Страница:
A jako na potvrzen? toho ovsa kdesi vp?edu dozn?valy sebran? hlasy voj?k? kumpanie v pokra?ov?n? p?sn?, s kterou ?ly u? ?esk? regimenty krv?cet za Rakousko k Solferinu:
A kdy? bylo p?l noci,
voves z pytle vysko??,
?upajdij?, ?upajd?
ka?d? holka d?!
Do ?eho? op?t vpadli druz?:
A d?,a d? a d?,
a pro? by nedala,
a d? ti dv? hubi?ky
na ob? tv??i?ky.
?upajdij?, ?upajd?,
ka?d? holka d?!
A d?,a d?,a d?,
a pro? by nedala...
Potom po?ali N?mci zp?vat tut?? p?se? n?mecky.
Je to tak star? vojensk? p?se?, kterou snad ji? zp?vala soldateska za napoleonsk?ch bitek ve v?ech jazyc?ch. Nyn? zn?la j?sav? po zapr??en? silnici na Turovu-Wolsku, v hali?sk? rovin?, kde po obou stran?ch silnice a? tam k zelen?m chlum?m na jihu byla pole zdept?na a zni?ena pod kopyty kon? a pod pode?vemi tis?c? a tis?c? vojensk?ch t??k?ch bot.
"Takhle jsme to jednou podobn? z??dili," ozval se ?vejk, rozhl??eje se kolem, "na man?vrech u P?sku. Byl tam s n?mi jeden pan arciv?voda, to byl takovej spravedlivej p?n, ?e kdy? se se sv?m ?t?bem proj??d?l ze strategickejch d?vod? obil?m, tak hned za n?m tu celou ?kodu vodhadoval adjutant. N?jakej sedl?k P?cha nem?l ??dnou radost z t? n?v?t?vy a nep?ijmul vod er?ru osmn?ct korun n?hrady za zdupanejch p?t m?r pole, cht?l se v?m, pane obrlajtnant, soudit a dostal za to osmn?ct m?s?c?.
J? mysl?m, pane obrlajtnant, ?e moh vlastn? bejt r?d, ?e n?kdo z c?sa?sk?ho rodu ho nav?t?v? na jeho pozemku. Jinej sedl?k, kterej by byl uv?dom?lej, tak by vobl?k v?echny sv? holky do b?lejch ?at? jako dr??i?ky, dal by jim kytice do ruky a rozestavil by je na sv?m pozemku a ka?d? by z nich musela v?tat vysok?ho p?na, jako jsem ?et vo Indii, kde se d?vali poddan? n?jak?ho panovn?ka vod toho slona roz?l?pnout "
"Co to mluv?te, ?vejku?" volal na n?ho s kon? nadporu??k Luk??.
"Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e j? mysl?m toho slona, kterej nes na sv?m h?bet? onoho panovn?ka, vo kter?m jsem ?et."
"Jen kdy? dovedete, ?vejku, v?echno spr?vn? vysv?tlit," ?ekl nadporu??k Luk?? a rozjel se kup?edu. Tam se ji? kolona trhala, nezvykl? pochod po odpo?inku ve vlaku, v pln?, dokonal? v?zbroji, p?sobil, ?e v?em po?ala bolet ramena a ka?d? si pohovoval, jak mohl. P?endavali ru?nice z jedn? strany na druhou, v?t?ina u? je nenesla na ?emeni, ale p?ehozen? jako hr?b? nebo vidle. N?kte?? mysleli, ?e si l?pe vyhov?, kdy? p?jdou p??kopem nebo po mezi, kde se jim zd?la p?da pod nohama p?ece jen m?k?? ne? na zapr??en? silnici.
V?t?ina ?la s hlavou k zemi sklopenou a v?ichni trp?li velkou ??zn?, pon?vad? p?esto, ?e ji? slunce zapadlo, bylo stejn? takov? dusno a parno jako v poledne a nikdo nem?l ji? ani kapky vody v poln? l?hvi. Byl to prvn? den pochodu a tato nezvykl? situace, kter? byla jaksi vstupem do v?t??ch a v?t??ch ?trap, ?inila v?echny ??m d?l t?m v?ce mal?tn?mi a zemdlen?mi. P?estali tak? zp?vat a navz?jem si mezi sebou odhadovali, jak maj? asi daleko na Turovu-Wolsku, kde mysleli, ?e se bude noclehovat. N?kte?? poposed?vali v p??kopu, a aby to tak nevypadalo, rozvazovali si boty a d?lali na prvn? pohled vzez?en? ?lov?ka, kter? si ?patn? slo?il onu?ky a sna?? se je slo?it tak, aby ho netla?ily na dal??m pochodu. Jin? op?t zkracovali si nebo prodlu?ovali ?emen na ru?nici, nebo rozvinovali ba?och a p?ekl?dali p?edm?ty v n?m um?st?n?, namlouvaj?ce si sami sob?, ?e tak ?in? z ohledu na spr?vn? zat??en?, aby p?sy ba?ochu net?hly jim jedno ?i druh? rameno. Kdy? se k nim bl??il postupn? nadporu??k Luk??, tu vst?vali a hl?sili, ?e je n?co tla?? nebo podobn?, jestli p?edt?m kadeti nebo ?eta?i, kdy? vid?li z d?lky kobylu nadporu??ka Luk??e, je nehnali kup?edu.
Nadporu??k Luk??, proj??d?je kolem, vyb?zel je zcela vl?dn?, aby jen vst?vali, ?e do Turovy-Wolsky jsou je?t? t?i kilometry, tam ?e bude odpo?inek.
Mezit?m se poru??k Dub vzpamatoval neust?l?m t?esen?m na sanitn? dvojkolce. Nevzpamatoval se sice je?t? ?pln?, ale mohl se ji? zvednout a vyhnouti se z dvojkolky a volat na ?t?b kompanie, kter? se voln? pohyboval kolem, pon?vad? si v?ichni, po??naje Balounem a kon?e Chodounsk?m, dali svoje ba?ochy do dvojkolky. Jedin? ?vejk ?el neohro?en? kup?edu i s ba?ochem, maje ru?nici po dragounsku p?es prsa na ?emen, kou?il z d?mky a zp?val si do pochodu:
Kdy? jsme t?hli k Jarom??i,
a? si n?m to, kdo chce, v???,
p?i?li jsme tam asi pr?v? k ve?e?i...
V?ce ne? p?t set krok? p?ed poru??kem Dubem zvedaly se po silnici kotou?e prachu, z n?ho? vyno?ovaly se postavy voj?k?; poru??k Dub, kter?mu se op?t vr?tilo nad?en?, naklonil hlavu z dvojkolky a po?al ?v?t do silni?n?ho prachu: "Voj?ci, v?? vzne?en? ?kol je t??k?, nast?vaj? v?m obt??n? pochody, nejr?zn?j?? nedostatky na v?em a ?trap?ce v?eho druhu. Ale s plnou d?v?rou hled?m vst??c va?? vytrvalosti a va?? s?le v?le."
"Ty vole," zab?snil si ?vejk.
Poru??k Dub pokra?oval: "Pro v?s, voj?ci, nen? ??dn? p?ek??ka tak mocnou, abyste ji nep?ekonali! Je?t? jednou, voj?ci, opakuji v?m, ?e v?s nevedu k lehk?mu v?t?zstv?. Bude to tvrd? o???ek pro v?s, ale vy to dok??ete! V?s bude slavit historie v?k?."
"Str? si prst do krku," zab?snil znovu ?vejk.
A jako by byl poru??k Dub poslechl, po?al vrhnout najednou, jak m?l sklon?nou hlavu, do prachu silnice, a kdy? se vyblil, vyk?ikl je?t?: "Voj?ci, kup?edu," svalil se poznovu na ba?och telegrafisty Chodounsk?ho a spal a? do Turowy-Wolsky, kde ho kone?n? postavili na nohy a sundali z vozu na rozkaz nadporu??ka Luk??e, kter? s n?m m?l velice dlouhou a velice obt??nou rozmluvu, ne?li se poru??k Dub ze v?eho tak dalece vzpamatoval, ?e kone?n? mohl prohl?sit: "Logicky soud?, provedl jsem hloupost, kterou vynahrad?m p?ed tv??? nep??tele."
Nebyl ov?em je?t? ?pln? zcela p?i sob?, pon?vad? ?ekl nadporu??kovi Luk??ovi, kdy? odch?zel ke sv?mu ?iku: "Vy m? je?t? nezn?te, ale a? m? pozn?te!"
"M??ete se informovat o tom, co jste prov?d?l, u ?vejka."
Poru??k Dub ?el tedy d??ve ne? k sv?mu ?iku k ?vejkovi, kter?ho na?el ve spole?nosti Balouna a ??etn?ho ?ikovatele Va?ka.
Baloun vykl?dal pr?v? o tom, ?e u nich ve ml?n? m?l v?dy v studni l?hev piva. Pivo ?e bylo tak studen?, a? zuby trnuly. Jinde ve ml?nech ?e ve?er se takov?m pivem zap?jela rozhuda, ale on ?e ve sv? ?ravosti, za kterou ho te? p?nbu potrestal, po rozhud? je?t? v?dycky spolkl po??dn? kus masa. Ted ?e bo?? spravedlnost potrestala ho teplou smradlavou vodou ze studn? v Turow?-Wolsk?, do kter? mus? v?ichni sypat kv?li chole?e kyselinu citr?novou, kterou pr?v? p?ed chvilkou rozd?vali, kdy? se po ?varmech fasovala voda ze studn?. Baloun projevil n?zor, ?e tahle kyselina citr?nov? je asi patrn? kv?li vyhladov?n? lid?. Je sice pravda, ?e se v Sanoku trochu najedl, ?e dokonce obrlajtnant Luk?? mu op?t p?epustil p?l cel? porce telec?ho, kter? mu p?inesl od brig?dy, ale ?e je to hrozn?, ?e myslel p?ece jen, kdy? p?ijdou sem a bude rast s noclehem, ?e se zas bude n?co va?it. U? byl o tom tak? p?esv?d?en, kdy? nab?rali feldk?ch?i vodu do kotl?. ?el se hned ot?zat ke kuchyn?m co a jak, a oni mu odpov?d?li, ?e je jenom rozkaz nabrat zat?m vodu, a za chv?li ?e m??e p?ij?t rozkaz op?t tu vodu vyl?t.
Vtom pr?v? p?i?el poru??k Dub, a pon?vad? byl s?m velice nejist? v??i sob?, ot?zal se: "Bav?te se?"
"Bav?me se, pane lajtnant," odpov?d?l za v?echny ?vejk, "u n?s je z?bava v pln?m proudu. Vono je v?bec nejlep?? se v?dycky dob?e bavit. Te? se pr?v? bav?me o kyselin? citr?nov?. Bez z?bavy nem??e bejt ??dnej voj?k, von aspo? lep?? zapom?n? na v?echny ?trap?ce."
Poru??k Dub mu ?ekl, aby ?el kus s n?m; ?e se chce na n?co zeptat. Kdy? byli tedy stranou, ?ekl k n?mu stra?n? nejist?m hlasem; "Nebavili jste se o mn??"
"Nikoliv, nikdy ne, pane lajtnant, jenom vo t? kyselin? citr?nov? a vo uzen?m mase."
"??kal mn? obrlajtnant Luk??, ?e pr? jsem j? jako n?co prov?d?l a ?e vy o tom velice dob?e v?te, ?vejku."
?vejk velice v??n? a d?razn? ?ekl: "Nic jste neprov?d?l, pane lajtnant, byl jste jenom na n?v?t?v? v jednom vyk?i?en?m dom?. Ale to byl asi n?jakej vomyl. Klemp??e Pimpra z Koz?ho pl?cku taky v?dycky hledali, kdy? ?el kupovat plech do m?sta, a na?li ho tak? v?dycky v podobnej m?stnosti, bud u Suh?, nebo u Dvo??k?, jako j? v?s na?el. Dole byla kav?rna a naho?e v na?em p??pad? byly holky. Vy jste byl, pane lajtnant, asi na vomylu, kde se to vlastn? nach?z?te, pon?vad? bylo horko, a kdy? ?lov?k nen? zvyklej p?t, tak se v takov?m teplu vopije i voby?ejn?m rumem, nato? vy je?abinkou, pane lajtnant. Tak jsem dostal rozkaz v?m doru?it pozv?n? k be?prechunku, ne? jsme vyrazili, a taky jsem v?s tam na?el u t? holky naho?e; z toho horka a je?abinky jste m? ani nepoznal a le?el jste tam na kanap? vysvle?enej. Nijak jste tam ne??dil, ani jste ne??kal ,Vy m? je?t? nezn?te`, ale takov? v?c se m??e st?t ka?d?mu, kdy? je horko. N?kdo na to stra?n? trp?, jinej zas do toho p?ijde jako stepej k housl?m. Kdybyste byl znal star?ho Vejvodu, pol?ra z Vr?ovic, ten v?m si, pane lajtnant, um?nil, ?e nebude p?t ??dn? n?poje, po kter?ch by se vopil. Tak si dal je?t? ?tamprle na cestu a vy?el z domova hledat ty n?poje bez alkaholu. Zastavil se tedy nap?ed v hospod? Na zast?vce, dal si tam ?tvrti?ku vermutu a po?al se nen?padn? vypt?vat hostinsk?ho, co vlastn? pijou ti abstinenti. Von docela spr?vn? soudil, ?e ?ist? voda je i pro abstinenty p?ece jen krutej n?poj. Hostinskej mu tedy vysv?tlil, ?e abstinenti pijou sodovky, limon?dy, ml?ko a potom v?na bez alkaholu, studenej oukrop a jin? lihuprost? n?poje. Z toho se star?mu Vejvodovi p?ece jen zamlouvala ta lihuprost? v?na. Optal se je?t?, jestli jsou tak? lihuprost? ko?alky, vypil je?t? jednu ?tvrti?ku, pohovo?il si s hostinsk?m vo tom, ?e je to vopravdu h??ch se ?asto vo??rat, na?e? mu hostinskej ?ekl, ?e v?echno na sv?t? snese, jenom ne vo?ral?ho ?lov?ka, kterej se jinde vo?ere a p?ijde k n?mu vyst??zliv?t fla?kou sodovky a je?t? ud?l? krav?l. ,Vo?er se u mne,` pov?d? host?nskej, ,pak jse? m?j ?lov?k, ale jinak t? nezn?m.` Starej Vejvoda tedy dopil a ?el d?l, a? v?m p?i?el, pane lajtnant, na Karlovo n?m?st? do obchodu s v?nem, kam tak? n?kdy zach?zel, a optal se tam, jestli nemaj? lihuprost? vina. ,Lihuprost? v?na nem?me, pane Vejvodo,` ?ekli mu, ,ale vermut nebo ?ery.` Star?mu Vejvodov? bylo n?jak hanba, tak tam vypil ?tvrtku vermutu a ?tvrtku ?ery, a jak tak sed?, sezn?m? se v?m, pane lajtnant, s n?jak?m takyabstinentem. Slovo dalo slovo, pijou je?t? po ?tvrtce ?ery, a kone?n? se domluvili, ?e ten p?n zn? m?sto, kde se ?epuj? lihuprost? v?na. ,Je to v Bolz?nov? ulici, jde se tam po schodech dol? a maj? tam gramofon.` Za tuhle dobrou zpr?vu dal starej Vejvoda celou l?hev vermutu na st?l a potom se voba vypravili do Bolz?nov? ulice, co se tam jde dol? po schodech a co tam maj? gramofon. A skute?n?, tam se ?epovala sam? ovocn? v?na, nejen lihuprost?, ale dokonce i bez alkaholu. Nap?ed si ka?dej dal p?l litru angre?tov?ho v?na, potom p?llitr ryb?zov?ho v?na, a kdy? vypili je?t? p?l litru angre?tov?ho lihuprost?ho v?na, po?aly je brn?t nohy po v?ech t?ch vermutech a ?ery p?edt?m, po?ali k?i?et, aby jim p?inesli ??edn? potvrzen?, ?e co tady pijou, je lihuprost? v?no. Von? ?e jsou abstinenti, a jestli jim to hned nep?inesou, ?e to tady v?echno rozsekaj? i s gramofonem. Potom je policajti museli oba tahat po t?ch schodech nahoru do Bolz?novy ulice, museli je d?t do truhly a museli je hodit do separace voba dva museli bejt vodsouzen? pro vo?ralstv? jako abstinenti."
"Pro? mn? to pov?d?te," vyk?ikl poru??k Dub; kter? touto ?e?? ?pln? vyst??zliv?l.
"Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ?e vono to vlastn? k sob? nepat??, ale kdy? u? si tak pov?d?me..."
Poru??kovi Dubovi v tom okam?iku napadlo, ?e ho ?vejk op?t urazil, pon?vad? ji? byl jaksi ?pln? p?i sob?, i k?i?el na n?ho: "Ty m? jednou pozn??! Jak to stoj???"
"Poslu?n? hl?s?m, ?e stoj?m ?patn?, j? jsem, poslu?n? hl?s?m, zapomn?l srazit paty k sob?. Hned to ud?l?m."
?vejk ji? op?t st?l v nejlep?? front?.
Poru??k Dub p?em??lel, co m? je?t? ??ct, ale nakonec ?ekl jen: "Dej si na mne pozor, abych ti to nemusel ??kat naposled," k ?emu? jako dodatkem opravil sv? star? po?ekadlo: "Ty m? je?t? nezn??, ale j? t? zn?m."
Kdy? poru??k Dub odch?zel od ?vejka, pomyslil si v sv? kocovin?: "M??e b?t, ?e by na n?ho l?pe ??inkovalo, kdybych mu byl ?ekl: J? t?, chlape, u? d?vno zn?m z t? ?patn? str?nky."
Potom poru??k Dub dal si zavolat sluhu Kunerta a poru?il mu, aby sehnal d?b?n vody.
Ku cti Kunerta budi? ?e?eno, ?e sh?n?l dlouho po Turow?-Wolsce d?b?n i vodu.
D?b?n se mu nakonec poda?ilo ukr?st panu pleb?novi a do d?b?nu na?erpal z jedn? studn?, ?pln? pobit? prkny, vodu. Za t?m ??elem musel ov?em vytrhnout n?kolik prken, pon?vad? ta studn? byla tak opat?ena, ?e v n? byla voda podez?el? jako tyf?zn?.
Poru??k Dub vypil v?ak cel? d?b?n vody beze v?ech dal??ch n?sledk?, ??m? potvrdil p??slov? "Dobr? prase v?echno snese".
-
V?ichni se velice m?lili, kdy? se domn?vali, ?e v Turow?-Wolsk? budou snad nocovati. Nadporu??k Luk?? zavolal telefonistu Chodounsk?ho, ??etn?ho ?ikovatele Va?ka a kur?ra kumpanie ?vejka a Balouna. Rozkazy byly jednoduch?. V?ichni nechaj? v?zbroj u sanity, vyraz? ihned na Mal? Polanec poln? cestou a potom pod?l potoka dol? jihov?chodn?m sm?rem na Liskowiec.
?vejk, Van?k a Chodounsk? jsou kvart?rmajstry. V?ichni mus? obstarat noclehy pro kumpanii, kter? p?ijde za nimi za hodinu, nanejv?? za p?ldruh? hodiny. Baloun mus? mezit?m na m?st?, kde bude noclehovat on, nadporu??k Luk??, d?t up?ct husu, a v?ichni t?i mus? d?t pozor na Balouna, aby j? polovi?ku nese?ral. Krom? toho mus? Van?k se ?vejkem koupit prase pro kumpanii, podle toho, kolik p?ipad? masa na celou kumpanii. V noci bude se va?it gul??. Noclehy pro mu?stvo mus? b?t ??dn?; vyh?bat se zav?iven?m chalup?m, aby si mu?stvo n?le?it? odpo?inulo, pon?vad? kumpanie vystupuje z Liskowiec ji? o p?l sedm? hodin? rann? p?es Kroscienku na Starasol.
Batali?n toti? u? nebyl chudobn?. Brig?dn? intendantstvo v Sanoku vyplatilo batali?nu z?lohy na budouc? jatka. V pokladn? kumpanie bylo p?es sto tis?c korun a ??etn? ?ikovatel Van?k dostal ji? rozkaz, a? budou n?kde na m?st?, co? se rozum?lo v z?kopech, p?ed smrti kumpanie, vy??tovat a vypl?cet za nedodan? komis?rek a min?? mu?stvu nesporn? pat??c? obnosy.
Zat?mco se v?ichni ?ty?i vypravili na cestu, objevil se u kumpanie pan m?stn? pleb?n a rozd?val voj?k?m dle jich n?rodnosti l?ste?ek s "Lurdskou p?sn?" ve v?ech jazyc?ch. M?l t?ch p?sn? bal?k, kter? mu zde zanechal na rozd?v?n? proch?zej?c?m vojensk?m odd?l?m n?jak? vysok? vojensk? c?rkevn? hodnost??, proj??d?j?c? se zpusto?enou Hali?? na automobilu s n?jak?mi d?vkami.
Kde v ?dol? ku ?ece hora m? sklon,
v?em poselstv? and?lsk? zv?stuje zvon.
Ave, ave, ave, Maria! - Ave, ave, ave, Maria!
Aj, Bernardu, d?venku, nebesk? duch
tam ku b?ehu provod? v zelen? luh. - Ave!
1 spat?ila na sk?le hv?zdovou z??,
v n? postavu velebnou, p?esvatou tv?? - Ave!
Ji rozmile zdob? ?at liliov?
a prostink? sv?tl? p?s oblakov?. - Ave!
A na rukou sepjat?ch r??enec m?
ta Pan? a Kr?lovna p?emilostn?. - Ave!
Aj Bernard? m?n? se nevinn? tv??
tv?? kr??l? j? podivn? nadzemsk? z?? - Ave!
Ji? kle?? a modl? se, Vl?dkyni z?i,
?e? nebeskou Kr?lovna promlouv? s n?. - Ave!
"V?z d?t?, j? bez h??chu po?ala jsem,
j? ochranou p?emocnou chci b?ti v?em! - Ave!
Sem v pr?vodech putuj m?j n?bo?n? lid!
Mn? vzd?vej jen poctu a hledej sv?j klid - Ave!
Bu? sv?dkem zde n?rod?m z mramoru chr?m,
?e na tomto m?st? j? st?nek sv?j m?m. - Ave!
Ten pramen v?ak, kter? se rozproudil zde,
ten? l?sky m? z?rukou k sob? v?s zve. - Ave!
? sl?va ti, ?dol? p?emilostn?,
to obydl? Mati?ky p?eradostn?. - Ave!
Tam ve sk?le z?zra?n? jeskyn? Tv?,
r?j dalas n?m, Kr?lovno dobrotiv?. - Ave!
Co nastal ten p?eslavn? radostn? den,
ct? Tebe tam pr?vody mu??v i ?en. - Ave!
Ty cht?las m?t z?stupy ctitel? sv?ch,
viz tak? n?s, pros?c?ch za ?as? zl?ch. - Ave!
? hv?zdo Ty spasn?, Ty p?ed n?mi cho?,
Ty ke tr?nu bo??mu v?rn? n?s vo?! - Ave!
? p?esvat? Panno, Ty v l?sce n?s m?j
a mate?skou milost svou d?tk?m sv?m dej!
V Turow?-Wolsk? bylo mnoho latr?n a v?ude po latr?n?ch v?lely se pap?rky s Lurdskou p?sn?.
Kapr?l Nachtigal, n?kde od Ka?persk?ch Hor, sehnal l?hev ko?alky od ustra?en?ho ?ida, shrom??dil n?kolik kamar?d? a nyn? v?ichni jali se dle n?meck?ho textu zp?vat Lurdskou p?se? bez refr?nu Ave! na melodii p?sn? Prince Eugena.
Byla to zatracen? o?kliv? cesta, kdy? se setm?lo a ti ?ty?i, kte?? m?li se postarat o nocleh pro 11. kumpanii, dostali se do les?ka nad potokem, kter? m?l j?t na Liskowiec.
Baloun, kter? se poprv? octl v situaci, ?e jde kamsi do nezn?ma, a kter?mu se v?echno: tma, ?e jdou hledat nap?ed kvart?ry, zd?lo neoby?ejn? tajemn?m, pojal n?hle stra?liv? podez?en?, ?e to nen? jen tak. "Kamar?d?," ?ekl ti?e, klop?taje na cest? nad potokem, "von? n?s vob?tovali."
"Jak to?" potichounku za?val na n?ho ?vejk.
"Kamar?di, nehul?kejme tolik," prosil potichu Baloun, "j? u? to c?t?m v k???i, von? n?s usly?? a za?nou hned po n?s st??let. J? to v?m. Von? n?s poslali nap?ed, abychom vyp?trali, jestli tam nen? nep??tel, a kdy? usly?? st?elbu, tak hned budou v?d?t, ?e se nesm? d?l. My jsme, kamar?di, folpatrola, jak m? tomu u?il kapr?l Terna."
"Tak jdi tedy nap?ed," ?ekl ?vejk. "My p?jdeme p?kn? za tebou, abys n?s chr?nil sv?m t?lem, kdy? se? takovej obr. A? bude? st?elenej, tak n?m to voznam, abychom mohli v?as ud?lat n?dr, Se? to ale voj?k, von se boj?, ?e budou do n?ho st??let. To pr?v? m? m?t ka?dej voj?k n?ramn? r?d, ka?dej voj?k mus? v?d?t, ?e ??m v?ckr?t po n?m nep??tel vyst?el?, t?m se tak? nep??teli ten?eji z?soby munice. Ka?dou ranou, kterou d? nep??telskej voj?k proti tob?, se vochuzuje jeho bojeschopnost. Von je p?itom r?d, ?e m??e po tob? st??let, pon?vad? nemus? se aspo? tahat s patronama a leh?eji se mu to b???."
Baloun t??ce vzdychl: "Kdy? j? m?m doma hospod??stv?."
"Vyka?li se na hospod??stv?," radil mu ?vejk, "rad?ji padni za c?sa?e p?na. Copak t? to na vojn? neu?ili?"
"Von? se vo tom jenom zmi?ovali," ?ekl pitom? Baloun. "Von? m? jenom vodili na exec?rplac a potom u? jsem nikdy vo nic podobn?m nesly?el, pon?vad? jsem se stal bur?em... Kdyby n?s aspo? c?sa? p?n lep?? krmil..."
"Ty jsi ale zatracen? nenasytn? svin?. Voj?ka p?ed gefechtem v?bec nemaj? krmit, to u? n?m p?ed lety vykl?dal ve ?kole hejtman Untergriez. Ten n?m v?dycky ??k?val: ,Kluci zatracen?, kdyby do?lo n?kdy k v?lce, p?i?lo se do gefechtu, n? abyste se p?ed bojem p?e?rali. Kdo bude p?e?ranej a dostane r?nu do b?icha, tak bude hotovej, pon?vad? v?echna supa a komis?rek po takovej r?n? vylezou ze st?eva, a takovej voj?k je hned hotovej na z?pal. Kdy? ale nem? v ?aloudku nic, tak takov? r?na do b?icha je pro n?ho jako nic, jako kdy? ?t?pne vosa, jedna radost."
"J? rychle tr?v?m," ?ekl Baloun, "u m? toho v ?aloudku nikdy mnoho nez?stane. J? ti t?ebas, kamar?de, se?eru celou m?su knedl?k? s vep?ovou a se zel?m, a za p?l hodiny v?c ti ze v?eho toho nevyseru jak tak na t?i pol?vkov? l??ce, vostatn? se ti ve mn? ztrat?. N?kdo kup??kladu ??k?, ?e kdy? sn? li?ky, ?e z n?ho vyjdou tak, jak byly, jen je vyprat a d?lat je zas znova nakyselo, a u m? navopak. Na?eru se ti li?ek, ?e by jinej prasknut, a kdy? potom jdu na z?chod, tak ti vyprdnu jen trochu ?lut? ka?e, jako vod d?t?te, vostatn? se taky ve mn? ztrat?. - Ve mn? se ti, kamar?de," d?v?rn? sd?loval Baloun ?vejkovi, "rozpou?t?j? kosti vod ryb a pecky ze ?vestek. Jednou jsem to schv?ln? po??tal. Sn?d jsem sedumdes?t ?vestkovej?h knedl?k? s peckama, a kdy? p?i?la moje chv?le, ?el jsem za humna, ?toural jsem se v tom d?ev??kem, d?val pecky stranou a po??tal. Ze sedumdes?ti pecek rozpustilo se ve mn? p?es polovi?ku."
Z Balounov?ch ?st vydral se tich? t?hl? povzdech: "Moje pan?m?ma d?lala ?vestkov? knedl?ky z bramborov?ho t?sta, do kter?ho p?id?vala trochu tvarohu, aby byly vydatn?j??. M?la v?dycky rad?ji sypan? m?kem ne? se syre?kem a j? zas navopak, tak?e kv?li tomu jsem ji jednou zfackoval ... J? jsem si nedoved v??it sv?ho rodinn?ho ?t?st?."
Baloun se zastavil, zamlask, p?ejel jazykem po pat?e a ?ekl smutn? a m?kce: "V??, kamar?de, ?e te?, kdy? to nem?m, tak mn? p?ipad?, ?e m?la ?ena p?ece jen pravdu, ?e jsou s t?m jej?m m?kem lep??. Tenkr?t se mn? po??d zd?lo, ?e mn? ten m?k leze do zub?, a te? si mysl?m, jen kdyby lez... Zkusila moje ?ena se mnou ?ast? a velk? protivenstv?. Kolikr?t vona se naplakala, kdy? jsem cht?l, aby d?vala v?c marj?nky do jitrnic, a p?itom jsem j? v?dycky n?jakou vrazil. Jednou jsem ji chud?ka zt??skal tak, ?e le?ela dva dni, pon?vad? mn? necht?la k ve?e?i za??znout krocana, ?e prej mn? sta?? kohoutek. - Ba, kamar?de," rozplakal se Baloun, "kdyby te? byla jitrnice bez marj?nky a kohouti... R?d j?? koprovou vom??ku? Vid??, kv?li tej bejval krav?l, a dnes bych ji pil jako kafe."
Baloun pomalu zapom?nal na p?edstavu domn?l?ho nebezpe?? a v tichu noci, je?t? kdy? sestupovali dol? na Liskowiec, d?l neust?le vykl?dal s pohnut?m ?vejkovi, ?eho si d??v nev??il a co by te? jed, a? by o?i plakaly.
Za nimi ?el telefonista Chodounsk? s ??etn?m ?ikovatelem Va?kem.
Chodounsk? vykl?dal Va?kovi, ?e dle jeho n?zoru je sv?tov? v?lka blbost. Nejhor?? p?i n? je, ?e kdy? se n?kde p?etrhne telefonn? veden?, tak ?e mus?? to j?t v noci spravovat, a je?t? hor?? p?i tom je to, ?e d??v, kdy? byla n?jak? vojna, neznali reflektory. Ale te?, pr?v? kdy? spravuje? ty zatracen? dr?ty, nep??tel najde t? hned reflektorem a pust? do tebe celou artil?rii.
Dole ve vsi, kde m?li vyhledat nocleh pro kumpanii, byla tma a roz?t?kali se v?ichni psi, co? p?inutilo v?pravu zastaviti se a uva?ovati o tom, jak ?eliti t?mto potvor?m.
"Co? abychom se vr?tili," za?eptal Baloun.
"Baloune, Baloune, kdybychom to udali, tak bys byl vodst?elenej za zbab?lost," ?ekl na to ?vejk.
Psi ?t?kali ??m d?l t?m v?ce, a dokonce i na jihu za ?ekou Ropou, roz?t?kali se i v Kroscience a v n?kolika jin?ch vesnic?ch, nebo? ?vejk ?val do no?n?ho ticha: "Lehne? - lehne? - lehne?," jako kdysi ?v?val na sv? psy, kdy? je?t? s nimi obchodoval.
Psi se roz?t?kali je?t? v?c, tak?e ??etn? ?ikovatel Van?k ?ekl ?vejkovi:
"Ne?vete na n?, ?vejku, nebo n?m roz?t?k?te celou Hali?."
"N?co podobn?ho," odpov?d?l ?vejk, "se n?m stalo na man?vrech v t?borsk?m kraji. P?it?hli jsme tam v noci do jedn? vesnice a psi za?ali d?lat ohromnej r?mus. V?ude je vokol? p?kn? zalidn?n?, tak?e ten ps? ?t?kot ?el od vesnice k vesnici, po??d d?l a d?l, a ti psi v na?? vesnici, kde jsme l?grovali, kdy? u? umlkli, zas usly?eli z d?lky ?t?kot, t?ebas odn?kud a? od Pelh?imova, tak se dali zas do ?t?kotu, a za chv?li v?m ?t?kalo T?borsko, Pelh?imovsko, Bud?jovicko, Humpolecko, T?ebo?sko a Jihlavsko. N?? hejtman, to byl takovej nerv?zn? d?dek, ten nemoh vyst?t ps? ?t?kot, nespal celou noc, neust?le chodil sem tam, ptal se patroly: ,Kdo ?t?k?, co ?t?k??` Voj?ci poslu?n? hl?s?l?, ?e psi ?t?kaj?, a vono ho to tak dop?lilo, ?e za to ti, co byli tenkr?t na patrole, dostali kas?rnika, kdy? jsme se vr?tili z man?vr?. Potom v?dycky vybral ,ps? komandu` a poslal ji nap?ed. Ta m?la za ??el ozn?mit obyvatelstvu ve vesnici, kde jsme m?li noclehovat, ?e ??dnej pes nesm? v noci ?t?knout, nebo ?e bude utracen. J? jsem byl taky v takov? komand?, a kdy? jsme p?i?li do jedn? vesnice na Milevsku, tak jsem si to splet a vozn?mil jsem starostovi obce, ?e ka?dej majitel psa, kterej v noci za?t?k?, bude utracen ze strategick?ch d?vod?. Starosta se polekal, hned zap??h a jel na hlavn? ?t?b prosit za celou vesnici o milost. Tam ho v?bec nepustili, posti by ho byli m?lem zast?elili, tak se vr?til dom?, a ne? jsme p?it?hli do vesnice, vov?zali v?ichni na jeho radu ps?m kolem dr?ky hadry, a? se t?i z nich vztekli."
Sestupovali do vsi, kdy? bylo p?ijato v?eobecn? ponau?en? ?vejka, ?e se psi boj? v noci voh?nku ze zap?len? cigarety. Nane?t?st? cigarety z nich nikdo nekou?il, tak?e tato rada ?vejkova nem?la pozitivn?ch v?sledk?. Uk?zalo se v?ak, ?e psi ?t?kaj? z radosti, pon?vad? si vzpom?nali s l?skou na proch?zej?c? vojska, kter? jim v?dy zanechala n?co k sn?dku.
C?tili ji? zdaleka, ?e se bl??? ti tvorov?, kte?? po sob? zanech?vaj? kosti a zdechliny kon?. Kde se vzali tu se vzali kolem ?vejka ?ty?i hafani, kte?? jali se na n?ho p??telsky dor??et s ohony vyzdvi?en?mi nahoru.
?vejk je hladil, popl?c?val a mluvil s nimi ve tm? jako s d?tmi:
"Tak u? jsme tady, p?i?li jsme se k v?m vyhaj?nkovat, napaput?nkat, d?me v?m kosti?ky, k?r?i?ky a r?no potom zas p?jdeme d?l na nep??tele."
Ve vsi po chalup?ch po?ali roz??hat sv?tla, a kdy? u prvn? chalupy po?ali bu?it do dve??, aby se dov?d?li, kde bydl? starosta, ozval se zevnit? v??skav? a je?iv? hlas ?ensk?, kter? ne polsky, a tak? ne ukrajinsky oznamoval, ?e ona m? mu?e na vojn?, ?e m? d?ti nemocn? na ne?tovice a ?e Moskali v?echno zabrali a ?e mu?, ne? ?el na vojnu, j? nakazoval, aby v noci nikomu neotv?rala. Teprve kdy? zd?raznili ?tok na dve?e s uji??ov?n?m, ?e jsou kvart?rmach?i, otev?ely se dve?e n?jakou nezn?mou rukou, a kdy? ve?li dovnit?, objevilo se, ?e zde vlastn? bydli starosta, kter? marn? sna?il se ?vejkovi vymluvit, ?e on nenapodoboval ten v??skav? ?ensk? hlas. Omlouval se, ?e spal na sen? a ?e jeho ?ena, kdy? ji n?kdo n?hle probud? ze span?, ?e nev?, co mluv?. Pokud se t?k? noclehu pro celou kumpani?, ?e je vesnice tak malink?, ?e se do n? ani jeden voj?k nevejde. Nen? v?bec kde sp?t. Ke koupi zde tak? nen? ni?eho, Moskali v?e zabrali.
Kdyby p?nov? dobrodzejov? t?m nepohrdli, odvedl by je do Kroscienky, tam jsou velik? statky, je to jen t?i ?tvrt? hodiny odtud, m?sta je tam dost, ka?d? voj?k bude se moc p?ikr?t ov??m ko?ichem, maj? tam tolik krav, ?e ka?d? voj?k dostane es??lek ml?ka, je tam dobr? voda, p?ni d?stojn?ci mohou tam sp?t v z?me?ku, ale tady v Liskowci? B?da, svrab a v?i. On s?m m?l kdysi p?t krav, ale Moskali mu v?echny zabrali, tak?e on s?m, kdy? chce ml?ko pro sv? nemocn? d?ti, mus? chodit a? do Kroscienky.
Jako na d?kaz toho zabu?ely vedle u n?ho v chl?v? kr?vy a bylo sly?et je?iv? ?ensk? hlas, kter? ok?ikoval ne??astn? kr?vy a p??l jim, aby je cholera zkroutila. Starostu v?ak to nezm?tlo a pokra?oval obouvaje si vysok? boty:
"Jedinou kr?vu tady m? soused Vojciek, kterou jste r??ili sly?et, moji p?ni dobrodinci, te? zabu?et. Je to kr?va nemocn?, teskliv?. Moskali od n? tel?tko odebrali. Od t? doby ml?ko ned?v?, ale hospod??i je ji l?to za?ezat, mysl? si, ?e Matka bo?? ?enstochovsk? op?t v?e p?ivede k lep??mu."
Za t?to sv? ?e?i navl?kl na sebe kantu?:
"P?jdeme, p?ni dobrodinci, do Kroscienky, ani t?i ?tvrt? hodiny nebude, co j? h???n? pov?d?m, p?l hodiny nebude. Zn?m cestu p?es potok, potom p?es b?ezov? h?je?ek kolem dubu... Ves je to velik?, i bardzo du?o mocna vodka v propinacyach. P?jdeme, p?nov? dobrodinci! Na? ot?let? P?n?m voj?k?m od va?eho slavn?ho regimentu je t?eba, aby se ulo?ili v po??dku, v pohodl?. P?n c?sa?sk? a kr?lovsk? voj?k, kter? se bije s Moskaly, pot?ebuje rozhodn? ?ist? nocleh, pohodln? nocleh... A u n?s? - V?i, svrab, ne?tovice-a cholera. V?era u n?s, v proklat? na?? vsi, t?i chlopi od cholery z?ernali... Nejmilosrdn?j?? b?h proklel Liskowiec..."
Vtom ?vejk majest?tn? pokynul rukou.
"P?nov? dobrodinci," ?ekl, napodobuje starost?v hlas. "?et jsem jednou v jedn? kn??ce, ?e za ?v?dsk?ch v?lek, kdy? byl rozkaz nakvart?rovat se v takovej a v takovej vesnici a starosta se n?jak vymlouval a necht?l jim b?t na ruku, ?e ho pov?sili na nejbli???m strom?. Potom mn? dneska vypravoval v Sanoku jeden polskej kapr?l, ?e kdy? p?ijdou kvart?rmajst?i, mus? starosta svolat v?echny radn?, a ted se chod? s nimi po chalup?ch a ?ekne se prost?: Sem se vejdou t?i, sem ?ty?i, na fa?e budou p?ni ofic??i a mus? to b?t za p?l hodiny v?echno p?ipraven?. - Pane dobrodin?e," obr?til se ?vejk v??n? na starostu, "kde m?? tady nejbli??? strom?"
Starosta nerozum?l, co to znamen? strom, a proto mu ?vejk vysv?tlil, ?e to je b??za, dub, hru?ka, jablo?, zkr?tka v?echno, co m? siln? v?tve. Starosta op?t tomu nerozum?l, a kdy? sly?el jmenovat n?kter? ovocn? stromy, lekl se, pon?vad? t?e?n? ji? zr?ly, a ?ekl, ?e o ni?em takov?m nev?, jenom ?e m? dub p?ed staven?m.
"Dobr?," ?ekl ?vejk, d?laje rukou mezin?rodn? znak v??en?, "my t? tady pov?s?me p?ed tvou chalupou, pon?vad? ty mus?? bejt si toho v?domej, ?e je vojna a ?e my m?me rozkazy sp?t tady, a ne v ??kej Kroscience. Ty n?m, chlape, nebude? m?nit na?e strategick? pl?ny, nebo se bude? houpat, jako je to v t? kn??ce vo ?v?dskejch vojn?ch... To v?m byl, p?nov?, takovej p??pad jednou na man?vrech u Velk?ho Mezi????..."
Vtom p?eru?il ?vejka ??etn? ?ikovatel Van?k:
"To n?m pov?te a? potom, ?vejku," a obraceje se na starostu, ?ekl: "Tak te? alarm a kvart?ry!"
Starosta se po?al t??st, koktal cosi o tom, ?e to s p?ny dobrodinci myslel nejlep??, ale kdy? to jinak nejde, ?e se ve vesnici p?ece snad n?co najde, aby byli v?ichni p?ni spokojeni, ?e hned p?inese lucernu.
Kdy? ode?el ze sv?tnice, kterou velice spo?e osv?tlovala mal? petrolejov? lampi?ka pod obrazem n?jak?ho svat?ho, kter? se na obraze kroutil jako nejv?t?? mrz??ek, zvolal najednou Chodounsk?: "Kampak n?m zmizel Baloun?"
Je?t? v?ak ne?li se mohli dob?e rozhl?dnout, otev?ely se ti?e dv??ka za pec?, vedouc? kamsi ven, a jimi prot?hl se Baloun, rozhl?dl se kolem sebe, jestli tam nen? starosta, a ?ekl huh?av?, jako by m?l nejv?t?? r?mu:
"Jh? jshem bhyl vhe sphyh?rn?, hhr?b jshem dho ne?ehho, nhabral jshem si thoho dho hhuby, a the? she mhi tho vhecko lhep? nha phatro. Nhen? to slhan? ani shladk?, jhe tho th?sto nha chlebha."
??etn? ?ikovatel Van?k posv?til si na n?ho elektrickou sv?tilnou a v?ichni zjistili, ?e v ?ivot? je?t? nevid?li tak zamazan?ho rakousk?ho voj?ka. Potom se lekli, nebo? vid?li, ?e se bl?za Balounovi tak nadula, jako by byl v nejv?t??m stupni t?hotenstv?.
"Co se ti to stalo, Baloune," ot?zal se soustrastn? ?vejk ?touchaje ho do nadmut?ho b?icha.
"To jsou vokurky," chr?et Baloun, duse se t?stem, kter? ne?lo ani nahoru, ani dol?, "vopatrn?, to jsou slan? vokurky. Sn?d jsem v kalupu t?i a vostatn? jsem v?m p?ines."
Baloun po?al vytahovat ze z??ad?? okurku za okurkou a pod?val je kolem.
Na prahu st?l ji? starosta se sv?tlem, kter? vida tu sc?nu, pok?i?oval se a zakv?lel:
"Moskali zabrali, i na?i zabirajom."
V?ichni vy?li do vsi, prov?zeni tlupou ps?, kte?? se nejhou?evnat?ji dr?eli kolem Balouna a nyn? mu dor??eli na kapsu u kalhot, kde m?l Baloun kus ?peku, takt?? z?skan? ve spi??rn?, ale z chamtivosti zr?dn? zap?en? kamar?d?m.
"Co tak za tebou psi lezou," ot?zal se ?vejk Balouna. Baloun odpov?d?l po del??m rozmy?len?:
"Von? ve mn? cejt?j? dobr?ho ?lov?ka."
P?itom ale ne?ekl, ?e m? ruku v kapse na ?peku a ?e jeden pes mu po??d ch?ap? zubama po ruce...
Na obch?zce za ubytov?n?m bylo zji?t?no, ?e Liskowiec je velik? osada, kter? v?ak skute?n? byla hodn? ji? vy?d?man? v?le?nou v?avou. Neutrp?la sice po??ry, ob? v?l??c? strany jako z?zrakem nevzaly ji do sf?ry v?le?n?ch operac?, zato v?ak bylo zde us?dleno obyvatelstvo nedalek?ch zni?en?ch vesnic z Chyr?wa, z Grab?wa a z Holubly. V n?kter? chat? ?ilo i osm rodin v nejv?t?? b?d?, po v?ech t?ch ztr?t?ch, kter? utrp?ly loupe?nickou v?lkou, jej?? jedna epocha p?elet?la p?es n? jako drav? proudy povodn?.
Bylo nutno um?stit kumpanii v mal?m zpusto?en?m Lihovaru na druh?m konci vesnice, kam se do kvas?rny ve?lo p?l roty. Ostatn? po deseti mu??ch byli um?st?ni v n?kolika statc?ch, kde z?mo?n? ?lachtici nep?ipustili k sob? chudou holotu o?ebra?en?ch bezzemk?.
?t?b kumpanie se v?emi d?stojn?ky, ??etn?m ?ikovatelem Va?kem, s vojensk?mi sluhy, telefonistou, sanitou, kucha?i a se ?vejkem usadil se u pana pleb?na na fa?e, kter? takt?? nep?ijal k sob? ani jednu zni?enou rodinu z okol?, tak?e m?l tam hodn? m?sta.
Byl to vysok?, huben? star? 'p?n ve vybledl? a zama?t?n? klerice, kter? ze sam? lakoty tak?ka nejedl. Byl odchov?n sv?m otcem ve velk? nen?visti proti Rus?m, kterou? nen?vist v?ak najednou ztratil, kdy? Rusov? ustoupili a p?i?la rakousk? vojska, kter?? mu se?rala v?echny husy a slepice, kter? mu Rusov? nechali na pokoji, a bydlelo u n?ho n?kolik je?at?ch zabajkalsk?ch koz?k?.
Potom zanev?el na rakousk? vojska je?t? v?ce, kdy? p?i?li do vesnice Ma?a?i a vybrali mu v?echen med z ?l?. D?val se nyn? s velikou nen?vist? na sv? nenad?l? no?n? hosty a d?lalo mu to velice dob?e, kdy? mohl chodit kolem nich, kr?it rameny a opakovat: "Nic nem?m. Jsem ?pln? ?ebr?k, nenajdete u mne, p?nov?, ani kraj??ek chleba."
Nejsmutn?ji p?itom ov?em se tv??il Baloun, kter? se div nerozplakal nad takovou b?dou. V hlav? m?l neust?le takovou nejasnou p?edstavu o n?jak?m podsvin?eti, jeho? k??i?ka jako m?? chrupe a von?. Baloun p?itom kl?mal v kuchyni pana far??e, kam ob?as nahl?dl vyt?hl? v?rostek, kter? d?lal panu far??i ?eled?na i kucha?ku z?rove? a m?l p??sn? na??zeno d?vat v?ude pozor, aby se nekradlo. Baloun tak? v kuchyni ni?eho nena?el ne? v pap?rku na sl?nce trochu km?nu, kter? si nacpal do huby, jeho? ar?ma vzbudilo u n?ho chu?ov? halucinace o podsvin?eti.
Na n?dvo?? mal?ho lihovaru za farou planuly ohn? pod kotli poln? kuchyn? a va?ila se ji? voda, a v t? vod? se neva?ilo nic.
??etn? ?ikovatel s kucha?i b?hali po cel? vesnici, sh?n?li prase, ale nadarmo. V?ude dost?vali tut?? odpov??, ?e Moskali v?echno sn?dli a zabrali.
Probudili tak? ?ida v kr?m?, kter? si po?al rv?ti pejzy a projevovat l?tost nad t?m, ?e nem??e p?n?m voj?k?m poslou?it, a nakonec je nutil, aby koupili od n?ho jednu starou, stoletou kr?vu, huben?ho chc?p?ka, kter? nebyla nic jin?ho ne?li kost a k??e. Cht?l za ni horentn? sumu, trhal si vousy a p??sahal, ?e takovou kr?vu nenajdou v cel? Hali?i, v cel?m Rakousku a N?mecku, v cel? Evrop? a na cel?m sv?t?, p?itom vyl, plakal a du?oval se, ?e je to nejtlust?? kr?va, kter? kdy z poru?en? Jehovy p?i?la na sv?t. Zakl?nal se v?emi praotci, ?e na tu kr?vu se jezd? d?vat a? od Woloezysky, ?e se o t? kr?v? mluv? v cel?m kraji jako o poh?dce, ?e to ani kr?va nen?, ?e to je nej??avnat?j?? buvol. Nakonec klekl p?ed nimi, a obj?maje kolena jednoho po druh?m, volal p?itom:
"Zabte rad?ji star?ho uboh?ho ?ida, ale bez kr?vy neodch?zejte!"
Pom?tl v?echny tak sv?m jekem, ?e kone?n? tu mrchu, kter? by se ka?d? ras ?t?til, odt?hli k poln? kuchyni. Pak je?t? dlouho, kdy? ji? m?l pen?ze v kapse, p?ed nimi plakal a na??kal, ?e ho ?pln? zahubili, zni?ili, ?e s?m se o?ebra?il, kdy? takovou n?dhernou kr?vu jim prodal tak lacino. Prosil je, aby ho pov?sili za to, ?e na star? kolena ud?lal takovou hloupost, pro kterou se jeho otcov? mus? v hrobech obr?tit.
Kdy? se je?t? p?ed nimi vyv?lel v prachu, set??sl ze sebe najednou v?echnu l?tost, ode?el dom?, kde ?ekl v kom?rce sv? ?en?:
"Elsal?bn, voj?ci hloup? a tv?j N?than moc chytr?."
S kr?vou bylo mnoho pr?ce. Chv?lemi se zd?lo, ?e se kr?va ned? v?bec st?hnout. P?i stahov?n? p?etrhli n?kolikr?t k??i, pod kterou se objevilo svalstvo zkroucen? jako vyschl? lodn? lano.
Zat?m odn?kud p?it?hli pytel brambor a po?ali beznad?jn? va?it ty ?lachy a kosti, zat?mco vedle u men?? kuchyn? kucha? kuchtil v pln?m zoufalstv? z kusu t? kostry d?stojnickou min??.
Tato ne??astn? kr?va, mo?no-li v?bec nazvati onen p??rodn? zjev kravou, utkv?la v?em ??astn?k?m v ?iv? pam?ti, a je t?m?? jisto, ?e kdyby pozd?ji p?ed bitvou u Sokalu byli velitel? p?ipomn?li mu?stvu kr?vu z Liskowiec, ?e by se byla jeden?ct? kumpanie za hrozn?ho ?evu vzteku vrhla s bajonetem na nep??tele.
Kr?va byla takov? nestyda, ?e ne?lo z n? v?bec ud?lat hov?z? pol?vku. ??m d?le se maso va?ilo, t?m v?ce z?stalo sed?t na kost?ch, tvo??c s nimi jeden celek, zkostnat?lo jako byrokrat, kter? se p?l v?ku pase v ??edn?ch ?imlech a ?ere jen akta.
?vejk, kter? jako kur?r udr?oval st?l? spojen? mezi ?t?bem a kuchyn?, aby zji??oval, kdy u? to bude uva?eno, hl?sil nakonec nadporu??kovi Luk??ovi:
"Pane obrlajtnant, u? je z toho porcul?n. Ta kr?va m? tak tvrd? maso, ?e se s n?m m??e ?ezat sklo. Kucha? Pavl??ek, kdy? okou?el maso s Balounem, vylomil si p?edn? zub a Baloun zadn? stoli?ku."
Baloun v??n? p?istoupil p?ed nadporu??ka Luk??e a podal mu, zaj?kaje se, v Lurdsk? p?sni zabalen? sv?j vylomen? zub:
"Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e jsem d?lal, co jsem mohl. Von je ten zub vylomenej u ofic?rsmin??e, kdy? jsme zkou?eli, jestli by se z toho masa p?eci dal ud?lat biftek."
U okna zvedla se po t?chto slovech z leno?ky n?jak? smutn? postava. Byl to poru??k Dub, kter?ho p?ivezli sanitn? dvojkolkou jako ?pln? zni?en?ho ?lov?ka:
"Pros?m o ticho," ?ekl zoufal?m hlasem, "mn? je ?patn?!"
Sedl si op?t do star?ho k?esla, kde v ka?d? ?t?rbin? bylo tis?ce vaj??ek ?t?nic.
"Jsem unaven," ?ekl tragick?m hlasem, "jsem churav a nemocen, pros?m, aby se p?ede mnou nemluvilo o vylomen?ch zubech. Moje adresa je: Sm?chov, Kr?lovsk? 18. Nedo?k?m-li se jitra, pros?m, aby m? rodina byla o v?em ?etrn? zpravena a aby nebylo opomenuto poznamenati na m?m hrob?, ?e jsem byl t?? p?ed v?lkou c. k. gymnasi?ln?m profesorem."
Dal se do jemn?ho chr?p?n? a nesly?el ji?, jak ?vejk prohodil ver? z p?sn? za zem?el?:
Marii jsi h??ch s?al mile,
lotru dal jsi doj?t c?le,
i mne spasit Tv? bud' p?le.
Nato bylo zji?t?no ??etn?m ?ikovatelem Va?kem, ?e znamenit? kr?va se mus? va?it je?t? dv? hodiny v d?stojnick? kuchyni, ?e nen? ani ?e?i o n?jak?m bifteku a ?e m?sto bifteku se bude d?lat gul??.
Bylo usneseno, ?e ne? se zatroub? k min??i, mu?stvo si schrupne, pon?vad? stejn? bude ve?e?e hotova a? k r?nu.
??etn? ?ikovatel Van?k p?it?hl odn?kud ot?pku sena, polo?il si ji pod sebe ve farsk? j?deln?, kroutil si nerv?zn? kn?r a ?ekl ti?e k nadporu??kovi Luk??ovi, kter? odpo??val nad n?m na star? pohovce: "V??te mn?, pane obrlajtnant, ?e takov? kr?vy jsem je?t? za cel? v?lky ne?ral..."
V kuchyni sed?l p?ed rozsv?cen?m oharkem kosteln? sv?ce telefonista Chodounsk? a psal dom? psan? do z?soby, aby se t?m nemusel nam?hat, a? kone?n? budou m?t ur?en? ??slo poln? po?ty. Psal:
Mil? a drah? ?eno, nejdra??? Bo?enko!
Je noc a j? neust?le vzpom?n?m na Tebe, moje zlato, a vid?m T?, jak ty taky na m? vzpom?n??, kdy? pohl?dne? na pr?zdnou postel vedle sebe. Mus?? mn? odpustit, ?e mn? p?itom leccos p?ijde na mysl. V?? dob?e, ?e u? jsem od sam?ho za??tku v?lky v poli a ?e u? jsem Leccos sly?el od sv?ch kamar?d?, kte?? byli ran?ni, dostali dovolenou, a kdy? p?i?li dom?, tak by byli rad?ji vid?li se pod zem?, ne? aby byli sv?dky toho, ?e jim n?jak? ro???k chod? za ?enou. Je to pro m? bolestn? kdy? Ti drah? Bo?enko, mus?m tohle ps?t. J? bych Ti to ani nepsal, ale Ty v?? sama dob?e, ?e jsi se mn? sv??ila, ?e j? nejsem prvn?, kter? s Tebou m?l v??nou zn?most, a ?e T? p?ede mnou m?l u? pan Kraus z Mikul??sk? t??dy. Ted' kdy? si na to vzpomenu v t?hle noci ?e ten mrz?k by si mohl d?lat je?t? na Tebe za m? nep??tomnosti n?jak? n?roky, tu si mysl?m, ?e bych ho, drah? Bo?enko, u?krtil na m?st?. Dlouho jsem to dr?el v sob?, ale kdy? si pomysl?m, ?e by zas mohl l?zt za Tebou, tak se mn? srdce sv?r?, a upozor?uji T? jenom na jedno, ?e nestrp?m vedle sebe n?jakou svini, kter? by se kurvila s ka?d?m a d?lala ostudu m?mu jm?nu. Odpust mn?, drah? Bo?enko, moje p??kr? slova, ale dej si pozor, abych se o Tob? nic ?patn?ho nedozv?d?l. Jinak byl bych nucen V?s oba vykuchat, pon?vad? jsem ji? na v?echno odhodlan? i kdyby m? to m?lo st?t ?ivot. Tis?ckr?t T? L?b? pozdravuje tat?nka i maminku
Tv?j Tonou?.
N. B.Nezapome?, ?e jsem Ti dal svoje jm?no!
Pokra?oval ve psan? dopis? do z?soby:
M? nejmilej?? Bo?enko!
A? tyto ??dky dostane?, v?d ?e m?me po velk?, bitv?, ve kter? se ?t?st? v?le?n? obr?tilo na na?i stranu. Mezi jin?m sest?elili jsme asi deset nep??telsk?ch aeropl?n? a jednoho gener?la s velkou bradavic? na nose. V nejv?t??m boji, kdy nad n?mi vybuchovaly ?rapnely myslel jsem na Tebe, drah? Ko?enko, co asi d?l??, jak se m?? a co je doma nov?ho? V?dycky si p?itom vzpom?n?m, jak jsme byli spolu u Tom??e v pivova?e a jak jsi m? vedla dom? a jak T? druh? den ruka bolela od t? n?mahy. Nyn? jdeme op?t kup?edu, tak?e nezb?v? mn? ji? v?ce ?asu pokra?ovati ve psan?. Douf?m, ?e jsi mn? z?stala v?rnou, pon?vad? v?? dob?e, ?e v tomto ohledu jsem ne??d. Le? ji? jest ?as k pochodu! L?b?m T? tis?ckr?t, drah? Ko?enko, a doufej, ?e to v?echno dob?e dopadne.
Tv?j up??mn? Tonou?
Telefonista Chodounsk? po?al kl?mat a usnul nad stolem. Far??, kter? nespal a chodil neust?le po fa?e, otev?el dve?e do kuchyn? a ze ?etrnosti sfoukl doho??vaj?c? oharek kosteln? sv?ce vedle Chodounsk?ho.
V j?deln? krom? poru??ka Duba nikdo nespal. ??etn? ?ikovatel Van?k, kter? dostal v Sanoku v brig?dn? kancel??i nov? rozpo?et t?kaj?c? se z?sobov?n? vojska produkty, studoval ho pe?liv? a shled?val, ?e vlastn?, ??m v?ce se vojsko bl??? k front?, se mu sni?uj? d?vky. Dokonce musel se usm?ti nad jedn?m paragrafem rozkazu, ve kter?m se zakazuje pou??vati p?i ?prav? pol?vky pro mu?stvo ?afr?nu a z?zvoru: Byla tu t?? v rozkaze pozn?mka, ?e p?i poln?ch kuchyn?ch maj? se sb?rat kost? a pos?lat do t?lu, do skladi?? diviz?. Bylo to trochu nejasn?, pon?vad? se nev?d?lo, o jak? kosti jde, zdali o lidsk? nebo z jin?ho jate?n?ho dobytka.
"Poslouchejte, ?vejku," ?ekl nadporu??k Luk??, z?vaje nudou, "ne?li dostaneme n?co j?st, mohl byste mn? vypr?v?t n?jakou ud?lost."
"? j?," odpov?d?l, "ne?li dostaneme j?st, to bych v?m, pane obrlajtnant, musel vypravovat cel? d?jiny n?roda ?esk?ho. J? zn?m zat?m jenom moc kr?tkou historii vo jedn? pan? po?tmistrov? ze Sedl?anska, kter? po smrti sv?ho mu?e dostala tu po?tu. Mn? to vo n? napadlo hned, jak jsem sly?el mluvit vo poln?ch po?t?ch, a?koliv to nem? docela nic spole?n?ho s feldpostama."
"?vejku," ozval se z pohovky nadporu??k Luk??, "vy zas za??n?te stra?n? blbnout."
"Zajist?, poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, vono je to skute?n? stra?n? blb? historie. J? s?m nev?m, jak mn? mohlo tak n?co blb?ho napadnout, vo n??em takov?m mluvit. Bu? je to vrozen? blbost, anebo jsou to vzpom?nky z ml?d?. Voni jsou, pane obrlajtnant, na na?? zem?kouli r?zn? povahy, a von m?l p?ece jen pravdu ten kucha? Jurajda, jak byl tenkr?t v Brucku vo?ralej, kdy? upad do rigolu a nemoh odtamtud se vy?kr?bat, ?e k?i?el vodtamtu?: ,?lov?k je ur?enej a povolanej k tomu, aby poznal pravdu, aby von vl?dl sv?m duchem v n?jakej harmonii v??n?ho v?ehom?ra, aby se st?le vyvinoval a zd?l?val, postupn? vch?zel do vy???ch sf?r, inteligentn?j??ch a l?skypln?j??ch sv?t?.` Kdy? jsme ho cht?li odtamtud vyt?hnout, tak ?kr?bal a kousal. Myslel, ?e je doma, a teprve kdy? jsme ho tam znova shodili, tak teprve za?al ?kemrat, abychom ho vodtamtu? vyt?hli."
"Co je ale s tou po?tmistrovou?" zvolal zoufale nadporu??k Luk??.
"To byla moc hodn? ?ensk?, ale kdy? byla p?ece jenom prev?t, pane obrlajtnant, vona zast?vala v?echny sv? povinnosti na po?t?, ale m?la jen jednu chybu, ?e myslela, ?e ji v?ichni pron?sledujou, ?e maj? na ni spad?no, a proto po denn? pr?ci pod?vala na n? ozn?men? k ou?ad?m podle toho, jak se v?echny ty okolnosti se?ly. Jednou ?la do lesa r?no sb?rat houby a velice dob?e si v?imla, ?e kdy? ?la kolem ?koly, ?e byl pan u?itel ji? vzh?ru a ?e ji pozdravil a ptal se j?, kam jde tak ?asn? zr?na. Kdy? mu ?ekla, ?e jde na houby, pov?dal j?, ?e p?ijde za n?. Z toho usoudila, ?e m?l s n?, se starou b?bou, n?jak? nekal? z?m?ry, a potom, kdy? ho vid?la, ?e opravdu vystupuje z hou?t?, lekla se, utekla a napsala hned ozn?men? k m?stn? ?koln? rad?, ?e ji cht?l zn?silnit. U?itele dali do disciplin?rn?ho vy?et?ov?n?, a aby snad z toho nebyla ??k? ve?ejn? ostuda, p?ijel s?m ?koln? inspektor to vy?et?ovat, kterej vobr?til se na ?etnick?ho str??mistra, aby ten dal ?sudek o tom, jestli snad ten u?itel je schopnej takov?ho ?inu. ?etnickej str??mistr pod?val se do akt? a ?ek, ?e to nen? mo?n?, pon?vad? u? jednou ten u?itel byl far??em obvin?nej, ?e mu chodil za jeho nete??, s kterou ten far?? sp?val, ale ?e ten u?itel vzal si od okresn?ho l?ka?e vysv?d?en?, ?e je impotentn? od ?esti let, kdy? spadl obkro?mo z p?dy na voj ?eb?i??ku. Tak vona ta potvora ud?lala vozn?men? na ?etnick?ho str??mistra, na okresn?ho doktora i na ?koln?ho inspektora, ?e jsou v?ichni podplacen? vod toho u?itele. Voni ji v?ichni ?alovali a byla vodsouzen?, a vona se vodvolala, ?e je nep???etn?. Byla taky prohl?dnut? soudn?mi l?ka?i, a ti j? dali dobrozd?n?, ?e je sice blb?, ale ?e m??e zast?vat jakoukoliv st?tn? slu?bu."
A kdy? bylo p?l noci,
voves z pytle vysko??,
?upajdij?, ?upajd?
ka?d? holka d?!
Do ?eho? op?t vpadli druz?:
A d?,a d? a d?,
a pro? by nedala,
a d? ti dv? hubi?ky
na ob? tv??i?ky.
?upajdij?, ?upajd?,
ka?d? holka d?!
A d?,a d?,a d?,
a pro? by nedala...
Potom po?ali N?mci zp?vat tut?? p?se? n?mecky.
Je to tak star? vojensk? p?se?, kterou snad ji? zp?vala soldateska za napoleonsk?ch bitek ve v?ech jazyc?ch. Nyn? zn?la j?sav? po zapr??en? silnici na Turovu-Wolsku, v hali?sk? rovin?, kde po obou stran?ch silnice a? tam k zelen?m chlum?m na jihu byla pole zdept?na a zni?ena pod kopyty kon? a pod pode?vemi tis?c? a tis?c? vojensk?ch t??k?ch bot.
"Takhle jsme to jednou podobn? z??dili," ozval se ?vejk, rozhl??eje se kolem, "na man?vrech u P?sku. Byl tam s n?mi jeden pan arciv?voda, to byl takovej spravedlivej p?n, ?e kdy? se se sv?m ?t?bem proj??d?l ze strategickejch d?vod? obil?m, tak hned za n?m tu celou ?kodu vodhadoval adjutant. N?jakej sedl?k P?cha nem?l ??dnou radost z t? n?v?t?vy a nep?ijmul vod er?ru osmn?ct korun n?hrady za zdupanejch p?t m?r pole, cht?l se v?m, pane obrlajtnant, soudit a dostal za to osmn?ct m?s?c?.
J? mysl?m, pane obrlajtnant, ?e moh vlastn? bejt r?d, ?e n?kdo z c?sa?sk?ho rodu ho nav?t?v? na jeho pozemku. Jinej sedl?k, kterej by byl uv?dom?lej, tak by vobl?k v?echny sv? holky do b?lejch ?at? jako dr??i?ky, dal by jim kytice do ruky a rozestavil by je na sv?m pozemku a ka?d? by z nich musela v?tat vysok?ho p?na, jako jsem ?et vo Indii, kde se d?vali poddan? n?jak?ho panovn?ka vod toho slona roz?l?pnout "
"Co to mluv?te, ?vejku?" volal na n?ho s kon? nadporu??k Luk??.
"Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e j? mysl?m toho slona, kterej nes na sv?m h?bet? onoho panovn?ka, vo kter?m jsem ?et."
"Jen kdy? dovedete, ?vejku, v?echno spr?vn? vysv?tlit," ?ekl nadporu??k Luk?? a rozjel se kup?edu. Tam se ji? kolona trhala, nezvykl? pochod po odpo?inku ve vlaku, v pln?, dokonal? v?zbroji, p?sobil, ?e v?em po?ala bolet ramena a ka?d? si pohovoval, jak mohl. P?endavali ru?nice z jedn? strany na druhou, v?t?ina u? je nenesla na ?emeni, ale p?ehozen? jako hr?b? nebo vidle. N?kte?? mysleli, ?e si l?pe vyhov?, kdy? p?jdou p??kopem nebo po mezi, kde se jim zd?la p?da pod nohama p?ece jen m?k?? ne? na zapr??en? silnici.
V?t?ina ?la s hlavou k zemi sklopenou a v?ichni trp?li velkou ??zn?, pon?vad? p?esto, ?e ji? slunce zapadlo, bylo stejn? takov? dusno a parno jako v poledne a nikdo nem?l ji? ani kapky vody v poln? l?hvi. Byl to prvn? den pochodu a tato nezvykl? situace, kter? byla jaksi vstupem do v?t??ch a v?t??ch ?trap, ?inila v?echny ??m d?l t?m v?ce mal?tn?mi a zemdlen?mi. P?estali tak? zp?vat a navz?jem si mezi sebou odhadovali, jak maj? asi daleko na Turovu-Wolsku, kde mysleli, ?e se bude noclehovat. N?kte?? poposed?vali v p??kopu, a aby to tak nevypadalo, rozvazovali si boty a d?lali na prvn? pohled vzez?en? ?lov?ka, kter? si ?patn? slo?il onu?ky a sna?? se je slo?it tak, aby ho netla?ily na dal??m pochodu. Jin? op?t zkracovali si nebo prodlu?ovali ?emen na ru?nici, nebo rozvinovali ba?och a p?ekl?dali p?edm?ty v n?m um?st?n?, namlouvaj?ce si sami sob?, ?e tak ?in? z ohledu na spr?vn? zat??en?, aby p?sy ba?ochu net?hly jim jedno ?i druh? rameno. Kdy? se k nim bl??il postupn? nadporu??k Luk??, tu vst?vali a hl?sili, ?e je n?co tla?? nebo podobn?, jestli p?edt?m kadeti nebo ?eta?i, kdy? vid?li z d?lky kobylu nadporu??ka Luk??e, je nehnali kup?edu.
Nadporu??k Luk??, proj??d?je kolem, vyb?zel je zcela vl?dn?, aby jen vst?vali, ?e do Turovy-Wolsky jsou je?t? t?i kilometry, tam ?e bude odpo?inek.
Mezit?m se poru??k Dub vzpamatoval neust?l?m t?esen?m na sanitn? dvojkolce. Nevzpamatoval se sice je?t? ?pln?, ale mohl se ji? zvednout a vyhnouti se z dvojkolky a volat na ?t?b kompanie, kter? se voln? pohyboval kolem, pon?vad? si v?ichni, po??naje Balounem a kon?e Chodounsk?m, dali svoje ba?ochy do dvojkolky. Jedin? ?vejk ?el neohro?en? kup?edu i s ba?ochem, maje ru?nici po dragounsku p?es prsa na ?emen, kou?il z d?mky a zp?val si do pochodu:
Kdy? jsme t?hli k Jarom??i,
a? si n?m to, kdo chce, v???,
p?i?li jsme tam asi pr?v? k ve?e?i...
V?ce ne? p?t set krok? p?ed poru??kem Dubem zvedaly se po silnici kotou?e prachu, z n?ho? vyno?ovaly se postavy voj?k?; poru??k Dub, kter?mu se op?t vr?tilo nad?en?, naklonil hlavu z dvojkolky a po?al ?v?t do silni?n?ho prachu: "Voj?ci, v?? vzne?en? ?kol je t??k?, nast?vaj? v?m obt??n? pochody, nejr?zn?j?? nedostatky na v?em a ?trap?ce v?eho druhu. Ale s plnou d?v?rou hled?m vst??c va?? vytrvalosti a va?? s?le v?le."
"Ty vole," zab?snil si ?vejk.
Poru??k Dub pokra?oval: "Pro v?s, voj?ci, nen? ??dn? p?ek??ka tak mocnou, abyste ji nep?ekonali! Je?t? jednou, voj?ci, opakuji v?m, ?e v?s nevedu k lehk?mu v?t?zstv?. Bude to tvrd? o???ek pro v?s, ale vy to dok??ete! V?s bude slavit historie v?k?."
"Str? si prst do krku," zab?snil znovu ?vejk.
A jako by byl poru??k Dub poslechl, po?al vrhnout najednou, jak m?l sklon?nou hlavu, do prachu silnice, a kdy? se vyblil, vyk?ikl je?t?: "Voj?ci, kup?edu," svalil se poznovu na ba?och telegrafisty Chodounsk?ho a spal a? do Turowy-Wolsky, kde ho kone?n? postavili na nohy a sundali z vozu na rozkaz nadporu??ka Luk??e, kter? s n?m m?l velice dlouhou a velice obt??nou rozmluvu, ne?li se poru??k Dub ze v?eho tak dalece vzpamatoval, ?e kone?n? mohl prohl?sit: "Logicky soud?, provedl jsem hloupost, kterou vynahrad?m p?ed tv??? nep??tele."
Nebyl ov?em je?t? ?pln? zcela p?i sob?, pon?vad? ?ekl nadporu??kovi Luk??ovi, kdy? odch?zel ke sv?mu ?iku: "Vy m? je?t? nezn?te, ale a? m? pozn?te!"
"M??ete se informovat o tom, co jste prov?d?l, u ?vejka."
Poru??k Dub ?el tedy d??ve ne? k sv?mu ?iku k ?vejkovi, kter?ho na?el ve spole?nosti Balouna a ??etn?ho ?ikovatele Va?ka.
Baloun vykl?dal pr?v? o tom, ?e u nich ve ml?n? m?l v?dy v studni l?hev piva. Pivo ?e bylo tak studen?, a? zuby trnuly. Jinde ve ml?nech ?e ve?er se takov?m pivem zap?jela rozhuda, ale on ?e ve sv? ?ravosti, za kterou ho te? p?nbu potrestal, po rozhud? je?t? v?dycky spolkl po??dn? kus masa. Ted ?e bo?? spravedlnost potrestala ho teplou smradlavou vodou ze studn? v Turow?-Wolsk?, do kter? mus? v?ichni sypat kv?li chole?e kyselinu citr?novou, kterou pr?v? p?ed chvilkou rozd?vali, kdy? se po ?varmech fasovala voda ze studn?. Baloun projevil n?zor, ?e tahle kyselina citr?nov? je asi patrn? kv?li vyhladov?n? lid?. Je sice pravda, ?e se v Sanoku trochu najedl, ?e dokonce obrlajtnant Luk?? mu op?t p?epustil p?l cel? porce telec?ho, kter? mu p?inesl od brig?dy, ale ?e je to hrozn?, ?e myslel p?ece jen, kdy? p?ijdou sem a bude rast s noclehem, ?e se zas bude n?co va?it. U? byl o tom tak? p?esv?d?en, kdy? nab?rali feldk?ch?i vodu do kotl?. ?el se hned ot?zat ke kuchyn?m co a jak, a oni mu odpov?d?li, ?e je jenom rozkaz nabrat zat?m vodu, a za chv?li ?e m??e p?ij?t rozkaz op?t tu vodu vyl?t.
Vtom pr?v? p?i?el poru??k Dub, a pon?vad? byl s?m velice nejist? v??i sob?, ot?zal se: "Bav?te se?"
"Bav?me se, pane lajtnant," odpov?d?l za v?echny ?vejk, "u n?s je z?bava v pln?m proudu. Vono je v?bec nejlep?? se v?dycky dob?e bavit. Te? se pr?v? bav?me o kyselin? citr?nov?. Bez z?bavy nem??e bejt ??dnej voj?k, von aspo? lep?? zapom?n? na v?echny ?trap?ce."
Poru??k Dub mu ?ekl, aby ?el kus s n?m; ?e se chce na n?co zeptat. Kdy? byli tedy stranou, ?ekl k n?mu stra?n? nejist?m hlasem; "Nebavili jste se o mn??"
"Nikoliv, nikdy ne, pane lajtnant, jenom vo t? kyselin? citr?nov? a vo uzen?m mase."
"??kal mn? obrlajtnant Luk??, ?e pr? jsem j? jako n?co prov?d?l a ?e vy o tom velice dob?e v?te, ?vejku."
?vejk velice v??n? a d?razn? ?ekl: "Nic jste neprov?d?l, pane lajtnant, byl jste jenom na n?v?t?v? v jednom vyk?i?en?m dom?. Ale to byl asi n?jakej vomyl. Klemp??e Pimpra z Koz?ho pl?cku taky v?dycky hledali, kdy? ?el kupovat plech do m?sta, a na?li ho tak? v?dycky v podobnej m?stnosti, bud u Suh?, nebo u Dvo??k?, jako j? v?s na?el. Dole byla kav?rna a naho?e v na?em p??pad? byly holky. Vy jste byl, pane lajtnant, asi na vomylu, kde se to vlastn? nach?z?te, pon?vad? bylo horko, a kdy? ?lov?k nen? zvyklej p?t, tak se v takov?m teplu vopije i voby?ejn?m rumem, nato? vy je?abinkou, pane lajtnant. Tak jsem dostal rozkaz v?m doru?it pozv?n? k be?prechunku, ne? jsme vyrazili, a taky jsem v?s tam na?el u t? holky naho?e; z toho horka a je?abinky jste m? ani nepoznal a le?el jste tam na kanap? vysvle?enej. Nijak jste tam ne??dil, ani jste ne??kal ,Vy m? je?t? nezn?te`, ale takov? v?c se m??e st?t ka?d?mu, kdy? je horko. N?kdo na to stra?n? trp?, jinej zas do toho p?ijde jako stepej k housl?m. Kdybyste byl znal star?ho Vejvodu, pol?ra z Vr?ovic, ten v?m si, pane lajtnant, um?nil, ?e nebude p?t ??dn? n?poje, po kter?ch by se vopil. Tak si dal je?t? ?tamprle na cestu a vy?el z domova hledat ty n?poje bez alkaholu. Zastavil se tedy nap?ed v hospod? Na zast?vce, dal si tam ?tvrti?ku vermutu a po?al se nen?padn? vypt?vat hostinsk?ho, co vlastn? pijou ti abstinenti. Von docela spr?vn? soudil, ?e ?ist? voda je i pro abstinenty p?ece jen krutej n?poj. Hostinskej mu tedy vysv?tlil, ?e abstinenti pijou sodovky, limon?dy, ml?ko a potom v?na bez alkaholu, studenej oukrop a jin? lihuprost? n?poje. Z toho se star?mu Vejvodovi p?ece jen zamlouvala ta lihuprost? v?na. Optal se je?t?, jestli jsou tak? lihuprost? ko?alky, vypil je?t? jednu ?tvrti?ku, pohovo?il si s hostinsk?m vo tom, ?e je to vopravdu h??ch se ?asto vo??rat, na?e? mu hostinskej ?ekl, ?e v?echno na sv?t? snese, jenom ne vo?ral?ho ?lov?ka, kterej se jinde vo?ere a p?ijde k n?mu vyst??zliv?t fla?kou sodovky a je?t? ud?l? krav?l. ,Vo?er se u mne,` pov?d? host?nskej, ,pak jse? m?j ?lov?k, ale jinak t? nezn?m.` Starej Vejvoda tedy dopil a ?el d?l, a? v?m p?i?el, pane lajtnant, na Karlovo n?m?st? do obchodu s v?nem, kam tak? n?kdy zach?zel, a optal se tam, jestli nemaj? lihuprost? vina. ,Lihuprost? v?na nem?me, pane Vejvodo,` ?ekli mu, ,ale vermut nebo ?ery.` Star?mu Vejvodov? bylo n?jak hanba, tak tam vypil ?tvrtku vermutu a ?tvrtku ?ery, a jak tak sed?, sezn?m? se v?m, pane lajtnant, s n?jak?m takyabstinentem. Slovo dalo slovo, pijou je?t? po ?tvrtce ?ery, a kone?n? se domluvili, ?e ten p?n zn? m?sto, kde se ?epuj? lihuprost? v?na. ,Je to v Bolz?nov? ulici, jde se tam po schodech dol? a maj? tam gramofon.` Za tuhle dobrou zpr?vu dal starej Vejvoda celou l?hev vermutu na st?l a potom se voba vypravili do Bolz?nov? ulice, co se tam jde dol? po schodech a co tam maj? gramofon. A skute?n?, tam se ?epovala sam? ovocn? v?na, nejen lihuprost?, ale dokonce i bez alkaholu. Nap?ed si ka?dej dal p?l litru angre?tov?ho v?na, potom p?llitr ryb?zov?ho v?na, a kdy? vypili je?t? p?l litru angre?tov?ho lihuprost?ho v?na, po?aly je brn?t nohy po v?ech t?ch vermutech a ?ery p?edt?m, po?ali k?i?et, aby jim p?inesli ??edn? potvrzen?, ?e co tady pijou, je lihuprost? v?no. Von? ?e jsou abstinenti, a jestli jim to hned nep?inesou, ?e to tady v?echno rozsekaj? i s gramofonem. Potom je policajti museli oba tahat po t?ch schodech nahoru do Bolz?novy ulice, museli je d?t do truhly a museli je hodit do separace voba dva museli bejt vodsouzen? pro vo?ralstv? jako abstinenti."
"Pro? mn? to pov?d?te," vyk?ikl poru??k Dub; kter? touto ?e?? ?pln? vyst??zliv?l.
"Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ?e vono to vlastn? k sob? nepat??, ale kdy? u? si tak pov?d?me..."
Poru??kovi Dubovi v tom okam?iku napadlo, ?e ho ?vejk op?t urazil, pon?vad? ji? byl jaksi ?pln? p?i sob?, i k?i?el na n?ho: "Ty m? jednou pozn??! Jak to stoj???"
"Poslu?n? hl?s?m, ?e stoj?m ?patn?, j? jsem, poslu?n? hl?s?m, zapomn?l srazit paty k sob?. Hned to ud?l?m."
?vejk ji? op?t st?l v nejlep?? front?.
Poru??k Dub p?em??lel, co m? je?t? ??ct, ale nakonec ?ekl jen: "Dej si na mne pozor, abych ti to nemusel ??kat naposled," k ?emu? jako dodatkem opravil sv? star? po?ekadlo: "Ty m? je?t? nezn??, ale j? t? zn?m."
Kdy? poru??k Dub odch?zel od ?vejka, pomyslil si v sv? kocovin?: "M??e b?t, ?e by na n?ho l?pe ??inkovalo, kdybych mu byl ?ekl: J? t?, chlape, u? d?vno zn?m z t? ?patn? str?nky."
Potom poru??k Dub dal si zavolat sluhu Kunerta a poru?il mu, aby sehnal d?b?n vody.
Ku cti Kunerta budi? ?e?eno, ?e sh?n?l dlouho po Turow?-Wolsce d?b?n i vodu.
D?b?n se mu nakonec poda?ilo ukr?st panu pleb?novi a do d?b?nu na?erpal z jedn? studn?, ?pln? pobit? prkny, vodu. Za t?m ??elem musel ov?em vytrhnout n?kolik prken, pon?vad? ta studn? byla tak opat?ena, ?e v n? byla voda podez?el? jako tyf?zn?.
Poru??k Dub vypil v?ak cel? d?b?n vody beze v?ech dal??ch n?sledk?, ??m? potvrdil p??slov? "Dobr? prase v?echno snese".
-
V?ichni se velice m?lili, kdy? se domn?vali, ?e v Turow?-Wolsk? budou snad nocovati. Nadporu??k Luk?? zavolal telefonistu Chodounsk?ho, ??etn?ho ?ikovatele Va?ka a kur?ra kumpanie ?vejka a Balouna. Rozkazy byly jednoduch?. V?ichni nechaj? v?zbroj u sanity, vyraz? ihned na Mal? Polanec poln? cestou a potom pod?l potoka dol? jihov?chodn?m sm?rem na Liskowiec.
?vejk, Van?k a Chodounsk? jsou kvart?rmajstry. V?ichni mus? obstarat noclehy pro kumpanii, kter? p?ijde za nimi za hodinu, nanejv?? za p?ldruh? hodiny. Baloun mus? mezit?m na m?st?, kde bude noclehovat on, nadporu??k Luk??, d?t up?ct husu, a v?ichni t?i mus? d?t pozor na Balouna, aby j? polovi?ku nese?ral. Krom? toho mus? Van?k se ?vejkem koupit prase pro kumpanii, podle toho, kolik p?ipad? masa na celou kumpanii. V noci bude se va?it gul??. Noclehy pro mu?stvo mus? b?t ??dn?; vyh?bat se zav?iven?m chalup?m, aby si mu?stvo n?le?it? odpo?inulo, pon?vad? kumpanie vystupuje z Liskowiec ji? o p?l sedm? hodin? rann? p?es Kroscienku na Starasol.
Batali?n toti? u? nebyl chudobn?. Brig?dn? intendantstvo v Sanoku vyplatilo batali?nu z?lohy na budouc? jatka. V pokladn? kumpanie bylo p?es sto tis?c korun a ??etn? ?ikovatel Van?k dostal ji? rozkaz, a? budou n?kde na m?st?, co? se rozum?lo v z?kopech, p?ed smrti kumpanie, vy??tovat a vypl?cet za nedodan? komis?rek a min?? mu?stvu nesporn? pat??c? obnosy.
Zat?mco se v?ichni ?ty?i vypravili na cestu, objevil se u kumpanie pan m?stn? pleb?n a rozd?val voj?k?m dle jich n?rodnosti l?ste?ek s "Lurdskou p?sn?" ve v?ech jazyc?ch. M?l t?ch p?sn? bal?k, kter? mu zde zanechal na rozd?v?n? proch?zej?c?m vojensk?m odd?l?m n?jak? vysok? vojensk? c?rkevn? hodnost??, proj??d?j?c? se zpusto?enou Hali?? na automobilu s n?jak?mi d?vkami.
Kde v ?dol? ku ?ece hora m? sklon,
v?em poselstv? and?lsk? zv?stuje zvon.
Ave, ave, ave, Maria! - Ave, ave, ave, Maria!
Aj, Bernardu, d?venku, nebesk? duch
tam ku b?ehu provod? v zelen? luh. - Ave!
1 spat?ila na sk?le hv?zdovou z??,
v n? postavu velebnou, p?esvatou tv?? - Ave!
Ji rozmile zdob? ?at liliov?
a prostink? sv?tl? p?s oblakov?. - Ave!
A na rukou sepjat?ch r??enec m?
ta Pan? a Kr?lovna p?emilostn?. - Ave!
Aj Bernard? m?n? se nevinn? tv??
tv?? kr??l? j? podivn? nadzemsk? z?? - Ave!
Ji? kle?? a modl? se, Vl?dkyni z?i,
?e? nebeskou Kr?lovna promlouv? s n?. - Ave!
"V?z d?t?, j? bez h??chu po?ala jsem,
j? ochranou p?emocnou chci b?ti v?em! - Ave!
Sem v pr?vodech putuj m?j n?bo?n? lid!
Mn? vzd?vej jen poctu a hledej sv?j klid - Ave!
Bu? sv?dkem zde n?rod?m z mramoru chr?m,
?e na tomto m?st? j? st?nek sv?j m?m. - Ave!
Ten pramen v?ak, kter? se rozproudil zde,
ten? l?sky m? z?rukou k sob? v?s zve. - Ave!
? sl?va ti, ?dol? p?emilostn?,
to obydl? Mati?ky p?eradostn?. - Ave!
Tam ve sk?le z?zra?n? jeskyn? Tv?,
r?j dalas n?m, Kr?lovno dobrotiv?. - Ave!
Co nastal ten p?eslavn? radostn? den,
ct? Tebe tam pr?vody mu??v i ?en. - Ave!
Ty cht?las m?t z?stupy ctitel? sv?ch,
viz tak? n?s, pros?c?ch za ?as? zl?ch. - Ave!
? hv?zdo Ty spasn?, Ty p?ed n?mi cho?,
Ty ke tr?nu bo??mu v?rn? n?s vo?! - Ave!
? p?esvat? Panno, Ty v l?sce n?s m?j
a mate?skou milost svou d?tk?m sv?m dej!
V Turow?-Wolsk? bylo mnoho latr?n a v?ude po latr?n?ch v?lely se pap?rky s Lurdskou p?sn?.
Kapr?l Nachtigal, n?kde od Ka?persk?ch Hor, sehnal l?hev ko?alky od ustra?en?ho ?ida, shrom??dil n?kolik kamar?d? a nyn? v?ichni jali se dle n?meck?ho textu zp?vat Lurdskou p?se? bez refr?nu Ave! na melodii p?sn? Prince Eugena.
Byla to zatracen? o?kliv? cesta, kdy? se setm?lo a ti ?ty?i, kte?? m?li se postarat o nocleh pro 11. kumpanii, dostali se do les?ka nad potokem, kter? m?l j?t na Liskowiec.
Baloun, kter? se poprv? octl v situaci, ?e jde kamsi do nezn?ma, a kter?mu se v?echno: tma, ?e jdou hledat nap?ed kvart?ry, zd?lo neoby?ejn? tajemn?m, pojal n?hle stra?liv? podez?en?, ?e to nen? jen tak. "Kamar?d?," ?ekl ti?e, klop?taje na cest? nad potokem, "von? n?s vob?tovali."
"Jak to?" potichounku za?val na n?ho ?vejk.
"Kamar?di, nehul?kejme tolik," prosil potichu Baloun, "j? u? to c?t?m v k???i, von? n?s usly?? a za?nou hned po n?s st??let. J? to v?m. Von? n?s poslali nap?ed, abychom vyp?trali, jestli tam nen? nep??tel, a kdy? usly?? st?elbu, tak hned budou v?d?t, ?e se nesm? d?l. My jsme, kamar?di, folpatrola, jak m? tomu u?il kapr?l Terna."
"Tak jdi tedy nap?ed," ?ekl ?vejk. "My p?jdeme p?kn? za tebou, abys n?s chr?nil sv?m t?lem, kdy? se? takovej obr. A? bude? st?elenej, tak n?m to voznam, abychom mohli v?as ud?lat n?dr, Se? to ale voj?k, von se boj?, ?e budou do n?ho st??let. To pr?v? m? m?t ka?dej voj?k n?ramn? r?d, ka?dej voj?k mus? v?d?t, ?e ??m v?ckr?t po n?m nep??tel vyst?el?, t?m se tak? nep??teli ten?eji z?soby munice. Ka?dou ranou, kterou d? nep??telskej voj?k proti tob?, se vochuzuje jeho bojeschopnost. Von je p?itom r?d, ?e m??e po tob? st??let, pon?vad? nemus? se aspo? tahat s patronama a leh?eji se mu to b???."
Baloun t??ce vzdychl: "Kdy? j? m?m doma hospod??stv?."
"Vyka?li se na hospod??stv?," radil mu ?vejk, "rad?ji padni za c?sa?e p?na. Copak t? to na vojn? neu?ili?"
"Von? se vo tom jenom zmi?ovali," ?ekl pitom? Baloun. "Von? m? jenom vodili na exec?rplac a potom u? jsem nikdy vo nic podobn?m nesly?el, pon?vad? jsem se stal bur?em... Kdyby n?s aspo? c?sa? p?n lep?? krmil..."
"Ty jsi ale zatracen? nenasytn? svin?. Voj?ka p?ed gefechtem v?bec nemaj? krmit, to u? n?m p?ed lety vykl?dal ve ?kole hejtman Untergriez. Ten n?m v?dycky ??k?val: ,Kluci zatracen?, kdyby do?lo n?kdy k v?lce, p?i?lo se do gefechtu, n? abyste se p?ed bojem p?e?rali. Kdo bude p?e?ranej a dostane r?nu do b?icha, tak bude hotovej, pon?vad? v?echna supa a komis?rek po takovej r?n? vylezou ze st?eva, a takovej voj?k je hned hotovej na z?pal. Kdy? ale nem? v ?aloudku nic, tak takov? r?na do b?icha je pro n?ho jako nic, jako kdy? ?t?pne vosa, jedna radost."
"J? rychle tr?v?m," ?ekl Baloun, "u m? toho v ?aloudku nikdy mnoho nez?stane. J? ti t?ebas, kamar?de, se?eru celou m?su knedl?k? s vep?ovou a se zel?m, a za p?l hodiny v?c ti ze v?eho toho nevyseru jak tak na t?i pol?vkov? l??ce, vostatn? se ti ve mn? ztrat?. N?kdo kup??kladu ??k?, ?e kdy? sn? li?ky, ?e z n?ho vyjdou tak, jak byly, jen je vyprat a d?lat je zas znova nakyselo, a u m? navopak. Na?eru se ti li?ek, ?e by jinej prasknut, a kdy? potom jdu na z?chod, tak ti vyprdnu jen trochu ?lut? ka?e, jako vod d?t?te, vostatn? se taky ve mn? ztrat?. - Ve mn? se ti, kamar?de," d?v?rn? sd?loval Baloun ?vejkovi, "rozpou?t?j? kosti vod ryb a pecky ze ?vestek. Jednou jsem to schv?ln? po??tal. Sn?d jsem sedumdes?t ?vestkovej?h knedl?k? s peckama, a kdy? p?i?la moje chv?le, ?el jsem za humna, ?toural jsem se v tom d?ev??kem, d?val pecky stranou a po??tal. Ze sedumdes?ti pecek rozpustilo se ve mn? p?es polovi?ku."
Z Balounov?ch ?st vydral se tich? t?hl? povzdech: "Moje pan?m?ma d?lala ?vestkov? knedl?ky z bramborov?ho t?sta, do kter?ho p?id?vala trochu tvarohu, aby byly vydatn?j??. M?la v?dycky rad?ji sypan? m?kem ne? se syre?kem a j? zas navopak, tak?e kv?li tomu jsem ji jednou zfackoval ... J? jsem si nedoved v??it sv?ho rodinn?ho ?t?st?."
Baloun se zastavil, zamlask, p?ejel jazykem po pat?e a ?ekl smutn? a m?kce: "V??, kamar?de, ?e te?, kdy? to nem?m, tak mn? p?ipad?, ?e m?la ?ena p?ece jen pravdu, ?e jsou s t?m jej?m m?kem lep??. Tenkr?t se mn? po??d zd?lo, ?e mn? ten m?k leze do zub?, a te? si mysl?m, jen kdyby lez... Zkusila moje ?ena se mnou ?ast? a velk? protivenstv?. Kolikr?t vona se naplakala, kdy? jsem cht?l, aby d?vala v?c marj?nky do jitrnic, a p?itom jsem j? v?dycky n?jakou vrazil. Jednou jsem ji chud?ka zt??skal tak, ?e le?ela dva dni, pon?vad? mn? necht?la k ve?e?i za??znout krocana, ?e prej mn? sta?? kohoutek. - Ba, kamar?de," rozplakal se Baloun, "kdyby te? byla jitrnice bez marj?nky a kohouti... R?d j?? koprovou vom??ku? Vid??, kv?li tej bejval krav?l, a dnes bych ji pil jako kafe."
Baloun pomalu zapom?nal na p?edstavu domn?l?ho nebezpe?? a v tichu noci, je?t? kdy? sestupovali dol? na Liskowiec, d?l neust?le vykl?dal s pohnut?m ?vejkovi, ?eho si d??v nev??il a co by te? jed, a? by o?i plakaly.
Za nimi ?el telefonista Chodounsk? s ??etn?m ?ikovatelem Va?kem.
Chodounsk? vykl?dal Va?kovi, ?e dle jeho n?zoru je sv?tov? v?lka blbost. Nejhor?? p?i n? je, ?e kdy? se n?kde p?etrhne telefonn? veden?, tak ?e mus?? to j?t v noci spravovat, a je?t? hor?? p?i tom je to, ?e d??v, kdy? byla n?jak? vojna, neznali reflektory. Ale te?, pr?v? kdy? spravuje? ty zatracen? dr?ty, nep??tel najde t? hned reflektorem a pust? do tebe celou artil?rii.
Dole ve vsi, kde m?li vyhledat nocleh pro kumpanii, byla tma a roz?t?kali se v?ichni psi, co? p?inutilo v?pravu zastaviti se a uva?ovati o tom, jak ?eliti t?mto potvor?m.
"Co? abychom se vr?tili," za?eptal Baloun.
"Baloune, Baloune, kdybychom to udali, tak bys byl vodst?elenej za zbab?lost," ?ekl na to ?vejk.
Psi ?t?kali ??m d?l t?m v?ce, a dokonce i na jihu za ?ekou Ropou, roz?t?kali se i v Kroscience a v n?kolika jin?ch vesnic?ch, nebo? ?vejk ?val do no?n?ho ticha: "Lehne? - lehne? - lehne?," jako kdysi ?v?val na sv? psy, kdy? je?t? s nimi obchodoval.
Psi se roz?t?kali je?t? v?c, tak?e ??etn? ?ikovatel Van?k ?ekl ?vejkovi:
"Ne?vete na n?, ?vejku, nebo n?m roz?t?k?te celou Hali?."
"N?co podobn?ho," odpov?d?l ?vejk, "se n?m stalo na man?vrech v t?borsk?m kraji. P?it?hli jsme tam v noci do jedn? vesnice a psi za?ali d?lat ohromnej r?mus. V?ude je vokol? p?kn? zalidn?n?, tak?e ten ps? ?t?kot ?el od vesnice k vesnici, po??d d?l a d?l, a ti psi v na?? vesnici, kde jsme l?grovali, kdy? u? umlkli, zas usly?eli z d?lky ?t?kot, t?ebas odn?kud a? od Pelh?imova, tak se dali zas do ?t?kotu, a za chv?li v?m ?t?kalo T?borsko, Pelh?imovsko, Bud?jovicko, Humpolecko, T?ebo?sko a Jihlavsko. N?? hejtman, to byl takovej nerv?zn? d?dek, ten nemoh vyst?t ps? ?t?kot, nespal celou noc, neust?le chodil sem tam, ptal se patroly: ,Kdo ?t?k?, co ?t?k??` Voj?ci poslu?n? hl?s?l?, ?e psi ?t?kaj?, a vono ho to tak dop?lilo, ?e za to ti, co byli tenkr?t na patrole, dostali kas?rnika, kdy? jsme se vr?tili z man?vr?. Potom v?dycky vybral ,ps? komandu` a poslal ji nap?ed. Ta m?la za ??el ozn?mit obyvatelstvu ve vesnici, kde jsme m?li noclehovat, ?e ??dnej pes nesm? v noci ?t?knout, nebo ?e bude utracen. J? jsem byl taky v takov? komand?, a kdy? jsme p?i?li do jedn? vesnice na Milevsku, tak jsem si to splet a vozn?mil jsem starostovi obce, ?e ka?dej majitel psa, kterej v noci za?t?k?, bude utracen ze strategick?ch d?vod?. Starosta se polekal, hned zap??h a jel na hlavn? ?t?b prosit za celou vesnici o milost. Tam ho v?bec nepustili, posti by ho byli m?lem zast?elili, tak se vr?til dom?, a ne? jsme p?it?hli do vesnice, vov?zali v?ichni na jeho radu ps?m kolem dr?ky hadry, a? se t?i z nich vztekli."
Sestupovali do vsi, kdy? bylo p?ijato v?eobecn? ponau?en? ?vejka, ?e se psi boj? v noci voh?nku ze zap?len? cigarety. Nane?t?st? cigarety z nich nikdo nekou?il, tak?e tato rada ?vejkova nem?la pozitivn?ch v?sledk?. Uk?zalo se v?ak, ?e psi ?t?kaj? z radosti, pon?vad? si vzpom?nali s l?skou na proch?zej?c? vojska, kter? jim v?dy zanechala n?co k sn?dku.
C?tili ji? zdaleka, ?e se bl??? ti tvorov?, kte?? po sob? zanech?vaj? kosti a zdechliny kon?. Kde se vzali tu se vzali kolem ?vejka ?ty?i hafani, kte?? jali se na n?ho p??telsky dor??et s ohony vyzdvi?en?mi nahoru.
?vejk je hladil, popl?c?val a mluvil s nimi ve tm? jako s d?tmi:
"Tak u? jsme tady, p?i?li jsme se k v?m vyhaj?nkovat, napaput?nkat, d?me v?m kosti?ky, k?r?i?ky a r?no potom zas p?jdeme d?l na nep??tele."
Ve vsi po chalup?ch po?ali roz??hat sv?tla, a kdy? u prvn? chalupy po?ali bu?it do dve??, aby se dov?d?li, kde bydl? starosta, ozval se zevnit? v??skav? a je?iv? hlas ?ensk?, kter? ne polsky, a tak? ne ukrajinsky oznamoval, ?e ona m? mu?e na vojn?, ?e m? d?ti nemocn? na ne?tovice a ?e Moskali v?echno zabrali a ?e mu?, ne? ?el na vojnu, j? nakazoval, aby v noci nikomu neotv?rala. Teprve kdy? zd?raznili ?tok na dve?e s uji??ov?n?m, ?e jsou kvart?rmach?i, otev?ely se dve?e n?jakou nezn?mou rukou, a kdy? ve?li dovnit?, objevilo se, ?e zde vlastn? bydli starosta, kter? marn? sna?il se ?vejkovi vymluvit, ?e on nenapodoboval ten v??skav? ?ensk? hlas. Omlouval se, ?e spal na sen? a ?e jeho ?ena, kdy? ji n?kdo n?hle probud? ze span?, ?e nev?, co mluv?. Pokud se t?k? noclehu pro celou kumpani?, ?e je vesnice tak malink?, ?e se do n? ani jeden voj?k nevejde. Nen? v?bec kde sp?t. Ke koupi zde tak? nen? ni?eho, Moskali v?e zabrali.
Kdyby p?nov? dobrodzejov? t?m nepohrdli, odvedl by je do Kroscienky, tam jsou velik? statky, je to jen t?i ?tvrt? hodiny odtud, m?sta je tam dost, ka?d? voj?k bude se moc p?ikr?t ov??m ko?ichem, maj? tam tolik krav, ?e ka?d? voj?k dostane es??lek ml?ka, je tam dobr? voda, p?ni d?stojn?ci mohou tam sp?t v z?me?ku, ale tady v Liskowci? B?da, svrab a v?i. On s?m m?l kdysi p?t krav, ale Moskali mu v?echny zabrali, tak?e on s?m, kdy? chce ml?ko pro sv? nemocn? d?ti, mus? chodit a? do Kroscienky.
Jako na d?kaz toho zabu?ely vedle u n?ho v chl?v? kr?vy a bylo sly?et je?iv? ?ensk? hlas, kter? ok?ikoval ne??astn? kr?vy a p??l jim, aby je cholera zkroutila. Starostu v?ak to nezm?tlo a pokra?oval obouvaje si vysok? boty:
"Jedinou kr?vu tady m? soused Vojciek, kterou jste r??ili sly?et, moji p?ni dobrodinci, te? zabu?et. Je to kr?va nemocn?, teskliv?. Moskali od n? tel?tko odebrali. Od t? doby ml?ko ned?v?, ale hospod??i je ji l?to za?ezat, mysl? si, ?e Matka bo?? ?enstochovsk? op?t v?e p?ivede k lep??mu."
Za t?to sv? ?e?i navl?kl na sebe kantu?:
"P?jdeme, p?ni dobrodinci, do Kroscienky, ani t?i ?tvrt? hodiny nebude, co j? h???n? pov?d?m, p?l hodiny nebude. Zn?m cestu p?es potok, potom p?es b?ezov? h?je?ek kolem dubu... Ves je to velik?, i bardzo du?o mocna vodka v propinacyach. P?jdeme, p?nov? dobrodinci! Na? ot?let? P?n?m voj?k?m od va?eho slavn?ho regimentu je t?eba, aby se ulo?ili v po??dku, v pohodl?. P?n c?sa?sk? a kr?lovsk? voj?k, kter? se bije s Moskaly, pot?ebuje rozhodn? ?ist? nocleh, pohodln? nocleh... A u n?s? - V?i, svrab, ne?tovice-a cholera. V?era u n?s, v proklat? na?? vsi, t?i chlopi od cholery z?ernali... Nejmilosrdn?j?? b?h proklel Liskowiec..."
Vtom ?vejk majest?tn? pokynul rukou.
"P?nov? dobrodinci," ?ekl, napodobuje starost?v hlas. "?et jsem jednou v jedn? kn??ce, ?e za ?v?dsk?ch v?lek, kdy? byl rozkaz nakvart?rovat se v takovej a v takovej vesnici a starosta se n?jak vymlouval a necht?l jim b?t na ruku, ?e ho pov?sili na nejbli???m strom?. Potom mn? dneska vypravoval v Sanoku jeden polskej kapr?l, ?e kdy? p?ijdou kvart?rmajst?i, mus? starosta svolat v?echny radn?, a ted se chod? s nimi po chalup?ch a ?ekne se prost?: Sem se vejdou t?i, sem ?ty?i, na fa?e budou p?ni ofic??i a mus? to b?t za p?l hodiny v?echno p?ipraven?. - Pane dobrodin?e," obr?til se ?vejk v??n? na starostu, "kde m?? tady nejbli??? strom?"
Starosta nerozum?l, co to znamen? strom, a proto mu ?vejk vysv?tlil, ?e to je b??za, dub, hru?ka, jablo?, zkr?tka v?echno, co m? siln? v?tve. Starosta op?t tomu nerozum?l, a kdy? sly?el jmenovat n?kter? ovocn? stromy, lekl se, pon?vad? t?e?n? ji? zr?ly, a ?ekl, ?e o ni?em takov?m nev?, jenom ?e m? dub p?ed staven?m.
"Dobr?," ?ekl ?vejk, d?laje rukou mezin?rodn? znak v??en?, "my t? tady pov?s?me p?ed tvou chalupou, pon?vad? ty mus?? bejt si toho v?domej, ?e je vojna a ?e my m?me rozkazy sp?t tady, a ne v ??kej Kroscience. Ty n?m, chlape, nebude? m?nit na?e strategick? pl?ny, nebo se bude? houpat, jako je to v t? kn??ce vo ?v?dskejch vojn?ch... To v?m byl, p?nov?, takovej p??pad jednou na man?vrech u Velk?ho Mezi????..."
Vtom p?eru?il ?vejka ??etn? ?ikovatel Van?k:
"To n?m pov?te a? potom, ?vejku," a obraceje se na starostu, ?ekl: "Tak te? alarm a kvart?ry!"
Starosta se po?al t??st, koktal cosi o tom, ?e to s p?ny dobrodinci myslel nejlep??, ale kdy? to jinak nejde, ?e se ve vesnici p?ece snad n?co najde, aby byli v?ichni p?ni spokojeni, ?e hned p?inese lucernu.
Kdy? ode?el ze sv?tnice, kterou velice spo?e osv?tlovala mal? petrolejov? lampi?ka pod obrazem n?jak?ho svat?ho, kter? se na obraze kroutil jako nejv?t?? mrz??ek, zvolal najednou Chodounsk?: "Kampak n?m zmizel Baloun?"
Je?t? v?ak ne?li se mohli dob?e rozhl?dnout, otev?ely se ti?e dv??ka za pec?, vedouc? kamsi ven, a jimi prot?hl se Baloun, rozhl?dl se kolem sebe, jestli tam nen? starosta, a ?ekl huh?av?, jako by m?l nejv?t?? r?mu:
"Jh? jshem bhyl vhe sphyh?rn?, hhr?b jshem dho ne?ehho, nhabral jshem si thoho dho hhuby, a the? she mhi tho vhecko lhep? nha phatro. Nhen? to slhan? ani shladk?, jhe tho th?sto nha chlebha."
??etn? ?ikovatel Van?k posv?til si na n?ho elektrickou sv?tilnou a v?ichni zjistili, ?e v ?ivot? je?t? nevid?li tak zamazan?ho rakousk?ho voj?ka. Potom se lekli, nebo? vid?li, ?e se bl?za Balounovi tak nadula, jako by byl v nejv?t??m stupni t?hotenstv?.
"Co se ti to stalo, Baloune," ot?zal se soustrastn? ?vejk ?touchaje ho do nadmut?ho b?icha.
"To jsou vokurky," chr?et Baloun, duse se t?stem, kter? ne?lo ani nahoru, ani dol?, "vopatrn?, to jsou slan? vokurky. Sn?d jsem v kalupu t?i a vostatn? jsem v?m p?ines."
Baloun po?al vytahovat ze z??ad?? okurku za okurkou a pod?val je kolem.
Na prahu st?l ji? starosta se sv?tlem, kter? vida tu sc?nu, pok?i?oval se a zakv?lel:
"Moskali zabrali, i na?i zabirajom."
V?ichni vy?li do vsi, prov?zeni tlupou ps?, kte?? se nejhou?evnat?ji dr?eli kolem Balouna a nyn? mu dor??eli na kapsu u kalhot, kde m?l Baloun kus ?peku, takt?? z?skan? ve spi??rn?, ale z chamtivosti zr?dn? zap?en? kamar?d?m.
"Co tak za tebou psi lezou," ot?zal se ?vejk Balouna. Baloun odpov?d?l po del??m rozmy?len?:
"Von? ve mn? cejt?j? dobr?ho ?lov?ka."
P?itom ale ne?ekl, ?e m? ruku v kapse na ?peku a ?e jeden pes mu po??d ch?ap? zubama po ruce...
Na obch?zce za ubytov?n?m bylo zji?t?no, ?e Liskowiec je velik? osada, kter? v?ak skute?n? byla hodn? ji? vy?d?man? v?le?nou v?avou. Neutrp?la sice po??ry, ob? v?l??c? strany jako z?zrakem nevzaly ji do sf?ry v?le?n?ch operac?, zato v?ak bylo zde us?dleno obyvatelstvo nedalek?ch zni?en?ch vesnic z Chyr?wa, z Grab?wa a z Holubly. V n?kter? chat? ?ilo i osm rodin v nejv?t?? b?d?, po v?ech t?ch ztr?t?ch, kter? utrp?ly loupe?nickou v?lkou, jej?? jedna epocha p?elet?la p?es n? jako drav? proudy povodn?.
Bylo nutno um?stit kumpanii v mal?m zpusto?en?m Lihovaru na druh?m konci vesnice, kam se do kvas?rny ve?lo p?l roty. Ostatn? po deseti mu??ch byli um?st?ni v n?kolika statc?ch, kde z?mo?n? ?lachtici nep?ipustili k sob? chudou holotu o?ebra?en?ch bezzemk?.
?t?b kumpanie se v?emi d?stojn?ky, ??etn?m ?ikovatelem Va?kem, s vojensk?mi sluhy, telefonistou, sanitou, kucha?i a se ?vejkem usadil se u pana pleb?na na fa?e, kter? takt?? nep?ijal k sob? ani jednu zni?enou rodinu z okol?, tak?e m?l tam hodn? m?sta.
Byl to vysok?, huben? star? 'p?n ve vybledl? a zama?t?n? klerice, kter? ze sam? lakoty tak?ka nejedl. Byl odchov?n sv?m otcem ve velk? nen?visti proti Rus?m, kterou? nen?vist v?ak najednou ztratil, kdy? Rusov? ustoupili a p?i?la rakousk? vojska, kter?? mu se?rala v?echny husy a slepice, kter? mu Rusov? nechali na pokoji, a bydlelo u n?ho n?kolik je?at?ch zabajkalsk?ch koz?k?.
Potom zanev?el na rakousk? vojska je?t? v?ce, kdy? p?i?li do vesnice Ma?a?i a vybrali mu v?echen med z ?l?. D?val se nyn? s velikou nen?vist? na sv? nenad?l? no?n? hosty a d?lalo mu to velice dob?e, kdy? mohl chodit kolem nich, kr?it rameny a opakovat: "Nic nem?m. Jsem ?pln? ?ebr?k, nenajdete u mne, p?nov?, ani kraj??ek chleba."
Nejsmutn?ji p?itom ov?em se tv??il Baloun, kter? se div nerozplakal nad takovou b?dou. V hlav? m?l neust?le takovou nejasnou p?edstavu o n?jak?m podsvin?eti, jeho? k??i?ka jako m?? chrupe a von?. Baloun p?itom kl?mal v kuchyni pana far??e, kam ob?as nahl?dl vyt?hl? v?rostek, kter? d?lal panu far??i ?eled?na i kucha?ku z?rove? a m?l p??sn? na??zeno d?vat v?ude pozor, aby se nekradlo. Baloun tak? v kuchyni ni?eho nena?el ne? v pap?rku na sl?nce trochu km?nu, kter? si nacpal do huby, jeho? ar?ma vzbudilo u n?ho chu?ov? halucinace o podsvin?eti.
Na n?dvo?? mal?ho lihovaru za farou planuly ohn? pod kotli poln? kuchyn? a va?ila se ji? voda, a v t? vod? se neva?ilo nic.
??etn? ?ikovatel s kucha?i b?hali po cel? vesnici, sh?n?li prase, ale nadarmo. V?ude dost?vali tut?? odpov??, ?e Moskali v?echno sn?dli a zabrali.
Probudili tak? ?ida v kr?m?, kter? si po?al rv?ti pejzy a projevovat l?tost nad t?m, ?e nem??e p?n?m voj?k?m poslou?it, a nakonec je nutil, aby koupili od n?ho jednu starou, stoletou kr?vu, huben?ho chc?p?ka, kter? nebyla nic jin?ho ne?li kost a k??e. Cht?l za ni horentn? sumu, trhal si vousy a p??sahal, ?e takovou kr?vu nenajdou v cel? Hali?i, v cel?m Rakousku a N?mecku, v cel? Evrop? a na cel?m sv?t?, p?itom vyl, plakal a du?oval se, ?e je to nejtlust?? kr?va, kter? kdy z poru?en? Jehovy p?i?la na sv?t. Zakl?nal se v?emi praotci, ?e na tu kr?vu se jezd? d?vat a? od Woloezysky, ?e se o t? kr?v? mluv? v cel?m kraji jako o poh?dce, ?e to ani kr?va nen?, ?e to je nej??avnat?j?? buvol. Nakonec klekl p?ed nimi, a obj?maje kolena jednoho po druh?m, volal p?itom:
"Zabte rad?ji star?ho uboh?ho ?ida, ale bez kr?vy neodch?zejte!"
Pom?tl v?echny tak sv?m jekem, ?e kone?n? tu mrchu, kter? by se ka?d? ras ?t?til, odt?hli k poln? kuchyni. Pak je?t? dlouho, kdy? ji? m?l pen?ze v kapse, p?ed nimi plakal a na??kal, ?e ho ?pln? zahubili, zni?ili, ?e s?m se o?ebra?il, kdy? takovou n?dhernou kr?vu jim prodal tak lacino. Prosil je, aby ho pov?sili za to, ?e na star? kolena ud?lal takovou hloupost, pro kterou se jeho otcov? mus? v hrobech obr?tit.
Kdy? se je?t? p?ed nimi vyv?lel v prachu, set??sl ze sebe najednou v?echnu l?tost, ode?el dom?, kde ?ekl v kom?rce sv? ?en?:
"Elsal?bn, voj?ci hloup? a tv?j N?than moc chytr?."
S kr?vou bylo mnoho pr?ce. Chv?lemi se zd?lo, ?e se kr?va ned? v?bec st?hnout. P?i stahov?n? p?etrhli n?kolikr?t k??i, pod kterou se objevilo svalstvo zkroucen? jako vyschl? lodn? lano.
Zat?m odn?kud p?it?hli pytel brambor a po?ali beznad?jn? va?it ty ?lachy a kosti, zat?mco vedle u men?? kuchyn? kucha? kuchtil v pln?m zoufalstv? z kusu t? kostry d?stojnickou min??.
Tato ne??astn? kr?va, mo?no-li v?bec nazvati onen p??rodn? zjev kravou, utkv?la v?em ??astn?k?m v ?iv? pam?ti, a je t?m?? jisto, ?e kdyby pozd?ji p?ed bitvou u Sokalu byli velitel? p?ipomn?li mu?stvu kr?vu z Liskowiec, ?e by se byla jeden?ct? kumpanie za hrozn?ho ?evu vzteku vrhla s bajonetem na nep??tele.
Kr?va byla takov? nestyda, ?e ne?lo z n? v?bec ud?lat hov?z? pol?vku. ??m d?le se maso va?ilo, t?m v?ce z?stalo sed?t na kost?ch, tvo??c s nimi jeden celek, zkostnat?lo jako byrokrat, kter? se p?l v?ku pase v ??edn?ch ?imlech a ?ere jen akta.
?vejk, kter? jako kur?r udr?oval st?l? spojen? mezi ?t?bem a kuchyn?, aby zji??oval, kdy u? to bude uva?eno, hl?sil nakonec nadporu??kovi Luk??ovi:
"Pane obrlajtnant, u? je z toho porcul?n. Ta kr?va m? tak tvrd? maso, ?e se s n?m m??e ?ezat sklo. Kucha? Pavl??ek, kdy? okou?el maso s Balounem, vylomil si p?edn? zub a Baloun zadn? stoli?ku."
Baloun v??n? p?istoupil p?ed nadporu??ka Luk??e a podal mu, zaj?kaje se, v Lurdsk? p?sni zabalen? sv?j vylomen? zub:
"Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e jsem d?lal, co jsem mohl. Von je ten zub vylomenej u ofic?rsmin??e, kdy? jsme zkou?eli, jestli by se z toho masa p?eci dal ud?lat biftek."
U okna zvedla se po t?chto slovech z leno?ky n?jak? smutn? postava. Byl to poru??k Dub, kter?ho p?ivezli sanitn? dvojkolkou jako ?pln? zni?en?ho ?lov?ka:
"Pros?m o ticho," ?ekl zoufal?m hlasem, "mn? je ?patn?!"
Sedl si op?t do star?ho k?esla, kde v ka?d? ?t?rbin? bylo tis?ce vaj??ek ?t?nic.
"Jsem unaven," ?ekl tragick?m hlasem, "jsem churav a nemocen, pros?m, aby se p?ede mnou nemluvilo o vylomen?ch zubech. Moje adresa je: Sm?chov, Kr?lovsk? 18. Nedo?k?m-li se jitra, pros?m, aby m? rodina byla o v?em ?etrn? zpravena a aby nebylo opomenuto poznamenati na m?m hrob?, ?e jsem byl t?? p?ed v?lkou c. k. gymnasi?ln?m profesorem."
Dal se do jemn?ho chr?p?n? a nesly?el ji?, jak ?vejk prohodil ver? z p?sn? za zem?el?:
Marii jsi h??ch s?al mile,
lotru dal jsi doj?t c?le,
i mne spasit Tv? bud' p?le.
Nato bylo zji?t?no ??etn?m ?ikovatelem Va?kem, ?e znamenit? kr?va se mus? va?it je?t? dv? hodiny v d?stojnick? kuchyni, ?e nen? ani ?e?i o n?jak?m bifteku a ?e m?sto bifteku se bude d?lat gul??.
Bylo usneseno, ?e ne? se zatroub? k min??i, mu?stvo si schrupne, pon?vad? stejn? bude ve?e?e hotova a? k r?nu.
??etn? ?ikovatel Van?k p?it?hl odn?kud ot?pku sena, polo?il si ji pod sebe ve farsk? j?deln?, kroutil si nerv?zn? kn?r a ?ekl ti?e k nadporu??kovi Luk??ovi, kter? odpo??val nad n?m na star? pohovce: "V??te mn?, pane obrlajtnant, ?e takov? kr?vy jsem je?t? za cel? v?lky ne?ral..."
V kuchyni sed?l p?ed rozsv?cen?m oharkem kosteln? sv?ce telefonista Chodounsk? a psal dom? psan? do z?soby, aby se t?m nemusel nam?hat, a? kone?n? budou m?t ur?en? ??slo poln? po?ty. Psal:
Mil? a drah? ?eno, nejdra??? Bo?enko!
Je noc a j? neust?le vzpom?n?m na Tebe, moje zlato, a vid?m T?, jak ty taky na m? vzpom?n??, kdy? pohl?dne? na pr?zdnou postel vedle sebe. Mus?? mn? odpustit, ?e mn? p?itom leccos p?ijde na mysl. V?? dob?e, ?e u? jsem od sam?ho za??tku v?lky v poli a ?e u? jsem Leccos sly?el od sv?ch kamar?d?, kte?? byli ran?ni, dostali dovolenou, a kdy? p?i?li dom?, tak by byli rad?ji vid?li se pod zem?, ne? aby byli sv?dky toho, ?e jim n?jak? ro???k chod? za ?enou. Je to pro m? bolestn? kdy? Ti drah? Bo?enko, mus?m tohle ps?t. J? bych Ti to ani nepsal, ale Ty v?? sama dob?e, ?e jsi se mn? sv??ila, ?e j? nejsem prvn?, kter? s Tebou m?l v??nou zn?most, a ?e T? p?ede mnou m?l u? pan Kraus z Mikul??sk? t??dy. Ted' kdy? si na to vzpomenu v t?hle noci ?e ten mrz?k by si mohl d?lat je?t? na Tebe za m? nep??tomnosti n?jak? n?roky, tu si mysl?m, ?e bych ho, drah? Bo?enko, u?krtil na m?st?. Dlouho jsem to dr?el v sob?, ale kdy? si pomysl?m, ?e by zas mohl l?zt za Tebou, tak se mn? srdce sv?r?, a upozor?uji T? jenom na jedno, ?e nestrp?m vedle sebe n?jakou svini, kter? by se kurvila s ka?d?m a d?lala ostudu m?mu jm?nu. Odpust mn?, drah? Bo?enko, moje p??kr? slova, ale dej si pozor, abych se o Tob? nic ?patn?ho nedozv?d?l. Jinak byl bych nucen V?s oba vykuchat, pon?vad? jsem ji? na v?echno odhodlan? i kdyby m? to m?lo st?t ?ivot. Tis?ckr?t T? L?b? pozdravuje tat?nka i maminku
Tv?j Tonou?.
N. B.Nezapome?, ?e jsem Ti dal svoje jm?no!
Pokra?oval ve psan? dopis? do z?soby:
M? nejmilej?? Bo?enko!
A? tyto ??dky dostane?, v?d ?e m?me po velk?, bitv?, ve kter? se ?t?st? v?le?n? obr?tilo na na?i stranu. Mezi jin?m sest?elili jsme asi deset nep??telsk?ch aeropl?n? a jednoho gener?la s velkou bradavic? na nose. V nejv?t??m boji, kdy nad n?mi vybuchovaly ?rapnely myslel jsem na Tebe, drah? Ko?enko, co asi d?l??, jak se m?? a co je doma nov?ho? V?dycky si p?itom vzpom?n?m, jak jsme byli spolu u Tom??e v pivova?e a jak jsi m? vedla dom? a jak T? druh? den ruka bolela od t? n?mahy. Nyn? jdeme op?t kup?edu, tak?e nezb?v? mn? ji? v?ce ?asu pokra?ovati ve psan?. Douf?m, ?e jsi mn? z?stala v?rnou, pon?vad? v?? dob?e, ?e v tomto ohledu jsem ne??d. Le? ji? jest ?as k pochodu! L?b?m T? tis?ckr?t, drah? Ko?enko, a doufej, ?e to v?echno dob?e dopadne.
Tv?j up??mn? Tonou?
Telefonista Chodounsk? po?al kl?mat a usnul nad stolem. Far??, kter? nespal a chodil neust?le po fa?e, otev?el dve?e do kuchyn? a ze ?etrnosti sfoukl doho??vaj?c? oharek kosteln? sv?ce vedle Chodounsk?ho.
V j?deln? krom? poru??ka Duba nikdo nespal. ??etn? ?ikovatel Van?k, kter? dostal v Sanoku v brig?dn? kancel??i nov? rozpo?et t?kaj?c? se z?sobov?n? vojska produkty, studoval ho pe?liv? a shled?val, ?e vlastn?, ??m v?ce se vojsko bl??? k front?, se mu sni?uj? d?vky. Dokonce musel se usm?ti nad jedn?m paragrafem rozkazu, ve kter?m se zakazuje pou??vati p?i ?prav? pol?vky pro mu?stvo ?afr?nu a z?zvoru: Byla tu t?? v rozkaze pozn?mka, ?e p?i poln?ch kuchyn?ch maj? se sb?rat kost? a pos?lat do t?lu, do skladi?? diviz?. Bylo to trochu nejasn?, pon?vad? se nev?d?lo, o jak? kosti jde, zdali o lidsk? nebo z jin?ho jate?n?ho dobytka.
"Poslouchejte, ?vejku," ?ekl nadporu??k Luk??, z?vaje nudou, "ne?li dostaneme n?co j?st, mohl byste mn? vypr?v?t n?jakou ud?lost."
"? j?," odpov?d?l, "ne?li dostaneme j?st, to bych v?m, pane obrlajtnant, musel vypravovat cel? d?jiny n?roda ?esk?ho. J? zn?m zat?m jenom moc kr?tkou historii vo jedn? pan? po?tmistrov? ze Sedl?anska, kter? po smrti sv?ho mu?e dostala tu po?tu. Mn? to vo n? napadlo hned, jak jsem sly?el mluvit vo poln?ch po?t?ch, a?koliv to nem? docela nic spole?n?ho s feldpostama."
"?vejku," ozval se z pohovky nadporu??k Luk??, "vy zas za??n?te stra?n? blbnout."
"Zajist?, poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, vono je to skute?n? stra?n? blb? historie. J? s?m nev?m, jak mn? mohlo tak n?co blb?ho napadnout, vo n??em takov?m mluvit. Bu? je to vrozen? blbost, anebo jsou to vzpom?nky z ml?d?. Voni jsou, pane obrlajtnant, na na?? zem?kouli r?zn? povahy, a von m?l p?ece jen pravdu ten kucha? Jurajda, jak byl tenkr?t v Brucku vo?ralej, kdy? upad do rigolu a nemoh odtamtud se vy?kr?bat, ?e k?i?el vodtamtu?: ,?lov?k je ur?enej a povolanej k tomu, aby poznal pravdu, aby von vl?dl sv?m duchem v n?jakej harmonii v??n?ho v?ehom?ra, aby se st?le vyvinoval a zd?l?val, postupn? vch?zel do vy???ch sf?r, inteligentn?j??ch a l?skypln?j??ch sv?t?.` Kdy? jsme ho cht?li odtamtud vyt?hnout, tak ?kr?bal a kousal. Myslel, ?e je doma, a teprve kdy? jsme ho tam znova shodili, tak teprve za?al ?kemrat, abychom ho vodtamtu? vyt?hli."
"Co je ale s tou po?tmistrovou?" zvolal zoufale nadporu??k Luk??.
"To byla moc hodn? ?ensk?, ale kdy? byla p?ece jenom prev?t, pane obrlajtnant, vona zast?vala v?echny sv? povinnosti na po?t?, ale m?la jen jednu chybu, ?e myslela, ?e ji v?ichni pron?sledujou, ?e maj? na ni spad?no, a proto po denn? pr?ci pod?vala na n? ozn?men? k ou?ad?m podle toho, jak se v?echny ty okolnosti se?ly. Jednou ?la do lesa r?no sb?rat houby a velice dob?e si v?imla, ?e kdy? ?la kolem ?koly, ?e byl pan u?itel ji? vzh?ru a ?e ji pozdravil a ptal se j?, kam jde tak ?asn? zr?na. Kdy? mu ?ekla, ?e jde na houby, pov?dal j?, ?e p?ijde za n?. Z toho usoudila, ?e m?l s n?, se starou b?bou, n?jak? nekal? z?m?ry, a potom, kdy? ho vid?la, ?e opravdu vystupuje z hou?t?, lekla se, utekla a napsala hned ozn?men? k m?stn? ?koln? rad?, ?e ji cht?l zn?silnit. U?itele dali do disciplin?rn?ho vy?et?ov?n?, a aby snad z toho nebyla ??k? ve?ejn? ostuda, p?ijel s?m ?koln? inspektor to vy?et?ovat, kterej vobr?til se na ?etnick?ho str??mistra, aby ten dal ?sudek o tom, jestli snad ten u?itel je schopnej takov?ho ?inu. ?etnickej str??mistr pod?val se do akt? a ?ek, ?e to nen? mo?n?, pon?vad? u? jednou ten u?itel byl far??em obvin?nej, ?e mu chodil za jeho nete??, s kterou ten far?? sp?val, ale ?e ten u?itel vzal si od okresn?ho l?ka?e vysv?d?en?, ?e je impotentn? od ?esti let, kdy? spadl obkro?mo z p?dy na voj ?eb?i??ku. Tak vona ta potvora ud?lala vozn?men? na ?etnick?ho str??mistra, na okresn?ho doktora i na ?koln?ho inspektora, ?e jsou v?ichni podplacen? vod toho u?itele. Voni ji v?ichni ?alovali a byla vodsouzen?, a vona se vodvolala, ?e je nep???etn?. Byla taky prohl?dnut? soudn?mi l?ka?i, a ti j? dali dobrozd?n?, ?e je sice blb?, ale ?e m??e zast?vat jakoukoliv st?tn? slu?bu."