roku 1908, n?kdy v ?ervenci, koupal se kniha? Bo?et?ch z P???n? ulice v Praze na Zbraslavi ve star?m rameni Berounky. ?aty si dal do vrbi?ek a n?ramn? si liboval, kdy? pozd?ji vlez k n?mu do vody je?t? jeden p?n. Slovo dalo slovo, ?k?dlili se, st??kali po sob?, pot?p?li se a? do ve?era. Potom ten ciz? p?n vylez z vody nap?ed, ?e mus? k ve?e?i. Pan Bo?et?ch je?t? chv?li z?stal sed?t ve vod? a pak si ?el pro ?aty do vrbi?ek a na?el tam m?sto sv?ch rozbit? vandr?ck? ?aty a l?stek: ,Dlouho jsem se rozmej?lel: m?m - nem?m, kdy? jsme se spolu tak kr?sn? bavili ve vod?, tak jsem utrh kopretinu a posledn? otrhan? l?stek bylo: m?m! Proto jsem si s nimi hadry vym?nil. Nemusej? se b?t vl?zt do nich. Vodv?iven? jsou p?ed tejdnem u okresu v Dob???i. Podruh? si daj? lep?? pozor na toho, s k?m se koupaj?. Ve vod? vypad? ka?dej nahej ?lov?k jako poslanec, a je to t?eba vrah. Voni taky nev?d?, s k?m se koupali. Za vykoup?n? to st?lo. Te? je voda nave??r nejlep??. Vlezou si tam je?t? jednou, aby se vzpamatovali.` - Panu Bo?et?chovi nic jin?ho nezb?valo ne? ?ekat, a? se ze?e??, a pak se obl?kl do t?ch vandr?ck?ch hadr? a nam??il si to ku Praze. Vyh?bal se okresn? silnici a ?el p?es luka po p??ink?ch a setkal se s ?etnickou patrolou z Chuchle, kter? vandr?ka zatkla a odvedla druh?ho dne r?no na Zbraslav k okresn?mu soudu, nebo? to by moh ??ct ka?d?, ?e je Josef Bo?et?ch, kniha? z P???n? ulice v Praze, ??slo 16."
Zapisovatel, kter? v?ce ?esky nerozum?l, pochopil, ?e ob?alovan? ud?v? adresu sv?ho spoluvin?ka, a proto se je?t? jednou ot?zal: "Ist das gemu, Prag, No 16, Josef Bozetech?"
"Jestli tam je?t? bydl?, to nev?m," odpov?d?l ?vejk, "ale tenkr?t tam v roce 1908 bydlel. N?ramn? hezky svazoval knihy, ale dlouho, pon?vad? je nap?ed musel p?e??st a podle obsahu je v?zal. Kdy? dal na knihu ?ernou o??zku, to u? to nikdo ani nemusel ??st. To hned v?d?l, ?e to moc ?patn? v tom rom?n? dopadlo. P?ejete si snad je?t? n?co bli???ho? Abych nezapomn?l, sed?val denn? u Flek? a vypr?v?l obsah v?ech knih, kter? pr?v? si dali k n?mu v?zat "
Major p?istoupil k zapisovateli a ?eptal si s n?m, ten potom ve spisech p?e?krt?val adresu nov?ho domn?l?ho spiklence Bo?et?cha.
Potom pokra?oval tento podivn? soud na zp?sob n?hl?ho soudu, kter? aran?oval p?edsedaj?c? gener?l Fink von Finkenstein.
Jako m? n?kdo kon??ka sb?rat krabi?ky od sirek, tak zase kon??kem tohoto p?na bylo organizovat n?hl? soudy, a?koliv ve v?t?in? p??pad? bylo to proti vojensk?mu soudn?mu ??du.
Tento gener?l ??k?val, ?e ??dn?ch auditor? nepot?ebuje, ?e to sezve dohromady a za t?i hodiny ?e ka?d? chlap mus? viset. Dokud byl na front?, tak u n?ho o n?hl? soud nikdy nebyla nouze.
Jako n?kdo pravideln? mus? si denn? zahr?t partii ?achu, kule?n?ku nebo mari??, tak tento znamenit? gener?l sestavoval denn? n?hl? poln? soudy, p?edsedal jim a hl?sil s velkou v??nost? a radost? mat ob?alovan?mu.
Kdyby ?lov?k cht?l b?t sentiment?ln?m, tak by napsal, ?e tento ?lov?k m?l na sv?dom? hodn? tuct? lid?, zejm?na tam na v?chod?, kde z?pasil, jak ??kal, s velkoruskou agitac? mezi hali?sk?mi Ukrajinci. Z jeho stanoviska nem??eme v?ak mluvit, ?e by m?l n?koho na sv?dom?.
To u n?ho neexistovalo. Kdy? dal pov?sit u?itele, u?itelku, popa nebo celou rodinu na z?klad? rozsudku sv?ho n?hl?ho soudu, vracel se klidn? do sv? ubikace, jako kdy? se spokojen? vrac? z hospody dom? v??niv? hr?? mari??e a p?em??l? o tom, jak mu dali flek, jak on dal re, oni supre, on tuti, oni boty, a jak on to vyhr?l a m?l sto a sedmu. Pova?oval v??en? za n?co prost?ho a p?irozen?ho, za jak?si denn? chl?b a p?i rozsudc?ch dosti ?asto zapom?nal na c?sa?e p?na a u? ani ne??kal: "Jm?nem Jeho Veli?enstva odsuzujete se k smrti provazem," ale pron??el: "Odsuzuji v?s."
N?kdy nal?zal ve v??en? i komickou str?nku, o ?em? tak? jednou psal sv? man?elce do V?dn?: "...nebo nap??klad, m? drah?, nedovede? si p?edstavit, jak jsem se p?ede?le nasm?l, kdy? p?ed n?kolika dny odsoudil jsem jednoho u?itele pro vyzv?da?stv?. M?m vycvi?en?ho ?lov?ka, kter? to v???, m? ji? v?t?? praxi, je to jeden ?ikovatel, a ten to d?l? ze sportu. Byl jsem ve sv?m stanu, kdy? po rozsudku p?i?el ten ?ikovatel ke mn? a pt? se mne, kde m? toho u?itele pov?sit. ?ekl jsem mu, ?e na nejbli???m strom?, a nyn? si pova? tu komi?nost situace. Byli jsme uprost?ed stepi, kde do nedoz?rna nic jin?ho jsme nevid?li ne? tr?vu a na m?le cesty ani strome?ku. Rozkaz je rozkaz, proto ?ikovatel vzal u?itele s sebou s eskortou a jeli hledat strom. Vr?tili se a? ve?er, op?t s u?itelem. ?ikovatel p?i?el ke mn? a pt? se mne op?t: ,Na ?em m?m pov?sit toho chlapa?` Vynadal jsem mu, ?e p?ece m?j rozkaz byl: na nejbli???m strom?. ?ekl, ?e se tedy r?no o to pokus?, a r?no p?i?el cel? bled?, ?e u?itel do r?na zmizel. P?ipadalo mn? to tak sm??n?, ?e jsem v?em odpustil, kte?? ho hl?dali, a je?t? jsem ud?lal vtip, ?e se ten u?itel patrn? s?m ?el poohl?dnout po n?jak?m strom?. Tak vid??, m? drah?, ?e se zde nijak nenud?me, a ?ekni mal?mu Vilou?ovi, ?e ho tat?nek l?b? a ?e mu brzo po?le ?iv?ho Rusa, na kter?m bude Vilou?ek jezditi jako na kon??kovi. Je?t? ti, m? drah?, si vzpom?n?m na jeden sm??n? p??pad. V??eli jsem onehdy jednoho ?ida pro vyzv?da?stv?. Chlap se n?m p?ipletl do cesty, a?koliv tam nem?l co d?lat, a vymlouval se, ?e prod?v? cigarety. Tedy visel, ale jen n?kolik vte?in, provaz se s n?m p?etrhl a on spadl dol?, hned se vzpamatoval a k?i?el na mne: ,Pane gener?le, j? jdu dom?, u? jste m? pov?sili, a podle z?kona nemohu b?t za jednu v?c dvakr?t pov??en.` Dal jsem se do sm?chu a ?ida jsme pustili. U n?s je, m? drah?, veselo..."
Kdy? se gener?l Fink stal velitelem pos?dky pevnosti P?emy?lu, nem?l ji? tolik p??le?itosti po??dat podobn? cirkusy, proto s velkou radost? chopil se ?vejkova p??padu.
?vejk tedy st?l p?ed t?m tygrem, kter? sed? v pop?ed? za dlouh?m stolem, kou?il cigaretu za cigaretou, d?val si p?ekl?dat v?pov?di ?vejkovy, p?i?em? souhlasn? k?val hlavou.
Major podal n?vrh, aby telegraficky byl u?in?n dotaz na brig?du kv?li zji?t?n?, kde se nyn? nal?z? 11. pochodov? setnina 91. pluku, ku kter? ob?alovan? pat?? dle jeho ?daj?.
Gener?l proti tomu vystoupil a prohl?sil, ?e se t?m zdr?uje n?hlost soudu a prav? v?znam tohoto za??zen?. Je zde p?ece ?pln? dozn?n? ob?alovan?ho, ?e se obl?kl do rusk? uniformy, potom jedno d?le?it? sv?dectv?, kde se p?iznal ob?alovan?, ?e byl v Kyjev?. Navrhuje tud??, aby se odebrali k porad?, aby pronesen mohl b?ti rozsudek a ihned vykon?n.
Major trval v?ak na sv?m, ?e je t?eba zjistit toto?nost ob?alovan?ho, pon?vad? cel? z?le?itost jest neoby?ejn? politicky d?le?itou. Zji?t?n?m jeho toto?nosti m??e se p?ij?t na dal?? styky obvin?n?ho s jeho b?val?mi kamar?dy z odd?lu, ku kter?mu pat?il.
Major byl romantick? sn?lek. Mluvil je?t? o tom, ?e vlastn? se hledaj? jak?si nitky, ?e nesta?? ?lov?ka odsoudit. Odsouzen? ?e je jedin? v?slednic? ur?it?ho vy?et?ov?n?, kter? zahrnuje v sob? nitky, kter??to nitky... Nemohl se z t?ch nitek dostat, ale v?ichni mu rozum?li, souhlasn? k?vali hlavou, dokonce i pan gener?l, kter?mu se ty nitky tak zal?bily, ?e si p?edstavoval, jak na majorov?ch nitk?ch vis? nov? n?hl? soudy. Proto tak? ji? v?ce neprotestoval, aby u brig?dy bylo zji?t?no, zdali ?vejk skute?n? p??slu?? k 91. pluku a kdy asi p?e?el k Rus?m, v dob? kter?ch operac? 11. mar?kumpanie.
?vejk po tu celou dobu debaty byl st?e?en na chodb? dv?ma bajonety, potom byl op?t p?iveden p?ed soud a je?t? jednou ot?z?n, ke kter?mu pluku vlastn? pat??. Potom ho p?est?hovali do garniz?nn?ho v?zen?.
-
Kdy? se gener?l Fink vr?til po nezda?en?m n?hl?m soudu dom?, lehl si na pohovku a p?em?tal, jak by vlastn? urychlil cel? jedn?n?.
Byl pevn? p?esv?d?en, ?e odpov?? zde bude brzo, ale ?e u? to p?ece nebude ta rychlost, kterou jeho soudy vynikaly, pon?vad? je?t? potom p?ijde duchovn? ?t?cha odsouzence, ??m? se rozsudek zbyte?n? zdr?? o dv? hodiny.
"Je to jedno," pomyslil si gener?l Fink, "m??eme mu poskytnout duchovn? ?t?chu nap?ed, p?ed rozsudkem, je?t? ne? p?ijdou zpr?vy z brig?dy. Viset bude stejn?."
Gener?l Fink dal zavolat k sob? poln?ho kur?ta Martince.
Byl to jeden ne??astn? katecheta a kaplan, odn?kud z Moravy, kter? m?l takov?ho ne??da far??e nad sebou, ?e se rad?ji dal na vojnu. Byl to doopravdy n?bo?ensky zalo?en? mu?, kter? s l?tost? v srdci vzpom?nal na sv?ho far??e, kter? pomalu, ale jist? propad? zk?ze. Vzpom?nal, jak jeho far?? chlastal slivovici jako duha a jak mu jednou v noci mermomoc? strkal do postele n?jakou potulnou Cik?nku, kterou na?el za vesnic?, kdy? se pot?cel z vinopalny.
Poln? kur?t Martinec p?edstavoval si, ?e jsa ve slu?b?ch duchovn? ?t?chy ran?n?m a um?raj?c?m na boji?ti, vykoup? i h??chy sv?ho zpustl?ho far??e, kter? vraceje se v noci dom?, nes??sln?kr?te ho vzbudil a vypravoval mu:
"Jen??ku, Jen??ku! Macat? d?vka, to je m?j cel? ?ivot "
Jeho nad?je se nesplnily. H?zeli ho po garniz?n?ch, kde v?bec nem?l nic jin?ho na pr?ci ne? v garniz?nn?m chr?mu jednou za ?trn?ct dn? p?ed m?? k?zat voj?k?m z pos?dky a odol?vat poku?en?, kter? vych?zelo z d?stojnick?ho kasina, kde vedly se takov? ?e?i, ?e v porovn?n? s nimi byly macat? d?vky jeho far??e nevinnou modlitbi?kou k and?lu str??ci.
Oby?ejn? te? b?val vol?n ke gener?lu Finkovi v dob? velik?ch operac? na boji?ti, kdy se m?lo slavit n?jak? v?t?zstv? rakousk? arm?dy, tu se stejnou z?libou jako n?hl? soudy aran?oval gener?l Fink slavn? poln? m?e.
Potvora Fink byl takov? rakousk? vlastenec, ?e se nemodlil za v?t?zstv? ???skon?meck?ch zbran? nebo tureck?ch. Kdy? ????t? N?mci n?kde vyhr?li nad Francouzi nebo Angli?any, opomenul to ?pln?m ml?en?m od olt??e.
Nepatrn? v?t?zn? rakousk? ?arv?tka v?zv?dn? rakousk? hl?dky s ruskou p?edn? str???, kterou nafoukl ?t?b na ohromnou m?dlovou bublinu por??ky cel?ho arm?dn?ho sboru, dala podn?t gener?lu Finkovi k slavnostn?m bohoslu?b?m, tak?e ne??astn? poln? kur?t Martinec m?l dojem, ?e gener?l Fink je sou?asn? t?? nejvy??? hlavou katolick? c?rkve v P?emy?lu.
Gener?l Fink tak? rozhodoval o tom, jak? po?ad bude m?t p?i takov? p??le?itosti m?e, a nejrad?ji by si byl v?dy p??l n?co na zp?sob Bo??ho t?la s okt?vou.
M?l t?? ve zvyku, ?e kdy? p?i m?i bylo ji? ukon?eno pozdvihov?n?, p?icv?lal na cvi?i?t? na koni k olt??i a zvolal t?ikr?t: "Hur? - hur? - hur?!"
Poln? kur?t Martinec, du?e zbo?n? a spravedliv?, jeden z t?ch m?lo, kte?? je?t? v??ili v p?naboha, nerad chod?val ke gener?lovi Finkovi.
Po v?ech instrukc?ch, kter? mu d?val velitel garniz?nn? pos?dky, d?val v?dycky gener?l Fink n?co ostr?ho nal?t a potom mu vypravoval nejnov?j?? anekdoty z nejblb?j??ch svaze?k?, kter? pro vojsko byly vyd?ny v Lustige Bl?tter.
M?l celou knihovnu takov?ch svaze?k? s pitom?mi n?zvy jako Humor v tornist?e pro o?i i u?i, Hindenburgovy anekdoty, Hindenburg v zrcadle humoru, Druh? tornistra pln? humoru, nal?dovan? Felixem Schlemprem, Z na?eho gul??ov?ho kan?nu, ??avnat? gran?tov? t??sky ze z?kop?, nebo tyto hovadiny: Pod dvojit?m orlem, V?de?sk? ??zek z c. k. poln? kuchyn?. Oh??l Artur Lokesch. N?kdy mu tak? p?edzp?voval ze sb?rky vesel?ch vojensk?ch p?sn? Wir m?ssen siegen, p?i?em? nal?val neust?le n?co ostr?ho a nutil poln?ho kur?ta Martince, aby pil a hul?kal s n?m. Potom vedl oplzl? ?e?i, p?i kter?ch kur?t Martinec se steskem v srdci vzpom?nal na sv?ho far??e; kter? si v ni?em nezadal gener?lovi Finkovi, pokud se t?kalo tlust?ch slov.
Kur?t Martinec pozoroval s hr?zou, ?e ??m v?ce chod? ke gener?lovi Finkovi, t?m v?ce mravn? upad?.
Po?aly ne??astn?kovi lahodit lik?ry, kter? tam pil u gener?la, a tak? gener?lovy ?e?i za?aly se mu pomalounku zamlouvat, dost?val zpustl? p?edstavy a kv?li kontu?ovce, je?abince a pavu?in?m na lahv?ch star?ho v?na, kter? mu p?edkl?dal gener?l Fink, zapom?nal na p?naboha a mezi ??dkami brevi??e tancovaly mu holky z vypravov?n? gener?lova, Odpor k n?v?t?v?m u gener?la pomalu se zm?r?oval.
Gener?l obl?bil si kur?ta Martince, kter? se mu prvn? p?edstavil jako n?jak? svat? Ign?c z Loyoly a pomalu p?izp?soboval se gener?lovu okol?.
Jednou pozval gener?l k sob? dv? sest?i?ky z poln?ho ?pit?lu, kter? tam vlastn? ani neslou?ily, jenom byly tam p?ips?ny kv?li platu a zv?t?ovaly si sv? p??jmy lep?? prostituc?, jak to b?valo zvykem v t?ch t??k?ch dob?ch. Dal zavolat poln?ho kur?ta Martince, kter? ji? upadl tak dalece do osidel ??bla, ?e po p?lhodinov? z?bav? vyst??dal ob? d?my, p?i?em? tak ??jel, ?e poslintal celou podu?ku na pohovce. Potom dlouhou dobu vy??tal si toto zpustl? jedn?n?, a?koliv to nemohl ani napraviti t?m, kdy? tu noc, vraceje se dom?, kle?el omylem v parku p?ed sochou stavitele a starosty m?sta, mecen??e p?na Grabowsk?ho, kter? z?skal si velk? z?sluhy o P?emy?l v letech osmdes?t?ch.
Jenom dupot vojensk? hl?dky m?chal se do jeho vrouc?ch slov:
"Nevch?zej v soud se slu?ebn?kem sv?m, nebo? ni??dn? ?lov?k nebude ospravedln?n p?ed tebou, ned??-li ty mu odpu?t?n? v?ech h??ch? jeho, nechat mu tedy, pros?m tebe, nen? t??k? v?rok tv?j. Pomoci tv? ??d?m a odporu?uji v ruce tv?, pane, ducha sv?ho."
Od t? doby u?inil n?kolikr?t pokus, kdykoliv ho zavolali ke gener?lovi Finkovi, z?eknouti se v?ech pozemsk?ch rozko?? a vymlouval se p?itom na zka?en? ?aludek, pova?uje tuto le? za nutnou, aby jeho du?e nezakusila pekeln?ch ?trap, nebo? sou?asn? nahl??el, ?e discipl?na vojensk? vy?aduje, kdy? feldkur?tovi ?ekne gener?l: "Chlastej, kamar?de," aby ten chlastal ji? ze samotn? ?cty k p?edstaven?mu.
N?kdy se mu to ov?em nepoda?ilo, zejm?na kdy? gener?l po slavn?ch poln?ch bohoslu?b?ch po??dal je?t? slavnostn?j?? ?ranice na ??et garniz?nn? pokladny, kde potom v ??t?rn? to v?elijak stloukali dohromady, aby tak? z toho n?co trhli, tu si v?dy potom p?edstavoval, ?e je mor?ln? poh?ben p?ed tv??? Hospodinovou a t?esouc?m se u?in?n jest.
Chodil potom jako v m?toh?ch, a neztr?ceje p?i tom chaosu v?ru v boha, zcela v??n? u? za?al p?em??let o tom, zdali by se nem?l ka?dodenn? pravideln? mrskat.
V podobn? n?lad? dostavil se i nyn? na pozv?n? gener?la.
Gener?l Fink vy?el mu vst??c cel? rozz??en? a rozradostn?l?.
"Sly?el jste ji?," volal mu j?sav? vst??c, "o m?m n?hl?m soudu? Budeme v??et jednoho va?eho krajana."
P?i slov? ,krajana` pod?val se poln? kur?t Martinec utr?pen? na gener?la. Ji? n?kolikr?te odm?tl domn?nku, ?e by byl ?echem, a vysv?tlil ji? bezpo?tukr?te, ?e k jejich moravsk? farnosti pat?? dv? obce, ?esk? i n?meck?, a ?e on kolikr?t mus? jeden t?den k?zat pro G`echy a druh? pro N?mce, a pon?vad? v ?esk? obci nen? ??dn? ?esk? ?kola, jenom n?meck?, proto ?e on mus? vyu?ovat v obou obc?ch n?mecky, a proto on nen? ??dn? dech. Tento logick? d?vod dal jednou podn?t jednomu majorovi u stolu k pozn?mce, ?e ten poln? kur?t z Moravy je vlastn? obchod se sm??en?m zbo??m.
"Pardon," ?ekl gener?l, "zapomn?l jsem, nen? to v?? krajan. Je to dech, p?eb?hl?k, zr?dce od n?s, slou?il Rus?m, bude viset. Zat?m v?ak jaksi kv?li form? zji??ujeme jeho identitu, to nevad?, viset bude hned, jakmile dojde telegrafick? odpov??."
Usazuje poln?ho kur?ta vedle sebe na pohovku, pokra?oval gener?l vesele: "U m? kdy? je n?hl? soud, mus? odpov?dat tak? skute?n? n?hlosti tohoto soudu, to je m?j princip. Kdy? jsem byl je?t? za Lvovem na po??tku v?lky, doc?lil jsem toho, ?e jsme chlapa pov?sili za t?i minuty po rozsudku. To byl ov?em ?id, ale jednoho Rus?na jsme ob?sili za p?t minut po na?? porad?."
Gener?l se dobromysln? zasm?l: "Oba n?hodou nepot?ebovali duchovn? ?t?chy. ?id byl rab?nem a Rus?n popem. Tento p??pad je ov?em jin?, zde se jedn? o to, ?e budeme v??et katol?ka. P?i?el jsem na kapit?ln? my?lenku, aby se to potom nezdr?ovalo, ?e mu poskytnete duchovn? ?t?chu nap?ed, jak ??k?m, aby se to nezdr?ovalo."
Gener?l zazvonil a poru?il sluhovi: "P?ines dv? z t? v?erej?? baterie."
A napl?uje za chv?li poln?mu kur?tovi sklenici na v?no, pravil p??v?tiv?: "Ut??te se trochu p?ed duchovn? ?t?chou..."
Ze zam???ovan?ho okna, za kter?m sed?l ?vejk na kavalci, oz?val se v tento hrozn? ?as jeho zp?v:
My voj?ci, my jsme p?ni
n?s milujou holky samy
my fasujem pen?ze,
m?me se v?ady dob?e...
C?r?r?... Ein, zwei...
2. kapitola
Zav?eli za n?m dve?e, zanechali oba o samot? a on nad?en? ?ekl k ?vejkovi, kter? sed?l na kavalci: "Mil? synu, j? jsem poln? kur?t Martinec."
Toto osloven? zd?lo se mu po cel? cest? sem nejvhodn?j??m a jaksi otcovsky dojemn?m.
?vejk vstal ze sv?ho pelechu, pot??sl bod?e rukou poln?mu kur?tovi a ?ekl: "M? velice t???, j? jsem ?vejk, ordonanc 11. mar?kumpanie 91. regimentu. Ned?vno n?m p?elo?ili k?dr do Brucku nad Litavou, tak si p?kn? sednou vedle mne, pane feldkur?t, a vypravujou mn?, pro? von? sou zav?enej. Von? sou p?ece v ranku ofic?ra, tak jim geb?ruje ofic?rskej arest p?i garniz?n?, kdepak tady, v?dy? je na tom kavalci plno v??. N?kdy ov?em se st?v?, ?e n?kdo nev?, kam vlastn? arestem pat??, ale to se splete v kancel??i nebo n?hodou. Jednou jsem v?m sed?l, pane feldkur?t, v arest? v Bud?jovic?ch u pluku a p?ivedli ke mn? jednoho kadet?telfrtr?tra. Takovej kadet?telfrtr?tr, to bylo n?co podobn?ho jako feldkur?ti, ani prase, ani my?, ?val na voj?ky jako ofic?r, a kdy? se n?co stalo, tak ho zav?rali mezi sprostej man?aft. Byli to v?m, pane feldkur?t, takov? bastardi, ?e je nep?ij?mali na min?? do untrofic?rsk? kuchyn?, na min?? pro man?aft nem?li pr?vo, to byli vej?, a ofic?rsmin?? jim zase negeb?rovala. M?li jsme jich tam tenkr?t p?t a ze za??tku v?m to ?ralo v kant?n? sam? syre?ky, pon?vad? min?? nikde nedostali, a? tam na n? p?i?el takhle jednou obrlajtnant Wurm a zak?zal jim to, pon?vad? prej se to nesrovn?v? se ct? kadet?telfrtr?tr?, chodit do kant?ny pro man?aft. Ale co m?li d?lat, do ofic?rskant?ny je nepou?t?li. Tak viseli ve vzduchu a pro?li za n?kolik dn? takovou cestou utrpen?, ?e jeden z nich sko?il do Mal?e a jeden zb?h od pluku a za dva m?s?ce do kas?ren psal, ?e je v Maroku ministrem vojenstv?. Byli ?ty?i, pon?vad? toho z Mal?e vylovili ?iv?ho, pon?vad? von v roz?ileni zapomn?l, kdy? tam sk?kal, ?e um? plavat a ?e ud?lal zkou?ku v plavectv? s v?born?m prosp?chem. Dodali ho do nemocnice a tam si s n?m zas nev?d?li rady, jestli ho maj? p?ikrejt ofic?rskou dekou anebo voby?ejnou pro man?aft. Tak na?li tedy cestu a nedali mu v?bec ??dnou deku a zabalili ho jenom do mokr?ho prost?radla, tak?e von za p?l hodiny prosil, aby ho pustili zp?tky do kas?ren, a to byl pr?v? ten, kter?ho zav?eli ke mn? je?t? cel?ho mokr?ho. Sed?l tam asi ?ty?i dni a liboval si, pon?vad? tam dost?val min??, arestantskou sice, ale min??, byl na sv?m jist?m, jak se ??k?. P?tej den si pro n?ho p?i?li a von se potom za p?l hodiny vr?til pro ?epici a plakal v?m radost?. Pov?d? mn?: ,P?i?lo kone?n? vo n?s rozhodnut?. Vode dne?ka budeme kadet?telfrtr?t?i zav?r?ni na hauptva?e mezi ofic?rama, na min?? budeme si p?ipl?cet do ofic?rsk? kuchyn?, a a? se ofic??i najed?, tak teprve dostanem my j?st, sp?t budeme s man?aftem a kafe budem dost?vat taky vod man?aftskuchyn? a fasovat budem tab?k taky s man?aftem.`"
Teprve nyn? se tak dalece vzpamatoval poln? kur?t Martinec, ?e p?eru?il ?vejka v?tou, kter? sv?m obsahem nepat?ila nijak p?edch?zej?c?mu rozhovoru:
"Ano, ano, mil? synu! Jsou v?ci mezi nebem a zem?, o kter?ch slu?? uva?ovati s vrouc?m srdcem a s plnou d?v?rou v nekone?n? milosrdenstv? bo??. P?ich?z?m, mil? synu, poskytnouti ti duchovn? ?t?chy."
Zaml?el se, pon?vad? to v?echno se mu jaksi nehodilo. Po cest? ji? si sestavoval cel? n??rtek ?e?i, ve kter? ne??astn?ka p?ivede k rozj?m?n? o jeho ?ivot? a jak mu bude odpu?t?no tam naho?e, kdy? se bude k?t a projev? ??innou l?tost.
Nyn? p?em??lel, jak d?l nav?zat, ale p?ede?el ho ?vejk ot?zkou, jestli m? cigaretu.
Poln? kur?t Martinec nenau?il se doposud kou?it. To bylo tak? jedin?, co si vlastn? zachoval ze ?ivotospr?vy, ne? sem p?ijel. N?kdy u gener?la Finka, kdy? u? m?l trochu v hlav?, zkou?el kou?it britanika, ale hned mu v?echno ?lo ven, p?i?em? m?l dojem, ?e mu and?l??ek str??ce v?stra?n? lecht? v krku.
"Nekou??m, mil? synu," odpov?d?l ?vejkovi s neoby?ejnou d?stojnost?.
"To se div?m," ?ekl ?vejk. "Znal jsem mnoho feldkur?t? a ti kou?ili jako ?pirituska na Zl?chov?. Feldkur?ta si v?bec nem??u p?edstavit, aby nekou?il a nepil. Jenom jednoho jsem znal, kterej ne?lukoval, ale ten zas rad?ji m?sto kou?en? ?vejkal tab?k a p?i k?z?n? poplival celou kazatelnu. - Vodkudpak sou, pane feldkur?t?"
"Od Nov?ho Ji??na," sklesl?m hlasem ozval se c. k. dp. Martinec.
"To snad znali, pane feldkur?t, n?jakou R??enu Gaudrsovou, byla p?edloni zam?stn?na v jedn? vin?rn? v Platn??sk? ulici v Praze a ?alovala v?m najednou osmn?ct lid? pro paternitu, pon?vad? se j? narodily dvoj?ata. To jedno z, t?ch dvoj?at m?lo jedno voko modr? a druh? hn?d?, to druh? dvoj?e m?lo jedno voko ?ed? a druh? ?ern?, tak vona p?edpokl?dala, ?e u? jsou v tom anga?ovan? ?ty?i p?ni s podobnejma vo?ima, kte?? tam do t? vin?rny chodili a n?co s n? m?li. Potom to jedno z dvoj?at m?lo chromou no?i?ku jako jeden magistr?tn? rada, kter? tam taky chodil, a to druh? zas m?lo ?est prst? na jedn? noze jako jeden poslanec, kterej tam bejval denn?m hostem. A te? si p?edstav?j?, pane feldkur?t, ?e takovejch host? tam chodilo vosumn?ct, a ta dvoj?ata vod ka?d?ho m?la n?jak? znam?nko, vod v?ech t?ch vosumn?cti, s kerejma vona chodila bu? na priv?t, nebo do hotelu. Nakonec soud rozhod, ?e otec p?i takovej tla?enici je nezn?m?, a vona to nakonec svedla na vin?rn?ka a ?alovala vin?rn?ka, u kter?ho slou?ila, ale ten dok?zal, ?e je u? p?es dvacet let impotentn? na z?klad? operace p?i n?jak?m z?n?tu dolej??ch vokon?etin. Voni ji pak ?upovali, pane feldkur?t, k v?m do Nov?ho J???na, z toho je nejlep?? vid?t, ?e kdo ba?? vo moc, dostane voby?ejn? star?ho kozla. Vona se m?la dr?et jednoho a netvrdit p?ed soudem, ?e jedno .dvoj??tko je vod pana poslance a druh? vod pana magistr?tn?ho rady anebo vod toho a vod toho. Ka?d? narozen? d?t?te se d? lehce spo??tat. Tolik?t?ho a tolik?t?ho jsem s n?m byla v hotelu a tolik?t?ho a tolik?t?ho se mn? to narodilo. To se v?, kdy? je to norm?ln? porod, pane feldkur?t. V takovejch ab?tajgl?ch v?dycky se najde za p?tku ??kej sv?dek, jako podomek nebo pokojsk?, ?tery' to vodp??s?hnou, ?e tam skute?n? tu noc s n? byl a vona ?e mu ?ekla. je?t? kdy? ?li dol? po schodech: ,A co kdy? n?co z toho bude?` a von ?e ji na to vodpov?d?l: ,Neboj se, kanim?ro, vo d?t? se postar?m.`"
Poln? kur?t se zamyslil a cel? duchovn? ?t?cha p?ipadala mu nyn? n?jak t??kou, t?ebas?e m?l ji? p?edt?m celou osnovu vypracovanou, co a jak bude s mil?m synem mluvit. O tom nejvy???m milosrdenstv? v den posledn?ho soudu, kdy vstanou v?ichni vojen?t? zlo?inci z hrob? s opr?tkou na krku, a pon?vad? se k?li, p?ijati jsou na milost stejn? jako ten lotr z Nov?ho z?kona.
M?l p?ipravenu snad jednu z nejhez??ch duchovn?ch ?t?ch, kter? m?la sest?vat ze t?? ??st?. Nap?ed cht?l pojednat o tom, ?e je smrt ob??en?m lehk?, kdy? je ?lov?k ?pln? usm??en s bohem. Vojensk? z?kon ?e trest? provinilce pro jeho zradu sp?chanou na c?sa?i p?nu, kter? je otcem sv?ch voj?n?, tak?e na sebemen?? poklesek jejich slu?? se d?vati jako na otcovra?du, potupen? otce. Potom cht?l d?l rozvinout svou teorii, ?e c?sa? p?n jest z milosti bo??, ?e jest bohem ustanoven k ??zen? sv?tsk?ch z?le?itost?, tak jako pape? jest ustanoven k ??zen? duchovn?ch v?c?. Zrada sp?chan? na c?sa?i jest zradou sp?chanou na samotn?m p?nubohu. ?ek? tedy vojensk?ho zlo?ince krom? opr?tky trest na v??nosti a v??n? zatracen? zlolaje. Jestli v?ak sv?tsk? spravedlnost nem??e vzhledem k vojensk? discipl?n? zru?it rozsudek a mus? ob?sit zlo?ince, nen? je?t? v?ecko ztraceno, pokud se t?k? druh?ho trestu na v??nosti. ?lov?k to m??e par?rovat v?born?m tahem, pok?n?m.
Poln? kur?t p?edstavoval si tu nejdojemn?j?? sc?nu, kter? jemu samotn?mu tam naho?e prosp?je k vymaz?n? v?ech pozn?mek o jeho ?innosti a p?soben? v byt? gener?la Finka v P?emy?lu.
Jak na n?ho, odsouzence, potom v ?vod? za?ve: Kaj se, synu, klekn?me si spolu! Opakuj za mnou, synu!
A jak potom touhle smradl?vou, zav?ivenou celou bude se oz?vati modlitba: Bo?e, jeho? vlastnost? jest smilov?vati se v?dycky a odpou?t?ti, sna?n? t? pros?m za du?i voj?na tohoto, kter?? jsi rozk?zal odej?ti z tohoto sv?ta na z?klad? rozsudku n?hl?ho vojensk?ho soudu v P?emy?lu. Dej? infanteristovi tomuto pro jeho ?p?nliv? a ?pln? pok?n?, aby pekeln?ch ?trap nezakusil, ale v??n?ch radost? po??val.
"S dovolen?m, pane feldkur?t, u? sed?j? p?t minut jako za?ezanej, jako by jim ani do hovoru nebylo. Na nich ?lov?k hned pozn?, ?e jsou ponejprv v arest?."
"P?i?el jsem," ?ekl v??n? poln? kur?t, "kv?li duchovn? ?t??e."
"To je zvl??tn?, co po??d maj?, pane feldkur?t, s tou duchovn? ?t?chou. J?, pane feldkur?t, necejt?m se bejt tak silnej, abych jim mohl n?jakou ?t?chu poskytnout. Von? nejsou ani prvn?, ani posledn? feldkur?t, kerej se dostal za m???e. Vostatn?, abych jim ?ekl pravdu, pane feldkur?t, j? nem?m tu vej?e?nost, abych mohl n?komu poskytovat ?t?chu v jeho t??k?m postaven?. Jednou jsem to zkusil, ale nedopadlo to p??li? dob?e, ha?nou si p?kn? vedle a j? jim to pov?m. Kdy? jsem bydlel v Opatovickej ulici, tak jsem tam m?l jednoho kamar?da, Faust?na, vr?tn?ho z hotelu. Byl to moc hodnej ?lov?k, spravedlivej a p?i?inlivej. Znal kdejakou holku z ulice, a mohli by p?ij?t, pane feldkur?t, kterejkoliv ?as no?n? do hotelu k n?mu a ??ct mu jen: ,Pane Faust?ne, pot?ebuje n?jakou sle?nu,` a von v?m hned sv?domit? se optal, jestli blond?nku, brunetu, men??, vy???, tenkou, tlustou, N?mkyni, ?e?ku nebo ?idovku, svobodnou, rozvedenou nebo vdanou pani?ku, inteligentn? nebo bez inteligence."
?vejk p?itulil se d?v?rn? k poln?mu kur?tovi, a obj?maje ho v pasu, pokra?oval: "?ekn?me tedy, pane feldkur?t, ?e by ?ekli: ,Pot?ebuju blond?nu, nohatou, vdovu, bez inteligence,` a za deset minut byste ji m?l v posteli i s k?estn?m listem."
Poln?mu kur?tovi po?alo b?t horko, a ?vejk mluvil d?l, tiskne k sob? mate?sky poln?ho kur?ta: "Ani by ne?ekli, pane feldkur?t, jakej m?l pan Faust?n smysl pro mravnost a poctivost. Vod t?ch ?enskejch, ker? dohazoval a dod?val do pokoj?, nevzal v?m ani krejcar di?kerece, a kdy? se n?kdy n?kter? z t?ch ?en?tin zapomn?la a cht?la mu n?co podstr?it, m?li vid?t, jak se roz??lil a za?al na ni k?i?et: ,Ty svin? jedna, kdy? prod?v?? svoje t?lo a p??e? smrtelnej h??ch, nemysl? si, ?e ten tv?j n?jakej ?est?k mn? pom??e. J? nejsem ??dnej kupl??, nestoudn? b?hno. J? to d?l?m jedin? z outrpnosti k tob?, abys, kdy? u? ses tak spustila, nemusela svou hanbu ve?ejn? vykl?dat kolemjdouc?m, aby t? n?kde v noci chytla patrola a tys musela potom t?i dni mejt na direkci. Takhle se? aspo? v teple a nikdo nevid?, kam a? jsi klesla.` Von si to vynahra?oval na hostech, kdy? necht?l br?t pen?ze jako pas?k. M?l svou sazbu: modr? vo?i st?ly ?est?k, ?ern? patn?ct krejcar?, a von to v?echno vypo?et p??mo dopodrobna jako ou?et na kousek pap?ru, kerej podal hostovi. Byly to velmi p??stupn? ceny za zprost?edkov?n?. Na ?enskou bek inteligence byla p?ir??ka ?est?k, pon?vad? von vych?zel z t? z?sady, ?e takov? sprost? n?doba v?c pobav? ne? takov? vzd?lan? d?ma. Jednou kve?eru p?i?el ke mn? pan Faust?n do Opatovickej ulice n?ramn? roz?ilenej a nesv?j, jako by ho pr?v? byli p?ed chvilkou vyt?hli zpod ochrann?ho r?mu vod elektriky a ukradli mu p?itom hodinky. Nap?ed v?bec nic nemluvil, jen vyt?hl z kapsy l?hev rumu, napil se, podal mn? a ?ekl: ,Pij.` Tak jsme nemluvili nic, a? kdy? jsme tu l?hev vypili, von najednou pov?d?: ,Kamar?de, bud tak laskav, ud?lej mn? n?co k v?li. Otev?i vokno na ulici, j? si na vokno sednu a ty m? chyt?? za nohy a shod?? m? z t?et?ho patra dol?. J? u? v ?ivot? nic jin?ho nepot?ebuju, j? m?m tuhle posledn? out?chu, ?e se na?el dohrej kamar?d, kerej mne sprovod? ze sv?ta. J? d?l na sv?t? bejt ?iv nem??u, j? poct?vej ?lov?k sem ?alovanej pro kupl??stv? jako ??kej pas?k ze ?id?. N?? hotel je p?eci prvot??dn?, v?ecky t?i pansk? i moje ?ena maj? kn??ky a nejsou dlu?ni panu doktorovi za vizitu ani krejcar. M??-li mne jen tro?ku r?d, shod mne z t?et?ho patra, dej mn? tu posledn? out?chu; hekl jsem mu, aby si tedy vylezl na okno, a shodil jsem ho dol? na ulici. - Nelekaj? se, pane feldkur?t."
?vejk vystoupil na pry?nu, p?i?em? vyt?hl s sebou poln?ho kur?ta:
"Pod?vaj? se, pane feldkur?t, j? jsem ho tedy takhle chytil a ?up s n?m dol?." ?vejk vyzvedl poln?ho kur?ta, spustil ho na podlahu, a zat?mco pod??en? poln? kur?t se sb?ral se zem?, hovo?il ?vejk d?le: "Tak vid?j?, pane feldkur?t, ?e se jim nic nestalo, a jemu taky ne, pa?u Faust?novi, vono to bylo asi jenom vo t?ikr?t vej?. Von byl toti? ten pan Faust?n ?pln? vo?ralej a zapomn?l, ?e j? bydl?m v Opatovickej ulici docela v n?zk?m p??zem?, a ne ve t?et?m pat?e iako p?ed rokem, kdy? jsem bydlel v K?emencovej ulici a von ke mn? chodil na n?v?t?vu."
Poln? kar?t se zem? pod??en? pod?val se na ?vejka, kter? stoje nad n?m na pry?n?, rozkl?dal rukama.
Kur?tovi napadlo, ?e m? co d?lat se ??lencem, proto koktaje: "Ano, mil? synu, nebylo to ani t?ikr?t tak vysoko," ?oupal se pomalu pozp?tku ku dve??m, na kter? za?al tak n?hle bu?it a p?itom tak stra?n? je?et, ?e mu hned otev?eli.
?vejk vid?l zam???en?m oknem, jak poln? kar?t sp??n? kr??? p?es n?dvo?? v pr?vodu str??e, p?itom ?iv? gestikuluje.
"Te? ho vedou asi na magorku," pomyslil si ?vejk, sesko?il z pry?ny, a proch?zeje se vojensk?m krokem, zp?val si:
Ten prst?nek, cos mi dala, ten j? nosit nebudu.
Prachsakra, pro?pak ne.
A? j? p?ijdu k sv?mu regimentu,
do kv?ru ho nabiju... Poln?ho kur?ta za n?kolik minut nato ohla?ovali u gener?la Finka.
-
U gener?la bylo op?t jedno velk? shrom??d?n?, ve kter?m vynikaj?c? ?lohu hr?ly dv? p??jemn? d?my, v?no a lik?ry.
Bylo zde z d?stojnick?ho sboru cel? sestaven? rann?ho n?hl?ho soudu, krom? oby?ejn?ho infanteristy, kter? r?no jim zapaloval cigarety.
Poln? kar?t veplul op?t tak poh?dkov? jako p???era do shrom??d?n?. Byl bled?, rozechv?l? a d?stojn? jako ?lov?k, kter? je si v?dom, ?e byl nevinn? zfackov?n.
Gener?l Fink, po??naj?c? si posledn? dobou velice d?v?rn? k poln?mu kar?tov?, st?hl ho k sob? na pohovku a napa?en?m hlasem ot?zal se kur?ta: "Co je s tebou, duchovn? ?t?cho?"
P?itom jedna z vesel?ch dam hodila po kur?tovi memfiskou. "Pijte, duchovn? ?t?cho," ?ekl je?t? gener?l Fink, nal?vaje v?na poln?mu kur?tovi do velik?ho zelen?ho poh?ru. Pon?vad? ten ihned se nenapil, za?al ho s?m vlastnoru?n? gener?l nap?jet, a kdyby nebyl kar?t state?n? lokal, byl by ho cel?ho pobryndal.
Potom nastalo teprve dotazov?n?, jak se p?i poskytov?n? duchovn? ?t?chy choval odsouzenec. Poln? kar?t vstal a ?ekl hlasem pln?m tragiky: "Ze??lel."
"To musela b?t znamenit? duchovn? ?t?cha," zasm?l se gener?l, na?e? se v?ichni dali do hrozn?ho chechtotu, p?i?em? ob? d?my za?aly op?t h?zet na kur?ta memfisky.
Na konci stolu kl?mal v k?esle major, kter? ji? trochu p?ebral, nyn? se probudil ze sv? apatie, nalil rychle do dvou vinn?ch sklenic n?jak?ho lik?ru, rozrazil si cestu p?es ?idle k poln?mu kur?tovi a p?inutil zm?men?ho bo??ho sluhu vyp?t to s n?m na bratrstv?. Potom se zas odvalil na sv? m?sto a tloukl ?pa?ky d?l.
T?mto p??pitkem na bratrstv? upadl poln? kar?t do osidel ??bla, kter? natahoval na n?ho svou n?ru? ze v?ech lahv? na stole i z pohled? a ?sm?v? vesel?ch dam, kter? si daly naproti n?mu nohy na st?l, tak?e na poln?ho kur?ta koukal Belzebub z krajkov?.
Do posledn? chv?le neztr?cel poln? kar?t p?esv?d?en?, `?e se hraje o jeho du?i a on s?m ?e je mu?edn?kem.
Vyj?d?il to tak? rozj?m?n?m, kter? pronesl k dv?ma vojensk?m sluh?m gener?la, kte?? ho odn??eli do vedlej??ch pokoj? na pohovku: "Smutn? sice, ale vzne?en? divadlo otv?r? se p?ed va?ima o?ima, kdy? nep?edpojatou a ?istou mysl? vzpomenete si na tolik proslaven?ch trpitel?, kte?? stali se ob?tmi pro v?ru a jsou zn?mi pod jm?nem mu?edn?k?. Na mn? vid?te, jak ?lov?k nad v?elik? utrpen? c?t? se pov??en, kdy? v jeho srdci ob?v? pravda a ctnost, kter? ho ozbrojuj? k dobyt? slavn?ho v?t?zstv? nad nejstra?n?j??m utrpen?m."
Tu ho obr?tili obli?ejem ke st?n? a on ihned usnul.
M?l neklidn? sp?nek.
Zd?lo se mu, ?e ve dne vykon?v? funkce poln?ho kur?ta a ve?er ?e je vr?tn?m v hotelu nam?st? vr?tn?ho Faust?na, kter?ho ?vejk shodil z t?et?ho poschod?.
P?ich?zely na n?ho ze v?ech stran ke gener?lovi ?aloby, ?e m?sto blond?ny p?ivedl hostovi brunetu, m?sto rozveden? pan? s inteligenc? ?e dodal vdovu bez inteligence.
Probudil se r?no zpocen? jako my?, m?l ?aludek jako na vod? a p?ipadalo mu, ?e ten jeho far?? na Morav? je proti n?mu and?l.
3. kapitola
Jisto bylo, ?e nikdo nev?d?l, kdy a jak major v noci od gener?la ode?el. V?ichni byli v takov?m stavu, ?e nikdo nezpozoroval jeho nep??tomnosti, gener?l si dokonce pletl, kdo vlastn? ze spole?nosti mluv?. Major nedlel ji? p?es dv? hodiny ve spole?nosti, ale gener?l p?esto kroutil si vousy, pitom? se usm?vaje volal: "Dob?e jste to ?ekl, pane majore."
R?no nemohli majora nikde naj?t. Jeho pl??? visel v p?eds?ni, ?avle byla na v???ku, sch?zela jen jeho d?stojnick? ?epice. Domn?vali se, ?e snad usnul n?kde na z?chod? v dom?, prohledali v?echny z?chody, ale nena?li ho nikde. M?sto n?ho objevili v druh?m pat?e jednoho sp?c?ho nadporu??ka ze spole?nosti gener?lovy, kter? spal vkle?e, maje hubu v d??e, jak ho tu sp?nek zastihl, kdy? zvracel.
Major jako kdyby do vody zapadl.
Kdyby v?ak byl se n?kdo pod?val zam???ovan?m oknem, kde byl zav?en ?vejk, uvid?l by, jak pod ?vejkov?m rusk?m vojensk?m pl??t?m sp? dv? osoby na jednom kavalci, jak zpod pl??t? vykukuj? dva p?ry bot.
S ostruhami pat?ily majorovi, bez ostruh ?vejkovi.
Oba le?eli k sob? p?ituleni jako dv? ko?ata. ?vejk m?l pracku pod majorovou hlavou a major obj?mal ?vejka za pasem, tule se k n?mu jako ?t?n? k fence.
Nebylo v tom nic z?hadn?ho. Bylo to prost? uv?dom?n? si sv?ch povinnost? ze strany pana majora.
Stalo se v?m jist? n?kdy, ?e jste s n?k?m sed?li a pili po celou noc a? do druh?ho dne dopoledne, a najednou v?? spolubesedn?k chytne se za hlavu, vysko?? a vyk?ikne: "Je???marj?, j? m?l b?t v osm hodin v ??ad?." To je takzvan? z?chvat povinnosti, kter? se dostavuje jako jak?si od?t?pen? produkt v??itek sv?dom?. Takov?ho ?lov?ka, kter?ho chytne tento ?lechetn? z?chvat, nic neodvr?t? od jeho svat?ho p?esv?d?en?, ?e mus? okam?it? vynahradit v ??ad? to, co zame?kal. To jsou ta zjeven? bez klobouk?, kter? vr?tn? v ??adech zachycuj? na chodb? a ukl?daj? ve sv?m pelechu na pohovku, aby se prospala.
?vejk potom v?dy zasalutoval a prohl?sil: "Poslu?n? hl?s?m, ?e dr??m hubu a ?e je v?c ?pln? jasn?."
Potom, kdy? ho p?ivedli na velitelstv? pos?dky, odvedli ho do n?jak? d?ry, kde bylo d??v skladi?t? r??e, z?rove? penzion?t pro my?i. Byla zde je?t? v?ude po podlaze roztrou?ena r??e a my?i se nikterak ?vejka neb?ly a vesele b?haly kolem, pab?rkuj?ce zrnka. ?vejk si musel doj?t pro slamn?k, a kdy? se ve tm? rozhl?dl, shledal, ?e se do jeho slamn?ku st?huje ihned cel? rodina my??. Nebylo ??dn? pochyby, ?e si zde cht?j? ud?lat nov? hn?zdo, ve trosk?ch sl?vy zpuch?el?ho rakousk?ho slamn?ku. ?vejk po?al bouchat na zam?en? dve?e, p?i?el n?jak? kapr?l, Pol?k, a ?vejk ho ??dal, aby byl p?eveden do jin? m?stnosti, pon?vad? by mohl zalehnout my?i ve sv?m slamn?ku a ud?lat ?kodu vojensk?mu er?ru, pon?vad? co je ve vojensk?ch magac?nech, je v?echno jeho majetkem.
Pol?k ??ste?n? porozum?l, zahrozil ?vejkovi p?st? p?ed uzav?en?mi dve?mi, a zm?niv se je?t? n?co o "dup? zasrane", vzd?lil se, bru?e n?co roz?ilen? o chole?e, jako by ho b?hv?jak ?vejk neurazil.
Noc str?vil ?vejk klidn?, pon?vad? my?i ne?inily si velik? n?roky na ?vejka a patrn? m?ly sv?j no?n? program, kter? dodr?ovaly ve vedlej??m skladi?ti vojensk?ch pl???? a ?epic, kter? prokous?valy s velkou jistotou a s bezpe??m, pon?vad? a? teprve za rok vzpomn?la si intendantura a zavedla do vojensk?ch skladi?? er?rn? ko?ky, bez n?roku na penzi, kter? byly vedeny v intendantur?ch pod rubrikou "K. u. k. Milit?rmagazinkatze". Tato ko?i?? hodnost byla vlastn? jen obnoven?m t?to star? instituce, kter? byla zru?ena po v?lce v ?esta?edes?t?m roce.
D??ve, je?t? za Marie Terezie, v dob?ch v?le?n?ch zav?d?ny byly t?? ko?ky do vojensk?ch skladi??, kdy? p?ni z intendantstva sv?d?li v?ecky sv? ?mejdy s mund?ry na ne??astn? my?i.
C. k. ko?ky v mnoh?ch p??padech nekonaly v?ak svou povinnost, a tak stalo se, ?e jednou za c?sa?e Leopolda ve vojensk?m skladi?ti na Poho?elci, na z?klad? v?nosu vojensk?ho soudu, bylo ob??eno ?est ko?ek p?id?len?ch k vojensk?mu skladi?ti. J? v?m, ?e se tenkr?t p?kn? usm?vali pod vousy v?ichni ti, co m?li s t?m vojensk?m skladi?t?m...
-
S rann? k?vou str?ili k ?vejkovi do d?ry n?jak?ho ?lov?ka v rusk? fura?ce a v rusk?m vojensk?m pl??ti.
Mu? ten mluvil ?esky, s polsk?m p??zvukem. Byl to jeden z t?ch ni?em? slou??c?ch v kontra?pion??i p?i arm?dn?m sboru, jeho? velitelstv? nal?zalo se v P?emy?lu. Byl to ?len vojensk? tajn? policie a nedal si ani p??li? z?le?et na n?jak?m rafinovan?m p?echodu k vyzv?d?n? na ?vejkovi. Za?al zcela jednodu?e: "To jsem se dostal do penkneho svinstva svou neopatrnost?. J? jsem slou?il u 28. regimentu a hned jsem vstoupil k Rus?m do slu?by, a pak se d?m tak hloup? chytit. P?ihl?s?m se Rus?m, ?e p?jdu na forpatrolu... Slou?il jsem u 6. kyjevsk? divize. U kter?ho rusk?ho regimentu jsi ty slou?il, kamar?de? Tak se mi zd?, ?e jsme se n?kde v Rusku museli vid?t. J? jsem v Kyjev? znal mnoho dech?, kte?? ?li s n?mi na front, kdy? jsme p?e?li do rusk?ho vojska, nem??u si te? ale vzpomenout na jejich jm?na a odkud' byli, snad ty si vzpomene? na n?koho, s k?m si se tam tak st?kal, r?d bych v?d?l, kdo tam je od na?eho 28, regimentu?"
M?sto odpov?di s?hl mu ?vejk starostliv? na ?elo, pak mu prozkoumal tepnu a nakonec ho odvedl k mal?mu ok?nku a po??dal ho, aby vypl?zl jazyk. Cel? t? procedu?e se ni?ema nijak nebr?nil, domn?vaje se, ?e se snad jedn? o ur?it? spikleneck? znamen?. Potom ?vejk po?al bu?it na dve?e, a kdy? se ho hl?dka p?i?la zeptat, pro? d?l? r?mus, ??dal ?esky i n?mecky, aby ihned zavolali doktora, pon?vad? toho mu?e, kter?ho mu sem dali, chyt? se fantaz.
Nebylo to v?ak nic platn?, pro toho mu?e si hned nikdo nep?i?el. Z?stal tam zcela klidn? a bl?bolil d?le cosi o Kyjevu a ?e ?vejka tam rozhodn? vid?l, jak ma??roval mezi rusk?mi voj?ky.
"Von? se museli rozhodn? nap?t bahnit? vody," ?ekl ?vejk, "jako ten mladej Tyneckej od n?s, ?lov?k jinak rozumnej, ale jednou se pustil na cesty a dostal se a? do It?lie. Taky vo ni?em jin?m nemluvil ne? vo tej It?lii, ?e jsou tam sam? bahnit? vody a nic jin?ho pam?tn?ho. A taky dostal z t? bahnit? vody zimnici. Chytalo ho to ?ty?ikr?t do roka. Na V?echny svat?, na sv. Josefa, na Petra a Pavla a na Nanebevstoupen? Panny Marie. Kdy? ho to chytlo, tak v?echny lidi, ?pln? ciz? a nezn?m?, pozn?val zrovna jako von?. T?ebas v elektrice oslovil kdekoho, ?e ho zn?, ?e se vid?li na n?dra?? ve V?dni. V?echny lidi, kter? potk?val na ulici, vid?l bud na n?dra?? v Mil?n?, nebo s nimi sed?l ve ?t?rsk?m Hradci v radni?n?m sklep? p?i v?n?. Kdy? v tej dob?, kdy p?i?la na n?ho ta bahenn? hore?ka, sed?l v hospod?, tu v?echny hosty pozn?val, v?echny vid?l na tom parn?ku, kter?m jel do Ben?tek. Proti tomu nebyl v?ak ??dnej jinej l?k, ne? jako to ud?lal ten novej o?et?ovatel v Kate?ink?ch. Dostal na starost jednoho nemocn?ho na hlavu, kterej celej bo?? den nic jin?ho ned?lal, ne? ?e sed?l v kout? a po??tal: ,Jedna, dv?, t?i, ?ty?i, p?t, ?est,` a zas od za??tku: ,Jedna, dv?, t?i, ?ty?i, p?t, ?est.` Byl to n?jakej profesor. Ten o?et?ovatel moh zlost? vysko?it z k??e, kdy? vid?l, ?e ten bl?zen se p?es ?estku nem??e d?l dostat. Za?al to nap?ed s n?m po dobr?m, aby ?ekl: sedem, vosum, dev?t, deset. Ale kdepak! Ten profesorskej na to nedbal ani za ~m?,k. Sed? si v koute?ku a po??t?: "leden, dva, t?i, ?ty?i, p?t, ?est,` a zas: ,Jeden, dva, t?i, ?ty?i, p?t, ?est!` Tak se do?ral, sko?il na sv?ho o?et?ovance a dal mu, kdy? ?ekl ?est, pohlavek. ,Tady je sedem,` pov?d?, ,a tady je vosum, dev?t, deset ` Co ??slice, to pohlavek. Ten se chyt za hlavu a optal se, kde se nal?z?. Kdy? mu ?ek, ?e v bl?zinci, upamatoval se ji? na v?echno, ?e se dostal do bl?zince kv?li n?jak? komet?, kdy? vypo??t?val, ?e se objev? nap?esrok 18. ?ervence v ?est hodin r?no, a voni mu dok?zali, ?e ta jeho kometa sho?ela u? p?ed n?kolika mili?ny let. Toho o?et?ovatele jsem znal. Kdy? se profesor ?pln? vzpamatoval a byl propu?t?n, vzal si ho k sob? za sluhu. Von nem?l nic jin?ho na pr?ci ne? ka?d? r?no vys?zet panu profesorovi ?tyry pohlavky, co? on vykon?val sv?domit? a p?esn?."
"J? zn?m va?e v?echny zn?m? z Kyjeva," ne?navn? pokra?oval z??zenec proti?pion??e, "nebyl tam s v?mi takov? tlust? a jeden takov? huben?? Ted' nev?m, jak se jmenovali a od kter?ho byli regimentu..."
"Z toho si nic ned?lejte," t??il ho ?vejk, "to se m??e ka?d?mu st?t, ?e si nezapamatuje v?echny tlust? a huben? lidi, jak se jmenujou. Huben? lidi je ov?em t???? si zapamatovat, pon?vad? je j?ch v?t?ina na sv?t?. Voni tedy tvo?ej? v?t?inu, jak se ??k?."
"Kamar?de," ozval se na??kav? c. k. padouch, "ty mn? nev????. V?dy? n?s ?ek? stejn? osud."
"Vod toho jsme voj?ci," ?ekl ?vejk nedbale, "kv?li tomu n?s matky porodily, aby n?s rozsekali na hadry, a? n?s obl?knou do mund?ru. A my to r?di d?l?me, pon?vad? v?me, ?e na?e kosti nebudou zadarmo pr?chniv?t. My padneme za c?sa?e p?na a jeho rodinu, za kterou jsme vybojovali Hercegovinu. Z na?ich kost? se bude vyr?b?t ?p?dium pro cukrovary, vo tom u? n?m p?ed lety vykl?dal pan lajtnant Zimmer. ,Vy svinsk? bando,` pov?d?, ;vy nevzd?lan? kanci, vy zbyte?n?, indolentn? vopice, vy t?ma haksnama pletete, jako by nem?ly ??dnou cenu. Kdybyste padli jednou ve vojn?, tak z ka?d?ho va?eho hn?tu ud?laj? p?l kilogramu ?p?dia, z mu?e p?es dva kilogramy, hn?ty i pazoury dohromady, a budou skrz v?s filtrovat v cukrovarech cukr, vy idioti. Vy ani nev?te, jak je?t? po smrti budete u?ite?n? sv?m potomk?m. Va?i kluci budou p?t kafe voslazen? cukrem, kerej ?el skrz va?e hn?ty, h?upov?: J? jsem se zamyslel, a von na mne, vo ?em p?emej?l?m. ,Poslu?n? hl?s?m,` pov?d?m, ,tak si mysl?m, ?e ?p?dium z p?n? ofic?r? mus? bejt vo hodn? dra??? ne? ze sprostejch voj?k? ` Dostal jsem za to t?i dny ajncl??ka."
?vejk?v spole?n?k zatloukl na dve?e a vyjedn?val cosi se str???, kter? volala do kancel??e.
Za chv?li p?i?el n?jak? ?t?bn? ?ikovatel pro ?vejkova spole?n?ka a ?vejk byl op?t s?m.
P?i odchodu ?ekla stv?ra hlasit? k ?t?bn?mu ?ikovateli, ukazuj?c na ?vejka: "Je to m?j star? kamar?d z Kyjeva." Cel?ch 24 hodin z?stal ?vejk o samot? krom? t?ch chvil, kdy mu p?inesli j?st.
V noci dosp?l k tomu p?esv?d?en?, ?e rusk? vojensk? pl??? je teplej?? a v?t?? ne? rakousk?, a ?e o?ich?v?-li my? v noci ucho sp?c?ho ?lov?ka, ?e to nen? nic nep??jemn?ho. ?vejkovi to p?ipadalo jako n??n? ?epot, ze kter?ho ho je?t? za ?era probudili, kdy? p?i?li pro n?ho.
?vejk nedovede si dnes p?edstavit, jak? vlastn? soudn? formace to byla, p?ed kterou ho to smutn? r?no vlekli. ?e to je vojensk? soud, o tom nebylo ??dn? pochybnosti. Zasedal dokonce n?jak? gener?l, pak plukovn?k, major, nadporu??k, ?ikovatel a n?jak? p???k, kter? vlastn? nic jin?ho ned?lal, ne? druh?m zapaloval cigarety.
?vejka se tak? na mnoho net?zali.
Ten major mezi nimi jevil o n?co v?t?? z?jem a mluvil ?esky.
"Vy jste zradil c?sa?e p?na," vybafl na ?vejka. "Je???marj?, kdy?" vyk?ikl ?vejk, "j? ?e jsem zradil c?sa?e p?na, na?eho nejjasn?j??ho mocn??e, pro kter?ho jsem u? tolik trp?l?"
"Nechte hloupost?," ?ekl major.
"Poslu?n? hl?s?m, pane majore, ?e zradit c?sa?e p?na nen? ??dn? hloupost. My lid vojensk? p??sahali jsme c?sa?i p?nu v?rnost, a p??sahu, jak zp?vali v divadle, co v?rn? mu? jsem splnil."
"Zde to je," ?ekl major, "zde jsou d?kazy va?? viny a pravdy." Uk?zal na objemn? svazek pap?r?.
Mu?, kter?ho posadili k ?vejkovi, dodal hlavn? materi?l.
"Vy se tedy je?t? nechcete p?iznat?" ot?zal se major. "Vy jste p?ece ji? potvrdil s?m, ?e jste se dobrovoln? p?evl?kl do rusk? uniformy jako p??slu?n?k rakousk? arm?dy. Pt?m se v?s je?t? naposled: Byl jste k tomu n?k?m nucen?"
"Ud?lal jsem to bez p?inucen?."
"Dobrovoln??"
"Dobrovoln?."
"Bez n?tlaku?"
"Bez n?tlaku."
"V?te, ?e jste ztracen?"
"V?m, vod 91. regimentu mne u? jist? hledaj?, ale jestli dovol?te, pane majore, malou pozn?mku vo tom, jak se lidi dobrovoln? p?evl?kaj? do ciz?ch ?at?. Roku 1908, n?kdy v ?ervenci, koupal se kniha? Bo?et?ch z P???n? ulice v Praze na Zbraslavi ve star?m rameni Berounky. ?aty si dal do vrbi?ek a n?ramn? si liboval, kdy? pozd?ji vlez k n?mu do vody je?t? jeden p?n. Slovo dalo slovo, ?k?dlili se, st??kali po sob?, pot?p?li se a? do ve?era. Potom ten ciz? p?n vylez z vody nap?ed, ?e mus? k ve?e?i. Pan Bo?et?ch je?t? chv?li z?stal sed?t ve vod? a pak si ?el pro ?aty do vrbi?ek a na?el tam m?sto sv?ch rozbit? vandr?ck? ?aty a l?stek: ,Dlouho jsem se rozmej?lel: m?m - nem?m, kdy? jsme se spolu tak kr?sn? bavili ve vod?, tak jsem utrh kopretinu a posledn? otrhan? l?stek bylo: m?m! Proto jsem si s nimi hadry vym?nil. Nemusej? se b?t vl?zt do nich. Vodv?iven? jsou p?ed tejdnem u okresu v Dob???i. Podruh? si daj? lep?? pozor na toho, s k?m se koupaj?. Ve vod? vypad? ka?dej nahej ?lov?k jako poslanec, a je to t?eba vrah. Voni taky nev?d?, s k?m se koupali. Za vykoup?n? to st?lo. Te? je voda nave??r nejlep??. Vlezou si tam je?t? jednou, aby se vzpamatovali.` - Panu Bo?et?chovi nic jin?ho nezb?valo ne? ?ekat, a? se ze?e??, a pak se obl?kl do t?ch vandr?ck?ch hadr? a nam??il si to ku Praze. Vyh?bal se okresn? silnici a ?el p?es luka po p??ink?ch a setkal se s ?etnickou patrolou z Chuchle, kter? vandr?ka zatkla a odvedla druh?ho dne r?no na Zbraslav k okresn?mu soudu, nebo? to by moh ??ct ka?d?, ?e je Josef Bo?et?ch, kniha? z P???n? ulice v Praze, ??slo 16."
Zapisovatel, kter? v?ce ?esky nerozum?l, pochopil, ?e ob?alovan? ud?v? adresu sv?ho spoluvin?ka, a proto se je?t? jednou ot?zal: "Ist das gemu, Prag, No 16, Josef Bozetech?"
"Jestli tam je?t? bydl?, to nev?m," odpov?d?l ?vejk, "ale tenkr?t tam v roce 1908 bydlel. N?ramn? hezky svazoval knihy, ale dlouho, pon?vad? je nap?ed musel p?e??st a podle obsahu je v?zal. Kdy? dal na knihu ?ernou o??zku, to u? to nikdo ani nemusel ??st. To hned v?d?l, ?e to moc ?patn? v tom rom?n? dopadlo. P?ejete si snad je?t? n?co bli???ho? Abych nezapomn?l, sed?val denn? u Flek? a vypr?v?l obsah v?ech knih, kter? pr?v? si dali k n?mu v?zat "
Major p?istoupil k zapisovateli a ?eptal si s n?m, ten potom ve spisech p?e?krt?val adresu nov?ho domn?l?ho spiklence Bo?et?cha.
Potom pokra?oval tento podivn? soud na zp?sob n?hl?ho soudu, kter? aran?oval p?edsedaj?c? gener?l Fink von Finkenstein.
Jako m? n?kdo kon??ka sb?rat krabi?ky od sirek, tak zase kon??kem tohoto p?na bylo organizovat n?hl? soudy, a?koliv ve v?t?in? p??pad? bylo to proti vojensk?mu soudn?mu ??du.
Tento gener?l ??k?val, ?e ??dn?ch auditor? nepot?ebuje, ?e to sezve dohromady a za t?i hodiny ?e ka?d? chlap mus? viset. Dokud byl na front?, tak u n?ho o n?hl? soud nikdy nebyla nouze.
Jako n?kdo pravideln? mus? si denn? zahr?t partii ?achu, kule?n?ku nebo mari??, tak tento znamenit? gener?l sestavoval denn? n?hl? poln? soudy, p?edsedal jim a hl?sil s velkou v??nost? a radost? mat ob?alovan?mu.
Kdyby ?lov?k cht?l b?t sentiment?ln?m, tak by napsal, ?e tento ?lov?k m?l na sv?dom? hodn? tuct? lid?, zejm?na tam na v?chod?, kde z?pasil, jak ??kal, s velkoruskou agitac? mezi hali?sk?mi Ukrajinci. Z jeho stanoviska nem??eme v?ak mluvit, ?e by m?l n?koho na sv?dom?.
To u n?ho neexistovalo. Kdy? dal pov?sit u?itele, u?itelku, popa nebo celou rodinu na z?klad? rozsudku sv?ho n?hl?ho soudu, vracel se klidn? do sv? ubikace, jako kdy? se spokojen? vrac? z hospody dom? v??niv? hr?? mari??e a p?em??l? o tom, jak mu dali flek, jak on dal re, oni supre, on tuti, oni boty, a jak on to vyhr?l a m?l sto a sedmu. Pova?oval v??en? za n?co prost?ho a p?irozen?ho, za jak?si denn? chl?b a p?i rozsudc?ch dosti ?asto zapom?nal na c?sa?e p?na a u? ani ne??kal: "Jm?nem Jeho Veli?enstva odsuzujete se k smrti provazem," ale pron??el: "Odsuzuji v?s."
N?kdy nal?zal ve v??en? i komickou str?nku, o ?em? tak? jednou psal sv? man?elce do V?dn?: "...nebo nap??klad, m? drah?, nedovede? si p?edstavit, jak jsem se p?ede?le nasm?l, kdy? p?ed n?kolika dny odsoudil jsem jednoho u?itele pro vyzv?da?stv?. M?m vycvi?en?ho ?lov?ka, kter? to v???, m? ji? v?t?? praxi, je to jeden ?ikovatel, a ten to d?l? ze sportu. Byl jsem ve sv?m stanu, kdy? po rozsudku p?i?el ten ?ikovatel ke mn? a pt? se mne, kde m? toho u?itele pov?sit. ?ekl jsem mu, ?e na nejbli???m strom?, a nyn? si pova? tu komi?nost situace. Byli jsme uprost?ed stepi, kde do nedoz?rna nic jin?ho jsme nevid?li ne? tr?vu a na m?le cesty ani strome?ku. Rozkaz je rozkaz, proto ?ikovatel vzal u?itele s sebou s eskortou a jeli hledat strom. Vr?tili se a? ve?er, op?t s u?itelem. ?ikovatel p?i?el ke mn? a pt? se mne op?t: ,Na ?em m?m pov?sit toho chlapa?` Vynadal jsem mu, ?e p?ece m?j rozkaz byl: na nejbli???m strom?. ?ekl, ?e se tedy r?no o to pokus?, a r?no p?i?el cel? bled?, ?e u?itel do r?na zmizel. P?ipadalo mn? to tak sm??n?, ?e jsem v?em odpustil, kte?? ho hl?dali, a je?t? jsem ud?lal vtip, ?e se ten u?itel patrn? s?m ?el poohl?dnout po n?jak?m strom?. Tak vid??, m? drah?, ?e se zde nijak nenud?me, a ?ekni mal?mu Vilou?ovi, ?e ho tat?nek l?b? a ?e mu brzo po?le ?iv?ho Rusa, na kter?m bude Vilou?ek jezditi jako na kon??kovi. Je?t? ti, m? drah?, si vzpom?n?m na jeden sm??n? p??pad. V??eli jsem onehdy jednoho ?ida pro vyzv?da?stv?. Chlap se n?m p?ipletl do cesty, a?koliv tam nem?l co d?lat, a vymlouval se, ?e prod?v? cigarety. Tedy visel, ale jen n?kolik vte?in, provaz se s n?m p?etrhl a on spadl dol?, hned se vzpamatoval a k?i?el na mne: ,Pane gener?le, j? jdu dom?, u? jste m? pov?sili, a podle z?kona nemohu b?t za jednu v?c dvakr?t pov??en.` Dal jsem se do sm?chu a ?ida jsme pustili. U n?s je, m? drah?, veselo..."
Kdy? se gener?l Fink stal velitelem pos?dky pevnosti P?emy?lu, nem?l ji? tolik p??le?itosti po??dat podobn? cirkusy, proto s velkou radost? chopil se ?vejkova p??padu.
?vejk tedy st?l p?ed t?m tygrem, kter? sed? v pop?ed? za dlouh?m stolem, kou?il cigaretu za cigaretou, d?val si p?ekl?dat v?pov?di ?vejkovy, p?i?em? souhlasn? k?val hlavou.
Major podal n?vrh, aby telegraficky byl u?in?n dotaz na brig?du kv?li zji?t?n?, kde se nyn? nal?z? 11. pochodov? setnina 91. pluku, ku kter? ob?alovan? pat?? dle jeho ?daj?.
Gener?l proti tomu vystoupil a prohl?sil, ?e se t?m zdr?uje n?hlost soudu a prav? v?znam tohoto za??zen?. Je zde p?ece ?pln? dozn?n? ob?alovan?ho, ?e se obl?kl do rusk? uniformy, potom jedno d?le?it? sv?dectv?, kde se p?iznal ob?alovan?, ?e byl v Kyjev?. Navrhuje tud??, aby se odebrali k porad?, aby pronesen mohl b?ti rozsudek a ihned vykon?n.
Major trval v?ak na sv?m, ?e je t?eba zjistit toto?nost ob?alovan?ho, pon?vad? cel? z?le?itost jest neoby?ejn? politicky d?le?itou. Zji?t?n?m jeho toto?nosti m??e se p?ij?t na dal?? styky obvin?n?ho s jeho b?val?mi kamar?dy z odd?lu, ku kter?mu pat?il.
Major byl romantick? sn?lek. Mluvil je?t? o tom, ?e vlastn? se hledaj? jak?si nitky, ?e nesta?? ?lov?ka odsoudit. Odsouzen? ?e je jedin? v?slednic? ur?it?ho vy?et?ov?n?, kter? zahrnuje v sob? nitky, kter??to nitky... Nemohl se z t?ch nitek dostat, ale v?ichni mu rozum?li, souhlasn? k?vali hlavou, dokonce i pan gener?l, kter?mu se ty nitky tak zal?bily, ?e si p?edstavoval, jak na majorov?ch nitk?ch vis? nov? n?hl? soudy. Proto tak? ji? v?ce neprotestoval, aby u brig?dy bylo zji?t?no, zdali ?vejk skute?n? p??slu?? k 91. pluku a kdy asi p?e?el k Rus?m, v dob? kter?ch operac? 11. mar?kumpanie.
?vejk po tu celou dobu debaty byl st?e?en na chodb? dv?ma bajonety, potom byl op?t p?iveden p?ed soud a je?t? jednou ot?z?n, ke kter?mu pluku vlastn? pat??. Potom ho p?est?hovali do garniz?nn?ho v?zen?.
-
Kdy? se gener?l Fink vr?til po nezda?en?m n?hl?m soudu dom?, lehl si na pohovku a p?em?tal, jak by vlastn? urychlil cel? jedn?n?.
Byl pevn? p?esv?d?en, ?e odpov?? zde bude brzo, ale ?e u? to p?ece nebude ta rychlost, kterou jeho soudy vynikaly, pon?vad? je?t? potom p?ijde duchovn? ?t?cha odsouzence, ??m? se rozsudek zbyte?n? zdr?? o dv? hodiny.
"Je to jedno," pomyslil si gener?l Fink, "m??eme mu poskytnout duchovn? ?t?chu nap?ed, p?ed rozsudkem, je?t? ne? p?ijdou zpr?vy z brig?dy. Viset bude stejn?."
Gener?l Fink dal zavolat k sob? poln?ho kur?ta Martince.
Byl to jeden ne??astn? katecheta a kaplan, odn?kud z Moravy, kter? m?l takov?ho ne??da far??e nad sebou, ?e se rad?ji dal na vojnu. Byl to doopravdy n?bo?ensky zalo?en? mu?, kter? s l?tost? v srdci vzpom?nal na sv?ho far??e, kter? pomalu, ale jist? propad? zk?ze. Vzpom?nal, jak jeho far?? chlastal slivovici jako duha a jak mu jednou v noci mermomoc? strkal do postele n?jakou potulnou Cik?nku, kterou na?el za vesnic?, kdy? se pot?cel z vinopalny.
Poln? kur?t Martinec p?edstavoval si, ?e jsa ve slu?b?ch duchovn? ?t?chy ran?n?m a um?raj?c?m na boji?ti, vykoup? i h??chy sv?ho zpustl?ho far??e, kter? vraceje se v noci dom?, nes??sln?kr?te ho vzbudil a vypravoval mu:
"Jen??ku, Jen??ku! Macat? d?vka, to je m?j cel? ?ivot "
Jeho nad?je se nesplnily. H?zeli ho po garniz?n?ch, kde v?bec nem?l nic jin?ho na pr?ci ne? v garniz?nn?m chr?mu jednou za ?trn?ct dn? p?ed m?? k?zat voj?k?m z pos?dky a odol?vat poku?en?, kter? vych?zelo z d?stojnick?ho kasina, kde vedly se takov? ?e?i, ?e v porovn?n? s nimi byly macat? d?vky jeho far??e nevinnou modlitbi?kou k and?lu str??ci.
Oby?ejn? te? b?val vol?n ke gener?lu Finkovi v dob? velik?ch operac? na boji?ti, kdy se m?lo slavit n?jak? v?t?zstv? rakousk? arm?dy, tu se stejnou z?libou jako n?hl? soudy aran?oval gener?l Fink slavn? poln? m?e.
Potvora Fink byl takov? rakousk? vlastenec, ?e se nemodlil za v?t?zstv? ???skon?meck?ch zbran? nebo tureck?ch. Kdy? ????t? N?mci n?kde vyhr?li nad Francouzi nebo Angli?any, opomenul to ?pln?m ml?en?m od olt??e.
Nepatrn? v?t?zn? rakousk? ?arv?tka v?zv?dn? rakousk? hl?dky s ruskou p?edn? str???, kterou nafoukl ?t?b na ohromnou m?dlovou bublinu por??ky cel?ho arm?dn?ho sboru, dala podn?t gener?lu Finkovi k slavnostn?m bohoslu?b?m, tak?e ne??astn? poln? kur?t Martinec m?l dojem, ?e gener?l Fink je sou?asn? t?? nejvy??? hlavou katolick? c?rkve v P?emy?lu.
Gener?l Fink tak? rozhodoval o tom, jak? po?ad bude m?t p?i takov? p??le?itosti m?e, a nejrad?ji by si byl v?dy p??l n?co na zp?sob Bo??ho t?la s okt?vou.
M?l t?? ve zvyku, ?e kdy? p?i m?i bylo ji? ukon?eno pozdvihov?n?, p?icv?lal na cvi?i?t? na koni k olt??i a zvolal t?ikr?t: "Hur? - hur? - hur?!"
Poln? kur?t Martinec, du?e zbo?n? a spravedliv?, jeden z t?ch m?lo, kte?? je?t? v??ili v p?naboha, nerad chod?val ke gener?lovi Finkovi.
Po v?ech instrukc?ch, kter? mu d?val velitel garniz?nn? pos?dky, d?val v?dycky gener?l Fink n?co ostr?ho nal?t a potom mu vypravoval nejnov?j?? anekdoty z nejblb?j??ch svaze?k?, kter? pro vojsko byly vyd?ny v Lustige Bl?tter.
M?l celou knihovnu takov?ch svaze?k? s pitom?mi n?zvy jako Humor v tornist?e pro o?i i u?i, Hindenburgovy anekdoty, Hindenburg v zrcadle humoru, Druh? tornistra pln? humoru, nal?dovan? Felixem Schlemprem, Z na?eho gul??ov?ho kan?nu, ??avnat? gran?tov? t??sky ze z?kop?, nebo tyto hovadiny: Pod dvojit?m orlem, V?de?sk? ??zek z c. k. poln? kuchyn?. Oh??l Artur Lokesch. N?kdy mu tak? p?edzp?voval ze sb?rky vesel?ch vojensk?ch p?sn? Wir m?ssen siegen, p?i?em? nal?val neust?le n?co ostr?ho a nutil poln?ho kur?ta Martince, aby pil a hul?kal s n?m. Potom vedl oplzl? ?e?i, p?i kter?ch kur?t Martinec se steskem v srdci vzpom?nal na sv?ho far??e; kter? si v ni?em nezadal gener?lovi Finkovi, pokud se t?kalo tlust?ch slov.
Kur?t Martinec pozoroval s hr?zou, ?e ??m v?ce chod? ke gener?lovi Finkovi, t?m v?ce mravn? upad?.
Po?aly ne??astn?kovi lahodit lik?ry, kter? tam pil u gener?la, a tak? gener?lovy ?e?i za?aly se mu pomalounku zamlouvat, dost?val zpustl? p?edstavy a kv?li kontu?ovce, je?abince a pavu?in?m na lahv?ch star?ho v?na, kter? mu p?edkl?dal gener?l Fink, zapom?nal na p?naboha a mezi ??dkami brevi??e tancovaly mu holky z vypravov?n? gener?lova, Odpor k n?v?t?v?m u gener?la pomalu se zm?r?oval.
Gener?l obl?bil si kur?ta Martince, kter? se mu prvn? p?edstavil jako n?jak? svat? Ign?c z Loyoly a pomalu p?izp?soboval se gener?lovu okol?.
Jednou pozval gener?l k sob? dv? sest?i?ky z poln?ho ?pit?lu, kter? tam vlastn? ani neslou?ily, jenom byly tam p?ips?ny kv?li platu a zv?t?ovaly si sv? p??jmy lep?? prostituc?, jak to b?valo zvykem v t?ch t??k?ch dob?ch. Dal zavolat poln?ho kur?ta Martince, kter? ji? upadl tak dalece do osidel ??bla, ?e po p?lhodinov? z?bav? vyst??dal ob? d?my, p?i?em? tak ??jel, ?e poslintal celou podu?ku na pohovce. Potom dlouhou dobu vy??tal si toto zpustl? jedn?n?, a?koliv to nemohl ani napraviti t?m, kdy? tu noc, vraceje se dom?, kle?el omylem v parku p?ed sochou stavitele a starosty m?sta, mecen??e p?na Grabowsk?ho, kter? z?skal si velk? z?sluhy o P?emy?l v letech osmdes?t?ch.
Jenom dupot vojensk? hl?dky m?chal se do jeho vrouc?ch slov:
"Nevch?zej v soud se slu?ebn?kem sv?m, nebo? ni??dn? ?lov?k nebude ospravedln?n p?ed tebou, ned??-li ty mu odpu?t?n? v?ech h??ch? jeho, nechat mu tedy, pros?m tebe, nen? t??k? v?rok tv?j. Pomoci tv? ??d?m a odporu?uji v ruce tv?, pane, ducha sv?ho."
Od t? doby u?inil n?kolikr?t pokus, kdykoliv ho zavolali ke gener?lovi Finkovi, z?eknouti se v?ech pozemsk?ch rozko?? a vymlouval se p?itom na zka?en? ?aludek, pova?uje tuto le? za nutnou, aby jeho du?e nezakusila pekeln?ch ?trap, nebo? sou?asn? nahl??el, ?e discipl?na vojensk? vy?aduje, kdy? feldkur?tovi ?ekne gener?l: "Chlastej, kamar?de," aby ten chlastal ji? ze samotn? ?cty k p?edstaven?mu.
N?kdy se mu to ov?em nepoda?ilo, zejm?na kdy? gener?l po slavn?ch poln?ch bohoslu?b?ch po??dal je?t? slavnostn?j?? ?ranice na ??et garniz?nn? pokladny, kde potom v ??t?rn? to v?elijak stloukali dohromady, aby tak? z toho n?co trhli, tu si v?dy potom p?edstavoval, ?e je mor?ln? poh?ben p?ed tv??? Hospodinovou a t?esouc?m se u?in?n jest.
Chodil potom jako v m?toh?ch, a neztr?ceje p?i tom chaosu v?ru v boha, zcela v??n? u? za?al p?em??let o tom, zdali by se nem?l ka?dodenn? pravideln? mrskat.
V podobn? n?lad? dostavil se i nyn? na pozv?n? gener?la.
Gener?l Fink vy?el mu vst??c cel? rozz??en? a rozradostn?l?.
"Sly?el jste ji?," volal mu j?sav? vst??c, "o m?m n?hl?m soudu? Budeme v??et jednoho va?eho krajana."
P?i slov? ,krajana` pod?val se poln? kur?t Martinec utr?pen? na gener?la. Ji? n?kolikr?te odm?tl domn?nku, ?e by byl ?echem, a vysv?tlil ji? bezpo?tukr?te, ?e k jejich moravsk? farnosti pat?? dv? obce, ?esk? i n?meck?, a ?e on kolikr?t mus? jeden t?den k?zat pro G`echy a druh? pro N?mce, a pon?vad? v ?esk? obci nen? ??dn? ?esk? ?kola, jenom n?meck?, proto ?e on mus? vyu?ovat v obou obc?ch n?mecky, a proto on nen? ??dn? dech. Tento logick? d?vod dal jednou podn?t jednomu majorovi u stolu k pozn?mce, ?e ten poln? kur?t z Moravy je vlastn? obchod se sm??en?m zbo??m.
"Pardon," ?ekl gener?l, "zapomn?l jsem, nen? to v?? krajan. Je to dech, p?eb?hl?k, zr?dce od n?s, slou?il Rus?m, bude viset. Zat?m v?ak jaksi kv?li form? zji??ujeme jeho identitu, to nevad?, viset bude hned, jakmile dojde telegrafick? odpov??."
Usazuje poln?ho kur?ta vedle sebe na pohovku, pokra?oval gener?l vesele: "U m? kdy? je n?hl? soud, mus? odpov?dat tak? skute?n? n?hlosti tohoto soudu, to je m?j princip. Kdy? jsem byl je?t? za Lvovem na po??tku v?lky, doc?lil jsem toho, ?e jsme chlapa pov?sili za t?i minuty po rozsudku. To byl ov?em ?id, ale jednoho Rus?na jsme ob?sili za p?t minut po na?? porad?."
Gener?l se dobromysln? zasm?l: "Oba n?hodou nepot?ebovali duchovn? ?t?chy. ?id byl rab?nem a Rus?n popem. Tento p??pad je ov?em jin?, zde se jedn? o to, ?e budeme v??et katol?ka. P?i?el jsem na kapit?ln? my?lenku, aby se to potom nezdr?ovalo, ?e mu poskytnete duchovn? ?t?chu nap?ed, jak ??k?m, aby se to nezdr?ovalo."
Gener?l zazvonil a poru?il sluhovi: "P?ines dv? z t? v?erej?? baterie."
A napl?uje za chv?li poln?mu kur?tovi sklenici na v?no, pravil p??v?tiv?: "Ut??te se trochu p?ed duchovn? ?t?chou..."
Ze zam???ovan?ho okna, za kter?m sed?l ?vejk na kavalci, oz?val se v tento hrozn? ?as jeho zp?v:
My voj?ci, my jsme p?ni
n?s milujou holky samy
my fasujem pen?ze,
m?me se v?ady dob?e...
C?r?r?... Ein, zwei...
2. kapitola
Duchovn? ?t?cha
Poln? kur?t Martinec v prav?m slova smyslu nep?i?el k ?vejkovi, ale veplul k n?mu jako baletka na jevi?ti. Nebesk? touhy a l?hev star?ho gumpoldskirchen ?inily ho v t?to dojemn? chv?li lehk?m jako p?rko. Zd?lo se mu, ?e se p?ibli?uje v t?to v??n? a posv?tn? chv?li bl??e k bohu, zat?mco se p?ibli?oval k ?vejkovi.Zav?eli za n?m dve?e, zanechali oba o samot? a on nad?en? ?ekl k ?vejkovi, kter? sed?l na kavalci: "Mil? synu, j? jsem poln? kur?t Martinec."
Toto osloven? zd?lo se mu po cel? cest? sem nejvhodn?j??m a jaksi otcovsky dojemn?m.
?vejk vstal ze sv?ho pelechu, pot??sl bod?e rukou poln?mu kur?tovi a ?ekl: "M? velice t???, j? jsem ?vejk, ordonanc 11. mar?kumpanie 91. regimentu. Ned?vno n?m p?elo?ili k?dr do Brucku nad Litavou, tak si p?kn? sednou vedle mne, pane feldkur?t, a vypravujou mn?, pro? von? sou zav?enej. Von? sou p?ece v ranku ofic?ra, tak jim geb?ruje ofic?rskej arest p?i garniz?n?, kdepak tady, v?dy? je na tom kavalci plno v??. N?kdy ov?em se st?v?, ?e n?kdo nev?, kam vlastn? arestem pat??, ale to se splete v kancel??i nebo n?hodou. Jednou jsem v?m sed?l, pane feldkur?t, v arest? v Bud?jovic?ch u pluku a p?ivedli ke mn? jednoho kadet?telfrtr?tra. Takovej kadet?telfrtr?tr, to bylo n?co podobn?ho jako feldkur?ti, ani prase, ani my?, ?val na voj?ky jako ofic?r, a kdy? se n?co stalo, tak ho zav?rali mezi sprostej man?aft. Byli to v?m, pane feldkur?t, takov? bastardi, ?e je nep?ij?mali na min?? do untrofic?rsk? kuchyn?, na min?? pro man?aft nem?li pr?vo, to byli vej?, a ofic?rsmin?? jim zase negeb?rovala. M?li jsme jich tam tenkr?t p?t a ze za??tku v?m to ?ralo v kant?n? sam? syre?ky, pon?vad? min?? nikde nedostali, a? tam na n? p?i?el takhle jednou obrlajtnant Wurm a zak?zal jim to, pon?vad? prej se to nesrovn?v? se ct? kadet?telfrtr?tr?, chodit do kant?ny pro man?aft. Ale co m?li d?lat, do ofic?rskant?ny je nepou?t?li. Tak viseli ve vzduchu a pro?li za n?kolik dn? takovou cestou utrpen?, ?e jeden z nich sko?il do Mal?e a jeden zb?h od pluku a za dva m?s?ce do kas?ren psal, ?e je v Maroku ministrem vojenstv?. Byli ?ty?i, pon?vad? toho z Mal?e vylovili ?iv?ho, pon?vad? von v roz?ileni zapomn?l, kdy? tam sk?kal, ?e um? plavat a ?e ud?lal zkou?ku v plavectv? s v?born?m prosp?chem. Dodali ho do nemocnice a tam si s n?m zas nev?d?li rady, jestli ho maj? p?ikrejt ofic?rskou dekou anebo voby?ejnou pro man?aft. Tak na?li tedy cestu a nedali mu v?bec ??dnou deku a zabalili ho jenom do mokr?ho prost?radla, tak?e von za p?l hodiny prosil, aby ho pustili zp?tky do kas?ren, a to byl pr?v? ten, kter?ho zav?eli ke mn? je?t? cel?ho mokr?ho. Sed?l tam asi ?ty?i dni a liboval si, pon?vad? tam dost?val min??, arestantskou sice, ale min??, byl na sv?m jist?m, jak se ??k?. P?tej den si pro n?ho p?i?li a von se potom za p?l hodiny vr?til pro ?epici a plakal v?m radost?. Pov?d? mn?: ,P?i?lo kone?n? vo n?s rozhodnut?. Vode dne?ka budeme kadet?telfrtr?t?i zav?r?ni na hauptva?e mezi ofic?rama, na min?? budeme si p?ipl?cet do ofic?rsk? kuchyn?, a a? se ofic??i najed?, tak teprve dostanem my j?st, sp?t budeme s man?aftem a kafe budem dost?vat taky vod man?aftskuchyn? a fasovat budem tab?k taky s man?aftem.`"
Teprve nyn? se tak dalece vzpamatoval poln? kur?t Martinec, ?e p?eru?il ?vejka v?tou, kter? sv?m obsahem nepat?ila nijak p?edch?zej?c?mu rozhovoru:
"Ano, ano, mil? synu! Jsou v?ci mezi nebem a zem?, o kter?ch slu?? uva?ovati s vrouc?m srdcem a s plnou d?v?rou v nekone?n? milosrdenstv? bo??. P?ich?z?m, mil? synu, poskytnouti ti duchovn? ?t?chy."
Zaml?el se, pon?vad? to v?echno se mu jaksi nehodilo. Po cest? ji? si sestavoval cel? n??rtek ?e?i, ve kter? ne??astn?ka p?ivede k rozj?m?n? o jeho ?ivot? a jak mu bude odpu?t?no tam naho?e, kdy? se bude k?t a projev? ??innou l?tost.
Nyn? p?em??lel, jak d?l nav?zat, ale p?ede?el ho ?vejk ot?zkou, jestli m? cigaretu.
Poln? kur?t Martinec nenau?il se doposud kou?it. To bylo tak? jedin?, co si vlastn? zachoval ze ?ivotospr?vy, ne? sem p?ijel. N?kdy u gener?la Finka, kdy? u? m?l trochu v hlav?, zkou?el kou?it britanika, ale hned mu v?echno ?lo ven, p?i?em? m?l dojem, ?e mu and?l??ek str??ce v?stra?n? lecht? v krku.
"Nekou??m, mil? synu," odpov?d?l ?vejkovi s neoby?ejnou d?stojnost?.
"To se div?m," ?ekl ?vejk. "Znal jsem mnoho feldkur?t? a ti kou?ili jako ?pirituska na Zl?chov?. Feldkur?ta si v?bec nem??u p?edstavit, aby nekou?il a nepil. Jenom jednoho jsem znal, kterej ne?lukoval, ale ten zas rad?ji m?sto kou?en? ?vejkal tab?k a p?i k?z?n? poplival celou kazatelnu. - Vodkudpak sou, pane feldkur?t?"
"Od Nov?ho Ji??na," sklesl?m hlasem ozval se c. k. dp. Martinec.
"To snad znali, pane feldkur?t, n?jakou R??enu Gaudrsovou, byla p?edloni zam?stn?na v jedn? vin?rn? v Platn??sk? ulici v Praze a ?alovala v?m najednou osmn?ct lid? pro paternitu, pon?vad? se j? narodily dvoj?ata. To jedno z, t?ch dvoj?at m?lo jedno voko modr? a druh? hn?d?, to druh? dvoj?e m?lo jedno voko ?ed? a druh? ?ern?, tak vona p?edpokl?dala, ?e u? jsou v tom anga?ovan? ?ty?i p?ni s podobnejma vo?ima, kte?? tam do t? vin?rny chodili a n?co s n? m?li. Potom to jedno z dvoj?at m?lo chromou no?i?ku jako jeden magistr?tn? rada, kter? tam taky chodil, a to druh? zas m?lo ?est prst? na jedn? noze jako jeden poslanec, kterej tam bejval denn?m hostem. A te? si p?edstav?j?, pane feldkur?t, ?e takovejch host? tam chodilo vosumn?ct, a ta dvoj?ata vod ka?d?ho m?la n?jak? znam?nko, vod v?ech t?ch vosumn?cti, s kerejma vona chodila bu? na priv?t, nebo do hotelu. Nakonec soud rozhod, ?e otec p?i takovej tla?enici je nezn?m?, a vona to nakonec svedla na vin?rn?ka a ?alovala vin?rn?ka, u kter?ho slou?ila, ale ten dok?zal, ?e je u? p?es dvacet let impotentn? na z?klad? operace p?i n?jak?m z?n?tu dolej??ch vokon?etin. Voni ji pak ?upovali, pane feldkur?t, k v?m do Nov?ho J???na, z toho je nejlep?? vid?t, ?e kdo ba?? vo moc, dostane voby?ejn? star?ho kozla. Vona se m?la dr?et jednoho a netvrdit p?ed soudem, ?e jedno .dvoj??tko je vod pana poslance a druh? vod pana magistr?tn?ho rady anebo vod toho a vod toho. Ka?d? narozen? d?t?te se d? lehce spo??tat. Tolik?t?ho a tolik?t?ho jsem s n?m byla v hotelu a tolik?t?ho a tolik?t?ho se mn? to narodilo. To se v?, kdy? je to norm?ln? porod, pane feldkur?t. V takovejch ab?tajgl?ch v?dycky se najde za p?tku ??kej sv?dek, jako podomek nebo pokojsk?, ?tery' to vodp??s?hnou, ?e tam skute?n? tu noc s n? byl a vona ?e mu ?ekla. je?t? kdy? ?li dol? po schodech: ,A co kdy? n?co z toho bude?` a von ?e ji na to vodpov?d?l: ,Neboj se, kanim?ro, vo d?t? se postar?m.`"
Poln? kur?t se zamyslil a cel? duchovn? ?t?cha p?ipadala mu nyn? n?jak t??kou, t?ebas?e m?l ji? p?edt?m celou osnovu vypracovanou, co a jak bude s mil?m synem mluvit. O tom nejvy???m milosrdenstv? v den posledn?ho soudu, kdy vstanou v?ichni vojen?t? zlo?inci z hrob? s opr?tkou na krku, a pon?vad? se k?li, p?ijati jsou na milost stejn? jako ten lotr z Nov?ho z?kona.
M?l p?ipravenu snad jednu z nejhez??ch duchovn?ch ?t?ch, kter? m?la sest?vat ze t?? ??st?. Nap?ed cht?l pojednat o tom, ?e je smrt ob??en?m lehk?, kdy? je ?lov?k ?pln? usm??en s bohem. Vojensk? z?kon ?e trest? provinilce pro jeho zradu sp?chanou na c?sa?i p?nu, kter? je otcem sv?ch voj?n?, tak?e na sebemen?? poklesek jejich slu?? se d?vati jako na otcovra?du, potupen? otce. Potom cht?l d?l rozvinout svou teorii, ?e c?sa? p?n jest z milosti bo??, ?e jest bohem ustanoven k ??zen? sv?tsk?ch z?le?itost?, tak jako pape? jest ustanoven k ??zen? duchovn?ch v?c?. Zrada sp?chan? na c?sa?i jest zradou sp?chanou na samotn?m p?nubohu. ?ek? tedy vojensk?ho zlo?ince krom? opr?tky trest na v??nosti a v??n? zatracen? zlolaje. Jestli v?ak sv?tsk? spravedlnost nem??e vzhledem k vojensk? discipl?n? zru?it rozsudek a mus? ob?sit zlo?ince, nen? je?t? v?ecko ztraceno, pokud se t?k? druh?ho trestu na v??nosti. ?lov?k to m??e par?rovat v?born?m tahem, pok?n?m.
Poln? kur?t p?edstavoval si tu nejdojemn?j?? sc?nu, kter? jemu samotn?mu tam naho?e prosp?je k vymaz?n? v?ech pozn?mek o jeho ?innosti a p?soben? v byt? gener?la Finka v P?emy?lu.
Jak na n?ho, odsouzence, potom v ?vod? za?ve: Kaj se, synu, klekn?me si spolu! Opakuj za mnou, synu!
A jak potom touhle smradl?vou, zav?ivenou celou bude se oz?vati modlitba: Bo?e, jeho? vlastnost? jest smilov?vati se v?dycky a odpou?t?ti, sna?n? t? pros?m za du?i voj?na tohoto, kter?? jsi rozk?zal odej?ti z tohoto sv?ta na z?klad? rozsudku n?hl?ho vojensk?ho soudu v P?emy?lu. Dej? infanteristovi tomuto pro jeho ?p?nliv? a ?pln? pok?n?, aby pekeln?ch ?trap nezakusil, ale v??n?ch radost? po??val.
"S dovolen?m, pane feldkur?t, u? sed?j? p?t minut jako za?ezanej, jako by jim ani do hovoru nebylo. Na nich ?lov?k hned pozn?, ?e jsou ponejprv v arest?."
"P?i?el jsem," ?ekl v??n? poln? kur?t, "kv?li duchovn? ?t??e."
"To je zvl??tn?, co po??d maj?, pane feldkur?t, s tou duchovn? ?t?chou. J?, pane feldkur?t, necejt?m se bejt tak silnej, abych jim mohl n?jakou ?t?chu poskytnout. Von? nejsou ani prvn?, ani posledn? feldkur?t, kerej se dostal za m???e. Vostatn?, abych jim ?ekl pravdu, pane feldkur?t, j? nem?m tu vej?e?nost, abych mohl n?komu poskytovat ?t?chu v jeho t??k?m postaven?. Jednou jsem to zkusil, ale nedopadlo to p??li? dob?e, ha?nou si p?kn? vedle a j? jim to pov?m. Kdy? jsem bydlel v Opatovickej ulici, tak jsem tam m?l jednoho kamar?da, Faust?na, vr?tn?ho z hotelu. Byl to moc hodnej ?lov?k, spravedlivej a p?i?inlivej. Znal kdejakou holku z ulice, a mohli by p?ij?t, pane feldkur?t, kterejkoliv ?as no?n? do hotelu k n?mu a ??ct mu jen: ,Pane Faust?ne, pot?ebuje n?jakou sle?nu,` a von v?m hned sv?domit? se optal, jestli blond?nku, brunetu, men??, vy???, tenkou, tlustou, N?mkyni, ?e?ku nebo ?idovku, svobodnou, rozvedenou nebo vdanou pani?ku, inteligentn? nebo bez inteligence."
?vejk p?itulil se d?v?rn? k poln?mu kur?tovi, a obj?maje ho v pasu, pokra?oval: "?ekn?me tedy, pane feldkur?t, ?e by ?ekli: ,Pot?ebuju blond?nu, nohatou, vdovu, bez inteligence,` a za deset minut byste ji m?l v posteli i s k?estn?m listem."
Poln?mu kur?tovi po?alo b?t horko, a ?vejk mluvil d?l, tiskne k sob? mate?sky poln?ho kur?ta: "Ani by ne?ekli, pane feldkur?t, jakej m?l pan Faust?n smysl pro mravnost a poctivost. Vod t?ch ?enskejch, ker? dohazoval a dod?val do pokoj?, nevzal v?m ani krejcar di?kerece, a kdy? se n?kdy n?kter? z t?ch ?en?tin zapomn?la a cht?la mu n?co podstr?it, m?li vid?t, jak se roz??lil a za?al na ni k?i?et: ,Ty svin? jedna, kdy? prod?v?? svoje t?lo a p??e? smrtelnej h??ch, nemysl? si, ?e ten tv?j n?jakej ?est?k mn? pom??e. J? nejsem ??dnej kupl??, nestoudn? b?hno. J? to d?l?m jedin? z outrpnosti k tob?, abys, kdy? u? ses tak spustila, nemusela svou hanbu ve?ejn? vykl?dat kolemjdouc?m, aby t? n?kde v noci chytla patrola a tys musela potom t?i dni mejt na direkci. Takhle se? aspo? v teple a nikdo nevid?, kam a? jsi klesla.` Von si to vynahra?oval na hostech, kdy? necht?l br?t pen?ze jako pas?k. M?l svou sazbu: modr? vo?i st?ly ?est?k, ?ern? patn?ct krejcar?, a von to v?echno vypo?et p??mo dopodrobna jako ou?et na kousek pap?ru, kerej podal hostovi. Byly to velmi p??stupn? ceny za zprost?edkov?n?. Na ?enskou bek inteligence byla p?ir??ka ?est?k, pon?vad? von vych?zel z t? z?sady, ?e takov? sprost? n?doba v?c pobav? ne? takov? vzd?lan? d?ma. Jednou kve?eru p?i?el ke mn? pan Faust?n do Opatovickej ulice n?ramn? roz?ilenej a nesv?j, jako by ho pr?v? byli p?ed chvilkou vyt?hli zpod ochrann?ho r?mu vod elektriky a ukradli mu p?itom hodinky. Nap?ed v?bec nic nemluvil, jen vyt?hl z kapsy l?hev rumu, napil se, podal mn? a ?ekl: ,Pij.` Tak jsme nemluvili nic, a? kdy? jsme tu l?hev vypili, von najednou pov?d?: ,Kamar?de, bud tak laskav, ud?lej mn? n?co k v?li. Otev?i vokno na ulici, j? si na vokno sednu a ty m? chyt?? za nohy a shod?? m? z t?et?ho patra dol?. J? u? v ?ivot? nic jin?ho nepot?ebuju, j? m?m tuhle posledn? out?chu, ?e se na?el dohrej kamar?d, kerej mne sprovod? ze sv?ta. J? d?l na sv?t? bejt ?iv nem??u, j? poct?vej ?lov?k sem ?alovanej pro kupl??stv? jako ??kej pas?k ze ?id?. N?? hotel je p?eci prvot??dn?, v?ecky t?i pansk? i moje ?ena maj? kn??ky a nejsou dlu?ni panu doktorovi za vizitu ani krejcar. M??-li mne jen tro?ku r?d, shod mne z t?et?ho patra, dej mn? tu posledn? out?chu; hekl jsem mu, aby si tedy vylezl na okno, a shodil jsem ho dol? na ulici. - Nelekaj? se, pane feldkur?t."
?vejk vystoupil na pry?nu, p?i?em? vyt?hl s sebou poln?ho kur?ta:
"Pod?vaj? se, pane feldkur?t, j? jsem ho tedy takhle chytil a ?up s n?m dol?." ?vejk vyzvedl poln?ho kur?ta, spustil ho na podlahu, a zat?mco pod??en? poln? kur?t se sb?ral se zem?, hovo?il ?vejk d?le: "Tak vid?j?, pane feldkur?t, ?e se jim nic nestalo, a jemu taky ne, pa?u Faust?novi, vono to bylo asi jenom vo t?ikr?t vej?. Von byl toti? ten pan Faust?n ?pln? vo?ralej a zapomn?l, ?e j? bydl?m v Opatovickej ulici docela v n?zk?m p??zem?, a ne ve t?et?m pat?e iako p?ed rokem, kdy? jsem bydlel v K?emencovej ulici a von ke mn? chodil na n?v?t?vu."
Poln? kar?t se zem? pod??en? pod?val se na ?vejka, kter? stoje nad n?m na pry?n?, rozkl?dal rukama.
Kur?tovi napadlo, ?e m? co d?lat se ??lencem, proto koktaje: "Ano, mil? synu, nebylo to ani t?ikr?t tak vysoko," ?oupal se pomalu pozp?tku ku dve??m, na kter? za?al tak n?hle bu?it a p?itom tak stra?n? je?et, ?e mu hned otev?eli.
?vejk vid?l zam???en?m oknem, jak poln? kar?t sp??n? kr??? p?es n?dvo?? v pr?vodu str??e, p?itom ?iv? gestikuluje.
"Te? ho vedou asi na magorku," pomyslil si ?vejk, sesko?il z pry?ny, a proch?zeje se vojensk?m krokem, zp?val si:
Ten prst?nek, cos mi dala, ten j? nosit nebudu.
Prachsakra, pro?pak ne.
A? j? p?ijdu k sv?mu regimentu,
do kv?ru ho nabiju... Poln?ho kur?ta za n?kolik minut nato ohla?ovali u gener?la Finka.
-
U gener?la bylo op?t jedno velk? shrom??d?n?, ve kter?m vynikaj?c? ?lohu hr?ly dv? p??jemn? d?my, v?no a lik?ry.
Bylo zde z d?stojnick?ho sboru cel? sestaven? rann?ho n?hl?ho soudu, krom? oby?ejn?ho infanteristy, kter? r?no jim zapaloval cigarety.
Poln? kar?t veplul op?t tak poh?dkov? jako p???era do shrom??d?n?. Byl bled?, rozechv?l? a d?stojn? jako ?lov?k, kter? je si v?dom, ?e byl nevinn? zfackov?n.
Gener?l Fink, po??naj?c? si posledn? dobou velice d?v?rn? k poln?mu kar?tov?, st?hl ho k sob? na pohovku a napa?en?m hlasem ot?zal se kur?ta: "Co je s tebou, duchovn? ?t?cho?"
P?itom jedna z vesel?ch dam hodila po kur?tovi memfiskou. "Pijte, duchovn? ?t?cho," ?ekl je?t? gener?l Fink, nal?vaje v?na poln?mu kur?tovi do velik?ho zelen?ho poh?ru. Pon?vad? ten ihned se nenapil, za?al ho s?m vlastnoru?n? gener?l nap?jet, a kdyby nebyl kar?t state?n? lokal, byl by ho cel?ho pobryndal.
Potom nastalo teprve dotazov?n?, jak se p?i poskytov?n? duchovn? ?t?chy choval odsouzenec. Poln? kar?t vstal a ?ekl hlasem pln?m tragiky: "Ze??lel."
"To musela b?t znamenit? duchovn? ?t?cha," zasm?l se gener?l, na?e? se v?ichni dali do hrozn?ho chechtotu, p?i?em? ob? d?my za?aly op?t h?zet na kur?ta memfisky.
Na konci stolu kl?mal v k?esle major, kter? ji? trochu p?ebral, nyn? se probudil ze sv? apatie, nalil rychle do dvou vinn?ch sklenic n?jak?ho lik?ru, rozrazil si cestu p?es ?idle k poln?mu kur?tovi a p?inutil zm?men?ho bo??ho sluhu vyp?t to s n?m na bratrstv?. Potom se zas odvalil na sv? m?sto a tloukl ?pa?ky d?l.
T?mto p??pitkem na bratrstv? upadl poln? kar?t do osidel ??bla, kter? natahoval na n?ho svou n?ru? ze v?ech lahv? na stole i z pohled? a ?sm?v? vesel?ch dam, kter? si daly naproti n?mu nohy na st?l, tak?e na poln?ho kur?ta koukal Belzebub z krajkov?.
Do posledn? chv?le neztr?cel poln? kar?t p?esv?d?en?, `?e se hraje o jeho du?i a on s?m ?e je mu?edn?kem.
Vyj?d?il to tak? rozj?m?n?m, kter? pronesl k dv?ma vojensk?m sluh?m gener?la, kte?? ho odn??eli do vedlej??ch pokoj? na pohovku: "Smutn? sice, ale vzne?en? divadlo otv?r? se p?ed va?ima o?ima, kdy? nep?edpojatou a ?istou mysl? vzpomenete si na tolik proslaven?ch trpitel?, kte?? stali se ob?tmi pro v?ru a jsou zn?mi pod jm?nem mu?edn?k?. Na mn? vid?te, jak ?lov?k nad v?elik? utrpen? c?t? se pov??en, kdy? v jeho srdci ob?v? pravda a ctnost, kter? ho ozbrojuj? k dobyt? slavn?ho v?t?zstv? nad nejstra?n?j??m utrpen?m."
Tu ho obr?tili obli?ejem ke st?n? a on ihned usnul.
M?l neklidn? sp?nek.
Zd?lo se mu, ?e ve dne vykon?v? funkce poln?ho kur?ta a ve?er ?e je vr?tn?m v hotelu nam?st? vr?tn?ho Faust?na, kter?ho ?vejk shodil z t?et?ho poschod?.
P?ich?zely na n?ho ze v?ech stran ke gener?lovi ?aloby, ?e m?sto blond?ny p?ivedl hostovi brunetu, m?sto rozveden? pan? s inteligenc? ?e dodal vdovu bez inteligence.
Probudil se r?no zpocen? jako my?, m?l ?aludek jako na vod? a p?ipadalo mu, ?e ten jeho far?? na Morav? je proti n?mu and?l.
3. kapitola
?vejk op?t u sv? mar?kumpanie
Onen major, kter? d?lal auditora p?i v?erej??m dopoledn?m l??en? se ?vejkem, byla tat?? figura, kter? ve?er u gener?la pila na bratrstv? s poln?m kur?tem a kl?mala.Jisto bylo, ?e nikdo nev?d?l, kdy a jak major v noci od gener?la ode?el. V?ichni byli v takov?m stavu, ?e nikdo nezpozoroval jeho nep??tomnosti, gener?l si dokonce pletl, kdo vlastn? ze spole?nosti mluv?. Major nedlel ji? p?es dv? hodiny ve spole?nosti, ale gener?l p?esto kroutil si vousy, pitom? se usm?vaje volal: "Dob?e jste to ?ekl, pane majore."
R?no nemohli majora nikde naj?t. Jeho pl??? visel v p?eds?ni, ?avle byla na v???ku, sch?zela jen jeho d?stojnick? ?epice. Domn?vali se, ?e snad usnul n?kde na z?chod? v dom?, prohledali v?echny z?chody, ale nena?li ho nikde. M?sto n?ho objevili v druh?m pat?e jednoho sp?c?ho nadporu??ka ze spole?nosti gener?lovy, kter? spal vkle?e, maje hubu v d??e, jak ho tu sp?nek zastihl, kdy? zvracel.
Major jako kdyby do vody zapadl.
Kdyby v?ak byl se n?kdo pod?val zam???ovan?m oknem, kde byl zav?en ?vejk, uvid?l by, jak pod ?vejkov?m rusk?m vojensk?m pl??t?m sp? dv? osoby na jednom kavalci, jak zpod pl??t? vykukuj? dva p?ry bot.
S ostruhami pat?ily majorovi, bez ostruh ?vejkovi.
Oba le?eli k sob? p?ituleni jako dv? ko?ata. ?vejk m?l pracku pod majorovou hlavou a major obj?mal ?vejka za pasem, tule se k n?mu jako ?t?n? k fence.
Nebylo v tom nic z?hadn?ho. Bylo to prost? uv?dom?n? si sv?ch povinnost? ze strany pana majora.
Stalo se v?m jist? n?kdy, ?e jste s n?k?m sed?li a pili po celou noc a? do druh?ho dne dopoledne, a najednou v?? spolubesedn?k chytne se za hlavu, vysko?? a vyk?ikne: "Je???marj?, j? m?l b?t v osm hodin v ??ad?." To je takzvan? z?chvat povinnosti, kter? se dostavuje jako jak?si od?t?pen? produkt v??itek sv?dom?. Takov?ho ?lov?ka, kter?ho chytne tento ?lechetn? z?chvat, nic neodvr?t? od jeho svat?ho p?esv?d?en?, ?e mus? okam?it? vynahradit v ??ad? to, co zame?kal. To jsou ta zjeven? bez klobouk?, kter? vr?tn? v ??adech zachycuj? na chodb? a ukl?daj? ve sv?m pelechu na pohovku, aby se prospala.